1 / 37

EIZ a digitální knihovny

EIZ a digitální knihovny. Miroslav Bartošek ÚVT MU x KIC MU bartosek @ics.muni.cz. Osnova. E IZ – obecn ě EIZ na MU V ědecké publikování – STI Digitální knihovny. EIZ = elektronické informační zdroje. 1. Obecně o EIZ. 1.1 EIZ – Co to je?. profesionální informační databáze

wayne
Download Presentation

EIZ a digitální knihovny

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. EIZ a digitální knihovny Miroslav Bartošek ÚVT MU x KIC MU bartosek@ics.muni.cz

  2. Osnova • EIZ – obecně • EIZ na MU • Vědecké publikování – STI • Digitální knihovny EIZ = elektronické informační zdroje

  3. 1. Obecně o EIZ

  4. 1.1 EIZ – Co to je? • profesionální informační databáze • významní nakladatelé • velká přidaná hodnota • pro vědu/výzkum/výuku • obvykle komerční • nejsou volně dostupné • roční licenční smlouva • výjimka – sdílení informací odborníky

  5. 1.2 Problém s cenou • roční předplatné:stovky kKč / 1 EIZ • meziroční nárůst (5-7%) • multioborová škola – desítky EIZ • diskriminace malých VŠ • potřeba • státní podpory - LI, 1N • efektivní získávání - konsorcia • maximální využívání - propagace

  6. 1.3 Státní programy • LI (2000-2003) • 1N (2004-2008) • Informační infrastruktura výzkumu • cca 130 miliónů Kč / rok • konsorciální projekty, 4leté granty • 21 projektů na nákup EIZ na VŠ • MU v 17 z nich • 4 hl.řešitel (CompSci, LION, latina, viz-umění)

  7. 1.4 Způsoby financování EIZ • roční licence • institucionální JSTOR • konsorciální WoS • konsorcia – křížové reference SciDirect • plošná (národní) EIFL • zdroje financí • plně z grantu LNCS • grant + příspěvek školy WoS, LNCS • z prostředků školy JSTOR MU: multioborové EIZ hradí KIC MU, specializované zdroje - fakulty

  8. 1.5 Způsob plateb za EIZ • bezplatné (open access) • platba za jednotku (článek, dobu) • pay-by-use, pay-as-you-go • micropayment • roční licence • neomezený přístup • omezený souběžný přístup • přístup k celému zdroji • jen k některým částem zdroje • rozsah retrospektivy

  9. 1.6 Nosič/přístup k EIZ • webové zdrojeaktuální trend • standardní www-prohlížeč • speciální databáze chemie • speciální klientský program • zdroje na CD/DVDminimum • lokální přístup • vzdálený přístup – CDROM server

  10. 1.7 Řízení přístupu • Heslo • moc se nepoužívá • free-trials • Rozsah IP adres • celá MU – 147.251.*.* • vybraná fakulta, pracoviště, počítače • Proxy • přístup ze strojů mimo doménu muni.cz • autentizace: login+heslo z IS MU • nastavení www-prohlížeče http://library.muni.cz/proxy.html

  11. 1.8 Licenční podmínky Komerční zdroje – licenční smlouva • jen oprávnění uživatelé • pro okamžitou osobní studijní a výzkumnou potřebu • hromadné stahování článků • budování lokálního archivu • předávání třetí straně • majitelé zdrojů – monitoring využívání + sankce ! NE !

  12. interlinking 1.9 Typy EIZ • terciální • „databáze databází“, soupisy EIZ portál STM • sekundární • bibliografické BookFind • abstraktové Biological Abstracts • citační, recenzové, … Mathematical Reviews • primární - fulltextové • časopisy ScienceDirect • články (eprints, pre-prints, post-prints, …) Arxiv.org • monografie Safari-O’Reilly • encyklopedie, slovníky Oxford Reference Online • smíšené, mega-zdroje ProQuest 5000

  13. 2. EIZ na MU

  14. 2.1 Co máme na MU • desítky mega-zdrojů • multioborové • konglomeráty EIZ • ProQuest, EIFL Direct, JSTOR • přes 10.000 fultext-časopisů • Elsevier - ScienceDirect • SpringerLink, Wiley, … • oborově specializované zdroje • přírodní vědy, computer science, medicína, ekonomie, filosofie, lingvistika, sociální vědy, právo, pedagogika, literatura, sport, … http://library.muni.cz/e_zdroje.html + weby knihoven

  15. 2.2Multioborové / megazdroje • ProQuest 5000 • EIFL Direct • Web of Science • Scopus (roční free-trial)

  16. 2.3 Časopisy - plnotextové Z oblasti STM (science-technology-medicine) • ScienceDirect (Elsevier) • SpringerLink • Wiley • ProQuest • EIFL Direct • ACS Journals (Accounts of Chemical Research ) • Institute of Physics, … • Další - JSTOR

  17. 2.4 Specializované - přírodověda • ChemNetBase • Beilstein, Gmelin • IOP – Institute of Physics • INSPEC • MathSciNet • Biological Abstracts • Zoological Records • Georef • GeoBase • EnviroNetBase • NASA Astrophysics, …

  18. 2.5 Specializované - CompSci • Lecture Notes in Computer Science (Springer) • ACM Digital Library • IEEE Computer Society • INSPEC

  19. 3. Vědecké publikování – STI

  20. 3.1 STI a Internet • STI = Scientific & Technical Information • Internet – z potřeby efektivnějšího šíření STI • DL – další krok • STI – experimentální oblast nových technologií a přístupů z oblasti e-publishing • hlavním hnacím motorem pro publikování v STI není ekonomika (ve smyslu generovat profit) • následné ekonomické zhodnocení – motor pro širší komerční nasazení • STI = důležitá oblast současných aplikací DL

  21. web knihovna nakladatel 3.2 Vědecké publikování - změny a) dříve b) nyní čtenář čtenář autor repozitář autor

  22. 3.3 Co zahrnuje STI? • informace pro vědu/výzkum/vývoj(články, zprávy, datové soubory, software, obrázky, video) • bílá literatura(knihy, časopisy, sborníky) • autor a vydavatel = různé subjekty • posuzování kvality (peer review) • šedá literatura(grey literature) • disertace, výzkum-zprávy, experimenty, články Inetu • nedostupná běžnými prodejními kanály, produkovaná v omezeném množství, s nízkou či žádnou inzercí a s omezeným využitím • prostor pro el-publikování

  23. 3.4 Pyramida STI články v časopisech články ve sbornících čas technické zprávy raw data video obrázky software notes pyramida publikovaných info leží na základech nepublikované STI

  24. 3.5 Důležitost šedé literatury • bílá literatura • vysoký stupeň důvěryhodnosti • snadná dostupnost – dlouhý čas mezi napsáním a publikováním – často jen výtah z podstatně většího materiálu • některé technologie mohou zastarat dříve, než informace o nich pronikne z literatury „šedé“ do literatury „bílé“ 

  25. 3.6 Řešení dle disciplin • fyzika preprinty (arXiv.org) • matematika preprinty • comp-science technické zprávy sborníky konferencí • chemie stále časopisy, ale zásadně review

  26. 3.7 Ekonomika STI • 20.000 vědeckých časopisů celosvětově(peer-rev) • 1.2 mil recenzovaných článků / rok • 2000 vydavatelů (giganti Elsevier, Springer) • počet vědeckých publikací se zdvojnásobuje každých 10-15 let (adekvátně roste i počet časopisů) • rostoucí cena vědeckých časopisů(Chemical Abstract: desítky USD v 1950, 17.400 USD dnes) • velikost čtenářské obce konstantní, specializace • stagnující či klesající rozpočty knihoven • brzy knihovny nebudou moci „nic“ nakupovat  • časopisy jsou přitom jen zlomek STI !?!

  27. 3.8 Jak z toho ven ? • potřeba nových modelů pro šíření STI • e-publishing, … • nové ekonomické modely • platí autor, čtenář zdarma (?) šance a motivace pro DL

  28. 4. Digitální knihovny

  29. 4.1 Digitální knihovny Technologie a postupy pro efektivní • pořádání • uchovávání • zpřístupnění informací v digitální podobě • DL = Digital Library

  30. 4.2 Příklady „definice“ DL • Digitální knihovna je spravovaná sbírka informací spolu s odpovídajícími službami, přičemž informace jsou uloženy v digitální podobě a jsou dostupné prostřednictvím sítě. [W.Y.Arms, 2000] - udržovaná, spravovaná dig. sbírka (maintained) - služby - vzdálený přístup • Digitální knihovny jsou organizace, které poskytují zdroje (včetně specializovaného personálu) umožňující provádět výběr, strukturování a zpřístupnění sbírek digitálních prací, tyto práce dále distribuovat, udržovat jejich integritu a dlouhodobě uchovávat – a to vše s ohledem na snadné a ekonomické využití určitou komunitou nebo množinou komunit uživatelů. [US Digital Library Federation, 1997] - DL jako „instituce“ (např. knihovna) - důraz na systematickou organizaci a služby - cílenost DL (využívání určitou komunitou)

  31. 4.3 DL x Web • Proč DL? • Máme přece Web a tam je „vše“ ! • Je Web digitální knihovnou ?

  32. 4.4 Web ano, ale … • obrovské množství informací, snadný přístup • společná technologie • pokroky v oblasti vyhledávání (Google)(přesnost vs odezva) • autor sám sobě nakladatelem Ale: • ochrana IPR • dlouhodobá archivace • autenticita • kvalita • cílenost • … ?

  33. budování sbírek digitalizace born digital harvesting obecná architektura DL intelektuální vlastnictví & ekonomika vícejazyčný přístup k informacím metadata interoperabilita globální vyhledávání zdrojů zobecněný model dokumentu dlouhodobé uchovávání digitální informace

  34. 4.6 Typy DL - získání obsahu • Digitalizované • konverze analogových inf-zdrojů • American Memory, Manuscriptorium • Born-digital • materiál přímo (jen) v digitální podobě • ArXiv.org, MeDiMed • Sklízené (harvested) • cílená sklizeň dokumentů z webu • Internet Archive, WebArchiv

  35. 4.7 Příklady DL - volně dostupné • American Memoryhttp://memory.loc.gov • NSDLhttp://nsdl.org • ICDLhttp://www.icdlbooks.org • Internet Archivehttp://www.archive.org • CiteSeerhttp://citeseer.com • ArXiv.orghttp://arxiv.org • Manuscriptoriumhttp://www.memoria.cz • Google Scholarhttp://scholar.google.com • Google Printhttp://print.google.com

  36. 4.8 Technologie DL • Metadata • Dublin Core • METS, MODS • Identifikace • DOI, PURL, Handle • Interoperabilita • OAI-PMH • Z39.50 • Interlinking • OpenURL, SFX • Systémy • Greenstone, DSpace, Fedora, DigiTool, …

  37. Děkuji za pozornost Dotazy ?

More Related