1 / 108

Ekologie člověka

Ekologie člověka. MUDr.Josef Trmal Ph.D. Ekologie člověka. Studium proměnlivosti člověka jako biopsychosociální bytosti v podmínkách jeho životního prostředí a perspektivy jeho vývoje

Download Presentation

Ekologie člověka

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Ekologie člověka MUDr.Josef Trmal Ph.D.

  2. Ekologie člověka • Studium proměnlivosti člověka jako biopsychosociální bytosti v podmínkách jeho životního prostředí a perspektivy jeho vývoje • Nový obor antropologie – zkoumá souhrn všech složek životního prostředí, které působí jak na jednotlivce, tak na celou populaci • Cílem je studium vztahů mezi populací a ekosytémy za účelem ochrany populace i ekosystému

  3. Ekologie člověka • Ekotop je nahrazen stavbami a biotická složka je tvořena prakticky jenom člověkem, doprovodnou zelení, kulturními rostlinami a domácími zvířaty

  4. Ekologie člověka • Darwin - „přizpůsobování se organismu vnějšímu světu“ - poznání složitosti procesu ne zápas o existenci, ale kooperace mezi rozličnými organizmy umožňuje trvalé přežití jednotlivých druhů a jejich další vývoj.

  5. Ekologie člověka • Antropologizace ekologie - vede k definici lidských ekosystémů a jejich vztahů a vazeb na dílčí ekosystémy a globální ekosystém země v rovinách psychosociálních, ekonomických a biologických • Antropoekologie - z ekologizujících pojetí dílčích znaků narušení biosféry vstupuje do ekologie filozofie a do ekologie vstupuje i dominanta - ekologie člověka je i filozofií přežití

  6. Ekologie člověka • Erazim Kohák - pojem morální ekologie - agapocentrismus, úcta k druhým obyvatelům naší planeta a solidarita s nimi je jediné řešení • Smyslová výbava člověka je nedostatečná pro pochopení změn, které se budou exponenciálně vyvíjet v jeho životním prostředí • Zásahy člověka do jeho prostředí budou mít určitou dobu latence - negativní globální odezvy (pokud měříme délkou lidského života)

  7. Ekologie člověka • Člověk není schopen představy jaké síly a mechanizmy dává do pohybu v koloběhu Země a tím narušuje její základní oběhy a systémy - uhlík, dusík, voda, energie • Země není připravena na zásahy člověka do jejich základních cyklů, není schopna se v krátké době na ně adaptovat a některé jevy řetězově spouští reakce, které mohou být nezvládnutelné • Z hlediska času - nebere lidstvo tuto hrozbu vážně

  8. Ekologie člověka • Ekologie člověka - věda - víra filozofie od Haeckela, k ekosystémům a biomase k matematickému modelování globální ekologické problematiky světa a filozofii tohoto procesu. • Ekologie člověka představuje v určitém smyslu podobor ekologie - aplikace ekologie na vztah člověk a jeho svět • Vychází z klasických disciplín jako např.populační dynamika, potravní řetězce, ekosystémy a jejich energetických stránkách, chování společenstev, produkce biomasy, světové biomy

  9. Ekologie člověka • Etapy vývoje ekologie: 1. etapa ekologická empirie a zkušenost 2. vědecká etapa vývoje Haeckel - rozvoj industrializace, urbanizace a přírodních věd 3. etapa lokální narušování biosféry (1918-1972) 4. etapa globálního narušování biosféry a definice tohoto problému (Římský klub,..) využití matematických modelů

  10. Ekologie člověka - historie • 1866 Haeckel definice ekologie jako vědy o vztazích organizmů k okolnímu světu organickému i neorganickému, v prvním případě jde o vztahy mezi organismy ve druhém případě o vztahy mezi organizmy a fyzikálními a chemickými vlastnostmi stanoviště • Ranné zemědělství v deltě Eufratu a Tigridu - nemožnost pěstování ječmene při zalévání vodou bohatou solemi - zasolení půdy • Platón poukazuje na kácení lesů v Řecku a na erozi půdy

  11. Ekologie člověka - historie • V 15. století Jan Dubravius uvedl zkušenosti s chovem kaprů a uvedl řadu pravidel úspěšnosti chovu - vztah mezi velikostí obsádky a potravní základnou, zřizování Dubraviových rybníčků • 2. polovina XIX století - práce hodnotící lidskou populaci - demografie (Essay on Population od Mathuse) • XX století - Ch.Elton - Animal ekology (1927) - studium potravních řetězců, vliv biotických faktorů působících na organismus

  12. Ekologie člověka - historie • Práce zaměřené na studium kompetičních vztahů mezi organismy a mezi organismy a prostředím • Produkční studie- rozdělení primární produkce zeměkoule na 4 oblasti - • volná moře a pouště s produkcí menší než 0,5 g/m2/24 hodin • polopouště, moře a jezera, hospodářsky využívané oblasti s produkcí 3,3-10 g/m2/24 hodin • korálové útesy, cukrové plantáže - produkce 20,0g/m2/24 hodin

  13. Ekologie člověka - historie • Matematické modelování vyhodnocování limitujících faktorů pro populace různých ekosystémů a další metody příprava na situaci, kdy výrazný antropologický tlak narušuje rovnováhu přírody(eroze půdy, znečištění faktorů biosféry, devastace pralesů)

  14. Ekologie člověka • Ekosystém - prostorové a časové uspořádání do kterého jsou integrována životní společenství (biocenóza) a biotop (přírodní ohraničitelný životní prostor se společenstvím, které je v rovnovážném stavu. Souhrn živé hmoty v určitém ohraničeném prostoru rostlinných a živočišných organizmů, mrtvé organické hmoty a části anorganického životního prostředí.

  15. Ekologie člověka • Další definice: základní jednotka biosféry, která je schopná samostatné existence. Složena je ze souboru živých organismů (biotická složka) a neživého prostředí (abiotická složka), které jsou ve vzájemné interakci

  16. Ekologie člověka • Všechny ekosystémy Země tvoří globální ekosystém Planety • Složení ekosystému: • Biotická část • Abiotická část • Průtok energie, podle toku energie - dělíme ekosystémy na autotrofní a heterotrofní, smíšené • Ekosystém má vstupy - organické a anorganické látky a energie • výpustě - odpad

  17. Ekologie člověka • Pro funkčnost ekosystému a zachování homeostázy je nutná zpětná vazba • Souhrnem: Ekosystém je soubor biotických a abiotických faktorů ve vzájemné dynamickéinterakci ve kterých různými druhy potravních řetězců protéká energie. Ekosystém má své vstupy a výpusti, kterými bývá propojen s dalšími ekosystémy. Systém je dynamický, který je vybaven regulujícími prvky. Globální ekosystém Země je v podstatě souhrnem všech ekosystémů této Planety.

  18. Ekologie člověka • Homeostáza – životní prostředí působí komplexně přírodními a společenskými složkami – lidský organismus musí i za měnící se intenzity jednotlivých faktorů udržovat stálost vnitřního prostředí • Morfogenetická homeostáza – usměrnění růstu jedince – variabilita, optimum projevů znaků – dána variabilita minimální a maximální • Odpovědi organizmu na změny: • Reakce – rychlé fyziologické změny, jednorázový podnět • Adaptace – pomalejší – změny, které přizpůsobují organismus měnícím se životním podmínkám. Změny funkční a morfologické

  19. Ekologie člověka • Adaptace – individuální i skupinové • Individuální – fyziologický charakter (adaptace, získání imunity), individuální odlišnost • Eliminace nejméně přizpůsobivých – stabilizující výběr, zachování variant důležitých pro evoluci – novátorský výběr • Adaptace: chováním fyziologická genetická společenská a technická Ad 1) útěk, ukrytí Ad 2) doplňují, méně variabilní, pomalejší Ad 3) mnoho generací, někdy nežádoucí při malých změnách prostředí Ad 4) nebiologická odpověď

  20. Ekologie člověka • Adaptace • evoluční – fylogenetické – změny struktur a funkcí – výsledek přírodního výběru (selekce). Dva trendy –diferenciální mortalita (méně vhodné genotypy vyřazovány zvýšením letality) diferenciální fekundita – vhodné typy mají více potomků • ontogenetické – adaptace organizmu v mládí v období růstu ( tropy,vysokohorské prostředí) • klimatické – adaptační změny na nové prostředí, aklimatizace • homeostatické – udržení Tk, složení tělesných tekutin, teploty.. • imunitní – enzymová indukce, toxin x protilátka • civilizační – kulturní adaptace, využívání kulturních vymožeností

  21. Ekologie člověka • Deformace – pasivní odezva organizmu –vyvolány silnými neadekvátními podněty, vzniká patologický stav. Reakce v organismu se označují jako stresové reakce, nemoc je projevem nedostatečné adaptace • Habituace – přizpůsobení CNS a smyslových orgánů, vede ke sníženému pociťování vnějšího podnětu (venkovní hluk) • Stres – stav mobilizace obranných opatření, po podráždění CNS dojde k aktivaci 3 systémů – somatomotorického, visceromotorického, endokrinního

  22. Ekologie člověka • Přenos stresových mechanismů do oblasti společenské a symbolické • Stres mohou vyvolat podněty psychosociální, nedostatek sociálního a ekonomického blahobytu, psychosociální napětí musí být opakované a dlouhodobé, individuální vnímavost • Emočně zabarvené stresové situace – pracoviště, ekonomický tlak, situace v rodině, masmedia – přetížení informacemi, hluk, automobilismus • Prostředí velkoměsta vlivy stresorů znásobuje

  23. Ekologie člověka – člověk a životní prostředí • Člověk musí reagovat na vnější vlivy: fyzikální, chemické, biologické, společenské • Klimatická adaptace • Fyziologickými reakcemi spojenými s termoregulačními, metabolickými a oběhovými systémy, přizpůsobení genotypem, kulturními adaptacemi - oděv, chování…

  24. Ekologie člověka • Vliv teploty a vlhkosti vzduchu – termický komplex (teplota, vlhkost a proudění vzduchu tepelné sálání z okolí • Člověk vybaven adaptačními mechanizmy • Tělesné jádro striktně homoiotermní, teplota ostatních orgánů může kolísat v určitém rozmezí • Vlastní produkce tepla – 60-100 W, při maximálních výkonech až 700 W • Člověk může žít v rozmezí teplot -51ºC - +38ºC (Verchojansk průměr - 16ºC, oáza In-Salah na Sahaře +26ºC) • Při výměně tepla se uplatňují: kondukce a konvence, radiace, evaporace) • Hlavní regulační centrum – CNS hypotalamus

  25. Ekologie člověka • Reakce na teplotní změny v okolí • Termolýza – přehřátí vede ke změnám krevního oběhu, zrychlení srdeční frekvence, zvýšení teploty kůže, únik tepla do prostředí, zvýšení produkce potu, • 2 000 000 potních žláz, produkce potu 4,2 dm3/hod, úbytek solí 20 gr/d, ztráta solí – sklářské křeče, kritická je ztráta 12% hmotnosti • Termogeneze – zvýšení bazálního metabolismu, při kritické teplotě prostředí tj. 30,6ºC, snížení tepelné vodivosti kůže, produkce tepla svalový tonus a třes. Krátkodobé zvýšení produkce tepla je možné 5 – 7 x • Důležitou roli hraje vrstva podkožního tuku –rozdíly věkem a etnicky

  26. Ekologie člověka • Vliv složení vzduchu • Exhaláty – škodliviny, které se dostanou do ovzduší • Emise – škodliviny z konkrétního zdroje za časovou jednotku • Imise – škodliviny, které se z atmosféry vyloučí a negativně působí na biosféru • Oxid siřičitý – 0,1mg/m3 denní průměr, 0,5mg/m3 nárazově, vyšší koncentrace působí dráždivě, kyselé deště • Oxid uhelnatý – karbonylhemoglobin, vazba na Hb, 10 – 20% bolesti hlavy a zvýšená únava, u obyvatel venkova 1%, velkoměst 5%, kuřáci 10%, 60 – 70% akutní otrava a smrt • Oxid uhličitý – 5–8% narušení dýchacích funkcí a vyvolává závratě, 9% nebezpečí paralýzy dýchacího centra, 15 – 18% smrt, absorpce zářivé energie – zvýšení teploty Země, 1,1ºC za 100 let • Oxidy dusíku – 0,1 mg/m3, nárazově 0,3 mg/m3, 5 mg/m3 vede ke spasmu bronchů a bronchiolů • Ozón – ochranný vliv proti UV záření, ozón je toxický – bolesti hlavy a pálení v očích, ospalost, dráždí sliznice, vyšší koncentrace poškozují plíce a průdušky, 2g/m3 vede ke smrti

  27. Ekologie člověka • Kulturní aspekty klimatické adaptace • Oděv • Obydlí • Vytváří vhodné mikroklima • Suché a horké oblasti – domy se silnými zdmi a intenzivní ventilací, úzké ulice • Horké a vlhké oblasti – domy více otevřené k umožnění proudění vzduchu • Chladné oblasti

  28. Ekologie člověka • Adaptace na vysokohorské prostředí • Do 3000 m n.m. postupný pokles teploty, zvýšení srážek, zvýšení oslunění, pokles parciálního tlaku kyslíku • Nad 3000 m n.m. život prakticky nemožný. Pokles T a nedostatek vody • V tropech vzestup o 100 m výšky odpovídá posunu o 150 km směrem k pólu – zachována možnost výživy, osady v Andách • V nížinách obsah kyslíku je 21 % tlak 19,998 kPa, tlak kyslíku v plicích je 13,3 kPa, umožňuje 95-98% nasycení hemoglobinu

  29. Ekologie člověka • Nad 2500 m n.m.obsah kyslíku nedostatečný k fyzické práci, nad 4000 m n.m. fyzické obtíže i v klidu, krize 7 000 – 8 000 m n.m. • Kompenzační mechanizmy – zrychlená frekvence dýchání – snížení oxidu uhličitého – alkalóza krve – bolesti hlavy, únava, neschopnost se soustředit, nevolnost, pocit opilosti • Roste počet červených krvinek • Genetická adaptace – frekvence srdeční a frekvence dýchání, zvětšení hrudníku

  30. Ekologie člověka • Ekopatologie – vztah člověka a lidských populací k životnímu prostředí, které vedou ke vzniku patologických stavů • Abiotické prostředí • Chemické látky • Biotické faktory – infekce • Vlivy vyvolané lidskou činností – civilizační nemoci • Genetické faktory

  31. Ekologie člověka • Etapy hospodaření • Sběračsko-lovecká etapa – materiální kultura je chudá, významný je lov, budování poměrně složitých sociálně-ekonomických vztahů, rostlinná strava 60%, potřeba obrovského teritoria, domestikace zvěře • Pastevecko-kočovnická etapa – lov a obdělávání půdy je druhotné, kooperace se může změnit v sociálně parazitické vztahy – nájezdy Mongolů a Arabů • Zemědělská etapa - pěstování je doplněno sběrem lesních plodů, zajištění dostatečného množství potravin, umožnilo vytvořit podmínky pro život ve velkých sídlištích, vysoká plodnost x vysoká úmrtnost

  32. Ekologie člověka • Základním článkem ekologie člověka je ekologie rodiny - rodina - formulace duševního a fyzického vývoje dítěte i dospělého jedince • Interakce sociálně psychického charakteru, které vedou k formulaci morálního, citového a duševního postoje • Historie rodiny - na začátku XX století se manželství uzavírala poměrně ve vysokém věku • Po 2. světové válce - mladší věk a děti se rodily mladším rodičům • V současné době opět posun k pozdějšímu uzavírání manželství

  33. Ekologie člověka • Funkce rodiny je ohrožena průvodními jevy změn životního prostředí, narušování úlohy a funkce rodiny je i snahou vytvořit optimální materiální a duševní prostředí vývoje jedince • Faktory“ekologie rodiny“ jsou většinou detekovatelné, měřitelné, mohou mít negativní dopad na zdraví člověka (větší než bylo původně uvažováno) • Platnost zejména pro in-door-air - komplex fyzikálně chemických a biologických vlivů ve vzájemné interakci - syndrom nemoci z budov

  34. Ekologie člověka • Změna funkce rodiny • Výroba - vyčlenění mimo rodinu • Instituce přebírají socializaci dítěte • Sexualita se oddělila od reprodukce • Změna vztahů mezi muži a ženami • Vzestup rozvodovosti - postižení dětí poruchy vývoje, kriminalita • Nástup partnerských vztahů

  35. Ekologie člověka • Syndrom nemoci z budov - • mikroklima - doporučené hodnoty suchá T vzduchu: 21,5+- 2,5 st C, vlhkost vzduchu 30-50 rel.%, proudění vzduchu do 0,2 m.s-1, intenzita sálání méně než 1,0 • Studené a vlhké prostředí a nedostatkem slunečního světla - reumatismus, TBC, onemocnění dýchacích cest • Plísně - alergie, Ca • Přetápění v bytech s nízkou relativní vlhkostí vzduchu - snížení adaptace organismu, rozvinutí akutních a chronických onemocnění dýchacích cest

  36. Ekologie člověka • Hluk v období urbanizace a industrializace hlučnost stoupá a je faktorem přispívající k rozvinutí civilizačních nemocí. Nejvyšší přípustné hladiny hluku - pro nevýrobní prostory, pracovní prostory a venkovní prostor • Narušení - organizmus reaguje více na změny intenzity určitého daného podnětu než na podnět o stálé intenzitě, který může vyvolat útlumovou reakci.Měnící se intenzita světla stimuluje, monotónní světlo ze zářivek unavuje

  37. Ekologie člověka • Ionizující záření - radon v podloží obytných budov, v stavebním materiálu nedostatečně kontrolovaných. Radon v kombinaci s formaldehydem, kouřením, azbestem zvýšení rizika vzniku Ca. • Elektromagnetické pole • Osvětlení - předčasná únava, pohoda, estetická funkce - musí být dostatek denního osvětlení, nesmí být oslnění jasem nebo kontrastem

  38. Ekologie člověka • Chemické faktory - formaldehyd, oxidy dusíku, oxid uhelnatý, ozón, zplodiny kouření, azbest, uhlovodíky. • Formaldehyd - dráždivý účinek, imunosupresivní, alergizuje. Kancerogenní účinek. Uvolňování z dřevotřísek i koberců. • Azbest - izolační materiál, brzdovém obložení, protipožární zástěny..., předpokládán je bezprahový účinek

  39. Ekologie člověka • Oxidy dusíku - spalování fosilních paliv, plynové sporáky, hodnoty až blízké smogovým situacím • Uhlovodíky - polycyklické aromatické uhlovodíky - spalování fosilních paliv, cigaretový kouř - kancerogenní • Biologické kontaminanty - roztoči, plísně - alergie, chronická onemocnění dýchacích cest

  40. Ekologie člověka • Mezi faktory upevňující rodinu patří dovednost vytvářet optimální mezilidské vztahy, sexuální život, morálka hospodaření rodiny • Mezi prvotní funkce rodiny patří výchova dětí, zajistit harmonický rozvoj osobnosti, příprava pro pracovní a společenské zařazení do společnosti a pro rodičovství, formování vlastností a vloh dítěte • Již v současnosti bludný kruh, absence elementárních znalostí k udržení a rozvinutí rodiny, základní znalosti z výchovy dětí, právní vědomí, znalosti ve vedení domácnosti....

  41. Ekologie člověka • Na vzniku depresivní poruchy se podílí genetické, biologické a vliv prostředí. • Rizikové faktory pro vznik deprese: rodičovská psychopatologie, rodinné konfliktní prostředí, nedostatečné sociální dovednosti a způsoby zvládání stresu, nedostatečné přátelské vztahy

  42. Ekologie člověka • Euthanazie • Termín vymyslel Francis Bacon (1561-1626) pro bezbolestnou, šťastnou a snadnou smrt • Judaisticko-křesťanské kultury • Antické tradice - Platón, Seneca x Hippokrates • Německo v roce 1939 • Aktivní a pasivní euthanazie • ! euthanazie je institucionálně řízená medicínská aktivita

  43. Ekologie člověka • Změny teplotních poměrů na zemi globální oteplování x globální snižování teploty- čeká nás doba ledová? • Ochlazování změny klimatických cyklů • Poslední doba ledová skončila na Zemi před 30 000 léty nyní by mohla nastoupit asi za 2 000 let • Poslední ochlazení klimatu v letech 1600 - 1860 - velmi chladné počasí, sněžilo i v letní době, sníh nestačil roztát • Astronomické cykly, mořské proudy - přináší ohromné množství energie

  44. Ekologie člověka • Urbanizační proces - industriální a postindustriální společnost a ekologie člověka • Změna způsobu života a myšlení člověka - zemědělská revoluce - vynuceno úbytkem přírodních zdrojů, úbytkem zvěře a narůstajícím počtem obyvatel • Usazením na jednom místě chronické znečištění odpadky • Nový nedostatek - půdy a energie • Následný proces urbanizace se vyvíjí v proces industrializace a v průmyslovou revoluci

  45. Ekologie člověka • Zvýšení počtu populace přineslo nedostatek půdy a energie (rozpor mezi potřebou a možnostmi) nahrazování dřeva uhlím - přesun zeminy, čerpání vody a výstavba dolů, požadavky na dopravu, řízené spalování. • Změna charakteru práce v továrnách těžší a více ponižující než práce v zemědělství • Změna životního prostředí - města bez kanalizací, epidemie cholery a břišního tyfu v důsledku špatného zásobování vodou, úroveň ubytování - křivice a TBC

  46. Ekologie člověka • Spalování uhlí - znečištění ovzduší • Životní úroveň pracovníků v průmyslu byla pod úrovní drobného farmáře • Úspěch průmyslové revoluce vedl opět do situace hrozícího nedostatku přírodních, neobnovitelných zdrojů a k nedostatku absorpční kapacity životního prostředí

  47. Ekologie člověka • Optimální socioekonomické podmínky vyvolávají fenomén akcelerace a sekundárního trendu - urychlení biologického vývoje (sekundární pohlavní znaky) ale i mentálního věku. Trend nárůstu tělesné výšky zejména u mládeže do 15 let - mužská část populace je citlivější a reaktivnější než část ženská. • Tlaky ovlivňující sekundární trend: • faktor genetický • sociální gradient

  48. Ekologie člověka • Akcelerační trendy se dále projevují: • urychlením pohlavního zrání • urychlením erupce trvalého chrupu • urychlením ukazatelů mentálního věku • Trendy se mohou projevit i retardací ukazatelů • Biologická akcelerace není provázena sociální akcelerací • Mizí 2-3 generační rodiny • Diskrepance požadavků na vzdělanost, dovednost, životní styl - citová deprivace, deprivace vztahu k materiálním hodnotám, ztráta motivace a ctižádostivosti

  49. Ekologie člověka • Základní přístupy výchovy dítěte • pravidelnost • zapojení do sociální problematiky rodiny • poznání materiálních hodnot • respekt k individuálním zvláštnostem dítěte • Aktivita - sport odpovědnost od maličkostí • Pobyt dítěte v rodině - interakce s fyzikálními a biologickými faktory (byt, region, in-door-air...)- analogie škodlivin byt x škola, chyby ve výživě, podceňování vhodného mikroklimatu v bytě - oslabení adaptačních mechanizmů

  50. Ekologie člověka • Trvale udržitelný rozvoj (Moldán) - zdůraznění trvalého řetězce odpovědnosti každé generace ke generaci následující • snaha hledat nová východiska integrující ekonomickou, sociální a ekologickou stránku věci vycházející ze souboru hodnot, které jsou slučitelné s představou trvale udržitelného způsobu života • představa odpovědnosti vůči všem živým tvorům v dlouhodobém časovém horizontu, návrat k základům evropské humanistické tradice, hledání harmonie ve vztahu člověk a příroda

More Related