1 / 21

HOSPODÁŘSKÁ GEOGRAFIE

HOSPODÁŘSKÁ GEOGRAFIE. 8.Přednáška Terciární sektor – služby. Osnova:. 8. Terciární sektor 8.1 Terciární sektor – okruhy aktivit 8.2 Odvětví služeb, které je spojeno s mimořádnými a stále rostoucí počty osob – cestovní ruch 8.2.1 Zdrojové a cílové oblasti v národním měřítku

hoshi
Download Presentation

HOSPODÁŘSKÁ GEOGRAFIE

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. HOSPODÁŘSKÁ GEOGRAFIE

  2. 8.Přednáška • Terciární sektor – služby

  3. Osnova: 8. Terciární sektor 8.1Terciární sektor– okruhy aktivit 8.2 Odvětví služeb, které je spojeno s mimořádnými a stále rostoucí počty osob – cestovní ruch 8.2.1 Zdrojové a cílové oblasti v národním měřítku 8.2.2 Zdrojové a cílové oblasti v mezinárodním (globálním) měřítku 8.3 Kvartární sektor 8.4 Mezinárodní obchodní vztahy

  4. 8.Terciární sektor – služby … služby jsou dalším oborem (sektorem) aktivit národních ekonomik s velmi dynamickým nárůstem podílu tvorby GDP dané ekonomiky. Služby (vybrané) nejsou jen „pouhou“ ekonomickou kategorií ve smyslu tvorby GDP, ale mají i svůj společensko – sociální význam, neboť v řadě specializací poskytují „výstupy“ do oblasti zdraví a vdělanosti obyvatelstva. Z tohoto pohledu proto i často nemají „ srovnatelnou „ ekonomickou efektivitu – profitabilitu. Jejich „užitečnost“ je poměřována spíše jinými druhy ukazatelů, např. tzv. ukazateli vybavenosti, tj. počtem lékařů, zařízení na 1000 (100) obyv. nebo % podíly vzdělanostních skupin obyvatel. apod. Lze konstruovat i ukazatele na bázi tzv. komfortu-lidského blahobytu-spokojenosti…

  5. Významným přínosem pro NH je „trvalá“ absorpce „uvolněné“ pracovní síly z 1.a2.sek toru NH pro investiční nenáročnost. Z dříve uvedeného vyplývá, že sektor služeb lze rozčlenit na min 2 skupiny činností: • komerčně orientované II. společensky a sociálně prospěšné ad I - sem patří služby na bázi plně ohodnocených výstupů, jako např.: bankovnictví, pojišťovnictví, obchod, osobní doprava… ad II – sem patří služby na bázi spoluúčasti (státu, municipalit, fondů apod…), které se spolupodílejí na tvorbě (sanaci) hospodářského výsledku.

  6. Výstupy skup.II mají velmi široký a významný dopad na „sociální“ úroveň obyvatelstva a v podstatě charakterizují i vyspělost dané země, viz. státy tzv. sociálního blahobytu – široká oblast státní podpory (Švédsko, SRN, Švýcarsko…. Platí i obrácené „měřítko“ – viz RZ a TE • Současné trendy vývoje tohoto sektoru u nejvyspělejších zemí světa se orientují na obě skupiny, ale ve skupině komerčně orientovaných činností jsou ekonomicky velmi úspěšné, neboť převažuje zaměření do bankovních, pojišťovacích a finančních služeb s vysokým zhodnocením lidského kapitálu. • Vytvářejí se i tzv. finanční centra světa, kde dominují země USA, Velká Britanie a Japonsko a další , např. Lucembursko, které hrají i významné regionální role v tomto sektoru.

  7. Terciární sektor – okruhy aktivit • 1. Maloobchod • 2. Administrativa a řízení • 3. Zdravotní péče • 4. Sociální péče • 5. Školství • 6. Veřejné stravování • 7. Věda a výzkum 8. Bankovnictví a pojišťovnictví 9. Zahraniční obchod 10. Tělovýchova a cestovní ruch

  8. Každá z těchto aktivit je charakterizována určitými typickými atributy: • soustavou zařízení, • spec. školenými zaměstnanci, • specifickým okruhem uživatelů, • lokalizací, apod. • větší část služeb má tendence se koncentrovat do populačně větších sídel -ukazatel významu sídla • počet obyvatel ve středisku (městě, vesnici) a jeho zázemí je limitem pro existenci jen takových druhů obslužných zařízení, pro něž je tento počet obsluhovaných dostatečný k tomu, aby tyto služby byly ještě rentabilní • většina služeb se realizuje na základě individuálního výběru

  9. zpravidla v nejvýhodnější poloze s největší frekvencí návštěvníků uvnitř měst nalezneme obslužná zařízení nejdražších či nejžádanějších potřeb obsluhující obyvatele města a jeho zázemí – viz tzv. polohová renta (odpovídající výše nájmů, poplatků ...) • pohyb ze zázemí do centra nazýváme dostředný- jeho směry a intenzita závisí na řadě faktorů, nejdůležitější je kvalita vybavenosti střediska (počet druhů, počet obslužných zařízení, kvalita obsluhy, ceny, dostupnost, aj.) • opačný pohyb - odstředivý pohyb za službami (rekreační služby lokalizované v oblastech specifických přírodních a kulturních podmínek)

  10. 8.2 Odvětví služeb, které je spojeno s mimořádnými a stále rostoucími počty osob – cestovní ruch Tyto osoby přesunující se za jejich využitím představuje cestovní ruch ( služby cestovního ruchu: dopravní, ubytovací, stravovací, aj.) • organizací a strukturou poskytovaných služeb ovlivňuje cestovní ruch jak • zdroiové oblasti {měnící se vkus klientely), tak i cílové oblasti (ztráta původních kulturních tradic, staveb, způsobu života ...) • cestování je dnes součástí životního stylu a je významným faktorem globalizace • příjmy z cestovního ruchu tvoří nejen příjem SR, ale i regionálních rozpočtů

  11. 8.2.1 Zdrojové a cílové oblasti v národním měřítku • pohyb obyvatelstva mezi sídly – poptávka po službách apod. • pohyb obyvatelstva při využití volného času – outdoorové aktivity, poznávací zájezdy, nákupní aktivity… • 8.2.2 Zdrojové a cílové oblasti v mezinárodním (globálním) měřítku • v této dimenzi je cestovní ruch chápán jako „šiřitel“ globalizace • enormní zájem o cestovní ruch změnil řadů cílových destinací ve velikostním a architektonickém rozměru – viz cílové přímořské destinace… • zdrojovými oblastmi převažují vyspělé (bohaté) země s rozvinutou turistickou infrastrukturou ( služby cestovních agentur, dopraví infrastruktura…)

  12. Základní charakteristiky : • dle počtu vyjíždějících turistů (pasivní cestovní ruch): • 1. Německo (13 % z celosvětového objemu) • 2. USA (13%) • 3. Japonsko (10%) • dle objemu příjmů z příjezdu návštěvníků (aktivní cestovní ruch): • Francie (10%) • 2. USA (8%) • 3. Španělsko (7%) • na evropské turisty připadá asi 60 % návštěvníků zahraničních zemí, na obě Ameriky asi 20 % a na Japonsko a další země východní Asie asi 15 % • výrazné jsou sezónní proudy (ze S na J v Evropě i v Americe, kulturně poznávací a nákupní cesty do největších center, apod.)

  13. CESTOVNÍ RUCH v ČR: • v popředí nejnavštěvovanějších zemí světa, • tvoří asi 5-10% HDP. • 8.3 Kvartární sektor • část obslužné sféry, především školství, věda a výzkum, se někdy vyčleňují zterciéru a zařazují se do kvartéru (kvartérní sféry) • tomuto sektoru věnují nejvyspělejší státy světa velikou pozornost, protože nejvíce ovlivňuje budoucí rozvoj společnosti a její ekonomiky • velký rozdíl mezi zeměmi bohatého „Severu" a zeměmi chudého „Jihu"

  14. OBR. 8‑1: ROZMÍSTĚNI SLUŽEB

  15. 8.4 Mezinárodní obchodní vztahy • Tyto procesy jsou z hlediska sektorové struktury součástí terciéru • zahraniční obchod, vývoz vědecko-technických informací (licence, ochranné známky a patenty), apod. • zahraniční obchod: jeho složkami jsou dovoz a vývoz, výsledkem obrat (součet importu a exportu) a výsledné saldo zahraničního obchodu (+ či -) • je ovlivňován - velikostí země, nalezišti surovin, otevřeností či uzavřeností hospodářství, atd. • Zahraniční obchod nejvýznamnějších států dle objemu dovozu, vývozu a salda (v mld. USD):

  16. TAB. 8‑1: NEJVÝZNAMNĚJŠÍ STÁTY DLE OBJEMŮ v mld. Dolarů Zdroj: Destatis, březen 2009

  17. STRUKTURU MEZINÁRODNÍHO OBCHODU OVLIVŇUJE : • jednak blízkost zemí, jednak jejich hospodářská úroveň, ta působí na strukturu druhů zboží: • 40 % z celkové hodnoty ZO = strojírenské výrobky • 30 % = ostatní průmyslové výrobky • 10 % = chemikálie • 20 % = potraviny, energetické a všechny ostatní suroviny

  18. Struktura ZO je různá Velké rozdíly lze zaznamenat: hospodářsky vyspělé země x transformující se země x země rozvojové • Teritoriální strukturu ovlivňuje geografická blízkost zemí, dopravní dosažitelnost, atd. • zvláštní formu zahraničních vztahů představují investice a prodej vědecko­technických informací (know-how) • přímé investice spojené s transferem kapitálu do jiné země představují jednu z forem šíření modernizace hospodářství, hlavními investory v zahraničí jsou především země S. Ameriky, Evropy či V. Asie

  19. Odpovědi • Služby jsou tzv. nemateriálním odvětvím s vyšším nárokem na pracovní sílu, často se specifickou kvalifikací a vyšším vzděláním. • Služby lze klasifikovat na komerčně a společensky a sociálně orientované • Okruh aktivit terciárního sektoru zahrňuje cca 10 odvětví a je možné další okruhy připojit • Zdrojové oblasti jsou představovány především vyspělými zeměmi a za cílové jsou považovány destinace s přírodním či architektonickým potenciálem • Mezinárodní obchodní vztahy obsahují procesy výměny materiálních i nemateriálních výstupů dané ekonomiky. Jsou kvantifikovány tzv. obratem MO a jeho výsledkem, tzv. saldem v pozitivní nebo záporné hodnotě

  20. Náměty k procvičení • Označte příklady vybraných služeb ve svém sídle • Zjistěte kvalifikační nároky na speciálně vybrané služby (např. zdravotnické…) • Analyzujte úroveň vybavenosti službami vybraného sídla

  21. Děkuji za pozornost 

More Related