1 / 35

Měření parametrů plazmatu pomocí elektrických sond na tokamaku GOLEM (příprava experimentu)

Měření parametrů plazmatu pomocí elektrických sond na tokamaku GOLEM (příprava experimentu). Jan Stöckel Ústav fyziky plazmatu AV ČR. Nejdůležitější parametry plazmatu, které je třeba měřit Co je to Langmuirova sonda Uspořádání experimentu Jak budeme měřit.

sibyl
Download Presentation

Měření parametrů plazmatu pomocí elektrických sond na tokamaku GOLEM (příprava experimentu)

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Měření parametrů plazmatu pomocí elektrických sond na tokamaku GOLEM(příprava experimentu) Jan Stöckel Ústav fyziky plazmatu AV ČR • Nejdůležitější parametry plazmatu, které je třeba měřit • Co je to Langmuirova sonda • Uspořádání experimentu • Jak budeme měřit Uvítám otázky během mé přednášky U3V, 10 Listopadu, 2011

  2. Co je to plazma? • Plazma je ionizovaný plyn (čtvrté skupenství hmoty). Skládá se s elektronů, kladně nabitých iontů a neutrálních atomů (molekul). • Plazma v tokamaku je prakticky plně ionizované. To znamená, že se skládá pouze z elektronů a iontů. • Jednou ze základních vlastností plazmatu je tzv. kvazineutralita. Jedná se o přibližnou rovnost koncentrací kladně nabitých iontů a záporně nabitých elektronů • Celkový náboj plazmatu je tudíž roven nule Plazma bez magnetického pole nabité částice se pohybují chaoticky všemi směry Plazma v magnetickém poli nabité částice se pohybují po spirále kolem magnetické siločáry

  3. Hustota plazmatu • Hustota plazmatu – počet nabitých částic v jednotkovém objemu • Označuje se obvykle n a udává se v jednotkách[m-3] • Hustota plazmatu v tokamacích se pohybuje v rozmezí 1017 –1020 m-3 • Je to velmi nízká hustota. Hustota molekul plynu za normální teploty a tlaku je zhruba milionkrát větší • n0 = 2,7×1025 m−3 (Loschmitovo číslo) V tokamaku je největší hustota ve středu prstence plazmatu, n(0) a nejnižší na okraji. Poloměr sloupce plazmatu je a

  4. Rychlosti nabitých částic v plazmatu Rozdělení elektronů v plazmatu podle jejich rychlostí v jednom vybraném směru Maxwellovo rozdělení Teplota nabitých částic je úměrná šířce rozdělovací funkce. Vyšší teplotě odpovídá širší rozdělení!!! Pokud plazma ohřejeme na vyšší teplotu křivka se rozšíří a její maximum klesne Neboť: Plocha pod křivkou (integrál rozdělovací funkce) se rovná hustotě částic.

  5. Teplota plazmatu Teplota plazmatu je střední kinetická energie nabitých částic Obě komponenty plazmatu mohou mít zcela rozdílné teploty Proto se udává (měří) teplota elektronů a teplota iontů Teplota v tokamakcích se obvykle udává v elektronvoltech, nikoli ve stupních Kelvina. Převodní vztah 1 eV = 11 000 Kelvin V tokamaku se teplota pohybuje od 10 eV na okraji plazmatu (sto tisíc Kelvin) 10 000 eV – ve středu sloupce (sto milionů Kelvin)

  6. Rychlost nabitých částic v plazmatu Rychlost nabité částice se v plazmatu má tři složky. Absolutní hodnota rychlosti je Dá se ukázat, že Maxwellovo rozdělení pro absolutní hodnotu rychlosti má tvar Nejpravděpodobnější rychlost S rostoucí teplotou vzrůstá střední rychlost částic Střední rychlost Střední kvadratická rychlost

  7. Rychlost elektronů a iontů v plazmatu Předpokládejme, že máme vodíkové plazma, v němž je teplota elektronů rovna teplotě iontů Te = Ti . Ionty se v tomto případě pohybují mnohem pomaleji nežli elektrony, protože jsou hmotnější – Mi~ 1800*me

  8. Debyeova stínící vrstva • Kvazineutralita je je porušena v oblasti plazmatu jejíž rozměr je podstatně větší než tzv Debyeova vzdálenost. • V tokamakovém plazmatu je Debyeova vzdálenost malá – okolo 20 mikrometrů • Kvazineutralita je porušena, když do plazmatu vnoříme nějaké pevné těleso • Ve vzdálenosti větší než Debyeova stínící délka je již plazma opět kvazineutrální Elektrony plazmatu se pohybují mnohem větší rychlostí ke stěně vnořené do plazmatu – v Debyeově stínící vrstvě převažují kladné ionty

  9. Elektrická (Langmuirova) sonda Elektrická sonda je nástroj ke stanovení parametrů plazmatu jako je hustota, teplota a potenciál plazmatu. Irving Langmuir (1881-1957) byl americký fyzik a chemik, který v roce 1932 získal Nobelovu cenu za chemii. Byl jedním z prvních vědců, kteří pracovali s plazmatem a vůbec prvním, který ji tak nazval. • Sonda je vodivá elektroda vnořená do plazmatu. Přikládáme na ní napětí vůči nějaké referenční elektrodě a měříme proud který jí protéká. • Jednoduchá a laciná metoda • Velké prostorové a časové rozlišení • Různé tvary (rovinná, válcová, kulová) • Komplikovaná interpretace naměřených dat

  10. Potenciál plazmatu Potenciál plazmatu – na sondu vnořenou do plazmatu přiložíme takové kladné napětí, aby vymizela Debyeova stínící vrstva. Na sondu se přitom urychlují elektrony a kompenzuji kladný prostorový náboj ve stěnové vrstvě. Potenciál plazmatu se obvykle označuje F

  11. Tok nabitých částic na sondu Sonda je nabita záporně vůči potenciálu plazmatu Sonda je na stejném potenciálu jako plazma Nejpomalejší elektrony se od sondy odpuzují a nedopadnou na ni.

  12. Tok elektronů a iontů na sondu(závislost na sondovém napětí) Ionty – napětí sondy je menší nežli potenciál plazmatu – sonda sbírá všechny ionty a měří Iontový nasycený proud Elektrony – napětí sondy je větší nežli potenciál plazmatu – sonda sbírá všechny elektrony a měří Elektronový nasycený proud

  13. Celkový elektrický proud měřený sondou(závislost na sondovém napětí) Závislost elektrického proudu na přiloženém napětí se nazývá sondová charakteristika

  14. Sondová charakteristika Sondový proud Elektronový nasycený proud Napětí na sondě Iontový nasycený proud Potenciál plazmatu

  15. Část sondové charakteristiky - praxe Obvykle se měří pouze část I-V charakteristiky při napětích podstatně menších než potenciál plazmatu. Při velkém elektronovém proudu se totiž sonda může shořet.

  16. Jak se měří iontový nasycený proud? Na sondu se přiloží dostatečně vysoké záporné napětí proti referenční elektrodě (komora tokamaku) a měří se spád napětí na malém sériovém odporu. Měřený proud je iontový nasycený proud, který snadno spočítáme z Ohmova zákona jako Isat = U/R = U/50 U

  17. Odhad hustoty plazmatu z iontového nasyceného proudu Teoretický vztah pro velikost iontového nasyceného proudu hustotu plazmatu v místě kde se nachází naše sonda e – náboj elektronu e = 1,6*10-19 C A – Plocha sondy (v našem případě 2,4 *10 -6 m 2) n – hustota plazmatu k – Boltzmanova konstanta k = 1,6*10-19 J/eV Mi – hmota protonu Mi = 1,67*10-27 kg Pokud odhadneme elektronovou teplotu na 16 eV (typická hodnota na okraji plazmatu) a změříme proud sondou 10 mA, pak hustota plazmatu v místě naší sondy je okolo 1018částic v m 3 .

  18. Plovoucí potenciál Plovoucí potenciál sondy Na sondové charakteristice je jeden významný bod, který se nazývá plovoucí potenciál. Odpovídá sondovému napětí, při němž sondou neprotéká elektrický proud. To znamená, že tok elektronů na sondu se rovná toku iontů. Dá se odvodit Platí pro vodíkové plazma Je-li známa velikost elektronové teploty a plovoucího potenciálu, můžeme zjistit potenciál plazmatu

  19. Jak se měří plovoucí potenciál ? Měření se prakticky realizuje následovně: Mezi sondu a referenční elektrodu se zapojí velký odpor (řádu MOhm), kterým protéká zanedbatelný proud. Měříme napětí na sondě. Rozsah AD převodníků však bývá menší, než typická hodnota měřeného napětí, takže obvykle musíme použít dělič napětí. Přímé měření Ufloat Měření Ufloat s napěťovým děličem 1:100 Vfl Vfl/10

  20. Vzorec popisující sondovou charakteristiku • z experimentálně změřené I-V charakteristiky snadno odhadneme dvě veličiny • Iontový nasycený proud - sonda nabita na dostatečně velké záporné napětí • Plovoucí potenciál – sondou neprotéká elektrický proud Měříme Měříme Měříme Měříme Postupně volíme velikost elektronové teploty tak, aby experimentálně změřená charakteristika souhlasila s teoretickou předpovědí

  21. Tokamak GOLEM Nejstarší tokamak na světě, který je ještě v provozu 1958-1976 Ústav IV KurchatovaTM 1 1977- 2007 ÚFP Praha CASTOR od 2009 – FJFI ČVUT GOLEM Velký poloměr vakuové komory 40 cm Malý poloměr vakuové komory 10 cm Malý Poloměr plazmového prstence 8,5 cm Toroidální magnetické pole < 0,5 T Proud plazmatem < 8 kA Délka výboje < 20 ms Centrální elektronová teplota ~ 100 eV Střední hustota plazmatu ~ 1.1019 m-3 Hustota plazmatu na okraji ~1018 m-3 Elektronová teplota na okraji ~ 10-40 eV

  22. Uspořádání experimentu Hřebínek 16ti Langmuirových sond je umístěn na manipulátoru, který umožní měnit vzdálenost sond od středu sloupce plazmatu (mezi jednotlivými výstřely tokamaku) Časový vývoj signálů z jednotlivých sond se bude digitalizovat 16 AD převodníky a ukládat do paměti počítače

  23. Poloidálníprůřezprstence plazmatu v tokamaku Limiter – kruhová clona (poslední uzavřený magnetický povrch) Stín limiteru- magnetické siločáry mají konečnou délku- začínají a končí na povrchu limiteru (Scrape off layer) Horké jádro Okrajové plazma „slupka“ mezi horkým jádrem a stěnou Oblast dostupná pro elektrické sondy !!!

  24. Čtyři typy sondových měření na tokamaku GOLEM • Časový vývoj iontového nasyceného proudu ze všech 16ti hrotů • - stanovení radiálního profilu a odhad hustoty plazmatu • Časový vývoj plovoucího potenciálu ze všech 16ti hrotů • -stanovení radiálního profilu • Pokusíme se analyzovat turbulentní struktury • Pokusíme se změřit voltampérovou charakteristiku jedné Langmuirovy sondy • - stanovení elektronové teploty a potenciálu plazmatu

  25. Elektrický obvod pro měření Isat a Vfloat na tokamaku GOLEM Obvod, který umožňuje měřit buď plovoucí potenciál (modrá), nebo iontový nasycený proud (červená dráha). Režim měření se mění přepnutím jednoho přepínače. K dispozici je sestava 16ti obvodů, které používají jeden zdroj napětí – 100 V pro všechny obvody.

  26. Měření voltampérové charakteristiky Napětí na sonděse bude v čase měnit – napěťová pila o frekvenci 1 kHz Budeme měřit sondový proud

  27. Voltampérová charakteristika jednoduchésondy Iontový nasycený proud Plovoucí potenciál Z měřených signálů napětí a proudu sestrojíme voltampérovou charakteristiku. Z jejího tvaru stanovíme nejprve iontový nasycený proud a plovoucí potenciál. Čas potřebný ke změření jedné I-V characteristiky jeokolo 1 ms Elektronovou teplotu zjistíme porovnáním tvaru charakteristiky s teoretickou předpovědí Isonda =Iionsat{1 - exp [- e(Vfloat-Vsonda)/kTe]}

  28. Radiální hřebínek Langmuirových sond (tokamak CASTOR) • 16 hrotů (diam.=0,6 mm, l=2 mm) • Vzdálenost = 2.5 mm • Celková délka 37 mm LCFS LCFS Limiter Stěna Radiální profily změřené při šesti "identických" výbojích (tokamak CASTOR) Radius [mm]

  29. Turbulence plazmatu na okraji tokamaku(numerický model) WALL Poloidální řez plazmatem Světlá barva Hustota plazmatu je větší než střední hodnota Tmavá barva Hustota je nižší než střední hodnota Central part of plasma column is not modelled HFS LFS Toroidal direction 10 cm Poloidal direction

  30. Dynamika turbulence na okraji - CASTOR

  31. Měření turbulentních fluktuací(Isat or Vfloat) • Střední hodnota signálu • Absolutní hodnota fluktuací • Relativní úroveň fluktuací • Frekvenční spektrum • (Furrierova transformace) nebo • Auto-korelační funkce Typické spektrum turbulentních fluktuací

  32. Sondy pro diagnostiku okrajového plazmatu a studium jeho turbulence • Klasická Langmuirovasonda – IV charakteristiky, lokální měření Te, ne, Ufl na okraji plazmového prstence – k dispozici • Radiální pole Langmuirových sond– pro rutinní měření profilů – hřebínek 16ti sond je k dispozici • V budoucnu • Ball pen sonda– Přímé měření potenciálu plazmatu (momentálně se pro GOLEM konstruuje) • Pokročilé sondy – Tunelová sondapro rychlé měření elektronové teploty, Machova sonda(zatím se neuvažují – možná později)

  33. Langmuirovy sondy na velkých tokamacích Rychlá sonda na tokamaku Tore Supra (Francie) Konstrukce sondy musí být dostatečně robustní aby přežila extrémní tepelné toky. Sonda nesmí zůstat v plazmatu po celou dobu výboje – musí "skákat" discharge. Typicky: 100 ms - pohyb dovnitř plazmatu 200 ms - pohyb ven z plazmatu fast radial motion

  34. Skákající "reciprocating"sonda na TORE-SUPRA (Sonda se vnoří do plazmatu 5x - viz movie)

  35. Závěr • Okrajové plazma je velmi důležitá oblast v tokamaku – determinuje udržení, formování transportních barier, …) • Pro pochopení fyzikálních procesů je nezbytné využívat diagnostické metody s co nevyšším prostorovým a časovým rozlišením • Elektrické sondy a jejich pole jsou extrémně užitečné nástroje jak pro měření hlavních parametrů plazmatu tak i pro studium turbulence • Těším se na společné experimenty, které proběhnou někdy v prosinci 2011

More Related