1 / 36

Řízení činnosti srdce a cév

Řízení činnosti srdce a cév. Doc. MUDr. Romana Šlamberová , Ph.D . Ústav normální, patologické a klinické fyziologie. Distribuce krve v cirkulaci. Celkový objek krve v cévách (intravaskulární objem): m už : 5,4 l (77 ml / kg) žena : 4,5 l (65 ml / kg) Distribu ce: Srdce 7%

arissa
Download Presentation

Řízení činnosti srdce a cév

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Řízení činnosti srdce a cév Doc. MUDr. Romana Šlamberová, Ph.D. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie

  2. Distribuce krve v cirkulaci • Celkový objek krve v cévách (intravaskulární objem): • muž: 5,4 l (77 ml / kg) • žena: 4,5 l (65 ml / kg) • Distribuce: • Srdce 7% • Plicní cirkulace 9% • Systémová cirkulace 84% - z toho • Žíly 75% • Velké tepny15% • Malé tepny 3% • Kapiláry 7%

  3. Resistencekrevního oběhu • Celková periferní rezistence: všech paralelních odporů v organismu • Aktuální rezistence je dána na základě cévního průsvitu (lumen)a viskozitykrve • Procentuální zastoupení cév na resistenci: • Velké arterie 19% • Malé arterie 47% • Kapiláry 27% • Žíly 7% • Resistence závisí nejen na typu cév, ale také na aktuální potřebě krve orgány

  4. Regulace krevního oběhu Mechanizmy regulace: • Lokální • Humorální (chemické) – O2, CO2, H+ • Nervové • Enzymatické a hormonální • Celkové • Rychlé= krátkodobé (regulace krevního tlaku) • Pomalé = dlouhodobé (regulacekrevního objemu) – několik dní

  5. Lokální chemickémechanizmy regulace • Nejvíce se projevují v srdci a mozku • Cíl:autonomní regulace rezistence na základě aktuálních potřeb orgánů • Principy: nahromadění produktů metabolismu (CO2, H+, laktát) a spotřeba látek nezbytných pro funkci (O2) přímo ovlivňuje hladké svalstvo cév a vyvolává vazodilataci

  6. Lokálnínervové mechanizmy regulace • Nejvíce se projevují v kůži a sliznicích • Cíl: centrální regulace distribuce krve • Principy: Autonomní nervový systém • Sympatikus • Vazokonstrikce – aktivace α receptorů v cévách - noradrenalin(žlázy, GIT, kůže, sliznice, ledviny) • Vazodilatace – aktivaceβ receptorů v cévách – adrenalin(srdce, mozek, kosterní svalstvo) • Parasympatikus - Acetylcholin • Vazokonstrikce – srdce • Vazodilatace – slinně žlázy, GIT, zevní genitálie

  7. Lokální enzymatickéa hormonální mechanizmy regulace • Kinin ↑ = vazodilatace • Buňky žláz GIT obsahují kallikrein – měníkininogennakinin → kallidin → bradykinin (vazodilatace) • Kininy jsou polypeptidy (např. bradykinin a kallikrein), které způsobují lokální vazodilataci a kontrakci hladkého svalstva. • Význam při zánětu, kontrole krevního tlaku, koagulaci a bolesti. • Hormonydřeně nadledvin:adrenalin (vazodilatace), noradrenalin (vazokonstrikce)

  8. Celkové rychlé (krátkodobé) regulatorní mechanizmy (1) • Nervové autonomní reflexy • Baroreflex • glomus caroticum, glomus aorticum • Aferenční: IX a X spinální nerv • Centrum: medulla oblongata, nucleus tracti solitarii • Eferenční: X spinální nerv, sympatická vlákna • Cíl: srdce (atria), cévy • Výsledek: • Aktivace kardiomotorické větve - po akutním zvýšení krevního tlaku – zvýšení funkce vagu – uvolnění ACh a kardiodecerelace • Aktivace vazomotorické větve– po akutním zvýšení krevního tlaku– útlum sympatiku ve vazokonstrikčních n. vláknech – pokles cévního odporu a krevního tlaku

  9. Barorecepční citlivost • Citlivost baroreceptorů koresponduje s dobrou prognózou délky života (nižší pravděpodobnost infarktu myokardu) • Závisí na tonu n. vagus • Lidé s nižším vagotonem mají vyšší pravděpodobnost náhlého úmrtí

  10. Vztah barorecepční citlivosti a hypercholesterolemie Lidé s vyšší hladinou LDL cholesterolu mají nižší barorecepční citlivost Koskinen et al. 1995

  11. Celkové rychlé (krátkodobé) regulatorní mechanizmy (2) • Receptory v srdci • Reflex atriálních receptorů – mechano- a volumoreceptory– aktivovaný zvýšeným průtokem krve srdcem • A receptory– citlivé na ↑ napětí stěny po systole předsíní • B receptory – citlivé na ↑napětí stěny po systole komor • Ventrikulární receptory – mechano- a chemoreceptory – aktivované za patologických stavů • Hypoxie myokardu→ snížení frekvence srdeční (Bezold-Jarischův reflex) → prevence myokardu před dalším poškozením

  12. Celkové rychlé (krátkodobé) regulatorní mechanizmy(3) Humorální mechanizmy • Adrenalin – β receptory→ vazodilatace → ↓ periferní rezistence → krev z kůže a GIT do kosterních svalů, srdce a mozku →↑ minutového srdečního výdeje • Noradrenalin – α receptory→vazokonstrikce→↑ tlaku krve • Renin-angiotensin – aktivován ↓tlaku ve vas afferens

  13. Celkové pomalé (dlouhodobé) regulatorní mechanizmy Regulatorní mechanizmyvýměny vody a elektrolitů • Regulace celkového krevního objemu ledvinami • ↑ krevní tlak → ↑ filtrační tlak v glomerulech → ↑ produkce moče → ↓ objemu cirkulující krve → ↓ krevního tlaku • Zvýšení ADH (vasopresin) • ↑ ADH → ↑permeability stěny sběracích kanálků pro vodu → reabsorbování vody → ↑ objemu cirkulující krve → ↑ krevního tlaku • Zvýšení aldosteronu • ↑ aldosteron → ↑ reabsorbce Na+ a vody → ↓objemu moči→ ↑ objemu cirkulující krve → ↑ krevního tlaku

  14. Intrakardiální regulační mechanizmy (1) • Frank-Starlingův zákon = počáteční délka vláken je dána velikostí diastolické náplně srdce a tlak dosažený v komoře je úměrný celkové dosažené tenzi. • Jestliže se vlákna v diastole více natáhnou, vzroste rychle amplituda stahů až k určitému maximu, při dalším natahování se už amplituda snižuje. Ganong: Review of Medical Physiology

  15. Intrakardiální regulační mechanizmy (2) • Ionotropní účinek srdečního rytmu • ↑ srdeční frekvence→ ↑ množství Ca2+do buněk srdečního svalu→ ↑ Ca2+dostupné pro tubulárnísarkoplazmatické retikulum → ↑ Ca2+uvolňováno každou kontrakcí → ↑ síly kontrakce

  16. Extrakardiálníregulačnímechanizmy • Kardiomotorická centra • Inhibice – ncl. Ambiguus (začátek n. vagus v medulla oblongata) • Excitace - Th1-3 začátek sympatických vláken • Vazomotorická centra • Vmozkovém kmeni (medulla oblongata, Pons Varoli) • V hypothalamu (controlavazomotorických center v kmeni mozkovém) • Vkůře mozkové – kontroluje obojí (hypothalamus a mozkový kmen)

  17. Area postrema Rostrální ventrolaterální medulla Kardiomotorické centrum - excitační Vazomotorické centrum Nucleus tracti solitarii Nucleus ambiguus Kardiomotorické centrum - inhibiční Caudální ventrolaterální medulla Vlákna tohoto neuronu inhibují vazomotorické centrum Ackermann Regulace středním mozkem

  18. Chemoreceptory mozku • Chemoreceptoryv medulla oblongata jsou nejcitlivější kpCO2a pH a méně citlivé k pO2 • Receptory jsou aktivovány během sníženého průtoku krve mozkem: • Zvýšení pCO2a sníženípH aktivuje chemoreceptory • Aktivace autonomního nervového systému • Zvýšení kontraktility, zvýšení celkové odpovědi organismu, ale snížení srdeční frekvence • Intenzivní vazokontrikce arteriol přesměrovává krev do mozku

  19. Aktivita sympatiku a arteriální tlak • Snížení krevního tlaku je následováno zvýšením aktivity sympatiku • Vazokonstrikce zvyšuje krevní tlak

  20. Respirační arytmie • Srdeční frekvence = 72 tepů/min, = tepový interval 0,83 s • Behěm relaxace se frekvence mění v závislosti na dýchání(RESPIRAČNÍ ARYTMIE) • vdech – zvýšení frekvence • výdech – snížení frekvence • Bradykardie = fyziologická = dlouhý hluboký nádech s hlubokým předklonem= reflexmění tonus vagu • Tachykardie = fyziologická • polykání(snižuje vagový tonus) • Změna pozice z lehu do stoje(ORTHOSTATICKÁ REAKCE)

  21. Orthostatická reakce • Změna polohy z lehu do stoje • Mechanizmy • Zásobárna krve v žilách dolních končetin • Snížení návratu žilní krve k srdci sníží srdeční výdej (Frank-Starlingův zákon) • Střední arteriální tlak se sníží • Snížení aktivace baroreceptorů • Zvýšení vlivu sympatiku na srdce a cévy a snížení vlivu parasympatiku

  22. Speciálníkrevníoběhy Zvláštnosti krevního oběhu v některých orgánech • Plícemi proteče stejné množství krve jako velkým oběhem, průtok krve plícemi je stejný jako srdeční výdej • Plicní a systémový oběh se však liší tlakem a odporem. Tlak v plicním oběhu je 4 – 5 krát nižší než v oběhu systémovém. • Ledviny, GIT, kosterní svaly – 25% srdečního výdeje • Rozdíly v cévním odporu • Rozdíly v metabolických požadavcích • Lokální mechanizmy řízení (vnitřní) • Hormonální mechanizmy řízení (vnější)

  23. Krevní oběh mozkem • 15 % klidového srdečního výdeje • Velká spotřeba kyslíku • mozek - 2% tělesné hmotnosti, spotřebuje 20% celkové spotřeby kyslíku, víc šedá hmota, citlivá na hypoxii • Uplatňují se především metabolické mechanizmy • Vzestup pCO2(H+)– hyperkapnie - vazodilatační účinky • Zvýšeným průtokem krve se odstraní přebytek CO2 • Hypokapnie –(při hyperventilaci) – vazokonstrikce - mdloby • Lokální pokles pO2zvyšuje průtok krve mozkem • Mnoho látek s vazoaktivními účinky mozkovou cirkulaci neovlivňuje, protože neprochází HEB • Málo a adrenergních receptorů

  24. Koronární cirkulace • 5 % srdečního výdeje • Lokální metabolické faktory • zvýšená kontraktilita myokardu – zvýšená spotřeba O2 – lokální hypoxie • Hypoxie vyvolá vazodilataci koronárních arteriol – kompenzačně se zvýší průtok krve a přísun O2 • Adenosin (vzniká defosforylací z ATP) působí vazodilatačně • Mechanické stlačení cév při srdeční systole – krátkodobá okluze a omezení průtoku krve • Při vysoké TF se zkracuje trvání diastoly a proto se ještě víc omezuje průtok krve srdcem

  25. Plicní krevní oběh • 100% srdečního výdeje • Nízkotlakové řečiště, nízký cévní odpor • arteria pulmonalis (střední tlak 13 mmHg) • plicní kapiláry (6,5 mmHg) • Řízení lokálními metabolity, především pO2 • pod 70 mmHg, norma 100 mmHg • Opačný účinek než v jiných tkáních – hypoxievyvolává vazokonstrikci • Mechanismus – inhibice tvorby NO v endotelových buňkách cévní stěny • Význam - redistribuce krve ze špatně ventilované oblasti do lépe ventilované části plic

  26. Syntéza oxidu dusnatého • Napětí cévní stěny nebořada agonistů vážících se na receptory zvyšujekoncentraci [Ca++] v cévním endotelu, Ca++se váže na kalmodulin - tvorbou Ca++-kalmodulinovéhokomplexu je aktivována endotelová nitric- oxid syntáza (eNOS). • NO se tvoří z aminokyseliny L-argininu • NO je plyn, který difunduje do buněk hladké svaloviny, kde aktivuje solubilní guanylátcyklázu, tvoří se cGMP a vyvolává vazodilataci Ackermann

  27. Průtok krve ledvinami • 25 % srdečního výdeje • Glomerulární řečiště – vysokotlaké (filtrace) 60 mmHg • Konstrikce vas afferens – pokles tlaku v glomerulu • Konstrikce vas efferens – zvýšení tlaku v glomerulu • Peritubulární řečiště – nízkotlaké (reabsorpce) 15 mmHg • Autoregulace renálního průtoku • Průtok krve ledvinou je konstantní v širokém rozmezí tlaků (80-180 mmHg) • Angiotensin II – vazokonstrikční účinky na obou arteriolách, ale eferentníje více citlivá • Prostaglandin (E2, I2 – lokálně tvořené) – vazodilatační účinky na obě arterioly • autoregulace je nezávislá na sympatiku • Tonus sympatiku roste při bolesti a při anestezii – vazokonstrikce, pokles průtoku krve i glomerulární filtrace

  28. Krevní oběh kosterním svalem • 25 % klidového srdečního výdeje • (stoupá až na 90% při maximální práci) • Sympatická inervace • V klidu: aktivacea1adrenergních receptorů (noradrenalin) vyvolává vazokonstrikci, zvyšuje cévní odpor a snižuje průtok krve • Při zátěži: aktivaceb2adrenergních receptorů (adrenalin) vyvolává vazodilataci (srdce) • Lokální metabolity • Při cvičení: vazodilatační účinky – laktát, adenosin, K+

  29. Krevní oběh kůží • 5 % klidového srdečního výdeje • hustá sympatická inervace – regulace průtoku krve kůží je podřízena udržováníteploty tělesného jádra(řízeno z hypotalamu) • Arteriovenózní anastomózy – dovolují obcházet kapilární řečiště • Zvýšení tělesné teploty – pokles tonu sympatiku inervujícího A-V anastomózy, pokles vazomotorického tonu, zvýšený průtok krve kůží – ztráta tepla • Lokální humorální faktory • Vazodilatační: histamin, bradykinin • Vazokonstrikční: serotonin

  30. Fetální oběh (1) • Krevní oběhlidského fétu pracuje jinak než oběh po porodu. • Důvod: plíce nejsou používány a fetus je zásoben kyslíkem přes placentu a pupečník. • Krev je z placenty dodávána umbilikální žilou. • Asi polovina jde do ductus venosuspak do vena cava inferior, • Druhá polovina jde přes játra.

  31. Fetální oběh (2) • Do pravé předsíně a pak skrze foramen ovaledo levé předsíně a následně komory. Většina krve se vyhne plicím (plné amniové tekutiny). • Z levé komory je krev distribuována aortoudo celého těla. • Krev je pak interní iliakální tepnouvedena do arterií umbilicalesdo placenty. • Výměna CO2 a metabolitů, které přestupují do těla matky. • Část krve vedoucí z hlavové oblasti jde z pravé síně do plic. • U fetu je speciální spojení mezi pulmonární arterií a aortou= Ductus arteriosus, které odvádí většinu této krve od plic do oběhu.

  32. Změny cirkulace po porodu • S prvním nádechempo porodu se plicní resistence rapidně snižuje. Více krve začíná proudit z pravé síně do pravé komory a pak pulmonárními arteriemi do plic. • Z plic pak do levé síně, kde tlak krve převýší postupně tlak v pravé síni a zaklapne se foramen ovale. • Tím se dovrší separace pravého a levého srdce. • Ductus arteriosusse obyčejně uzavírá během 1-2 dnůpo narozenía přetrvává jen jako ligamentum arteriosum. • Pupeční žíla a ductus venosusse uzavírají během 2-5 dnůpo porodu a mění se na ligamentum teres a ligamentum venosus.

  33. Rozdíly mezi fetálním a dospělým oběhem • Fetus - foramen ovalex dospělec -fossa ovalis • Fetus - ductus arteriosusx dospělec -ligamentum arteriosum • Fetus –extrahepatická část pupeční žíly(ductus venosus) x dospělec -ligamentum teres hepatis • Fetus –intrahepatická část pupeční žíly x dospělec -ligamentum venosum • Fetus –proximální část pupečních arteriíx dospělec –umbilikální větve a. iliaca interna • Fetus –distální část pupečních arterií x dospělec -ligamentum umbilicale mediale • Fetus - fetální hemoglobinx dospělec -dospělý hemoglobin

  34. Fetální hemoglobin (1) • Vyšší afinita ke kyslíkunež dospělý hemoglobin. • Možnost lépe navázat kyslík, který je dostupný v nižší míře (z placenty – ne tak nasycená krev) • P50 fetálního hemoglobinu (tj. parciální tlak kyslíkupři kterém je Hb saturován na 50%) je cca 19 mmHg, na rozdíl od dospělého Hb 26,8 mmHg.

  35. Fetální hemoglobin (2) • Během 6 měsícůje fetální Hb nahrazen Hb dospělým. • Zvýšený rozpad červených krvinek (u fétu 10 x 109l erytrocytů) • Novorozenecká žloutenka • Rozpad fetálního hemoglobinua tvorba HbA • Celkové snížení množství erytrocytů • Relativně nezralé jaterní metabolické pochody – snížená a pomalejší schopnost konjugovat bilirubin

More Related