1 / 119

Animace ke studijní opoře Nauka o materiálu I

Animace ke studijní opoře Nauka o materiálu I. Jaroslav Sojka. 5. Jednosložkové soustavy. Animace se vztahuje k obr. 5.1 ve studijní opoře.

edison
Download Presentation

Animace ke studijní opoře Nauka o materiálu I

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Animace ke studijní opoře Nauka o materiálu I Jaroslav Sojka

  2. 5. Jednosložkové soustavy

  3. Animace se vztahuje k obr. 5.1 ve studijní opoře. Animace zobrazuje teoretickou křivku chladnutí při tuhnutí (krystalizaci) v jednosložkové soustavě a zároveň ukazuje průběh volné entalpie pro pevnou (S) a kapalnou (L) fázi v závislosti na teplotě.

  4. T GS >GL AL ALAS TtA GS < GL AS GL Volná entalpie G čas Křivka chladnutí Tuhnutí - krystalizace T GS = GL GS

  5. Animace se vztahuje k obr. 5.2 ve studijní opoře. Animace zobrazuje skutečnou křivku chladnutí při tuhnutí (krystalizaci) v jednosložkové soustavě a zároveň ukazuje průběh volné entalpie pro pevnou (S) a kapalnou (L) fázi v závislosti na teplotě. Je uvedena souvislost mezi podchlazením T a hybnou silou přeměny GS-L .

  6. T GS >GL AL GS = GL TtA GS < GL AS GL GS Volná entalpie G čas Křivka chladnutí T ALAS T GS-L

  7. Animace se vztahuje k obr. 5.3 ve studijní opoře. Animace vysvětluje nutnost podchlazení T pro průběh tuhnutí. Hlavní důvod je ten, že při vzniku zárodků pevné fáze se spotřebuje energie na tvorbu jejich povrchů ES. Energetická potřeba se kryje z hybné síly pro tuhnutí, což je GS-L . Z toho plyne nutnost podchlazení T.

  8. T T GS >GL AL ALAS GS = GL T GS-L TtA GS GS < GL AS GL Volná entalpie G čas Křivka chladnutí Vznik zárodků pevné fáze  spotřeba energie na tvorbu povrchu ES Energie k dispozici Celková změna volné entalpie při vzniku zárodků pevné fáze tavenina (L) zárodky pevné fáze

  9. Animace se vztahuje k obr. 5.4 ve studijní opoře. Animace vysvětluje energetickou bilanci při vzniku kolovitého zárodku. Jedná se o závislost změny volné entalpie G na poloměru zárodku r. Uvažuje se energie k dispozici, tj. hybná síla pro přeměnu - GS-L; a dále energie na tvorbu povrchu zárodku ES. Je znázorněn kritický poloměr zárodku a odpovídající změna volné enatalpie G.

  10. změna volné entalpie G poloměr zárodku r Gkrit rkrit kritický poloměr zárodku r < rkrit; nestabilní zárodek – není schopen samovolného růstu r > rkrit; stabilní zárodek – schopen samovolného růstu

  11. Animace je věnována výpočtu kritického poloměru rkrit zárodku pevné fáze při homogenní nukleaci z taveniny.

  12. Energetická bilance při vzniku zárodku pevné fáze: Kulový zárodek o poloměru r: Kritická velikost zárodku – v místě lokálního maxima závislosti G=f(r) 1. derivace V místě lokálního maxima je 1. derivace rovna 0. Z této podmínky lze určit rkrit. Po úpravě: Vzhledem k tomu že platí:

  13. Animace se vztahuje k obr. 5.3 a 5.5 ve studijní opoře. Animace srovnává homogenní a heterogenní nukleaci zárodků pevné fáze z taveniny.

  14. Homogenní & heterogenní nukleace zárodků pevné fáze Heterogenní nukleace Homogenní nukleace tavenina (L) tavenina (L) cizorodé částice zárodky pevné fáze povrch stěn nádoby zárodky pevné fáze Zárodky vznikají přímo z taveniny bez spoluúčasti jiných povrchů. Povrchová energie ES je vysoká  podchlazení T musí být rovněž vysoké. Zárodky vznikají přednostně na cizích, již existujících površích – stěnách nádoby, cizorodých částicích apod. Povrchová energie ES je nižší  podchlazení T je rovněž nižší. Heterogenní nukleace zárodků je z energetického hlediska výhodnější a probíhá přednostně, při nižším podchlazení T.

  15. Animace se vztahuje k obr. 5.6 ve studijní opoře. Animace ukazuje na schématickém příkladu teoretickou křivku chladnutí při tuhnutí a fázové přeměně v pevném stavu u jednosložkové soustavy. Dále je srovnána teplotní závislost volné entalpie kapalné fáze (taveniny) a pevných fází (dvou rozdílných modifikací složky).

  16. T AL AL(AS)2 TtA Volná entalpie G čas Křivka chladnutí Fázová přeměna v pevném stavu T GL A2 GA1 > GA2 A2A1 GA1 = GA2 TmA GA1 < GA2 A1 GA2 GA1

  17. 7. Dvousložkové soustavy s neomezenou rozpustností v kapalném i pevném stavu

  18. Animace se vztahuje k obr. 7.2 ve studijní opoře. Animace znázorňuje nakreslení a popis rovnovážného diagramu dvousložkové soustavy s neomezenou rozpustností v kapalném i pevném stavu. Dále ukazuje srovnání teoretické křivky chladnutí čisté složky A a slitiny označené 1, která obsahuje určitý podíl obou složek – A i B.

  19. 1 AL ALAS TtA tavenina AS tav l - likvidus TtB s - solidus  A B čas C(%B) Křivka chladnutí složení Dvousložková soustava s neomezenou rozpustností v kapalném i pevném stavu Čistá složka A T teplota Tavenina (L) Slitina 1 Tav + a Tuhý roztok a

  20. Animace se vztahuje k obr. 7.3 ve studijní opoře. Animace popisuje podrobněji průběh tuhnutí slitiny označené 1 mezi teplotou likvidu a teplotou solidu. Zaměřuje se mimo jiné na změny chemického složení taveniny a krystalů pevné fáze v průběhu tuhnutí.

  21. 1 TtA c T1 (ctav)T2 T2 (ca)T1 (ca)T2 T3 TtB (ctav)T3 Dc c A B c(%B) složení Dvousložková soustava s neomezenou rozpustností v kapalném i pevném stavu Těsně pod T1: tavenina a první krystaly t.r. a T Tavenina (L) Při T2: tavenina a t.r. a Tav + a (ca)T2 Těsně nad T3: t.r. a a poslední zbytek taveniny Tuhý roztok a (ctav)T2 c (ca)T1 (ctav)T3

  22. Animace se vztahuje k obr. 7.3 ve studijní opoře. Animace vysvětluje výpočet fázového složení slitiny ve dvoufázové oblasti mezi likvidem a solidem – tzv. pákové pravidlo.

  23. 1 T Tavenina (L) TtA Při T2: tavenina a t.r. a Tav + a (ctav)T2 T2 (ca)T2 TtB Tuhý roztok a (ca)T2 c (ctav)T2 A B c(%B) složení Dvousložková soustava s neomezenou rozpustností v kapalném i pevném stavu Výpočet fázového složení při T2 hm. zlomek t.r. a a hm. zlomek tav Výpočet: 2 rovnice o 2 neznámých Q R P Výsledek: Pákové pravidlo

  24. 8. Dvousložkové soustavy s neomezenou rozpustností v kapalném stavu, omezenou rozpustností v pevném stavu a eutektickou reakcí

  25. Animace se vztahuje k obr. 8.1 ve studijní opoře. Animace znázorňuje nakreslení a popis rovnovážného diagramu dvousložkové soustavy s neomezenou rozpustností v kapalném stavu, omezenou rozpustností v pevném stavu a eutektickou reakcí. Dále uvádí zápis eutektické reakce a schématickou strukturu slitiny o eutektickém složení (složení bodu E).

  26. eutektikum TtA D C TtB TE A B c(%B) složení Dvousložková soustava s neomezenou rozpustností v kapalném stavu, omezenou rozpustností v pevném stavu a eutektickou reakcí TE – eutektická teplota Eutektický bod Eutektická reakce (při TE): T tavE  aC + bD tav Nad TE: L L Tavenina o složení bodu E (cE) S S tav+b tav+a a b eutektikála E Pod TE: směs t.r. a a b a+b Tuhý roztok a o složení bodu C (cC) cC cE cD Tuhý roztok b o složení bodu D (cD)

  27. Animace se vztahuje k obr. 8.2 ve studijní opoře. Animace znázorňuje opětovně nakreslení a popis rovnovážného diagramu dvousložkové soustavy s neomezenou rozpustností v kapalném stavu, omezenou rozpustností v pevném stavu a eutektickou reakcí. (Opakování je matka moudrosti .) Dále uvádí průběh křivky chladnutí včetně popisu a schématického znázornění struktur pro slitinu o eutektickém složení (složení bodu E).

  28. TtA tav tav tav  a + b D C TtB TE a + b   čas A B c(%B) složení Dvousložková soustava s neomezenou rozpustností v kapalném stavu, omezenou rozpustností v pevném stavu a eutektickou reakcí Křivka chladnutí T tav L L S S tav+b tav+a b a E a+b cC cE cD

  29. Animace se vztahuje k obr. 8.3 ve studijní opoře. Animace znázorňuje po nakreslení a popisu rovnovážného diagramu, jak probíhá tuhnutí v podeutektické slitině, u níž eutektická reakce probíhá jen částečně. Schématicky jsou zobrazeny struktury při ochlazování.

  30. T TtA tav  tav tava D C  TtB TE tava + b E  a + b    cC cE cD c čas A B c(%B) složení Dvousložková soustava s neomezenou rozpustností v kapalném stavu, omezenou rozpustností v pevném stavu a eutektickou reakcí Křivka chladnutí tav tav T1 tav+a tav+b b a a+b (c)T1

  31. Animace se vztahuje k obr. 8.4 ve studijní opoře. Animace znázorňuje po nakreslení a popisu rovnovážného diagramu, jak probíhá tuhnutí v nadeutektické slitině, u níž eutektická reakce vůbec neprobíhá. Při ochlazování tuhého roztoku  dochází v důsledku poklesu rozpustnosti složky A s klesající teplotou k vylučování tuhého roztoku . Schématicky jsou zobrazeny také nejdůležitější struktury při ochlazování.

  32. T TtA tav tav   D C TtB TE   E      c čas A B c(%B) složení Dvousložková soustava s neomezenou rozpustností v kapalném stavu, omezenou rozpustností v pevném stavu a eutektickou reakcí Křivka chladnutí tav tav tav+b tav+a b a a+b

  33. Animace se vztahuje k obr. 8.5 ve studijní opoře. Animace znázorňuje nakreslení a popis rovnovážného diagramu dvousložkové soustavy s neomezenou rozpustností v kapalném stavu, bez rozpustnosti v pevném stavu s eutektickou reakcí. Dále uvádí zápis eutektické reakce pro tuto soustavu a schématické znázornění struktur.

  34. T eutektikum TtA TtB TE cE A B c(%B) složení Dvousložková soustava s neomezenou rozpustností v kapalném stavu, bez rozpustnosti v pevném stavu a s eutektickou reakcí Eutektická reakce (při TE): tavE  A + B tav směs čistých složek A a B Nad TE: L L Tavenina o složení bodu E (cE) tav+B tav+A eutektikála E Pod TE: směs čistých složek A a B A+B Krystaly čisté složky A Krystaly čisté složky B

  35. 9. Dvousložkové soustavy s neomezenou rozpustností v kapalném stavu, omezenou rozpustností v pevném stavu a peritektickou reakcí

  36. Animace se vztahuje k obr. 9.1 ve studijní opoře. Animace znázorňuje nakreslení a popis rovnovážného diagramu dvousložkové soustavy s neomezenou rozpustností v kapalném stavu, omezenou rozpustností v pevném stavu a peritektickou reakcí. Dále uvádí zápis peritektické reakce a vysvětluje tzv. peritektický poměr.

  37. T TtA TP TtB A B c(%B) složení Dvousložková soustava s neomezenou rozpustností v kapalném stavu, omezenou rozpustností v pevném stavu a peritektickou reakcí TP – peritektická teplota Peritektická reakce (při TP): tav tavD + C  P L Peritektický poměr: S tav+a C D  L peritektála tav+b P S a+b  cP cD cC

  38. Animace se vztahuje k obr. 9.2 ve studijní opoře. Animace znázorňuje opětovně rovnovážný diagram dvousložkové soustavy s neomezenou rozpustností v kapalném stavu, omezenou rozpustností v pevném stavu a peritektickou reakcí. Dále uvádí průběh křivky chladnutí včetně popisu a schématického znázornění struktur pro slitinu o peritektickém složení (složení bodu P).

  39. T tav TtA L S tav+a TP C D  L peritektála tav+b  P TtB S a+b  cP cD cC čas A B c(%B) složení Dvousložková soustava s neomezenou rozpustností v kapalném stavu, omezenou rozpustností v pevném stavu a peritektickou reakcí Křivka chladnutí tav tav tav T1  tav tav+ 

  40. Animace se vztahuje k obr. 9.3 ve studijní opoře. Animace znázorňuje po nakreslení rovnovážného diagramu, jak probíhá tuhnutí ve slitině, jejíž složení leží mezi body P a D v rovnovážném diagramu a u níž peritektická reakce probíhá jen částečně. Je uvedena křivka chladnutí včetně popisu. Schématicky jsou také zobrazeny struktury při ochlazování.

  41. tav TtA T L tav S tav+a tav  T1 TP tav C D   L tav peritektála tav+ tav+b tav P TtB  S  a+b  čas c A B C(%B) složení Dvousložková soustava s neomezenou rozpustností v kapalném stavu, omezenou rozpustností v pevném stavu a peritektickou reakcí Křivka chladnutí tav X T2 Při peritektické reakci se spotřebuje veškerý t.r. , ale nikoli veškerá tavenina, která je v přebytku oproti peritektickému poměru.

  42. 10. Dvousložkové soustavy s eutektoidní a peritektoidní reakcí

  43. Animace se vztahuje k obr. 10.1 ve studijní opoře. Animace znázorňuje nejjednodušší typ rovnovážného diagramu dvousložkové soustavy, ve kterém se vyskytuje eutektoidní reakce. Jedná se o soustavu, v níž u každé ze složek dochází k jedné fázové přeměně v pevném stavu. Mezi vysokoteplotními modifikacemi složek existuje neomezená rozpustnost, mezi nízkoteplotními modifikacemi existuje jen omezená rozpustnost a objevuje se zde eutektoidní reakce. Je uvedena křivka chladnutí slitiny o eutektoidním složení včetně popisu. Schématicky jsou také zobrazeny struktury při ochlazování.

  44. tav tav TtB tav tav+ B2 TtA A2 TmB  TmA   + a  + b D C TE  B1 A1 b a  E    + b  cC cE cD čas A B c(%B) složení Dvousložková soustava s eutektoidní reakcí TE – eutektoidní teplota EC + D Eutektoidní reakce: Křivka chladnutí T tav eutektoidála

  45. Animace se vztahuje k obr. 10.2 ve studijní opoře. Animace znázorňuje podobně jako v předchozím případě nejjednodušší typ rovnovážného diagramu dvousložkové soustavy, ve kterém se vyskytuje peritektoidní reakce. Jedná se o soustavu, v níž u každé ze složek dochází k jedné fázové přeměně v pevném stavu. Mezi vysokoteplotními modifikacemi složek existuje neomezená rozpustnost, mezi nízkoteplotními modifikacemi existuje jen omezená rozpustnost a objevuje se zde peritektoidní reakce. Je uvedena křivka chladnutí slitiny o peritektoidním složení včetně popisu. Schématicky jsou také zobrazeny struktury při ochlazování.

  46. T tav TtA tav T1 A2 tav TmA TtB T2    T3 TP B2   C D     +  peritektoidála A1 P  TmB  B1 čas cP cD cC A B c(%B) složení Dvousložková soustava s peritektoidní reakcí TP – peritektoidní teplota Peritektoidní reakce: D  C  P Křivka chladnutí tav tav+ +a +b a+b

  47. 11. Dvousložkové soustavy s intermediárními fázemi

  48. Animace se vztahuje k obr. 11.1 ve studijní opoře. Animace znázorňuje rovnovážný diagram dvousložkové soustavy, v níž dochází ke dvěma reakcím: eutektické a peritektické. Peritektickou reakcí vzniká intermediární fáze . Tato intermediární fáze existuje v širším intervalu chemického složení, a má tedy charakter tuhého roztoku.

  49. T TtA TtB TP TE P A B c(%B) složení  - intermediární fáze tav tav+ Má charakter tuhého roztoku; tzn. existuje v širším intervalu chemického složení  tav+ tav+b  +  Vzniká peritektickou reakcí: tav +    a+b

More Related