1 / 115

Finanční matematika v osobních a rodinných financích

Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com. Finanční matematika v osobních a rodinných financích. Doktorské studium oboru Finance na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně

Download Presentation

Finanční matematika v osobních a rodinných financích

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Finanční matematika v osobních a rodinných financích

  2. Doktorské studium oboru Finance na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně - od roku 2008 přednáší oblast finančních trhů, kapitálových trhů a finanční matematiky od roku 2008: externí spolupráce Fond Shop od roku 2011: Grantika ČS od roku 2014: projektový manažer komisař schválený ČNB pro oblast investic a penzí člen akreditační komise pro zkoušky odborné způsobilosti dle ZPKT Martin Širůček, garant předmětu

  3. Organizační záležitosti • Přednášky/cvičení nepovinné • Náplň přednášek/cvičení • Ukončení písemná zkouška + možnost rozložení zkoušky • Veškeré info na http://svse.sweb.cz

  4. Zdroje ke studiu Přednášky: • Rejnuš, O.: Peněžní ekonomie (Finanční trhy), CERM, 2012 Cvičení: • Videokurz Finanční matematika a publikace Šoba, O., Širůček, M., Ptáček, R. Finanční matematika v praxi, GRADA, 2013 + příklady k procvičení vložené na web Další zdroje: • podklady pro přednášky a cvičení

  5. Systém výuky • „Co je to?“ versus „Proč je to tak?“ • Ptát se, ptát se, ptát se, dokud je čas… • Nutnost pochopit PRINCIPY • Nutnost se učit průběžně • Skripta jako podpora, přednášky pro základní principy a upozornění na nejčastější chyby a ukázka praktických dovedností a zkušeností

  6. Základy finančního trhu • Co je to finanční trh a k čemu slouží? • Co je to finanční systém a čeho je součástí? • Je součástí ekonomického systému – v čem se to projevuje? • Finanční trhy jako ekonomický barometr (viz akciové trhy)

  7. Finanční trhy jako ekonomický barometr

  8. HDP CPI S&P 500 Nezaměstnanost

  9. Finanční systém • Čím je tvořen? Finančním trhem a jeho jednotlivými segmenty, nástroji, subjekty, peněžními toky mezi subjekty, zákony atd.. Disponibilní finanční prostředky se prostřednictvím finančních služeb, resp. finančních nástrojů přelévají mezi jednotlivými skupinami

  10. Základní vztahy na finančních trzích Zdroj: Rejnuš (2010)

  11. Finanční systém Funkce finančního systému a co znamenají? • depozitní – možnost uložení peněz a jejich zhodnocení • kreditní – poskytování úvěrů, především pro firmy, což podporuje ekonomický růst, ale i pro domácnosti • uchování hodnoty (bohatství) – uchování kupní síly s minimalizací důsledku inflace • likvidity – přeměna finančních aktiv na hotové peníze • zajištění platebního styku • ochrany proti riziku – pojištění a diverzifikace, popř. zajištění • regulace finančního systému státem

  12. Ekonomický systém • trh výrobků a služeb (nabídka, poptávka vs. firmy, domácnosti) • trh výrobních faktorů (nabídka, poptávka vs. domácnosti, firmy) trh kapitálu: • fyzický kapitál • finanční kapitál – finanční trh – „promazávání“ ekonomického systému a v dvousektorové ekonomice přenos finančních prostředků od domácností do firem prostřednictvím finančních nástrojů

  13. Finanční systém v ekonomickém systému Zdroj: Rejnuš (2010)

  14. Typy finančních transakcí Jakým způsobem se peníze přesouvají: • přímé financování (výhody, nevýhody), primární cenné papíry • polopřímé financování – brokerské (informace) vs. dealerské firmy (rozprodávají velké emise CP) • nepřímé financování – finanční zprostředkovatelé, primární a sekundární cenné papíry; finanční zprostředkovatelé jsou ziskové společnosti a podle toho se taky tak chovají (poplatky, úrokové marže); největší význam tohoto typu financování, i když existuje např. proces sekuritizace

  15. Přímé versus nepřímé financování Zdroj: Rejnuš (2010)

  16. Finanční zprostředkovatelé Důvody vzniku: • informační náklady • transakční náklady Příklad u hypotečního úvěru

  17. Úspory versus investice • Kdo dělá hlavně úspory (domácnosti, firmy, stát)? zkouška:velké úspory firem? • Kdo dělá hlavně investice (domácnosti, firmy, stát)? základní rozdělení firemních investic

  18. Rozdělení investic • Co je to investice? • Dělení investic Zdroj: Rejnuš (2010)

  19. Práva z finančních investic Zdroj: Rejnuš (2010)

  20. Finanční versus reálné investice • Reálné versus finanční investice: • komplementárnost vs. konkurence obou forem • vyspělé vs. rozvojové země

  21. Základní finanční aktiva 1) Funkce peněz: (a) zúčtovací jednotka (míra hodnoty); (b) prostředek směny; (c) uchovatel hodnoty (nejvíce ovšem podléhají inflaci, proč?) 2) Znaky peněz: (a) vysoký stupeň likvidity (žádné poplatky s převodem); (b) neexistence výrobní substituce (nelze nekontrolovatelně vyrábět)

  22. Důležitý poznatek Praktický příklad!

  23. Rozdělení finančního trhu Zdroj: Rejnuš (2010) Rozdíl mezi cenným papírem a úvěrem? Převoditelnost.

  24. Peněžní trh • Krátkodobý • Krátkodobé cenné papíry a krátkodobé úvěry • Jaké potřeby jsou financovány krátkodobými finančními zdroji? • Malé riziko, malý výnos, vysoká likvidita – investiční trojúhelník (něco za něco )

  25. Krátkodobé úvěry • Vztah banka vs. klient (krátkodobé úvěry vs. krátkodobé vklady) • Provozní úvěry podniků – řízení cash flow • Mezibankovní operace (peníze na den, vykrytí likvidity) • Patří sem i obchodní úvěry mezi podniky (skonto) atd. • Příklady krátkodobých úvěrů • Jedná se i o vklady se splatností do 1 roku

  26. Krátkodobé cenné papíry • Charakteristika • Základní typy krátkodobých CP: a) směnky b) pokladniční poukázky c) depozitní certifikáty

  27. Kapitálový trh • Dlouhodobý • Dlouhodobé úvěry a dlouhodobé cenné papíry (dle splatnosti ne při emisi, ale zbytkové splatnosti pro určení jestli peněžní nebo kapitálový trh!) • Co se financuje na kapitálovém trhu? • Rizikovější, výnosnější, menší likvidita? (nelze říci ovšem obecně! – příklad) • Větší objemy

  28. Dlouhodobé úvěry • Příklady dlouhodobých úvěrů (hypoteční, emisní půjčka, investiční úvěr apod.) • Vysoký objem zapůjčených prostředků oproti krátkodobým úvěrům • Zajištění majetkem • Jakým majetkem? • Jedná se i o vklady se splatností nad 1 rok

  29. Dlouhodobé cenné papíry • Základní charakteristika: obecně zbytková splatnost nad 1 rok • Základní druhy dlouhodobých cenných papírů: (a) akcie a obligace (b) jejich vyšší převoditelnost oproti dlouhodobým úvěrům (vyšší likvidita u cenných papírů) • Větší objemy obchodů u dlouhodobých cenných papírů než u dlouhodobých úvěrů: (a) sekuritizace (b) možnost vydání cenného papíru na míru

  30. Trh s cizími měnami • Definice měnového kurzu • Systémy měnových kurzů Zdroj: Šoba (2009)

  31. Trh s cizími měnami Dělení měnového trhu: • Devizový trh: obchod s devizami; velkoobchodní; kurzotvorný; online systém propojených dealerů • Valutový trh: obchod s valutami; maloobchodní; nekurzotvorný; nesrovnatelně nižší objemy obchodů

  32. Zdroj: FX-Trading Trh s cizími měnami Nejvýznamnější světové měnové páry Zdroj: Šoba (2009)

  33. Trh s drahými kovy • Základní komodity: zlato; stříbro; platina • Na pomezí s komoditním trhem • Vyhledáván obvykle v období nejistoty

  34. Rozvoj předmětu Finanční trhy podporuje společnost Partners Financial Services, a.s. Je cena zlata novou cenovou bublinou?

  35. Trh cenných papírů Zdroj: Rejnuš (2010)

  36. Trh cenných papírů Primární vs. sekundární trh: • Rozdíly • Funkce • Objemy: peněžní vs. kapitálový trh • Nezaměňovat s primárními a sekundárními cennými papíry

  37. Trh cenných papírů Veřejný vs. neveřejný trh: • Primární veřejný: aukce, tender, fixní cena • Primární neveřejný: emisní tvůrce (emisní půjčka) IPO vs. SEO • Sekundární veřejný: burzy, mimoburzovní trhy, OTC trhy • Sekundární neveřejný: individuální domluva (např. hospoda )

  38. Trh cenných papírů Sekundární veřejné trhy: A) Organizované: burzy a mimoburzovní trhy: PSE (CEE Stock Exchange Group ), NYSE EURONEXT, RM-System, Nasdaq, atd. • základní funkce burzy, znaky burzy, typy burz (CP, komodity atd.), důvody pro regulaci burz • důvody pro mimoburzovní trhy B) Neorganizované: OTC trhy (přes přepážku)

  39. Propojení jednotlivých segmentů finančního trhu • Aktuální podmínky pro získání peněz a investování peněžních prostředků: každý chce co nejvíce vydělat – přechází např. z akciového na dluhopisový trh; • Spekulace: nákup podhodnocených a prodej nadhodnocených finančních aktiv – velmi rizikové, subjektivita; využití cenového rozdílu v čase • Arbitráž: rozdíl oproti spekulaci; využití cenového rozdílu v místě; praktické příklady ROZDÍL SPEKULACE A ARBITRÁŽ?

  40. Ideální versus efektivní trh Ideální trh: • volně přístupné všechny informace • nulové transakční náklady • žádná vládní omezení • nikdo nediktuje ceny

  41. Ideální versus efektivní trh Efektivní trh: • nelze dosahovat nadprůměrných zisků • všechny informace jsou obsaženy v ceně • předpoklady: • a) ziskový motiv investorů • b) vysoce konkurenční tržní prostředí • c) kvalitní informační systémy Tři formy efektivnosti (slabá, středně silná, silná) Platí ještě teorie efektivních trhů? A pokud ne, tak proč?

  42. Instituce finančního trhu

  43. Instituce finančního trhu • Regulatorní instituce • Komerční instituce

  44. Regulatorní instituce finančního trhu

  45. Regulace finančního trhu • Důvody pro regulaci komerčních finančních institucí • Důvody pro regulaci finančního systému • Regulatorní instituce v ČR (minulý a současný stav) • Regulatorní instituce ve světě

  46. Centrální banka (např. ČNB) Funkce: makroekonomické (péče o měnu) – jak po vstupu do Eurozóny? • měnová (monetární) politika – makroekonomické cíle, magický čtyřúhelník • emise hotovostních peněz – proč jenom CB a proč jenom hotovostní? • devizová činnost a regulace mikroekonomické (vliv na instituce finančního trhu a ostatní instituce) • regulace a dohled nad institucemi FT – důvody? regulace vstupu (přísná kritéria, regulace a dohled působení, popř. pojištění vkladů – např. u bank atd.), • banka bank • banka státu • reprezentace státu v měnové oblasti

  47. Nástroje CB pro dosažení cílů Rozdělení nástrojů: • krátkodobé versus dlouhodobé • přímé versus nepřímé (nejvýznamnější členění) c) běžné versus mimořádné

  48. A) Nepřímé nástroje • Diskontní nástroje • Operace na volném trhu • Povinné minimální rezervy • Konverze a swapy • Intervence ve prospěch v neprospěch měnového kurzu (jak přes devizový trh, tak přes úrokové sazby) Situace u ČNB: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/mp_nastroje

  49. Diskontní nástroje • Klasické a historické nejstarší • Krátkodobé úrokové sazby, za které CB půjčuje obchodním bankám v domácí měně: zvyšování úvěrové kapacity bank, čímž se ovlivňují i jednotlivé úrokové sazby u obchodních bank a tím reguluje cena peněz v ekonomice a např. brzdí inflační tlaky (záleží na prioritách CB) • Zvýšení úrokových sazeb = monetární restrikce • Snížení úrokových sazeb = monetární expanze

  50. Diskontní nástroje 1) Diskontní úvěry a) nejlevnější úvěrový zdroj b) diskontní sazba c) krátkodobé k překlenutí problémů s likviditou, obvykle bez zajištění; nejnižší úroková sazba obecně; ztrácí význam d) použití diskontní sazby v ČR? 2) Reeskontní úvěry reeskontní sazba (mírně vyšší jak diskontní); eskontování eskontovaných směnek od obchodních bank; použití reeskontu v ČR? 3) Lombardní úvěry a) lombardní sazba: zajišťování např. právem ve smyslu cenného papíru b) poskytován, pokud větší problémy s likviditou = větší sazba c) jak v ČR? d) použití lombardní sazby v ČR?

More Related