Neslyšící jako potenciální uživatelé knihovny

1. Neslyšící jako potenciální uživatelé knihovny Mgr. Kateřina Červinková Houšková Mgr.Kateřina Červinková Houšková

2. Každý jsme jiný!!! Mgr.Kateřina Červinková Houšková

3. Trocha teorie – neslyšící člověk a jazyk Jazykový vývoj dítěte s postižením sluchu závisí na zvoleném jazyce. Pokud je rodiči za komunikační prostředek dítěte zvolen mluvený jazyk, pak u dětí s těžkým postižením sluchu s největší pravděpodobností dojde k vývojovému zpoždění jazyka nebo k neúplnému vývoji, případně dítě utone v bezjazyčí. Narušený jazykový vývoj pak negativně ovlivní i kognitivní vývoj dítěte a tím i celou jeho osobnost. Mgr.Kateřina Červinková Houšková

4. V případě, že je rodiči zvolen jako první komunikační prostředek dítěte znakový jazyk, probíhá jazykový vývoj dítěte se sluchovým postižením (na velikosti ztráty sluchu nezáleží) obdobně jako u dítěte slyšícího v mluveném jazyce. Vyvíjí-li se dítě (neslyšící i slyšící, např. slyšící dítě neslyšících rodičů) pomocí znakového jazyka, vyvíjí se duševně stejně jako slyšící dítě pomocí mluveného jazyka. Mgr.Kateřina Červinková Houšková

5. Podobnost jazykového vývoje není překvapivá, protože neurologické výzkumy dokázaly, že oba jazyky (znakový jazyk a mluvený jazyk) vznikají ve shodné části mozku. Jazyk tedy není závislý na vstupních a výstupních kanálech. Každé dítě má geneticky zakódované dispozice naučit se jazyk, ale není dáno, jaký jazyk to bude. Druh jazyka je ovlivněn prostředím. Mgr.Kateřina Červinková Houšková

6. Čtenářské dovednosti u lidí se sluchovým postižením Dovednost čtení (gramotnost) je pro osoby s postižením sluchu velmi důležitá, protože jim umožňuje lépe chápat a poznávat svět slyšících lidí, který je všude kolem nich. Čtením knih se neslyšící člověk učí chápat jazyk, historii a kulturu země, ve které žije. Známe dva typy gramotnosti: • technickou gramotnost • funkční gramotnost Technická gramotnostznamená znát písmena a sestavovat z nich slova –člověk čte, ale přečtenému nerozumí. Děti se sluchovým postižením jsou často pouze technicky gramotné. Funkční gramotnost umožňuje číst s porozuměním. Zásadním cílem výuky českého jazyka u dětí s postižením sluchu by měla být funkční gramotnost. Mgr.Kateřina Červinková Houšková

7. Proč je čtení pro neslyšící těžké? Předpoklady funkční gramotnosti Slovní zásoba – slova jazyka jsou pro porozumění textu důležitá , ale pouze jejich znalost nestačí. V textu je důležité porozumět především klíčovým slovům. Gramatická pravidla jazyka– gramatická pravidla českého jazyka je neslyšícím lidem potřeba vysvětlovat stejným způsobem jako cizincům, není možné spoléhat na zažité vzorce jako u slyšících lidí. Při výuce je vhodné také využívat porovnání gramatických struktur českého jazyka a gramatických struktur českého znakového jazyka (tzv. kontrastivní výuka jazyka). Mgr.Kateřina Červinková Houšková

8. Slohová výstavba textu – schopnost sledovat postup vyprávění, povahu a chování jednotlivých postav, zaujímat k nim citové stanovisko je pro čtení s porozuměním velmi důležitá. Neslyšící, kteří mají tuto dovednost ve znakovém jazyce, ji budou lépe uplatňovat i při čtení. Tuto kompetenci lze podporovat již u malých dětí vyprávěním pohádek a příběhů. Kontext– každý příběh je zasazen do určitého prostředí (kontextu) místního, kulturního i historického. Pokud je člověku toto prostředí (kontext) známé, čtený příběh se mu lépe chápe. Mgr.Kateřina Červinková Houšková

9. Nebezpečí představuje rozdíl mezi kalendářním věkem (skutečný – biologický věk) a čtenářským věkem (věk, kterému odpovídá čtenářská dovednost). Pokud čtenářská schopnost neslyšícího dítěte ve čtrnácti letech stačí např. jen k přečtení pohádky O perníkové chaloupce, nikoliv k přečtení HarryhoPottera , je zde značný rozdíl mezi kalendářním a čtenářským věkem. To s sebou přináší řadu problémů. Mgr.Kateřina Červinková Houšková

10. A z toho plyne? Pokud nerozumíte/těžko rozumíte jakémukoliv jazyku, budete číst? Pokud nerozumíte světu kolem sebe, neznáte kulturu dané země, jakým způsobem budete chápat kontext literárního díla? Pokud je k vám svět slyšících lidí nepřátelský, diskriminuje vás, budete se zajímat o jeho kulturu? Pokud je pro vás čtení spojeno jen s negativními pocity, budete číst? Mgr.Kateřina Červinková Houšková

11. Malý výzkum  Mgr.Kateřina Červinková Houšková

12. osoby prelingválně neslyšící, tj. lidé, kteří přišli o sluch před vytvořením jazyka ( uživatelé znakového jazyka) => jazyková a kulturní menšina Neslyšících • z hlediska čtenářství - skupina lidí, pro které není český jazyk jazykem mateřským, ale z hlediska znalosti a vztahu jazykem cizím Mgr.Kateřina Červinková Houšková

13. jazyky audio – orální i jazyky vizuálně – motorické velmi výrazně ovlivňují své uživatele - výrazné jazykové i kulturní odlišnosti (v nejširším slova smyslu - způsob humoru, přístup k informacím, hodnotový žebříček, způsob práce, výběr partnerů atd.) • jazyk minority x jazyk většiny Mgr.Kateřina Červinková Houšková

14. Čtete rád/a? V případě, že ano, proč? V případě, že nikoliv, proč? • Chodíte do knihovny? • Máte nějaké doporučení, nápad či návrh, jak by bylo možné přivést do knihovny více neslyšících lidí? Mgr.Kateřina Červinková Houšková

15. Chodíte do knihovny? 18 respondentů : • 10 - knihovnu nenavštěvují vůbec, • 4 - knihovnu navštěvovali dříve(např. při studiu), ale nyní již ne, • 1 do knihovny chodí, ale málokdy, • 3 knihovnu navštěvují pravidelně. Mgr.Kateřina Červinková Houšková

16. Co mohou udělat knihovny? • Přiblížit prostředí knihovny neslyšícím čtenářům různého věku – tlumočené přednášky na zajímavé téma v prostředí knihoven,kulturní akce přístupné neslyšícím v prostředí knihoven, exkurse škol pro neslyšící do knihovny, kontakt s organizacemi neslyšících… • Zpřístupnit prostředí neslyšícím čtenářům – bezbariérový kontakt (znakový jazyk, neslyšící knihovníci, písemná forma komunikace, pravidla odezírání, přeložené webové stránky…) • Zařadit do knižního fondu pro neslyšící atraktivní publikace – komiksy, upravené knihy pro cizince, publikace o neslyšících a pro neslyšící – časopisy Gong, InfoZpravodaj, dvd publikace • Zařazovat do knižního fondu kvalitní publikace o neslyšících pro slyšící veřejnost – osvěta většinové populace je velkým krokem k zplnoprávnění neslyšících Mgr.Kateřina Červinková Houšková