Sociální etika II. (PS) Vyučuje: PhDr. Roman Míčka, Th.D.

1. Sociální etika II.(PS)Vyučuje: PhDr. Roman Míčka, Th.D.

2. Zápočet

3. Obsah předmětu • 1. Úvod do sociální etiky • 2. Demokracie • 3. Občanská společnost • 4. Ekonomika a etika • 5. Sociální stát a etika • 6.Globalizace a etika • 7. Mír a válka, terorismus • 8. Mír a válka, spravedlivá válka • 9.-11. Svoboda + lidská práva, rovnost + spravedlnost, Etická dimenze sociální politiky, Ekologie a ekologismus

4. Svět

5. Velké koncepce a vize - Střet civilizací (Huntington) - Konec dějin (Fukuyama) - Nový počátek dějin (Dahrendorf) - Caritapolis (Novak)

6. Některé definice Politika: je o redistribuci moci a zdrojů pro život, jde o „kolektivním organizování sociální existence“ někdo říká, že politika je boj o „legitimní význam termínů a pojmů“ (co je moc, svoboda, demokracie, spravedlnost, sociální stát apod.) Ekonomie: zkoumá, jak se chová člověk s neomezenými potřebami ve světě omezených (vzácných) zdrojů. Kultura: Dle anglického antropologa Edwarda Burnetta Tylora, který přišel s prvním vymezením antropologické definice kultury: „Kultura nebo civilizace …. je komplexní celek, který zahrnuje poznání, víru, umění, právo, morálku, zvyky a všechny ostatní schopnosti a obyčeje, jež si člověk osvojil jako člen společnosti.“

7. Aplikovaná etikaindividuální etika x sociální etika individuální etika - se zabývá praxí, pokud praxe může být přičítána jednotlivým osobám a vztahována k jejich osobní odpovědnosti. sociální etika - se věnuje morálnímu hodnocení sociální skutečnosti, tj. sociálních útvarů, do nichž se zpevnily interakce. Ústřední otázka zní: Jsou dané institucionální útvary spravedlivé? (např. daně, sociální stát, společenské rozdíly mezi lidmi, bohatství a chudoba, válečný konflikt). Na rozdíl od individuální etiky stav těchto útvarů nelze beze všeho vztahovat k osobní odpovědnosti určitých jednotlivců, a to ani jeho vznik, ani jeho změnu.

8. osobní odpovědnost sociální danosti, instituce, struktury,motivace, postoj poměry, regulační systémy, řádykategorie posouzenídobré – špatné spravedlivé - nespravedlivé individuální etika sociální etika

9. Spravedlnost procedurální spravedlnost (formální, legální)[iustitia legalis] materiální spravedlnost – spravedlivé jsou nejen postupy, ale i obsahy a výsledky, k nimž se dospívá, obvykle lze v jejím rámci rozlišit spravedlnost: - distributivní [iustitia distributiva] (podílná) – rozdělení statků a moci ve společnosti - komutativní [iustitia comutativa] (směnná) – férovost a spravedlivé podmínky ve směně, mzdy, ceny apod. - kontributivní [iustitia contributiva] (participativní) – aktivní účast na sociálním životě, procesech „sociální spravedlnost“

10. Spravedlnost Rawls říká: „Spravedlnost je základní ctností společenských institucí“ Někteří teoretici se však domnívají, že připisovat etickou hodnotu něčemu jinému, než individuu je nemožné a nepřípustné (Hayek)... Meyer říká: „Základní ctností společenských institucí je dát prostor lidské negativní svobodě“ Pro lorda Actona je idea svobody jednotícím principem, jediným jednotícím principem dějin světa a jediným principem filozofie dějin, rozvoj svobody je duší dějin - plánem Prozřetelnosti pro lidské dějiny je expanze lidské svobody. Svoboda je nejvyšším politickým cílem a ne prostředkem k nějakému jinému politickému cíli (demokracii, rovnosti, spravelnosti ...) Jak ale dodává: Upřímní přátelé svobody se v každém čase vyskytovali zřídka… POPPER říká, že lidské dějiny jsou odvěkým útokem na svobodu a rozum... Podle katolické sociální nauky jsou sociálně spravedlivé poměry takové, které odpovídají principu personality, solidarity a subsidiarity...

11. Politické ideologie Politické ideologie svádí jakýsi boj o „legitimní význam termínů a pojmů“... Svoboda, rovnost, spravedlnost Jsou i další pojmy – demokracie ,, sociální stát...

13. Rovnost Bobbio se dále zamýšlí nad dyádou levice x pravice, kdy obhajuje jeho stálou platnost, za základní rozlišovací kritérium považuje v postoji vůči myšlence rovnosti, levice se zasazuje o rovnost a pravice o diferenciaci. Je to vlastně spor o přirozenou míru diferenciace a o míru potřeby jejího odstraňování. Na jedné straně stojí ti, kdo se domnívají, že lidé si jsou spíše rovni, na druhé ti, kdo si myslí, že si spíše rovni nejsou. Tento protiklad je také doprovázen odlišným hodnocením vztahu mezi rovností a nerovností přirozenou a sociální a dále odlišným hodnocením toho, zda s nerovností něco více či méně dělat. Levice má sklon zasahovat do chodu společnosti za účelem dosažení rovnosti, pravice je ochotnější přijmout to, co je přirozené.

14. Rovnost lidí „Americké Prohlášení nezávislosti dogmaticky tvrdí, že všichni lidé jsou si rovni. A má pravdu: kdyby si lidé nebyli od stvoření rovni, viděli bychom jenom, jak jsou si vývojem nerovni. Jediné zdůvodnění demokracie můžeme nalézt v božském původu člověka “. [ G. K. Chesterton]

15. Liberalismus Klasický liberalismus • individualismus • svoboda • rovnost

16. Konzervatismus Principy konzervatismu: - tradice - nedokonalost člověka - pragmatismus - organické pojetí společnosti - hierarchie, autorita - majetek Tradice je „demokracie mrtvých“ (Chesterton)

17. Socialismus Principy socialismu: - pospolitost - sociální rovnost - důraz na potřeby - společné vlastnictví - bratrství, společenská třída „Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb“ (Marx)

18. Socialismus "Jaký je rozdíl mezi leninskou, stalinskou a Paroubkovou cestou k socialismu? Leninská cesta k socialismu je jako letenský tunel; všude kolem tma, zima a sychravo a někde vpředu svítí malé světélko. Stalinská cesta k socialismu je jako pražská tramvaj; pár lidí sedí, ostatní visí. Paroubkova cesta k socialismu je jako zaoceánská loď; pár lidí u kormidla, ostatní zvrací."