Jižní Amerika

1. Jižní Amerika Zpracovali: Michal Neugebauer Daniel Šmejkal Ladislav Bartoš

2. Informace • Jižní Amerika  se nachází na jižní polokouli amerického kontinentu. • Kontinentem prochází rovník a obratník kozoroha; kontinent je na západě ohraničen Tichým oceánem, Atlantským oceánem je ohraničen na východě.

3. Jaguár Jaguár americkýje kočkovitá šelma patřící do rodu Panthera. Je jediným zástupcem tohoto rodu v Americe. Po tygrovi a lvu je největší kočkovitou šelmou a na západní polokouli úplně největší. V dnešní době se vyskytuje od Mexika přes velkou část Střední Ameriky jižně do Paraguaye a severní Argentiny. Několik jedinců žije nedaleko Tucsonu v americkém státě Arizona.

4. Proč jsou ohrožení? • Ubývá jich, protože jaguár zabijí dobytek sedlákům a ty je proto zabíjejí.

5. Pudu jižní • Pudu jižní je zařazen do Červené knihy ohrožených druhů zvířat IUCN. Je ohrožen především ztrátou svého přirozeného prostředí díky rozvoji zemědělství, částečně také lovem. Odhaduje se, že v přírodě žije již jen 400 – 600 jedinců. Vzhledem ke skrytému způsobu života však tato čísla nemusejí být přesná.

6. popis • Pudu jižní je jednolitě tmavohnědě zbaven. V dospělosti je vysoký do 40 cm a dlouhý asi 85 cm se 7cm ocáskem. Váží 9 – 15 kg. Má krátké nerozvětvené parůžky (max. 10 cm dlouhé). Pudu se dožívají 8 – 10 let.

7. Způsob chování • Žije skrytým životem v deštných lesích a houštinách v různých prostředích (savany, stepi) od nížin až do hor. Obývá prostředí, které na jiných kontinentech obsadily kozy (ty v Jižní Americe divoce nežijí). Oproti většině jelenovitých savců se nesdružuje do stád.

8. Rozmnožování • Mívá jen 1 mládě, které se rodí po 210 dnech březosti. • Váží 1 – 1,5 kg a oproti dospělým jedincům je světleji hnědé bíle skvrnité. • Pudu se dožívají 8 – 10 let.

9. Ara Spixův • Ara Spixův, též ara škraboškový, je zřejmě ve volné přírodě ve své domovině v Brazílii ve státě Bahia vymřelý druh. Poslední volně žijící samec zmizel v roce 2000. K vymření přispěly dva hlavní faktory - zmenšování vhodných biotopů, galeriových lesů, a vychytání posledních jedinců pro chov v zajetí. Poslední tři ptáci byli odchyceni v letech 1987 a 1988. V zajetí je v záchranných programech kolem 70 ptáků, další jsou chováni neoficiálně, načerno. V zajetí se daří rozmnožovat a připravuje se nasazení zpět do původního prostředí.

11. Kapustňák širokonosý • Kapustňák širokonosý je jeden ze tří žijících druhů kapustňáků. Dorůstá délky 2,5 až 4,5 m a jeho hmotnost se pohybuje mezi 200 až 600 kg. Vyskytuje se v oblasti jihovýchodně od USA až po Texas a u pobřeží severní části Jižní Ameriky. Jedná se o býložravce – živí se vodními rostlinami.

12. Ohrožení • Kapustňák širokonosý patří mezi ohrožené druhy. Ačkoliv nemá žádné přirozené nepřátele, rozvoj civilizace zmenšil jeho přirozené prostředí pobřežních mokřin a mnoho jedinců je každoročně zraňováno lodními šrouby motorových člunů. • Kapustňáci při pastvě často polykají části rybářských sítí (háky, kovová závaží, atd.). Tyto cizí materiály je patrně nezraňují, s výjimkou provazů a rybářských vlasců. Ty mohou ucpat jejich trávící trakt a odsoudit zvíře k pomalé smrti.

14. Harpie pralesní Je největším dravcem Jižní Ameriky. Může mít rozpětí křídel až dva metry a hmotnost 9 kilogramů, samec je výrazně menší než samice. Má masivní zobák a mohutné silné nohy opatřené až 13 cm dlouhými drápy.

16. Rozmnožování • Samice snáší jedno až dvě vejce, které zahřívá 56 dní. Mláďata jsou schopna letu až za 140 dní, dalšího půl roku je rodiče krmí na hnízdě a mládě zůstává v blízkosti hnízda i několik let. • Harpyje vyvádějí mladé jen jednou za tři roky a většinou odchovají z každé snůšky jen jedno mládě.

17. Rozšíření • Nížinné deštné pralesy Střední a Jižní Ameriky

18. Proč je ohrožený • je ohrožená proto, že se špatně rozmnožuje • dále kvůli mýcení pralesů

19. Puma • Puma je velikostí srovnatelná s levhartem, přesto pumy, které obývají tropické oblasti, jsou menší než ty, které žijí blíže k pólům. Samci jsou o polovinu větší než samice.

21. Podrobnější popis • Puma americká je štíhlá, svalnatá kočka, hlava je v poměru k tělu malá a obličejová část je krátká. Má krátké a kulaté uši. Pumy jsou velmi silné a mrštné, k tomu jim napomáhají silné končetiny a velmi dlouhý, tlustý ocas. Pánevní končetiny jsou delší než přední, to jim dává sílu k dlouhým skokům (až 12 m do dálky, 5 m do výšky).

22. Rozšíření a ohrožení • Puma je společně s kočkou divokou, rysem ostrovidem a levhartem skvrnitým kočkovitá šelma s největším areálem. Kvůli člověku zcela vymizely a na Floridě jsou kriticky ohrožené. • Pumy se nevyhýbají žádnému vhodnému prostředí, žijí ve všech nadmořských výškách, daří se jim v horách, v jehličnatém, smíšeném i listnatém lese, v tropických pralesích i ve stepích. Výborně šplhají i plavou.

23. Lvíček zlatý • Lvíček zlatý neboli lvíček malý je malá opice, která obývá jen malé území jihovýchodní Brazílie. • V některých knižních zdrojích se udává jako „kriticky ohrožený druh“, jelikož se odhaduje, že ve volné přírodě žije už přibližně jen 1000 a v zajetí 500 jedinců.

24. Pro lvíčka zlatého je nejtypičtější jeho zlatá až zlatohnědá srst, podle které dostala tato opička svůj název. Jeho chlupy na tvářích jsou delší a tmavší a tvoří hřívu na vrcholu hlavy, lících a hrdle, což se stává pro lvíčka zlatého dalším charakteristickým znamením. V této husté srsti se ztrácejí i ušní boltce. Má štíhlé nohy a dlouhé drápy, které jsou schopny zdatně škrábnout, a které se stávají nedocenitelnou pomůckou při jeho stromovém životě. Jeho ocas je poměrně dlouhý, ale není chápavý.

26. Výskyt • Většina divokých populací žije na území biologické rezervace PoçodasAntas, v chráněné oblasti v bažinatých lesích ve městě Rio de Janeiro. To je důležité území určené pro lvíčky zlaté, jen 2 % tohoto území představuje původní území rozšíření lvíčků. Mimoto, jeho existující lokalita má zničené životní podmínky, což má za následek izolaci populací a plemenění zvířat mezi s sebou, což postupně vede k jejich vyhynutí.

27. Ohrožení • Tento malý primát odolával již celá desetiletí průběžnému a tvrdému pronásledování, lovu a ničení jeho přirozeného životního prostředí.

28. Vlk hřivnatý • Vlci hřivnatí dorůstají délky 95 – 107 cm, s ocasem dlouhým 35 – 49 cm, váží 20 –25 kg. Svým vzhledem vlk hřivnatý připomíná spíše lišku s extrémně dlouhýma nohama a nápadnou hřívou přes ramena. • Dlouhé nohy mu umožňují vidět přes vysokou trávu, zkosené drápy usnadňují pohyb v bažinatém prostředí. Je mimochodníkem.

29. Způsob života • Samec a samice obývají společné teritorium, ale většinou se setkávají pouze v době páření. Páření probíhá na konci jara, 2-5 mláďat přichází na svět v průběhu srpna a září. Mláďata dospívají v jednom roce. Dožívají se asi 16 let. Vlci hřivnatí jsou monogamní, na celý život mají jednoho partnera.

30. Rozšíření • Obývají Jižní Ameriku, především území Brazílie, severní Argentiny, Paraguaye, jižní Bolívie a jihovýchodního Peru. • Jejich domovem jsou křovinaté lesy a savany s bažinatým povrchem a bujnou vysokou vegetací.

31. Ohrožení • Na mnoha místech vymizel, neboť byl intenzivně loven pro kožešinu a škody na dobytku a drůbeži, které jsou mu neprávem přisuzovány. 

32. Čerpáno • GOOGLEGOOGLE ( OBRÁZKY) • SEZNAM • WIKIPEDIE

33. KONEC