Euphyllophyta

1. Euphyllophyta

2. Euphyllophyta • skupina odvozená ze skupiny rhyniofytních Trimerophyta • opakovaný nezávislý vznik megafylů v jednotlivých podskupinách – přesličky, kapradiny, progymnospermy, semenné rostliny • telomová teorie • původně terminální sporangia • komplexní polyciliátní spermatozoidy

3. Členění

4. Monilophyta

5. Monilophyta • ohromná tvarová diverzita (několik cm – 20 m) • 300/>9000 • sifonostélé • protoxylém omezený na laloky centrálního provazce • připomíná náhrdelník • mesarchní vývoj, ale velmi variabilní • dlouhá fosilní historie (vznik střední Devon, ca 390) nejasné bazální vztahy – obtížné vymezení při zahrnutí fosilií

7. Equisetopsida Equisetaceae Calamitaceae Equisetopsida arthrostélé Equisetophyta Monilophyta Trimerophyta Polypodiophyta Cladoxylopsida 250 perm 290 karbon 360 svrchní 375 devon střední 390

8. Monilophytakapradiny + přesličky

9. Cladoxylopsida

10. Hyenia Cladoxylon Cladoxylopsida • nejisté postavení • možné vztahy k přesličkám i kapradinám • primitivní cévnaté rostliny středního devonu • podobné Trimerophyta • hlavní lodyhy nebo kmeny s menšími bočními větvičkami • ± bez listů ( nezávislý vznik listů u přesliček, kapradin)

11. Equisetophyta(Sphenophyta)

12. Významné znaky přesliček • stonek • článkovaný • zřetelně členěný na nody a internodia • podélně rýhovaný • větvení • monopodiální, ale ne axilární • přeslenité • oddenky • adventivní kořeny

13. Listy – megafyly • malé (sfenofyly) • kromě některých časných typů v přeslenech • u recentních typů • ± srostlé do pochev • bez asimilační funkce

14. Evoluce listů • pravděpodobný vznik přeměnou svazků sterilních telomů a postupnou redukcí a srůstem

15. Reprodukční orgány • sporangiofory (sporofyly) • odlišné od trofofylů • peltátní – „deštníkovité“ • zpravidla sdruženy v terminálních strobilech • nesou větší množství eusporangiátních sporangií • izosporie (recentní formy) • některé fosilní též heterosporické

16. Hypotetická evoluce sporangioforu Evoluce sporangioforu • zakřivení fertilních telomů + zploštění a srůst jejich sterilních částí • sdružení do strobilů – různá kombinace fertilních a sterilních částí

17. Equisetophyta • morfologicky značně izolovaná, avšak ne zcela jednotná skupina • první zástupci svrchní devon (ca 370 mil.), největší rozvoj karbon, perm (345–225 mil.) • původně snad byliny, zřejmě pobřežní • schopnost vegetativního množení (podobně jako recentní) • v optimu stromy až 30 m vysoké • dnes pouze byliny bez sekundárního tloustnutí (max 10–12 m) • diverzita vymřelých (nejistých vzájemných vztahů) • × uniformita dnešních

18. Equisetopsida

19. Equisetopsida, Equisetales • charakteristická anatomie stonku (arthrostélé) • protoxylém se záhy trhá(v důsledku rychlého prodlužování internodií) • od konce devonu až do současnosti hlavní skupina • vznik intercelulárních prostor v cévním svazku (kolaterálním) = karinální dutina (= pod žebry) • mezi svazky vznikají valekulární dutiny (pod rýhami) • dřeň je nahrazena centrální dutinou

20. Evoluce arthrostélé • vytvoření dutin v protoxylému • diferenciace protostélé

21. Calamitaceae • značně rozšířená a významná skupina • spodní karbon – spodní perm • poléhavé oddenky • vzdušné stonky • zpravidla masivní (přes 20 m vysoké) • zřejmě tvořily 2. patro pod stromovými plavuněmi • mohutná tvorba sekundárního dřeva  stonky až 1 m v průměru, ale centrální dutina = „rourové stromy“ Calamites (svrchní karbon a perm) – kamenouhelné lesy společně s Lepidodendron a Sigillaria; druhá významná část černého uhlí

22. Equisetaceae

23. Equisetaceae • prýt • většinou jen jednoleté trvání • nevětvený nebo větvený • listové pochvy • absence sekundárního tloustnutí • sporangiofory • šestiúhelníkovité • ca 5–10 sporangií • sporangia pukají podélnou rýhou na vnitřní straně • spory izosporické • haptery (za sucha rozvinuté)

24. Gametofyt • jednodomý nebo dvoudomý (možnost změny) • poměrně krátkověký (pohlavní zralost už za 3–5 týdnů) • samostatný, zelený, asimilující, nadzemní, laločnatý, s rhizoidy • zřejmě kvůli dostatku vlhkosti a úniku z konkurence mechorostů • spermatotoidy polyciliátní

25. E. arvense E. palustre E. sylvaticum Equisetaceae • (1-)2/25, téměř po celém světě • (s výjimkou Austrálie a Oceánie) • specifický metabolismus • alkaloidy, glykosidy • křemičitany (cídivka) • Equisetum - sezónní dimorfismus • (2 typy výhonů) • jen zelené lodyhy • určitý přechod • jarní lodyha bílá a pak zezelená