1 / 86

Letecká meteorologie

Letecká meteorologie. sestaveno podle osnovy JAR-FCL 1.125 Miloš Vencovský , leden 2008. Meteorologie. fyzikální – základní poznatky, přístrojová technika, fyzika oblaků a srážek dynamická – spíše matematická, formulovaní a řešení rovnic popisujících statiku a dynamiku atmosféry

harvey
Download Presentation

Letecká meteorologie

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Letecká meteorologie sestaveno podle osnovy JAR-FCL 1.125 Miloš Vencovský , leden 2008

  2. Meteorologie • fyzikální – základní poznatky, přístrojová technika, fyzika oblaků a srážek • dynamická – spíše matematická, formulovaní a řešení rovnic popisujících statiku adynamiku atmosféry • synoptická – studuje procesy v makro měřítku na základě sběru meteorologických dat, tj. údajů o stavu a hodnotách meteorologických prvků. Zkoumá stav a vývoj tlakového pole, analyzuje vzduchové hmoty a rozhraní mezi nimi, identifikuje frontální rozhraní a poskytuje podklady k prognóze. Teoreticky vychází v současnosti z tzv. norské školy (začátek minulého století- Bjerknes) • družicová - studuje oblačné systémy a jejich pohyb - • družice využitelné v Evropě METEOSAT - MSG • NOAA • aplikace: • zemědělská, lesnická, horská, námořní, mořská, letecká, plachtařská, lékařská, průmyslová, radiolokační, aplikovaná

  3. Meteorologické prvky • definují objektivní stav počasí v daném místě a v daném čase (7 hlavních prvků) • tlak vzduchu • teplota vzduchu • vlhkost vzduchu • směr a síla větru • oblačnost • dohlednost • srážky • vyjadřují se kvantifikovaně

  4. Zemská atmosféra • složení tzv. suché atm.: N (78), O(21),CO2,Ne,He,Kr,Xe, atd. do výšky 100km bez změny • H2O – ve formě vodní páry do 10 km • O3 - ozón soustředěn ve výšce cca 22 km • charakteristický rys: pokles tlaku s výškou – barometrický stupeň u země 1hPa/8m • v 5000m 1hPa/15m • vertikální členění : troposféra 10-18km – teplota klesá cca 0.6°/100m • stratosférado výšek 20 až 25km teplota se nemění • mezosféra do výšek 50 až 80km teplota klesá až na –80 st. • termosférado výšek 450km teplota vzrůstá na několi stovek stupňů • nelze ji měřit klasickými teploměry • lze ji vyjádřit jen kinetickou energií jednotlivých molekul • exosféra do výšek 500 až 700 km jen ojedinělé molekuly atm. plynů • členění s ohledem na koncentraci atm. iontů : • neutrosférado výšky 60 až 70km velmi malá koncentrace iontů-nevodivá • ionosféra – elektricky vodivé vrstvy od 60 do 500km • většina molekul je ionizována – plazmatický stav • důsledku kosmického a slunečního záření • vznikají kladně a záporně nabité částice - ionty • polární záře – interakce korpuskulárního. záření s magnetickým. polem země • vzniká hlavně v polárních krajinách při magnetických. bouřích • a zvýšené sluneční činnosti - vznik světelných efektů

  5. ozonosféra O3 – ozon vzniká v atmosféře v důsledku elektrostatických výbojů a koncentruje se ve výškách cca 10 až 50 km – zadržuje škodlivé sluneční UV záření její poškozování – oxidy dusíku - freony –halogenové uhlovodíky kjotský protokol 1998 Bali 2007atmosférické ionty - v důsledku slunečního a kosmického záření některé molekuly vzduchu ztratí jeden elektron, který se posléze zachytí na jiné molekule: molekuly oslabené + molekuly posílené - vznikají shluky kladně a záporně nabité. Ty se mohou dále zachytit na aerosolových částicích a vznikají různě veliké kladně a záporně nabité částice - atmosférické ionty, které způsobují vodivost atmosféry

  6. Tlak vzduchu • síla, působící na jednotkovou plochu, vyvolaná tíhou vzduchového sloupce, sahajícího až k horní hranici atmosféry • vyjadřuje se v Pa (pascalech) a v hPa (hektopascalech) 1hPa= 0.01Pa: 1Pa=100hPa • 1Pa= 1N/m2 • 1N= síla udělující 1kg zrychlení 1m/sec2 (zemská gravitace 0.1kg) • v minulosti v barech a jeho tisícinách – milibarech (mb) 1mb= 1hPa • tlak s výškou klesá – barometrický gradient – je proměnlivý s výškou a teplotou • 0-2km 9m/hPa, 2-4km 11m/hPa, 4-6km 14m/hPa, 6-8km 18m/hPa, 8-10km 22m/hPa • pokles tlaku je závislý na teplotě vzduchu : studený vzduch-tlak klesá rychleji, je hustší • teplý vzduch-tlak klesá pomaleji, je řidší • měření tlaku: tlakoměr rtuťový- staniční , aneroid (Vidiho krabičky), barograf • vlivy teploty na měření tlaku: oprava na 0° Hg , plyn ve Vidiho krabicích • teplotní kompensace • QFE - aktuální tlak v daném místě • QNH - aktuální tlak v daném místě, redukovaný na hladinu moře • redukce: k QFE se připočte tlakový rozdíl,daný výškou místa nad hladinou moře • podle standartní atmosféry ICAO

  7. Standartní atmosférapodle ICAO:vystihuje převládající poměry v atmosféře během celého roku a všech zeměpisných šířkách

  8. Standartní atmosférapodle ICAO:vystihuje převládající poměry v atmosféře během celého roku a všech zeměpisných šířkách

  9. Teplota vzduchu Zdroj teploty Slunce – záření viditelné, infra., ultra. 290-5300 milimikronů (mm) viditelné 400-800 mm Slunce 150milionů km – světlo letí 8minut dopadá jen 2.10-9 energie průchod atmosférou – pohlcování, rozptyl (modrá obloha) odražení od zemského povrchu-vliv povrchu, úhlu dopadu a pod. albedo poměr energie odražené k celkové energie dopadající je různé s ohledem na povrch – oblačnost 8/8 ns- 80%, as 40%, ci 20% oteplování atmosféry od země, 4 způsoby molekulární výměna tepla v nepatrné výšce vzduchu nad povrchem- nepatrný podíl turbulentní výměna tepla v přízemní vrstvě (5-10m) neuspořádané víry, vznikající v závislosti na zvrásnění povrchu, síle větru, zvrstvení atmosféry konvekce – vznik konvektivních proudů dosahujících stovky až tisíce metrů radiace – krátkovlnné sluneční záření pohlcuje země – příjem tepelné energie zemský povrch pak vydává tuto energii ve formě dlouhovlnného záření to je pohlcováno vodními parami a CO do výšek 100 až 200m nad zemí suchý vzduch malé pohlcování – vlhký vzduch velké pohlcování měření teploty: staniční teplpměr, max-min teploměr, bimetal. teploměr, termograf denní chod : max. teplota kolem 14h míst. času min. teplota kolem 4h míst času stupnice teploměrná T(°C)=T(°K)-273,16 T(°C)=(T(°F)-32).5/9

  10. Teplota vzduchu • vertikální teplotní gradient – změna teploty na jednotku výšky (°/100m) • je kladný, když teplota s výškou klesá, záporný, když roste • adiabatický děj-pokles teploty plynu (vzduchu) v důsledku poklesu tlaku v tomto plynu • v meteorologii-pokles teploty ve vystupující vzdušině (do nižšího tlaku) • teplotní gradient suchoadiabatický- změna teploty v nenasycené vzdušině na 100m • přibližně 1°C/100m • teplotní gradient vlhkoadiabatický-změna teploty v nasycené vzdušině na 100m • přibližně u země 0.6°C/100m • nenasycená vzdušina - vzdušina, ve které je vlhkost přítomna v molekulární formě • nasycená vzdušina - vzdušina, ve které je vlhkost přítomna ve viditelné formě - páry • stabilita vzduchové hmoty - teplotní gradient je menší jak 1°C/100m • instabilita vzduchové hmoty - teplotní gradient je větší nebo roven 1°C/100m • radiace - ohřívání vzduchu v důsledku vyzařování do výšek 100 m • způsobuje stabilizaci vzduchové hmoty v přízemní vrstvě • advekce - nasouvání teplého či studeného vzduchu při zemi či ve výšce prouděním • studená způsobuje v daném místě ochlazení • teplá způsobuje v daném místě oteplení • subsidence - stlačování vzduchové hmoty v tlakové výšce, způsobuje stabilizaci • vzduchové hmoty ve výškách stovek metrů - subsidenční inverze • konvergence – případně divergence týká se proudění – střetávání proudů vzduchu • na polární frontě

  11. Vlhkost vzduchu • Voda ve formě vodní páry je v atmosféře všudypřítomná ročně se vypaří 520000km3 • rovnováha mezi výparem a srážkami spadlými na zem • vypařování – vodní plochy asi 447000 km3, souše asi 73000 km3 • zjednodušeně molekuly vody překonávají povrchové napětí a dostávají se do volné atm. • čím vyšší teplota vody nebo povrchu a vzduchu, tím vyšší výpar • výpar se zastaví: počet molekul vyletujících, se rovná počtu, které se vratí • rovnováha závisí na energii molekul vzduchu, ta je odvislá na jeho teplotě • dochází k maximálnímu nasycení vzduchu vodními parami • určení množství vodní páry ve vzduchu – několik způsobů • napětí vodních par- parciální tlak celkového tlaku vyjádřený v hPa • maximální nasycení E: -10°-3, 0°-6, 10°- 12, 20°-23, 30°- 42 • tabulky maximálního nasycení pro měnící se teplotu • absolutní vlhkost- množství vodní páry (vody) v 1 m3 vyjádřené v gramech • maximální nasycení A: -10°-2, 0°-5, 10°- 9, 20°-17, 30°- 30 • momentální nasycení- množství vodní páry v okamžiku měření vlhkosti • e- vyjádřené napětím vodních par a-vyjádřené absolutní míře • relativní vlhkost(%)f= e/E.100 nebo f=a/A.100 • specifická vlhkost poměr vodní páry v gr v 1 kg vzduchu • rosný bod- teplota, na kterou se musí vzduch, obsahující vodní páry ochladit, aby došlo • k maximálnímu nasycení – vyloučení vodní páry ve viditelné formě

  12. Vlhkost vzduchu • vlhkoměry – přístroje k měření vlhkosti • na meteostanicích Augustův nebo Asmanův aspirační psychrometr • dva teploměry : suchý vlhký- psychrometrická diference – tabulky • blanový nebo vlasový vlhkoměr blana nebo vlas živočišného původu • kondenzace vodních par- musí dojít k maximálnímu nasycení a k malému přesycení • přechod vody z plynné fáze do kapalné • ve volné atmosféře je nutná přítomnost tzv. kondenzačních jader • kdyby kon. jádra nebyla, muselo by dojít pro kondenzaci k velkému • přesycení vzduchu • kondenzační jádraantropogenního původu – spalovací procesy • krystalizační - ledové částice v oblacích pomáhají ke vzniku tuhé • fáze (sníh, kroupy) v přechlazené tekuté fázi • hydroskopické krystalky mořské soli, dostávající se do atm. • rozstřikováním mořské pěny-dnes velký význam • aerosoly- mechanické částice (písek prach a pod) molekuly CO • hydroskopické částice • rozdělení kon. jader podle velikosti – jádra Aitkenova průměr menší jak 1.10-4 mm • velká menší jak 1.10-3 mm • obří větší jak 1.10-3 mm

  13. Srážky • Srážky kapalné: déšť slabý-.5mm/hod- kapičky o prům. 0.25mm v 1.m3 asi 1250 • silný-10.mm/hod 0.5-5mm 1m3 3400 • mrholení pod .5mm/hod menší jak 0.2mm • Srážky pevné: sněhové krupky- zrnka 2-5mm- nejsou pevná- vyskytují se při 0° • ledové krupky- zrnka ledu 5mm jsou pevná průsvitná • kroupy- průsvitný led se strukturou cibule 5 až 50mm • zmrzlá mlha- drobné ledové krystalky při teplotách –20°až -30° • sníh- krystalky uspořádané do vloček vznikají při teplotách -5° • námraza – jinovatka – krystalický nános vzniklý přímo sublimací na • chladných tělesech • zrnitá námraza – neprůhledný let zrnité struktury- vzniká • usazováním přechlazených kapek, které na • tělesech mrznou spolu se sněhovými vločkami • ledovka- průsvitný sklovitý nános- vodní kapičky se rozlévají • na tělese, prochlazeném pod bod mrazu • vlivy na let -váha,zvětšení odporu, zmenšení vztlaku, zvýšení pádové • ¨ rychlosti,zmenšení účinnosti vrtule (vibrace), zmenšení • výhledu z kabiny, celkové vibrace letounu, vysazení • přístrojů , zapojených na Pitotovu trubici, omezení pohybu • řídícími plochami, zamrzání karburátoru • měření srážek – mm/m2 – ombrometry- srážkoměry

  14. Vítr • tlakové útvary, vznik:- kombinovaný účinek teplotních a dynamických příčin • zjednodušeně v oblasti ohřátí části atm. a jejího výstupu -- vznik tlakové níže • v oblasti ochlazování atm.dochází k jejímu sestupu – vznik tlakové výše • tlaková níže -- prohnutí izobarických ploch směrem dolů • tlaková výše -- prohnutí izobarických ploch směrem nahoru • vítr-- pohyb vzduchových částic z míst vyššího tlaku do míst nižšího tlaku v důsledku • síly horizontální tlakového gradientu • Coriolisova síla – uchylující síla zemské rotace na pólech maximální na rovníku min. • stáčí pohybující se částici vzduchu doprava na severní polokouli • doleva na jižní polokouli • proudění ve volné atmosféře zachovává stav rovnováhy mezi sílou tl. grad. a sílou Cor. • důsledek : směr proudění se stáčí do směru izobar • vítr geostrofický – neuvažuje se tření o zemský povrch – teor. stav pro přímé izobary • -- síla tlak. gradientu a síla Coriolisova jsou v rovnováze • vítr gradientový -- neuvažuje se tření o zemský povrch • -- vítr geostrofický a odstředivá síla v důsledku zakřivení izobar • Buys-Ballotův zákon : postavíme-li se na sev. polokouli tak, aby nám vítr vál do zad • je oblast nižšího tlaku vlevo vpředu, oblast vyššího tlaku vpravo vzadu • holandský meteorolog v roce 1860

  15. Vítr • všeobecná cirkulace v troposféře -- vytvářející příčina- přirozené rozdělení teploty • pasáty a antipasáty, • cirkulace mezi mírným a subtropickým pásem- polární fronta • cirkulace mezi mírným pásem a polárními oblastmi - arktická fronta • ------------------------------------------------------------------------------------------------------- • měření rychlosti a směru větru - přístroje anemometry • ruční • staniční : okamžitá rychlost větru a jeho nárazy ( m/sec, knot/sec ) • průměrná rychlost větru (m/sec , knot/sec ) • okamžitý směr větru (azimut směru ve ° odkud vítr fouká ) • N=od severu , S=od jihu, W=od západu, E=od východu • NE=od severovýchodu, NW=od severozápadu, • SE=od jihovýchodu, SW=od jihozápadu • Beaufortova stupnice 12 stupňů: • bezvětří,vánek,slabý vítr, mírný vítr,dosti čerstvý vítr, čerstvý vítr, silný vítr,prudký vítr • 0 1 3 5 7 9 12 15 • bouřlivý vítr,vichřice, silná vichřice, mohutná vichřice, orkán • 18 20 25 29 více jak 30

  16. Vítr • směr větru v tlakových útvarech • v oblasti tlakové níže (TN) směr proudu proti směru otáčení ručiček hodinových • v oblasti tlakové výše (TV) ve směru otáčení ručiček hodinových • vliv tření větrného proudu na jeho směr – záleží na členitosti terénu • v oblasti TN - v přízemní vrstvě (1000hPa) vítr se stáčí ke středu TN -- konvergence • vznik výstupných proudů, které se výšce rozbíhají • v oblasti TV vítr se stáčí ven od středu TV – divergence • vznik sestupných proudů v vyšších vrstev • turbulence - zdroj-orografické překážky závětří a jejich vliv- turbulentní vrstva • vznik vírů a rotorů při turbulentním proudění • při uvolňování přehřátého vzduchu • při příchodu studené fronty „hůlava“ • nárazovitost – změny rychlosti o více jak 5m/sec • - příčiny: turbulentní situace a vývoj větších konvektivních systémů • místní vítr - rozsah vymezený působením místních podmínek – místní cirkulací • vánek jezerní, mořský pevninský, pobřežní • v let. období ve dne směrem od vodní hladiny na pevninu a v noci naopak • mistral - v údolí Rhony při sev až sevzáp. proudění 80 až 120km/h • - zesílení tryskovým efektem údolí Rhony, které má též směr severojižní • bora - v Dalmacii – studený vítr směřující od hor k pobřeží • scirocco – teplý vítr ze Sahary směrem k severu – nad mořem vlhne v Italii vlhko a déšt • jugo – tropický vítr podobně jako scirocco ze Stř. moře do vnitrozemí Jugoslavie

  17. Oblačnost • oblak – prostor, kde došlo k vyloučení vodní páry ve viditelné formě – kondenzaci • podmínky: více jak 100% relat. vlhkosti-o něco více než je maximáln nasycení • adiabatický výstup, míšení vzduchových hmot, radiace, advekce • kondenzace – nutnost přítomnosti kondenzačních jader (1.10-4 mm) • spalovací pochody • sole z tříště mořských vln • zrnka prachu • ledové částečky- ledové oblaky • měření množství oblačnosti - jen odhadem a to v osminách- kruhová výseč o úhlu 45° • 1/8 jasno, • 2/8 skoro jasno, • 3/8 malá oblačnost, • 4/8 polojasno • 5/8 oblačno • 6/8 oblačno • 7/8 skoro zataženo • 8/8 zataženo

  18. Oblačnost • klasifikace oblaků – 10 druhů oblaků - dříve 10 rodů - odrůdy druhů • druhy odrůdy • ci-cirrusfilosus-vláknitý, uncinus-háčkovitý, spisatus-hustý, • radiatus-paprskovitý, vertebratus-žebrovitý, undulatus-zvlněný • cs-cirrostratusnebulosus-mlžný,filosus-vláknitý • cc-cirrocumulus stratiformis-vrstevnatý, lenticularis-čočkovitý, floccus- • ac-altocumuluslenticilaris-čočkovitý,castelanus-cimbuřovitý, floccus-vločkovitý • as-altostratustranslucidus-průsvitný, opacus-temný,radiatus-paprskovitý • st-stratusstratiformis-vrstevnatý, fractus-roztrhaný • sc-stratocumuluscastelatus-cimbuřovitý, stratiformis-vrstevnatý, opacus-temný • mamatus – ve tvaru vemen visících k zemi • nb-nimbostratus praecipitacio– srážkové pruhy od mraku až k zemi • virga–srážkové pruhy nedosahující na zem • cu-cumulus humilis-nízký, plochý, mediocris-střední, congestus-věžovitý • cb-cumulonimbusincus-kovadlinovitý, calvus-lysý, capilatus-vlasatý • vrcholné stadium konvekce, nebezpečný pro létání-zpráva SIGMET • elektrostatické výboje- indukce ze vzájemných srážek a tříštění • vodních kapek a led. krystalů při jejich transportu nahoru a dolů • dvě centra nábojů opačné polarity kladné nahoře, záporné ve středu • jedno menší kladné v základně el. gradient 10-20kV/m

  19. Oblačnost • orografická oblačnost - vzniká v důsledku proudění přes terénní překážky-vyvýšeniny • na návětrné straně mohutnější – zde více srážek • oblak fénový - lemují horské hřebeny na závětrné straně mizí - fénová zeď • oblačná čepice • pileus - oblačná čepice na vrcholech cu a cu cong • oblak vlajkový- při silném větru za horským hřebenem-důsledek aerodynamického • úplavu- vysokohorský oblak Alpy a pod. u nás za Milešovkou • oblak vlnový - horská vlna za překážkou nebo i nad překážkou ac lent. • oblak rotorový- cu-frakt. související se vznikem horské (dlouhé) vlny • vrstevnatá oblačnost - rozsáhlá vrstva horizontální struktury cs,as,st • kupovitá oblačnost – všechny druhy oblaků s výraznou kupovitou morfologií • cc,ac,sc,cu,cb • létání v různých typech oblačnosti - je v ČR zakázáno • nebezpečí destrukce letadla při letu v cb a cu cong. • možnost námrazy – vždy za podmínek záporných teplot • možnost ztráty kontroly nad letounem – přístrojové vybavení

  20. Konvekce • konvekce – proudění uvnitř tekutiny – v meteorologii uvnitř atmosféry, vytvářející • vzestupné a je kompenzující sestupné proudy • termická- příčina termická ( vztlak teplejšího (lehčího) izolovaného objemu • vzduchu (bubliny) termín konvekce převážně jen v této spojitosti • vynucená- obtékání terénních překážek, různorodá drsnost povrchu apod. • konvektivní oblačnost – cu hum.,cu med.,cu cong., cb • určení – odhad tvorby kon. oblačnosti z aerologických měření – výstupů • stavová křivka, křivka teploty rosného bodu, • čára adiabat. změny teploty ros. bodu-stejné specifické vlhkosti ( 0.2°/100m ) • čára „suché“ ( 1.0°/100m) adiabáty čára „vlhké“ ( 0.6°/100m ) adiabáty • konvektivní teplota a výška základny konvekce • výška konvektivního mraku a průběh stavové křivky • podmínky pro vznik cu cong. a cb – Faustův index • cape index • organizace aerologických měření v ČR Praha - Prostějov :0h, 6h, 12h, 18h UTC • radiosonda nesená balonem- každé 2 vteřiny údaje: teplota,teplota rosného bodu, tlak • radiotheodolit-určuje přesný směr k radiosondě a známe-li rychlost výstupu • -určení trajektorie radiosondy odtud směr a síla větru ve výšce až do 10km

  21. Aerologie

  22. Aerologie

  23. Dohlednost • Dohlednost - vzdálenost v km, na kterou je možno rozeznat předměty v našem okolí • omezuje ji přímé projevy počasí déšť, sníh, vodní aerosol • jevy antropogenní – průmyslové kouřmo, kouř ze spalin a pod. • příčiny omezující dohlednost: • mlha - směs drobných kapiček dohlednost omezena pod 1km • mlha radiační • mlha advekční • kouřmo - směs hydroskopických částic na nichž došlo ke kondenzaci • dohlenost 1 až 2 km • zákal – většinou prachové částice, neviditelné pouhým okem • dávají atmosféře opalescentní zakalení- • vzdálené předměty se jeví s žlutým až oranžovým nádechem • tmavé předměty jsou šedivé • dohlednost nad 2km • v letecké meteorologii • VIS- visibility - dohlednost • RVR-runway visual range - dráhová dohlednost

  24. Vzduchové hmoty • vzduchová oblast v troposféře v rozloze velkých částí moří či pevnin • má v kterémkoli místě zhruba stejné vlastnosti, které odpovídají místu • vzniku -- teplota, vlhkost a vertikální teplotní zvrstvení – gradient • vzduchová hmota instabilní- gradient větší jak1° dostatečná vlhkost -- konvekce • vzduchová hmota stabilní - gradient menší jak 1° dostatečná vlhkost – mlhy • pro počasí v Evropě ovlivňuje : arktická vzduchová hmota suchá kA vlhká mA • polární vzduchová hmota suchá kP vlhká mP • tropická vzduchová hmota suchá kT vlhká mT • transformace vzduchových hmot • kA a mA jsou stabilní vzd. hmoty - přemístěním k jihu se labilizují- gradient vrůstá • kT a mT jsou labilní vzd. hmoty -přemístěním k severu se stabilizují-gradient klesá • mP v létě je chladná a instabilní -- ve stř. Evropě působí ochlazení --bohatá kovekce • mP v zimě je relativně teplejší jak kontinent -- přináší oblevu -- původně je instabilní • kP v létě přináší do stř. Evropy oteplení je instabilní, ale postupně se stabilizuje • kP v zimě přináší do stř. Evropy ochlazení je stabilní • přemísťování vzduch hmot v důsledku utváření tlakového pole • situace anticyklonální – uvnitř rozsáhlé TV malá konvekce nebo bezoblačno • situace cyklonální – rozsáhlá oblačnost převážně vrstevnatá „špatné počasí“ • situace západní, severní, východní, jižní

  25. Fronty rozdělení : fronty hlavní-- arktická odděluje arktický vzduch od polárního polární odděluje polární vzduch od tropického tropická odděluje tropický vzduch od rovníkového cirkumpolární proudění na severní polokouli – poloha jednotlivých front polární fronta dominuje v Evropě styk teplého proudu od SW se studeným od NE je patrná již od mexického zálivu a táhne se napříč Atlantikem do Evropy teorie o vzniku cyklon – poruch na frontálních rozhraních- první Bjerknes-teorie vlnová- synoptická praxe norské školy- dnes řada teorií:vírová,konvekční,termická .. na styčné ploše obou proudů vznikají zálivy – teplý vzduch vyklouzává nad studený studený se tlačí do teplého-přírodní zákon o obnově rovnéváhy studená fronta a její vývojtypická oblačnost před příchodem fronty a na ní počasí na studené frontě studená fronta 1. a 2. typu teplá fronta a její vývojtypická oblačnost před příchodem fronty a na ní počasí na teplé frontě okludovaná fronta okluze studená a teplá počasí v teplém a studeném sektoru stacionární fronta vzduchové hmoty se pohybují horizontálně proti sobě a nemění svoji polohu– příčina: dynamický účinek dvou tlakových útvarů reálná stacionární fronta je vždy jen nanejvýš kvazistacionární

  26. Námraza • tři druhy námrazy • jinovatka-- krystalický nános, vznikající přímo sublimací na chladných tělesech • může být nebezpečná pro výhled z kabiny nebo jako podklad pro vznik • námrazy zrnité či ledovky • vzniká při rychlém sestupu z chladného prostředí do teplejšího a vlhkého • zrnitá námraza -- zrnitá a houbovitá struktura-- obsahuje i sníh a ledové krystaly • ledovka místy až průhledný ledový povlak – vzniká tak, že vodní kapičky se • rozlévají a mrznou. • místa výskytu – všude za přítomnosti přechlazených vodních kapek a při záporných • teplotách v rozsahu 0 až 5°, • v oblacích cu cong a cb v místech kde se oblak ještě nemění v ledový • nejčastěji v oblacích teplých front v zimním období • vlivy na letoun: zvětšení váhy, zvětšení odporu, zmenšení vztlaku, zvýšení pádové • rychlosti, zmenšení účinnosti vrtule, zamezení výhledu z kabiny, vibrace • vrtule i celého letounu, vysazení přístrojů, zapojených na pitot. tribici • zamrzání sacího potrubí u nepředehřívaných karburátorů

  27. Bouřky • rozdělení -- bouřky frontální - na studené frontě nebo studené okluzi • - na teplé frontě jen vyjímečně - podmínkou labilita atm., • výstupné pohyby v oblasti čáry fronty radiační ochlazení • horních vrstev atm. • bouřky nefrontální - uvnitř vzduchové hmoty- podmínkou labilita vzduch. • bouřky konvekční (z tepla) – příčinou je termická konvekce, přerůstající za • instability horních částí troposféry do mraků cu cong., cb • bouřky orografické - zesílení konvekce vlivem orografie • - nasluněné svahy • -výstupné proudění na návětří • -zvýšená mechanická turbulence – spontální konvekce • - zvýšená vlhkost • - konvergence horských a údolních větrů • podmínky pro vznik bouřek - instabilita atm. pro suchoadiabatický i vlhkoadiabatický • pokles teploty ve vystupující vzdušině • aerologický výstup a Faustův index • CAPE index • nebezpečí pro let - na okraji a v blízkosti - mocná turbulence - hůlavové jevy • uvnitř silné klesavé a stoupavé proudy - silné srážky- krupobití

  28. Bouřky • Elektřina klid. ovzduší - atm. je slabě vodivá v důsledku přítomnosti atmosférických • iontů - aeroionty - kladně a záporně nabité částice,které v • důsledku kosm. záření - ionizaci ztratily jeden elektron • nebo zachytily jeden elektron volný • Elektrická vodivost vzd.- úměrná hustotě iontů- hustota vzrůstá s výškou exponeciálně • při zemi malá, v 18km 2x větší, v 50km- vzduch je již vodič • Elektřina bouřková -vzniká v důsledku indukce při srážkách a tříštění vodních kapek • nárazů led. krystal. i mechanických částic – prach písečných bouří • při výstupných a sestupných pohybech • mrak cu cong, cb - oblast, kde se dějí tyto děje - v důsledku toho vznikají zde obvykle • + centrum v horní části mraku - led. tříšť při styku s led. částicemi • - centrum, ležící níže • malé + centrum v základně • vzniká napětí mezi mrakem a zemí s gradientem 10-20kV/1m odtud výboj- blesk • blesk - čárový, plošný (mezi mraky bez hřmění), perlový (světelné koule navlečené • na blesk- při rozpadu silné hřmění), kulový (velmi zřídka a dosud neznámá • etiologie, Eliášův oheň (na vrcholech převyšujících předmětů, u letadla- • konce vrt. listů, hrany křídel a kormidel) • účinky blesku – letadlo se za letu nabíjí (výf. plyny, styk s kondenzačními produkty • kovová letadla chráněna více než nekovová, zásah bleskem – radiostanice • roztavení závěsů korm. spálení tuku v ložiskách, uzemnění navijáku! • možnost destrukce letadla a ohrožení posádky !!!

  29. Létání nad hornatými oblastmi • Všeobecně - míra nebezpečnosti je nepřímo úměrná výšce letu nad terénem • turbulence orografická (mechanická) - závětří terénních překážek při silném proudění • - střih větru v přízemní vrstvě v důsledku tření • - údolní větry a jejich zesílení - Bernuliho rovnice • - Mistral v údolí Rhony • orografické bouřky - mechanické příčiny vzniku tzv. spontální konvekce při instabilitě • a velké vlhkosti vzduchové hmoty • laminární proudění přes terénní překážku-slabý vítr (0-5m) - slabé stoupání na návětr. • straně hřebenu - bez turbulence v závětří • vírové proudění přes terénní překážku- silnější vítr (5-10m) - dobré stoupání před i • těsně za hřebenem - závětrný vír zvyšuje vliv hřebene - malá nárazovitost • vlnové proudění - vlna za překážkou- horským hřebenem o převýšení h • podmínky: stabilní zvrstvení bez inverze o mocnosti proudu více jak 4h • za hřebenem vznik aktivní turbulentní vrstvy ATV o mocnosti cca 4h • vznik vírů - rotorů, postupujících po větru a zůstávajících ve vzdál.cca 10h • dvě patra rotorů - v místě rotorů spodního patra nad ATV tvorba ac len • rotory - velmi nebezpečné místo pro let- silné stoupání a klesání na malém prostoru • charakteristická oblačnost – stacionární tvorba cu frakt • rotorové proudění – inverze „sleze“ níže jak 4h – důsledek: rotorza překážkou ve • vzdálenosti méně jak 5h i méně – postupně dále chaotický vývoj • složená konvekce v letních měsících ráno a večer vlna přes den termická konvekce • konvektivní narušení homogenity proudící vrstvy

More Related