1 / 154

Sociální teorie moderní společnosti

Sociální teorie moderní společnosti. Prof. Ing. František Zich, DrSc. 1. Úvod - pojmy a otázky vztahující se k tématu. K čemu teorie? K čemu věda? Co to je teorie, co to je věda? Co to je sociální? Co to je moderní ? A co to je společnost?

marciano
Download Presentation

Sociální teorie moderní společnosti

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Sociální teorie moderní společnosti Prof. Ing. František Zich, DrSc.

  2. 1. Úvod - pojmy a otázky vztahující se k tématu • K čemu teorie? • K čemu věda? • Co to je teorie, co to je věda? • Co to je sociální? • Co to je moderní ? • A co to je společnost? • Všichni to říkáme, denně o tom čteme, nebo to slyšíme, ale víme přesně o co jde? A v čem je jejich smysl a jak spolu souvisejí…?

  3. Témata 1. Soudobá sociologie – přehled témat a teorií 2. Sociologická reflexe společných jevů 3. Teorie modernizace a postmoderní společnost. 4. Teorie globalizace, sociální obsah a souvislosti globální společnosti. 5. Vztah ekonomického a sociálního v moderní společnosti. 6. Symbolický, sociální a kulturní kapitál, sociologické teorie sítí 7. Znalostní společnost a možnosti vědy ve společnosti. 8. Problém sociální kontroly moci v soudobé společnosti. 9. Teorie sociální soudržnosti, sociální spravedlnost, sociální rizika soudobé společnosti 10. Feministická sociální teorie

  4. Sociální teorie • Tradiční sociologické teorie , pozitivismus, naturalismus – A. Comte. H Spencer, E. Durkheim • Teorie společensko ekonomických formací – K.Marx • Stratifikace, „duch kapitalismu“- M. Weber • Funkcionalismus – T. Parsons, R. Merton • Interpretativní sociologie – H. Garfinkel • Moderní sociologie – A. Giddens, P Bourdieu, • Teorie sociálního kapitálu – J.Coleman • Teorie sociálního jednání – Randal Collins • Teorie globalizace – Z. Bauman, Ulrich Beck, F. Fukuyama, R. Reich

  5. Literatura • Povinná literatura: • Beck, U.: Riziková společnost. Praha: Slon, 2004. • Harrington, A. a kol. Moderní sociální teorie, Praha: Portál 2006 • Petrusek, M.: Společnosti naší doby. Praha: Slon, 2006 • Fukuyama, F.: Velký rozvrat, Praha: Academia, 2006 • Keller, J.: Nejistota a důvěra, aneb K čemu je modernitě dobrá tradice, Praha: Slon, 2009 • Doporučená literatura: • Castells, M.: Creation of social network. I. Oxford: Blackwell Publisher, 1996. • Bourdieu, P.: Teorie jednání. Praha: Karolinum, 1998 • Keller, J.: Vzestup a pád středních vrstev. Praha: Slon, 2000. • Bauman, Z.: Tekutá modernita, Praha: Mladá fronta, 2002. • Tuček M. a kol., Dynamika české společnosti a osudy lidí na přelomu tisíciletí, SLON Praha 2003 • Hertzová, N.: Plíživý převrat, Praha: Nakladatelství Dokořán, 2003 • Giddens, A.: Třetí cesta a její kritici. Praha: Mladá Fronta, 2004.Musil, J. a kol.: Pojetí sociální soudržnosti v soudobé sociologii a politologii. Praha: UK FSV CESES, 2004 • Keller, J.: Nedomyšlená společnost a sociologické poznání. Praha: ISV, 2005 • Machonin, P.: Česká společnost a sociologické poznání, Prah:, ISV, 2005 • Simonová, N., Matějů, P.: České vysoké školství na křižovatce, Praha: Sociologický ústav, 2005 • Hamplová , D. a kol.: Životní cyklus- sociologické a demografické perspektivy, Praha: Sociologický ústav, 2006. • Klaus, V.: Modrá, nikoli zelená planeta, Praha: Dokořán 2007 • Bělohradský, V.: Společnost nevolnosti, Praha: Slon, 2007 • Sedláček, T. Ekonomie dobra a zla, 65.pole, Praha, 2009-10-06 • Šubrt, J., Balon, J.: Teorie jednání, UK, Praha, 2008 • A další práce ……

  6. K čemu teorie?

  7. Teorie a praxe • „…šedivá je všechna teorie, věčně zelený je strom života“ • Praxe to je život sám, každodennost, čin, výsledek … praxe je to co se dá něčím měřit… • Praxe nadevšechno? • Takže potřebujeme teorii?

  8. Životní cíle studentů 1. ročníků bakalářského studia v letech 2007, 2008, 2009 – průměrná hodnota významnosti (čím vyšší hodnota průměru, tím je cíl pro respondent důležitější)

  9. Orientace na úspěch • Pozice jednotlivce: • Mít dobrou práci, zaměstnání, zajímavý obor • Rodina, děti • Peníze, pozice, uznání, prestiž, sláva, pocit slasti…? • Mít pozici, moc, rozhodovat … • Klid, hodnotný život, plný, kulturní život… • Rodina, radost z dětí, z přátel…z ostatních lidí

  10. Na čem závisí úspěšnost absolventa v praxi ve srovnání s tím, jak v tomto směru pomáhá škola 2. ročník magisterského studia 2008 (v %)

  11. Chybějící oblasti, předměty, témata 3. ročník bakaláři  r. 2008/9

  12. Čemu tedy učit na vysoké škole? • Návody jak co dělat (jak se to dělá) – účetnictví • Zhodnocené zkušenosti – my jsme postupovali takto s takovým a takovým výsledkem • Zobecnění, hledání souvislostí, příčin, výzkum… dílčí teorie, oborové teorie až sem jde spíše o rutinu a management • Obecné teorie společenského pohybu (sociální teorie) • Teorie poznání – identifikace problémů a jejich formulace, vědecké hypotézy tady jde již spíše o vědu • Studovat pro radost z poznání poznání může být zábava - asi jen pro vyvolené

  13. Společnost a jednotlivec Život jednotlivce je možný jen v rámci společnosti jako celku a celek může existovat jen proto, že existují jednotlivci.

  14. Úspěch úvaha z pozice celku • Žijeme v dobrém životním prostředí, v klidu, v míru… • Zajištění svobody, práv, demokracie… • Existuje důvěra, funguje etika, respektují se předpisy, zákony, (celkem bezpečně chodím po ulici)… • Existují instituce, které zajišťují základní potřeby, právo, zdraví, vzdělání… • Společnost drží pohromadě, jako organizovaný celek… je schopna překonat případné katastrofy typu epidemie, pandemie

  15. Potřeba poznání a zobecňování • Složité soužití lidí ve společnosti neřeší jen sama praxe, ani jen jednotlivec ale kooperace jednotlivců v rámci celé společnosti • Organizovaný svět vyžaduje poznání - teorii. • Tedy zobecnění činností a efektů činností jednotlivce, vysvětlení podstatných souvislostí pro potřeby organizace a to poznání pravdivého ověřeného použitelného – tedy vědu.

  16. Co je tedy věda?

  17. Věda rozjímání o smyslu věcí (staré Řecko), pochopení, souvislostí Věda jako: systematická poznávací činnost odhalení příčin zákonitostí

  18. Atributy vědy • Předmět – čím se věda zabývá • Metoda • Teorie • Funkce

  19. Dva základní přístupy • Metodologický individualismus rozhodující je svobodný jedinec a jeho činnosti – „člověk nejlépe ví co je pro něj dobré“ „nechte věcem volný průběh“, „neviditelná ruka trhu“, „přirozený a umělý řád“. Problém tohoto přístupu: neumí dost dobře vysvětlit jak se vůle a činny jednotlivců skládají do „přirozeného řádu“ • Metodologický holismus (komunitarismus) rozhodující je celek, jeho organizace, instituce, zákony. Neumí uspokojivě vysvětlit chování a úlohu jedince v systému.

  20. Struktura lidského činu • Výsledné efekty • Přímé • Nepřímé • Kumulace efektů • Procesy • struktury • Prostředí, vlivy • Endogenní • Exogenní faktory

  21. Sociální teorie • Sociální teorie je praktické myšlení o tom co znamená věda a vědecký postoj s ohledem na sociální svět“ A. Harrington Moderní sociální teorie, Portál 2006, s.30

  22. Moc a ideologie • Bez návaznosti sociálních teorií na politiku se ztrácí jejich praktický význam • Nedílnou součástí činností lidí i společenského systému je moc a její distribuce. Teorie se tomuto faktu nemůže vyhnout. • Společensko vědní teorie tak souvisí s politikou (mocí) a ideologií • Dvě základní ideologie: liberalismus a komunitarismus (ideologie zdůrazňující kolektivismus). • Ideologie, nebo věda - rozdíl

  23. 2. Etapy vývoje společnosti Tady jsme Tradiční moderní postmoderní globální předindustriální industriální postindustriální technotronická Časová osa

  24. Nerovnoměrnost vývoje světa Svět a jakou společnost máme na mysli? • Je západní svět na vrcholu (v čele rozvoje) lidstva • Rozdíly • Důsledky kolonialismu • Teorie civilizací a střet civilizací • Prolínání civilizací a historických etap • Přesuny technologií a jejich politické a sociální důsledky

  25. Co je moderní • Moderní je současné, to co je nyní a právě nyní, je to styl naší doby Pokud mluvíme o moderní společnosti musíme upřesnit dobu (právě teď, nebo ve vztahu k předcházejícímu), modernita • Vývojové změny a etapy se nevyznačují rázným a zcela rozlišitelným zlomem v čase. • Jde většinou o průnik, tradičního a moderního, společnost není celá nová, moderní, zachovává se také něco z tradic • Mimochodem důležitý poznatek pro marketing

  26. Co je modernita a teorie modernity • V literatuře se rozlišuje mezi teorií modernity a teoriemi modernizace • Modernita se vztahuje k reálnému stavu společnosti. • Teorie modernity jsou abstraktní myšlenkové systémy objasňující povahu moderní společnosti a rozdíly jimiž se liší od tradiční společnosti. • Teorie definují síly a procesy, které vedly ke vzniku modernity. Objasňuje změny, ke kterým dochází a usilují o vstup do řízení společnosti, snaží se naznačit další vývoj

  27. Modernita - sociologicky • V pracích některých sociologů se pojmy moderní a industriální společnost překrývají jsou označovány jako modernita • Podle J. Kellera odlišují modernitu od tradiční společnosti: • Vysokým stupněm generalizace vztahů (nejsou vázány na jednotlivce, ale na pozice) • Nastává proces individualizace – roste význam jednotlivce, který se osvobozuje od tradičních pout rodiny, místa. Spolu s tím nastává rozklad sociálního systému kontroly a ochrany • Roste funkční diferenciace společnosti – podle odvětví, činností, vznikají nové instituce • Vysoká racionalizace, poznání, instrumentální rozum, účelovost

  28. Tradiční společnost • Znaky: • Moc je spojena s panovníkem, (zákonná, soudní i výkonná) stát je panovník • Převaha náboženství, ideologie, morálka, vliv kléru • Omezená občanská práva, nevolnictví • Zemědělská a řemeslná výroba • Do kdy, kdy končí? Josef II. zrušení nevolnictví 1781 • Velká francouzská revoluce 1789

  29. Moderní (industriální) západní společnost • Západní modernita (počátky 15. 16. století) industriální společnost • Kulturní aspekt – rozvoj věd, matematika, astronomie naproti tomu úpadek náboženství • Politický aspekt – vznik a rozvoj státu, občanská práva, demokracie, práva člověka • Společensko ekonomický aspekt – vzestup kapitalismu, industrializace, urbanizace, vznik kolonii, bankovnictví, rozvoj technických věd

  30. Hlavní změny společenského systému 18. a 19. století základ modernismu • Majetková přeměna obecních pozemků v soukromý majetek-privatizace • Vznik manufaktur, továren, úpadek živnostníků a řemeslníků, parní stroj • Volný obchod, konec bartrového obchodování, peníze abstraktní nositel směny • Rozvoj měst, urbanizace, migrace • Růst počtu obyvatel

  31. První polovina 20. století • Industriální rozvoj- změny organizace práce - taylorismus, fordismus • Kolonie • První světová válka, revoluce v Rusku • Poválečný rozvoj, krize z nadvýroby • Nástup fašismu, nacismu v Německu – druhá světová válka

  32. Postmoderní společnost - postindustriální Překrývá se s označením postindustriální období přibližně v druhé polovině 20 století Vyznačuje se (D. Bell) • Růst významu informací, informačních toků • Rozvoj technologií výroby, rozvoj vědy , význam teoretického vědění – vědeckotechnická revoluce R. Richta – reakce na roli dělnické třídy • Význam střední třídy a elity • Zdokonalování řízení výrobních procesů a společnosti

  33. Dvě vlny teorie modernizace • Vztahují se k období po druhé světové válce. Rozdělený svět – studená válka. • Teorie první vlny: • Důraz na výkon, produktivita, poválečná konjunktura • Velké korporace a jejich organizace • Sociální stát, sociální vymoženosti, péče • Význam středních tříd • Vzdělanostní společnost -význam vzdělání

  34. Druhá vlna modernizace – konec 20 století- ropná krize 70 let, konec studené války • Rozpad (zeštíhlování) velkých korporací • Redukce sociálního státu • Deregulace trhu • Problém ubývání práce, flexibilizace práce • Privatizace některých sociálních služeb • Očekává se ekonomický růst, stoupající blahobyt – růst růstu • Rozvoj osobní svobody a odpovědnosti • Politický aspekt: orientace na přeměnu postsocialistických států

  35. Globální společnost • Globalizace je výsledkem modernizačních procesů • Je to výsledek řízený, projektovaný, nebo je to spontánní výsledek nezamýšlených důsledků? • Kdy začala globalizace – spory • Římská říše • Někteří kladou počátek globalizace do období objevení Ameriky • Kolonizace a rozvoj zahraničního obchodu –druhá polovina 19.století • Poválečné období po 2. světové válce – ropná krize 70 let • Pád „reálného socialismu“ • Rozvoj informačních technologií- konec 20. století

  36. Jiná označení moderní globální společnosti • Moderna • Postmoderna • Postmateriální věk • Společnost blahobytu • Informační společnost • Společnost pozdní doby • Nedomyšlená společnost • Společnost nevolnosti • M. Petrusek Společnosti pozdní doby –uvádí kolem 100 různých označení

  37. Co je globalizace (např. U. Beck: Co je modernizace, Omyly a odpovědi) • Rozvoj komunikace, komunikačních prostředků, komunikace v reálném čase – počítače, komunikační sítě • Šíření a přenos výrobních technologií do jiných částí světa • Deregulace ekonomiky, volné toky kapitálu, zboží, světový trh • Multikulturalismus, migrace, důsledky: změny kulturních hodnot, vkusu • Unifikace životního stylu, spotřebitelské stereotypy, unifikace reklamy • Ústup významu národních států • Zeslabení možností politické regulace ekonomických procesů • Vytváření nadnárodních sociálních sítí

  38. Důsledky globalizace • Nově rozdělení světa, změny center a periferií • Šíření pokroku, rozvoj technologií, produkce • Ale také: • Ztráta suverenity autenticity, identity • Přílišný a nekontrolovaný vliv kapitálu a velkých korporací • Sociální důsledky, problém daní (kam a kolik platit) a podpory sociálních systémů států

  39. Je to tedy pokrok?

  40. Jiné periodizace dějin, jiná hlediska vývoje • Průmyslové revoluce: 1. průmyslová revoluce – vynález parního stroje a důsledky, rozvoj technických věd, mechaniky 18. -19. století 2. průmyslová revoluce – elektřina, elektrifikace, 19. první polovina 20. století 3. průmyslová revoluce - čip, výpočetní technologie, genetika, kosmonautika, druhá polovina 20 století

  41. K. Marx: společensko ekonomické formace • Výrobní způsob, vlastnictví výrobních prostředků… • Prvobytně pospolná společnost • Feudální • Kapitalistická • Socialistická • Komunistická

  42. Kondratěvovy cykly Ekonomický vývoj se odehrává ve vlnách, není plynulý, nemá vždy stejné tempo, není stálý Kondratěv Nikolaj Dimitrijevič na základě pozorování a studia statistických dat došel k závěru, že vývoj se odehrává v dlouhých vlnách během nichž dochází rozvoji, vrcholu určující technologie. Většina jeho současníků ekonomů pracuje s cykly 7-11letými Velké (Kondratěvovy) cykly trvají 48-55 let

  43. Základní dimenze velkého cyklu 1. Na počátku vzestupu nové vlny velkého cyklu dochází k zásadním změnám v ekonomických podmínkách života společnosti. Zejména: - významné technologické změny na základě nových technických objevů a vynálezů - rozšiřování světových ekonomických vztahů, začleňování nových zemí - mění se produkce a význam zlata a peněžní oběh 2. V tomto období vzestupu nové vlny existuje nejvíce sociálních problémů, otřesů, válek, revolucí, 3. Střednědobý kapitalistický cyklus je poznamenán krátkou depresí a následným intenzivním vzestupem

  44. Teorie vysvětlující velký cyklus • Inovační teorie – shluky inovací • Kapitálová teorie – akumulace kapitálu • Teorie pracovní síly – nová pracovní místa • Teorie demografická a sociální - střídání generací

  45. Kondratjevovy cykly 2000? 1782 1845 1892 1948 Informční společnost, e- byznys nanotechnologie, genetika Elektřina, automobil ocel,elektronika, guma plasty, Železnice, hutě mechanizace Mikroelekronika, atomová technika, kosmická technika, Parní stroj, uhlí

  46. Kondratjevovy cykly -

  47. T. Parsons • Primitivní společnosti • Přechodové • Moderní

  48. 3) Sociální teorie 19. století Společenská situace - industriální rozvoj - růst sociálních rozdílů, sociální nepokoje - revoluční situace - migrace, pohyb obyvatelstva, vznik měst - změny v oblasti duchovního života, reformismus, protestantismus, věda

  49. Sociální teorie Tady jsme Tradiční moderní postmoderní globální Liberalismus Funkcionalismus Teorie globální spol. Pozitivismus Teorie konvergence Reflexní teorie Teorie elit Teorie sociálního kapitálu Marxismus Teorie jednání Riziková společnost Konec dějin- Fukuyama, Lyotard Vzdělanostní společnost Feminismus Tekutá modernita - Bauman Časová osa Konec 18 století 20. století 21. století

  50. Liberalismus • Liberalismus vzniká na základě rozvoje ekonomické teorie a etiky (A. Smith) a utilitaristického hnutí (Anglie) • John Stuard Mill – spisy o svobodě –svobodné osobní vlastnictví, stát je služebníkem občanské společnosti (19.století) • Utilitarismus (J. Bentham) je založen na vědeckém zkoumání užitečnosti, stát má zajistit štěstí pro co nejvíce lidí, společnost má maximalizovat blaho svých členů, vyvolení mají obětovat své úspory v zájmu většiny

More Related