1 / 17

Čína v transatlantických vztazích

Čína v transatlantických vztazích. Transatlantické vztahy EU. Přehled vzájemných vztahů. V minulosti ovlivnily Čínu dvě země – Velká Británie (19. století) a USA ve 20. století USA navázaly obchodní vztahy na konci 18. století, od poč. 20. století vliv misionářů (úsilí o zcivilizování Číny)

ronald
Download Presentation

Čína v transatlantických vztazích

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Čína v transatlantických vztazích Transatlantické vztahy EU

  2. Přehled vzájemných vztahů • V minulosti ovlivnily Čínu dvě země – Velká Británie (19. století) a USA ve 20. století • USA navázaly obchodní vztahy na konci 18. století, od poč. 20. století vliv misionářů (úsilí o zcivilizování Číny) • V 30. letech navázány vztahy s čínským režimem gen. Čankajška (křesťané) • Spojenci v druhé světové válce proti Japonsku • Komunistický převrat v r. 1949 znamená totální obrat

  3. Přehled vzájemných vztahů • 1972 – během Nixonovy administrativy zlepšování vztahů • 1979 formalizace vztahů za Carterovy administrativy • Od 70. let v Číně politika reformy a otevření • Proměna národních zájmů – otevřenější zahraniční politika • vzestup nových lídrů – vzdělaných technokratů • Od 90. let nová sousedská politika (snaha překonat mezinárodní izolaci po zásahu na Tiananmen) • po r. 2000 – vzestup role Číny jak regionálně, tak globálně (ekonomická váha) • hlavní obchodní partner Japonska a Koreje • zvýšení čínských investic v celém regionu • odpouštění dluhu mnoha chudým zemím, nabídka výhodných půjček

  4. Přehled vzájemných vztahů • USA – Obama – upřednostnění Asie, zároveň posílena spolupráce s Ruskem jako mocností, která vyvažuje Čínu • EU – vztahy s Čínou obvykle bilaterální (Francie, Německo, Velká Británie)

  5. Čínská zahraniční politika • Důraz na tradiční národní suverenitu, nezasahování do vnitřních záležitostí jednotlivých států • Čína se dlouhodobě orientovala dovnitř, méně se zapojovala do světového dění • Modifikace této politiky od 90. let: • Zvýšení významu RB OSN v čínské politice • Podpora mezinárodních aktivit v Afghánistánu a ve Východním Timoru • podpora peacekeepingových operací OSN, účast na většině misí OSN (zejména v Africe)

  6. Čínská zahraniční politika • Člen WTO • Od poč. 90. let se více účastní boje proti nešíření ZHN a kontroly zbraní (je smluvní stranou Smlouvy o nešíření jaderných zbraní) • Na regionální úrovni je hlavní změnou zapojení do regionálních organizací • po r. 2000 aktivní spolupráce s ASEAN – dohody v oblasti obchodu a bezpečnosti • úsilí o vytvoření bilaterálních bezpečnostních aliancí (Thajsko, Laos, Kambodža, Jižní Korea, Vietnam, Malajsie a Indie)

  7. Hlavní problémy - Tchajwan • Jeden z klíčových problémů vztahů mezi USA a Čínou • Od r. 1949 na Tchaj-wanu nacionalistický režim gen. Čankajška a Kuomitangu(proamerický) • Od r. 1950 během Korejské války americká flotila obsadila tchajwanskou úžinu, aby zabránila konfliktu mezi Čínou a Tchajwanem • V r. 1954 uzavřena aliance mezi Tchajwanema USA, která trvala do r. 1979 • Tchajwanbyl překážkou normalizace vztahů mezi USA a Čínou. • Po uzavření dohody v r. 1979 došlo k přerušení diplomatických vztahů s Tchajwanem, avšak Kongres USA schválil Zákon o vztazích s Tchajwanem, kterým ustavil neformální vztahy s ostrovem a USA se zavázaly kzajištění tchajwanské bezpečnosti • Od konce 80. let se Tchajwandemokratizoval, což posílilo podporu ze strany USA

  8. Tchajwan • Čína chápe Tchajwan jako součást svého území – politika nedělitelnosti Číny (jedné Číny) • V r. 2005 přijala tzv. antisecesionistický zákon – pokud by Tchajwan vyhlásil nezávislost, Čína by neváhala použít vojenské prostředky • Čínský útok na Tchajwan by pravděpodobně znamenal konfrontaci s USA • USA proto usiluje o to, aby ani jedna strana neměnila status quo – jak ze strany Číny, tak ze strany Tchajwanu

  9. Tchajwan • Pozice Evropské unie je odlišná. • Uznává politiku jedné Číny, žádný členský stát neuznává Tchajwan, na druhé straně se udržují a rozvíjejí obchodní vztahy s Tchajwanem, probíhají i kontakty s diplomaty a vojenskými představiteli. • EU vyzývá k mírovému řešení, ale nechce si znepřátelit Čínu. • Vztahy s Čínou jsou nahlíženy z ekonomické perspektivy, ne politické • USA jsou vnímány jako přirozený arbitr – náklady z podpory Tchajwanu nesou USA

  10. Zbrojní embargo • Zbrojní embargo bylo na Čínu uvaleno v důsledku porušování lidských práv (1989-zásah na Tienanmen) • USA a EU zavedly embargo – společná strategie vůči Číně • Pokud by jedna strana zrušila embargo, znevýhodnila by tím toho druhého a posílila by pozici Číny. • Existují rozdíly mezi embargem USA a EU • Americké embargo je právně závazné, zatímco evropské není (v době vyhlášení se jednalo o deklaraci), není ani specifikované, na co vše se vztahuje (to je ponecháno na jednotlivých členských zemích)

  11. Zbrojní embargo • V EU byl v r. 1998 přijat Kodex na řízení zbrojních exportů • snaha harmonizovat politiky jednotlivých zemí • politický dokument, který stanovuje kritéria, která musí být vzata do úvahy, aby byla udělena licence na export zbrojního materiálu (např. dodržování lidských práv, regionální bezpečnostní situace) • Není právně závazný • po r. 2000 EU uvažovala o uvolnění zbrojního embarga – tlak zejména Francie • Od konce 90. let Francie a Velká Británie fakticky volně interpretovaly deklaraci a zbrojní embargo ztratilo na své účinnosti.

  12. Zbrojní embargo • Argumentace pro uvolnění embarga: • Zlepšila se situace v dodržování lidských práv, i když zůstávají problémy (pracovní tábory, menšiny, Tibet, trest smrti) • Čína je v EU považována za významného partnera, proto by s ním mělo být nakládáno jinak • Význam embarga je především symbolický, ne reálný • Uvolnění embarga by bylo podmíněno závazky Číny v dodržování lidských práv • Různé reakce - některé země na národní úrovni odmítly uvolnění embarga, podobně i Evropský parlament

  13. Zbrojní embargo • USA kritika EU • Pokud by EU uvolnila embargo, Čína by mohla získat vyspělý materiál, který používá NATO • Mohlo by dojít ke spolupráci evropského a čínského zbrojního průmyslu a Čína by získala vyspělé technologie, příp. i americké technologie • Tato technologie by se mohla dostat i k třetím stranám (nepovolaným), protože stále není plně zakotvena v režimu proti nešíření ZHN

  14. Ekonomická politika • Čína profitovala z globalizace – levná pracovní síla, relativně kvalifikovaná , dopravní a komunikační infrastruktura, dobré prostředí pro podnikání • Zapojení do WTO = přijetí mezinárodních pravidel, zvýšení zahraničních investic • V USA se uplatňuje tzv. strategie zadržování – omezení obchodu, embarga na vývoz některých technologií (seznam tzv. kritických technologií byl vytvořen v 70. a 80. letech) • Diskuze s EU se vedou o to, jaké technologie vyvážet do Číny • USA vyvíjela tlak na EU, aby byla v tomto ohledu restriktivnější

  15. Ekonomická politika • USA jsou v obchodním deficitu s Čínou, na druhé straně přebytek v kapitálových investicích • U vztahů mezi USA a Čínou se zdůrazňuje: • Čína je výhodě ve vztahu s USA, protože má rozsáhlé rezervy v dolarech a sponzoruje amerických dluh • USA jsou v obchodním deficitu kvůli podhodnocení juanu (to by ovšem mělo poškozovat i EU, což se tak plně neděje).

  16. Ekonomická politika • ES navázalo vztahy v r. 1975 • V r. 1985 uzavřelo dohodu o obchodu a spolupráci • Čína je druhý nejvýznamnější obchodní partner, nejvýznamnější dovozce do EU • konají se roční summity – obchodní otázky, ale i životní prostředí, vzdělání • Od r. 1995 se vede politický dialog, jehož součástí jsou i lidská práva (zájem EU) • EU – cíl demokratizace Číny, vláda zákona, lidská práva, integrace do světové ekonomiky

  17. Životní prostředí • Čína je jeden z největších spotřebitelů energie, největší spotřebitel uhlí na světě, druhý největší spotřebitel ropy. • Emise – Čína podepsala Kjótský protokol, ale dlouho o snížení emisí neusilovala • Čína se staví do role mluvčích rozvojových zemích – snižovat by měly bohaté země, chudé mají právo na hospodářský růst • Bezpečnostní rizika • Čína nepokryje domácí poptávku po energetických zdrojích, bude soutěžit o energetické zdroje s ostatními státy a pro zajištění těchto zdrojů bude přehlížet politická a bezpečnostní rizika (Sudán, Írán)

More Related