Pojistné na sociální zabezpečení

1. Pojistné na sociální zabezpečení Úvod do práva sociálního zabezpečeníPrávo sociálního zabezpečení pro podnikatele a zaměstnavateleVysoká škola Karlovy Vary, o. p. s.

2. Osnova: • Platba pojistného (nemocenské, důchodové, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti) • Vyměřovací základ zaměstnance • Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné/OSVČ • Vyměřovací základ osoby účastné dobrovolného důchodového pojištění • Sankce za neplnění povinností v sociálním zabezpečení

3. Prameny práva • Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, v platném znění • Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění • Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění • Vyhláška č. 161/1998 Sb., o promíjení penále správami sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů • Nařízení Rady (EHS) 1408/71 • Prováděcí Nařízení Rady (EHS) 574/72

4. Doporučená literatura: • Ženíšková, M. : Pojistné na sociální zabezpečení zaměstnavatelů, zaměstnanců, OSVČ a dobrovolně důchodově pojištěných s komentářem a příklady k 1. 1. 2009, Olomouc: ANAG, 2009, ISBN 978-80-72-63-508-5

5. POJISTNÉ • Pojistný princip – pravidelné placení příspěvku, který vybírá ČSSZ (více než třetina příjmů státního rozpočtu) • Od 1. 1. 2009 se již nerozlišují plátci podle počtu zaměstnanců na organizace a malé organizace, ale zaveden jednotný pojem ZAMĚSTNAVATEL • Zahrnuje platby na: • Důchodové pojištění • Nemocenské pojištění • Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

6. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti • Nemocenské a důchodové pojištění jsou částí sociálního zabezpečení, které jsou financované z příspěvků účastníků těchto subsystémů, přímá účelová platba na ně je označována jako pojistné, jehož součástí je i příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. • Tvorba zdrojů financování je upravena zákonem č.589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. • Přestože jsou systémy označeny jako pojištění, jsou přímé účelové platby na ně určené součástí státního rozpočtu, platby na důchodové pojištění jsou vedeny jako samostatná položka státního rozpočtu. • V případě nedostatku prostředků bude deficit vyrovnán z ostatních příjmů státního rozpočtu (z daní), naopak v případě vyššího výběru pojistného, než činí výdaje, je pojistné použito na úhradu jiných výdajů.

7. § 3 z. č. 589/1992 Sb. • Musí se rozlišovat účast na nemocenském pojištění, účast na důchodovém pojištění a povinnost platit pojistné. • Má-li osoba příjem započitatelný do vyměřovacího základu pro odvod pojistného, je podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti povinna přispívat na úhradu výdajů nemocenského a důchodového pojištění a rovněž na úhradu výdajů státní politiky zaměstnanosti.

8. Povinnost platit pojistné • Je nerozhodné, zda z placení pojistného budou samy něco mít, či nikoliv. • Dávky nemocenského pojištění náleží též zaměstnancům, za které zaměstnavatel pojistné neodvedl. • Pojistné musí platit i pracující poživatel starobního důchodu, který vykonává takovou činnost, která zakládá účast na nemocenském a důchodovém pojištění. Přispívá tím i na úhradu výdajů na důchody, včetně důchodu, který pobírá. Pojistné na sociální zabezpečení nemá tedy povahu pojistného v komerčním pojištění. • PŘÍJEM ZAPOČITATELNÝ do VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU

9. Platba pojistného • Pojistné se vypočítává stanoveným procentem z vyměřovacího základu za rozhodné období, kterým je u zaměstnanců kalendářní měsíc, za který se pojistné platí a u OSVČ kalendářní rok • Povinnost platit pojistné mají: • Zaměstnavatelé • Zaměstnanci, kteří jsou účastni nemocenského a důchodového pojištění, popř. pouze důchodové pojištění • Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) pokud jsou účastny důchod.poj. (viz § 9 a násl. zák.č. 155/1995 Sb.) – vliv na pov. platit poj. na DP a PSPZ, či nem.poj. (dobrovolná účast) – vliv na pov. platit poj. na NP • Osoby, které se dobrovolně důchodově pojistily

10. Účel pojistného • na sociální zabezpečení a nezaměstnanost Pojistné na sociální pojištění (včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) je určeno na úhradu výdajů na: • dávky nemocenského pojištění • dávky důchodového pojištění • provádění nemocenského a důchodového pojištění a státní politiky zaměstnanosti (na správní výdaje). Penále ve výši 0,05% z neplacené částky za každý kalendářní den prodlení, promlčení po 10 letech ode dne splatnosti • na zdravotní pojištění Veřejné zdravotní pojištění je druhem zákonného pojištění, na jehož základě je hrazena zdravotní péče poskytnutá pojištěnci – z. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Sankcí za neplacení pojistného nebo nesprávně zaplacené pojistné v nižší výši, resp. za pozdní placení, je ze zákona penalizace ve výši 0,05% z neplacené částky za každý kalendářní den prodlení, právo předepsat pojistné se promlčuje za 5 let ode dne splatnosti (možné prodloužení lh.) a právo vymáhat pojistné/penále se promlčuje za 5 let od právní moci platebního výměru, jím bylo vyměřeno (opět možnost prodloužení lh.) Pozn.: Pojistné na veřejné zdravotní pojištění není předmětem této přednášky !!!

11. Účast na pojistném, vyměřovací základ • Rozhodné období, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ: • u OSVČ – kalendářní rok, • u všech ostatních poplatníků - kalendářní měsíc. • Přesně definovaný okruh pracovních příjmů, které jsou zohledňovány při výpočtu pojistného. Příklady a pojmy: Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti od 1. 4. do 5. 4. na výpomoc v restauraci od 20.00 do 24.00 hod. za odměnu 1.500,- Kč. Novou dohodu o pracovní činnosti se stejným zaměstnancem uzavřel na stejnou práci na dobu od 2. 5. do 7. 5 za odměnu 4.500,- Kč. Příležitostné zaměstnání malého rozsahu: Zaměstnání, jehož obsahem je pracovní činnost je tak malého rozsahu, že započitatelný příjem z něho nedosahuje ani 2.000,- Kč za kalendářní měsíc.

12. SAZBY POJISTNÉHO 2010/2011

13. PLÁTCE POJISTNÉHO = subjekt, který je povinen vypočítat pojistné a odvést ho na účet příslušné správy sociálního zabezpečení ROZEZNÁVÁME: • ZAMĚSNAVATEL (za sebe i své zmce) • OSVČ • Osoba dobrovolně účastná na důchodovém pojištění

14. zaměstnavatel • je povinen vypočítat výši pojistného za zaměstnance a strhnout je ze zaměstnancovy mzdy/platu (zákonná srážka ze mzdy – viz § 147 z. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění) • je současně povinen vypočíst výši svého pojistného. • celkové pojistné je potom povinen odvést na účet příslušné správy sociálního zabezpečení. • zmlodečte z částky pojistného zaplacené za kal. měsíce roku 2010 polovinu částky, kterou v kal.měsíci, za kt. poj. náleží zúčtoval na náhradě mzdy za dobu trvání dočasné prac. neschopnosti/karant. • zml, kt. si pro r. 2011 zvolil vyšší pojistné (tj. 3,3 % na nem.poj.) – postupuje obdobně jako výše xzml s nižším pojistným pro r. 2011 (1,4 % na nem.poj.) si odečte ½ náhrady mzdy jen za zmce se zdrav. postižením • Pojistné je splatné od 1. do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který náleží (do 5 tis. – lze platit v hotovosti, nad 5 tis. – bezhotovostním převodem – od 1.1.2010 musí být příslušná částka již připsána na účet příslušné OSSZ) • Je-li úhrn zúčtovaných dávek vyšší, požádá zaměstnavatel příslušnou správu sociálního zabezpečení o úhradu rozdílu (§ 9 zákona č. 589/1992 Sb.).

15. Postup určení výše pojistného u zaměstnavatele: • Zaměstnavatel stanoví vyměřovací základ za kalendářní měsíc u každého jednotlivého zaměstnance a vypočte z něj pojistné ve výši 6,5%. • Výslednou částku pojistného u každého jednotlivého zaměstnance zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru. • Z úhrnu zúčtovaných příjmů všech zaměstnanců, který je vyměřovacím základem zaměstnavatele, vypočte pojistné za sebe ve výši 25%. • Výslednou částku pojistného zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru. • Poté sečte pojistné za sebe a pojistné za všechny zaměstnance a celkovou částku odvede na účet OSSZ/PSSZ/MSSZ u České národní banky.

16. Podnikatel – 20 zaměstnanců, průměrný příjem 20.000,- Kč • 1 zaměstnanec: 6,5% z 20.000,- Kč = 1.300,- Kč • Za všech 20 zaměstnanců: 20 x 1.300,- Kč = 26.000,- Kč • Za zaměstnavatele: 25% z 20 x 20.000,- Kč = 25% ze 400.000,- Kč = 100.000,- Kč • Celkové pojistné zaměstnavatele bude 126.000,- Kč za měsíc

17. Definice zmce pro účely pojistného • ZAMĚSTNANEC je pro účely pojistného definován šířeji, rozumí se jím nejen zaměstnanec v základním pracovním poměru ve smyslu zákoníku práce, ale i v jiných právních vztazích, které jsou pro účely této povinnosti kladeny na roveň pracovnímu poměru za předpokladu, že zakládají účast na nemocenském pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění. • Mezi zaměstnance pak patří podle § 3 odst. 1 písm. c) bod 1 až 15 např.: • zaměstnanci v pracovním poměru a dále osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik • zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti • FO, kt. jsou dle zvl.zák. jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo fce statutárního orgánu PO zřízené zvláštním pr. předpisem, jejich zástupci,… • soudci

18. Definice zaměstnance pro účely pojistného (pokračování) • poslanci PS, senátoři Senátu Parlamentu a poslanci Evropského parlamentu zvolení na území ČR • členové zastupitelstev územních samosprávných celků, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako dlouhodobě uvolněným členům zastupitelstva • členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv, • dobrovolní pracovníci pečovatelské služby • pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních • osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě • státní zaměstnanci podle služebního zákona (od 1. 1. 2007) • pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů • členové družstev, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni • společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni Za poslední 2 skupiny zmců odvádí zml. nižší pojistné (jen 21,5 % z VZ)

19. Vyměřovací základ zaměstnance • úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a zaměstnavatel je zaměstnanci zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění • max. vyměřovací základpro rok 2010 je částka ve výši 72 násobku prům. mzdy 23.709 Kč, tj. 1.707.048 Kč (v r.2009 to byla částka ve výši 1.130.640,- Kč - 48 násobek průměrné mzdy 23.550,- Kč) • více pracovních poměrů – vrácení přeplatku na pojistném ve výši 6,5% z rozdílu úhrnu vyměřovacích základů ze všech zaměstnání a maximálního vyměřovacího základu

20. Osoby samostatně výdělečně činné (osvč) • Osoba, která začala vykonávat samostatnou výdělečnou činnost (x držitel živnostenského oprávnění) • Oznamuje zahájení, ukončení samostatné výdělečné činnosti (dále označována zkratkou „SVČ“) • Kdo je OSVČ:osoba, která ukončila povinnou školní docházku, je jí alespoň 15 let a vykonává SVČ nebo spolupracuje při výkonu SVČ a lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení

21. OSVČ hlavní – výkon SVČ • Podnikání v zemědělství • Provozování živnosti • Činnost společníka v. o. s. nebo komplementáře k. s. • Výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů • Výkon jiné výdělečné činnosti podle zvl. předpisů nebo na základě mandátní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku, jsou-li konány mimo vztah zakládající účast na nemocenském pojištění • Výkon jiných činností vykonávaných vlastním jménem, na vlastní odpovědnost za účelem dosažení příjmu. • Za výkon se nepovažuje pronájem nemovitostí a movitých věcí.

22. OSVČ vedlejší výkon SVČ • pokud vedle SVČ trvaly po celý kalendářní měsíc (či jeho část, jestliže SVČ byla vykonávána po stejnou dobu) skutečnosti uvedené v § 9 odst. 6 zák. o důch.poj.: • z důvodu zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění zaměstnance; K výši příjmu se nepřihlíží. (právní úprava účinná od 1.1.2009) x v r.2008 – výkon zaměstnání a příjem z něj dosáhl alespoň 12násobku min . mzdy, tedy 96.000,- Kč. • nárok na výplatu invalidního důchodu, přiznán starobní důchod. • nárok na rodičovský příspěvek, peněžitou pomoc v mateřství či nemocenské, péče o osobu mladší 10 let závislou na péči jiné osoby ve stupni I., nebo osobu závislou na péči jiné osoby ve stupni II., III.,IV., je-li to osoba blízká, jinak žije-li s OSVČ ve společné domácnosti. • byla nezaopatřeným dítětem (studium). • zda HSVČ či VSVČ - vliv na vznik účasti na pojištění a z toho odvíjející se vliv na povinnost hradit pojistné, event. výši pojistného • při výkonu VSVČ – nemusí být (na rozdíl od HSVČ) v urč. případech OSVČ účastna důchodového pojištění – viz § 10 zák.č. 155/1995 Sb.)

23. Vyměřovací základ OSVČ • částka, kterou si určí, minimálně však 50% daňového základu za předcházející rok (rozdílu mezi příjmy a výdaji, kterých OSVČ dosáhla v loňském roce) • Pojistné - 29,2 % z VZ (důch.poj. – 28 %, PSSZ – 1,2 %) - 1,4 % z VZ (if dobrovolně účastná nem. poj.) • Minimální měsíční vyměřovací základ činí v roce 2010 po podání přehledu za rok 2009 pro OSVČ hlavní SVČ 5.928,- Kč (25 % prům.mzdy), pro OSVČ vedlejší SVČ 2.371,- Kč (10 % prům. mzdy). (pro r. 2011 – HSVČ – 6.185,- Kč x VSVČ – 2.474,- Kč) • Maximální vyměřovací základ, § 15a odst. 1 z. č. 589/1992 Sb., je 70 násobek průměrné mzdy, v roce 2010 tedy 1.707.048,- Kč. (pro r. 2011 – 1.781.280,- Kč)

24. Placení a zúčtování záloh na pojistném u OSVČ • pojistné na sociální pojištění u OSVČ se v zásadě platí formou záloh • Z min. a max. vyměrovacího základu se počítá i minimální a maximální výše záloh OSVČ:

25. Placení záloh na pojistném u OSVČ • Zálohy na pojistné platí osoba samostatně výdělečně činná vždy za příslušný kalendářní měsíc, § 14 zákona č. 589/1992 Sb. • Záloha je splatná od 1. do 20. dne násl. kalendář. měsíce • Zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž byla OSVČ uznána práce neschopnou po celý měsíc nebo jí byla nařízena karanténa, event. pobírala peněžitou pomoc v mateřství. • Doplatek na pojistném je splatný nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl (popř. měl být) podán přehled o příjmech a výdajích (podává se do 1 měsíce ode dne, kdy měla OSVČ podat daň přiznání)

26. Vyměřovací základ osoby dobrovolně účastné důchodového poj. • Částka, kterou si určí, nejméně však měsíčně neomezená částka pro výpočet důchodu platná k 1. lednu kalendářního roku. • Od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 činí nejnižší vyměřovací základ 5.928,- Kč a minimální měsíční pojistné na dobrovolné důchodové pojištění tak činí 28 % z této částky, tedy 1.660,- Kč.

27. Sankce za porušení povinností • Dělíme dle adresátů, vůči nimž jsou namířeny: • sankce určené poplatníkům pojistného: • penále • přirážka k pojistnému • pokuty • sankce určená správě sociálního zabezpečení: • úrok při opožděném vrácení přeplatku na pojistném (§ 17 z.č.589/1992 Sb.)

28. Penále • Není-li pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě nebo je uhrazeno v nižší výši než mělo být, je dlužník povinen platit penále za každý kalendářní den, ve kterém dluh trvá, ve výši 0,05% dlužné částky. • Plátce pojistného může písemně požádat příslušnou OSSZ/PSSZ/MSSZ o možnost platit dlužné pojistné ve splátkách. Jsou-li splátky povoleny, penále z takového dluhu se vždy ode dne první splátky dluhu stanoví jako 0,025% dlužný částky za každý kalendářní den, ve kterém dluh na pojistném trvá. • Na povolení placení dlužného pojistného a penále ve splátkách není právní nárok. • V rozhodnutí o povolení dle návrhu je určena výše splátek dluhu a doba splácení dluhu, která nesmí být delší než 36 měsíců

29. Pokuty / přirážka k pojistnému POKUTY • Za porušení povinností • dle zákona o nemocenském pojištění, z. č. 187/2006 Sb., v plat. zn. • dle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění • dle zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění, § 22 PŘIRÁŽKA K POJISTNÉMU • může být uložena za porušování předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§ 21 z. č. 589/1992 Sb.) • její výše může činit až 5 % z jejich vyměřovacího základu.

30. Vazba na jiné oblasti právních úprav Správní právo Zák. č. 500/2004 Sb., o správním řízení (správní řád) • subsidiární platnost, tj. platí teprve tehdy, neexistuje-li zvláštní procesní úprava • z. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení - § 108 použití správního řádu, § 104g vyloučení správního řádu v případě řízení o vydání výkazu nedoplatků na dlužné pojistné a penále Trestní právo § 241 trestního zákoníku • postih za neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve větším rozsahu (trest odnětí svobody až na tři léta nebo zákaz činnosti; při získání značného prospěchu, event. prospěchu velkého rozsahu – přísnější trestní sazba)

31. Dvoustupňové řízení • správní rozhodnutí – meritorní rozhodnutí o existenci dávkového nároku a jeho výši, doplatku pojistného či sankce ve formě pokuty • proti rozhodnutí územní složky okresní správy sociálního zabezpečení je možno se odvolat k České správě sociálního zabezpečení (regionální referát v sídle každého kraje) • autoremedura u rozhodnutí o dávkách důchodového pojištění, tato rozhodnutí vydává celostátně Česká správa sociálního zabezpečení

32. Příklady, opakování: Klíčové pojmy: • zaměstnanec, • zaměstnavatel, • OSVČ, • osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění • pojistné, • plátce pojistného, • poplatník pojistného, • promlčení pojistného • penále, sankce Okresní správa sociálního zabezpečení rozhodla platebním výměrem o povinnosti zaměstnavatele zaplatit přirážku k pojistnému na sociální zabezpečení, protože jeho výrobní zařízení nevyhovuje zdravotnickým předpisům. Zaměstnavatel se domnívá, že mu přirážka byla stanovena neprávem. 1) Může se zaměstnavatel proti rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení bránit? 2) Který orgán bude rozhodovat o odvolání a bude jeho rozhodnutí konečné?

33. Průměrný výdělek, hrubá mzda, superhrubá mzda Průměrný výdělek • slouží pro výpočet tzv. náhrad mzdy za pracovní volno • započítává se do něj základní mzda a případné odměny, mzda za práci přesčas, příplatek za práci v noci, v sobotu, v neděli a ve svátek • zohledňují se příjmy za poslední 3 měsíce • Srážky: Hrubá mzda - pojistné – na sociální a zdravotní pojištění z hrubé mzdy zaměstnance Superhrubá mzda je součtem pojistného plus hrubé mzdy a tvoří základ pro výpočet zálohy na daň – 15%.

34. Děkuji za pozornost.