1 / 18

Evropská integrace 1958-1969

Evropská integrace 1958-1969. Dějiny EU. Rozvoj Společenství. Vytvoření celní unie (1968 ) Rychlá liberalizace obchodu – zájem všech zemí Realizace ve 3. etapách (tzv. Hallsteinův plán) 1. k 1. 1. 1960 – snížení cel průmyslových výrobků o 10 % a cel zemědělských produktů o 5 %

ayame
Download Presentation

Evropská integrace 1958-1969

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Evropská integrace 1958-1969 Dějiny EU

  2. Rozvoj Společenství • Vytvoření celní unie (1968) • Rychlá liberalizace obchodu – zájem všech zemí • Realizace ve 3. etapách (tzv. Hallsteinův plán) • 1. k 1. 1. 1960 – snížení cel průmyslových výrobků o 10 % a cel zemědělských produktů o 5 % • 2. k 1. 1. 1962 – snížení cel průmyslových výrobků o 40 %, u části zemědělských o 30 %, ustavení společného vnějšího tarifu • Francie usilovala o co nejrychlejší stanovení společného vnějšího tarifu (x Německo, Nizozemsko – nižší tarif) • Společný vnější tarif = aritmetický průměr národních tarifů • K 1. 1. 1970 – odbourat všechna vnitřní cla • Dokončeno v r. 1968 – finalizace celní unie

  3. Rozvoj Společenství • Společná zemědělská politika • Francie, Benelux, Komise • Francie chce, aby obchodní liberalizace byla vykompenzována SZP • Německo si nepřálo rychlou realizaci – levně nakupovalo v zahraničí • Dopady • 1958-1970 • 6x zvýšení vzájemného obchodu • 3x zvýšení obchodu se zeměmi mimo EHS • Významný vzestup EHS ve světovém hospodářství, naopak pokles VB a USA

  4. Rozvoj Společenství • Další dopady: • Modernizace výroby • Zvýšení HDP a kupní síly obyvatel • Zvýšení zemědělské a průmyslové produkce • Od r. 1968 – volný pohyb osob (Itálie), omezen u svobodných povolání • Částečná liberalizace volného pohybu kapitálu (národní vlády chtěly bránit odlivu kapitálu ze svých zemí) • Vnější vztahy – ustaveny vztahy se zeměmi ACP (Dohoda z Yaoundé, 1964) • Neúspěchy • Nerozvinula se dopravní politika, sociální politika ani hospodářská a měnová politika

  5. Vývoj ESUO • Od konce 50. let problémy • Strukturální krize – vzestup užívání ropy • Konjukturální krize – dovoz levnějšího amerického uhlí, ztrátovost u evropského uhlí, nadvýroba, zvýšení nezaměstnanosti v sektoru • Střety mezi národními vládami a Vysokým úřadem • 60. léta – ESUO se věnuje utlumování těžby uhlí a výroby oceli

  6. Vývoj Euroatomu • Nerozvíjí se • Také konkurence ropy • Jaderný výzkum – placený z národních příspěvků • Francie se nechce dělit, ostatní více chtějí spolupracovat s Euroatom • Francie prosazuje, aby role Euroatomu byla doplňující k národním programům • Francie usiluje o posílení mezivládního charakteru organizace • Společná energetická politika nevznikla

  7. Návrhy politické unie • Návrhy gen. de Gaulla – Evropa států, omezení nadnárodních institucí, Evropa má být mostem mezi USA a SSSR, mimo má zůstat VB (spojenec USA) • Proti přímým volbám do EP • Střety s Komisí o politické vedení EHS • De Gaulle usiluje o max. sblížení s Německem (tandem s Konrádem Adenaurem) • 1963 – Elysejská smlouva (francouzsko-německá smlouva o spolupráci) • Potvrzuje francouzsko-německé usmíření • Zavádí schůzky mezi představiteli Francie a Německa – zahr. politika, obrana • Konzultace před významnými rozhodnutími • Ostatní mají obavy z francouzsko-německé dominance

  8. Návrhy politické unie • 1959 – Francie navrhuje Společenství konzultace zahraniční politiky x ostatní (NATO) • 1961 – První návrh Fouchetova plánu • Francie chce vytvořit „unii států“ a vytvořit společnou zahraniční a bezpečnostní politiku • Mezivládní báze, Rada by rozhodovala jednomyslně • 3 výhrady vůči plánu: • Nadnárodnost – EP – federalizace, nezpochybnění EHS • NATO (obrana) - Nizozemsko nechce oslabit NATO • Vstup Velké Británie • Nizozemsko a Belgie podmiňují vznik politické unie přijetím Velké Británie do Společenství • Francie chce politickou unii před vstupem Británie • Německo, Itálie a Lucembursko jsou ochotné uzavřít kompromis

  9. Návrhy politické unie • 1962 – Druhý návrh Fouchetova plánu • Kompetence politické unie i ve sféře hospodářské • Francie chce více, vyloučení zmínek o NATO v otázce evropské obrany • Ostatní – Francie chce transformovat Společenství a oslabit NATO, odmítnutí druhého návrhu • Navrhují – Vyloučit hospodářství, respektovat NATO, zavést většinové hlasování v Radě, konzultovat Parlament, funkce nezávislého generálního tajemníka • 4/1962 – Jednání v Paříži • Německo, Itálie a Francie ochotni uzavřít dohodu • X malí – obavy z dominance velkých, podmínění vstupem Velké Británie

  10. Francouzská politika „prázdné židle“ • Rozpor mezi Francií a ostatními členy o podobě Společenství a roli institucí • Francie prosazuje mezivládní charakter Společenství • Proti přímým volbách do EP • Proti růstu legislativních pravomocí EP, legislativní pravomoci měly zůstat v rukou Rady • Parlament usiloval o podstatnější pravomoci při sestavování Komise, v rozpočtu, přímé volby • Sloučení institucí v r. 1965 • Sídla institucí • Brusel-Komise, Rada, EP • Lucembursko – ESD, sekretariát EP, EIB, Statistický úřad • Štrasburk – EP

  11. Francouzská politika „prázdné židle“ • Institucionální krize 1965-1966 • Francie: • proti posílení nadnárodních institucí (EP a Komise – technický orgán nápomocný vládám) • zároveň gen. De Gaulle brzdil rozvoj některých politik (zejména obchodní politiky) a podporoval rozvoj zemědělské politiky • Obava z přechodu na většinové hlasování v Radě, která měla být zavedena v r. 1966 x realita – Rada jednala konsensuálně • Ostatní chtěli většinové hlasování, neboť plnilo odstrašující efekt bránící obstrukcím jednoho státu • Komise chtěla přimět Francii, aby výměnou za financování SZP akceptovala vyšší nezávislost institucí (Komise a EP)

  12. Francouzská politika „prázdné židle“ • Němci s návrhem Komise souhlasili, ale Francouzi ne • Francouzský návrh: • SZP se bude financovat z národních příspěvků na léta 1965-1970 (nemusela by souhlasit s posílením institucí) • Ostatní – It., Niz. chtěly kratší rámec • Němci Francouze nepodpořili • Reakce Francie: • Odvolání stálého zástupce u Společenství, zákaz účasti francouzských úředníků na jednání pracovních skupin a výborů = politika „prázdné židle“ (7 měsíců)

  13. Francouzská politika „prázdné židle“ • Komise chtěla smír • Návrh, který vyhovoval Francii – financování SZP, ale mimo institucionální otázky • Francie chtěla víc – omezit pravomoci Komise a zabránit většinovému hlasování v Radě • Nezavedení většinového hlasování v Radě • Stanovení jednomyslnosti v oblasti, kterou daná vláda bude považovat za svůj národní zájem • Omezení role Komise – posílit kontrolu Rady nad Komisí • V samotné Francii nepanoval na věc stejný názor – proti hospodářské kruhy, zemědělci i opozice (socialisté)

  14. Lucemburský kompromis • Dohoda mezi Francií a ostatními o institucionálních otázkách • Formálně nebylo většinové hlasování eliminováno, ale fakticky ano • Vpřípadě, že stát považoval danou věc za svůj národní zájem, muselo být dosaženo jednomyslnosti v Radě • Francie se ale musela zříci některých omezení role Komise x ostatní chtěli, aby byla Komise nezávislým orgánem

  15. Lucemburský kompromis • Dopady Lucemburského kompromisu: • Faktická stagnace rozvoje Společenství v 70. letech • Uplatňoval se i mimo „citlivé“ otázky • Vliv i na roli Komise • Musela brát ohled na všechny, ne na většinu • Realizace odvážných návrhů ustoupila • Oslabení jednoty ES - nedůvěra • Přiblížení mezivládní organizaci

  16. Haagská konference (1969) • Klíčové setkání po rozkolu v ES • De Gaulle nahrazen Georgesem Pompidouem • Rozvoj ES, ale postupný, proti federalizaci ES a posilování nadnárodních orgánů • Umožnění vstupu VB • Témata: • (1) Zemědělství • Vytvoření zemědělského tržního řádu • Financování – národní příspěvky se nahrazují vlastními zdroji ES (zisky z cel, 1% odvod z DPH do společného rozpočtu) • Finanční nezávislost ES na členských státech

  17. Haagská konference (1969) • (2) Hospodářská a měnová unie • Francie a Německo • Vznik výboru pod vedením Pierra Wernera – plán HMU • (3) Rozšíření • Dohoda o zahájení jednání s VB, Irskem, Dánskem a Norskem • Francie ale chce před tím vytvořit společný postoj Šestky • (4) Instituce • Jednání o rozšíření pravomocí EP v oblasti rozpočtu ES a přímých volbách x Francie (toto se musí řešit po rozšíření) • 1970 – dohoda o rozpočtu a posílení pravomocí EP v rozpočtu

  18. Haagská konference (1969) • (5) Politická unie • Jednání o koordinaci zahraniční a bezpečnostní politiky • Francie chce schůzky ministrů zahraničí x ostatní (obavy z dalšího Fouchetova plánu) • Výsledkem jsou Davignonovy zprávy • První z r. 1969 – doporučeny konzultace na mezivládní bázi • Druhá z r. 1973 – posílení spolupráce v ZP, doporučeno, aby členské státy nepřijímaly konečný postoj bez konzultace s ostatními • Důsledkem je vznik Evropské politické spolupráce • Neformální konzultace zahraničně politických a bezpečnostních otázek • ZP zůstává plně v kompetenci národních států

More Related