1 / 15

KYSELINY

Jsou to látky, které se ve vodě štěpí na kationty H + a anionty (radikály) kyseliny (např. Cl - , NO 3 - , SO 4 2- ). KYSELINY. 1) BEZKYSLÍKATÉ KYSELINY: (koncovka - vodíková ). Vznikají rozpuštěním některých binárních sloučenin s vodíkem ve vodě.

kimo
Download Presentation

KYSELINY

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Jsou to látky, které se ve vodě štěpí na kationty H+ a anionty (radikály) kyseliny (např. Cl-, NO3-, SO42-). KYSELINY 1) BEZKYSLÍKATÉ KYSELINY: (koncovka -vodíková) Vznikají rozpuštěním některých binárních sloučenin s vodíkem ve vodě.

  2. SOLI BEZKYSLÍKATÝCH KYSELIN – koncovka ID kyselina vzorec kys. název soli fluorovodíková HF fluorid chlorovodíková HCl chlorid bromovodíková HBr bromid jodovodíková HI jodid sirovodíková H2S sulfid kyanovodíková HCN kyanid Sůl z kyseliny vznikne tak, že se odštěpí kationty vodíku a nahradí se jiným kationtem

  3. Příklady k napsání vzorců: Fluorid zinečnatý (fluor – F, zinek - Zn) ZnF2 Chlorid fosforečný (chlor – Cl, fosfor - P) PCl5 Sulfid cíničitý (síra – S, cín - Sn) SnS2 Kyanid draselný (draslík – K) KCN Příklady k pojmenování: CaCl2 (Ca – vápník, Cl – chlor) Chlorid vápenatý Pbl2 (Pb – olovo, I - jód) Jodid olovnatý NaCN (Na – sodík) Kyanid sodný Fe2S3 (Fe – železo, S – síra) Sulfid železitý

  4. VZNIKAJÍ reakcí: a) oxidů nekovů a polokovů s vodou Př.: SO2 + H2O = H2SO3 nebo 2) KYSLÍKATÉ KYSELINY (OXOKYSELINY) b) oxidů kovů s vyšším oxidačním číslem (V a víc) s H2O Př.: Mn2O7 + H2O = 2 HMnO4 Mají obecný VZOREC : HmZxOy kde vodík má ox.číslo +I, kyslík má –II. Z je kyselinotvorný prvek a může mít ox.číslo I až VIII

  5. a) z chemické rovnice pro vznik kyseliny, tj.: příslušný oxid + H2O = kyselina b) analogií se známou kyselinou c) pomocí rovnice pro oxid.číslo VZOREC lze utvořit 3 způsoby: Příklady k napsání vzorců: Kyselina dusitá (dusík - N) HNO2 Kyselina dusičná (dusík - N) HNO3 Kyselina siřičitá (síra – S) H2SO3 Kyselina chromová (chrom - Cr) H2CrO4

  6. OXOKYSELINY s 1 ATOMEMprvkuZ

  7. a) pomocí rovnice pro oxid.číslo b) analogií se známou kyselinou se stejnými stech. koeficienty NÁZEV lze získat 2 způsoby: Příklady k napsání názvů: HClO3 (Cl - chlor) Kyselina chlorečná H2CO3 (C - uhlík) Kyselina uhličitá HPO3 (P - fosfor) Kyselina fosforečná H3PO4 (P - fosfor) ?

  8. Má – li kyselina více vodíkových atomů než 2 MUSÍ BÝT V NÁZVU UVEDEN JEJICH POČET Někdy OXID reaguje s VÍCE MOLEKULAMI H2O, Př. P2O5 + H2O = 2 HPO3 kys. hydrogenfosforečná P2O5 + 3 H2O = 2 H3PO4 kys. trihydrogenfosforečná Pozn.: Vodík je HYDROGENIUM a číslovky: mono (nepoužívá se), di, tri, tetra, penta.... Př.: Pojmenuj H5IO6 vzorec H5IO6 je kyselina pentahydrogen jodistá

  9. OXOKYSELINY s VÍCE ATOMYprvkuZ, v názvu kyseliny pak musí být uveden i počet atomů Z. Příklady k napsání vzorců: Kyselina disírová (síra - S) H2S2O7 Kyselina disiřičitá (síra – S) H2S2O5 Příklady k napsání názvů: H2Cr2O7 (Cr - chrom) Kyselina dichromová

  10. Vznikají náhradou vodíku v kyselině kovem či amonnou skupinou (např. neutralizací). SOLI KYSLÍKATÝCH KYSELIN koncovka -AN Neutralizace – reakce mezi kyselinou a zásadou za vzniku soli a vody: Př.: H2SO4 + Ca(OH)2 = CaSO4 + 2 H2O , kde CaSO4 je sůl - síran sodný a (SO4)-II je zbytek kys. (radikál) Radikál vystupuje v reakcích pohromadě, proto jeho název tvoří 1 slovo. Názvosloví solí se pak tvoří jako názvosloví binárních sloučenin (podst.jm. – naučit se + příd.jm. - umíme)

  11. Příklady k napsání vzorců: Dusičnan draselný Uhličitan hlinitý Síran vápenatý Manganistan draselný Soli kyslíkatých kyselin Příklady k napsání názvů: K2SO3 Fe2(SO4)3 NH4PO3 (NH4)3PO4

  12. HYDROGENSOLI VZNIK: všechny atomy H v kyselině nejsou nahraženy. V NÁZVU hydrogensoli je uvedený počet nenahražených H. Pozn.: názvosloví tvoříme jako u solí. Př. Utvoř název ke vzorci Ca(HSO4)2 Výsledek: Ca(HSO4)2 je hydrogensíran vápenatý.

  13. Př.: Utvoř vzorec k názvu hydrogenuhličitan železitý. Hydrogenuhličitan železitý má vzorec Fe(HCO3)3 Př.: Utvoř vzorec k názvu hydrogenfosforečnan vápenatý. Pozn.: Jako zákl.kyselinu nelze použít HPO3, 1 atom H je nutno nechat v soli a aspoň 1 atom H použít k náhra- dě za Ca. HPO3 má ale celkem jen 1 atom H. Kyselinu s větším počtem vodíkových atomů získáme přičtením molekuly vody: HPO3 + H2O = H3PO4 Hydrogenfosforečnan vápenatý má vzorec CaHPO4.

  14. Sami: vytvořte vzorec: dihydrogenfosforečnan draselný (KH2PO4)

More Related