1 / 97

Insolvenční zákon – konkurz k 20.7.2009

Insolvenční zákon – konkurz k 20.7.2009. Mgr. Lukáš Pachl lukas.pachl@gmail.com. Pojem konkursu.

bing
Download Presentation

Insolvenční zákon – konkurz k 20.7.2009

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Insolvenční zákon – konkurz k 20.7.2009 Mgr. Lukáš Pachl lukas.pachl@gmail.com

  2. Pojem konkursu Konkurs je jeden ze způsobů řešení úpadku dlužníka, který spočívá v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty s tím, že neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají, pokud zákon nestanoví jinak. Konkurs je jediným likvidačním způsobem řešení úpadku dlužníka upravený v insolvenčním zákoně. Jedná se o obdobný postup jako při konkursním řízení podle ZKV

  3. Rozhodnutí o prohlášení konkursu I. • § 148/1 IZ Insolvenční soud spojí s rozhodnutím o úpadku rozhodnutí o prohlášení konkursu, je-li dlužníkem osoba, u které tento zákon vylučuje řešení úpadku reorganizací nebo oddlužením Např. - vyloučeno ze zákona (právnická osoba v likvidaci) - dlužník nesplňuje podmínky pro povolení sanačního způsobu řešení úpadku - vyloučeno tím, že nebyl v souladu se zákonem podán příslušný návrh na povolení oddlužení společně s insolvenčním návrhem – pokud IN podal dlužník

  4. Rozhodnutí o prohlášení konkursu II. • Nejsou-li splněny podmínky § 148/1 IZ • Insolvenční soud rozhodne o prohlášení konkursu samostatným rozhodnutím, které vydá do 3 měsíců po rozhodnutí o úpadku dlužníka • Rozhodnutí insolvenčního soudu by měla předcházet schůze věřitelů, kterou svolává v rozhodnutí o úpadku, která je oprávněna hlasovat o způsobu řešení úpadku • Hlasování na SV je nutno konat pouze tehdy pokud v době konání SV přicházejí do úvahy stále ještě dva možné způsoby řešení úpadku • prakticky pouze konkurz X reorganizace • V opačném případě může soud vydat rozhodnutí o prohlášení konkurzu aniž by o této otázce hlasovala SV

  5. Rozhodnutí o prohlášení konkurzu III. • Soud může rozhodnout o prohlášení konkurzu samostatným rozhodnutím aniž by o této otázce hlasovala SV např. • Není ve lhůtě 30 dnů od doručení věřitelského insolvenčního návrhu dlužníkovi podán návrh na povolení oddlužení • Není ve lhůtách dle § 316 odst. 5 IZ nebo § 318 odst. 1 IZ podán návrh na povolení reorganizace

  6. Judikatura • Jestliže v době rozhodování o úpadku z insolvenčního návrhu (případně spojeného s návrhem na reorganizaci) vyplývá, že řešení dlužníkova úpadku reorganizací není přípustné podle § 316 odst. 3 IZ, a soud přesto samostatným rozhodnutím zjistí úpadek dlužníka, aniž by prohlásil konkurs, svolá schůzi věřitelů s předmětem řešení způsobu úpadku a po té, ještě před skončením schůze věřitelů, samostatným rozhodnutím prohlásí konkurs z důvodu nepřípustnosti reorganizace, může být jeho rozhodnutí pro účastníky překvapivé, protože ti, vzhledem k dosavadnímu postupu soudu, důvodně předpokládali možnost řešení úpadku reorganizací. Pokud je reorganizace nepřípustná není jim postupem soudu způsobena újma, protože i pokud by o způsobu řešení úpadku dlužníka reorganizací schůze věřitelů rozhodla pozitivně soud by nemohl reorganizaci povolit (§ 152 IZ). V takovémto případě věřitelé nemohou spolurozhodovat o způsobu řešení dlužníkova úpadku. Ostatně soudem stanovený pořad jednání schůze věřitelů v rozhodnutí o úpadku je pro soud závazný jen negativně (§ 48 odst. 2 IZ, na schůzi nelze projednat body, které předem nebyly jako předmět jednání oznámeny) a soud může změnit předmět jednání schůze věřitelů tak, že některý z oznámených fakultativních bodů projednán nebude. • KSOS 36 INS 1078/2009, 2 VSOL 106/2009-B-26

  7. Schůze věřitelů – hlasování o způsobu • § 150 an. IZ • Usnesení schůze o způsobu řešení úpadku dlužníka je přijato pokud pro něj hlasovala: a) nejméně polovina všech přítomných zajištěných věřitelů a nejméně polovina všech nezajištěných věřitelů počítána podle výše přihlášených pohledávek b) 90% přítomných věřitelů, počítáno podle výše přihlášených pohledávek !!! Nelze hlasovat prostřednictvím hlasovacího lístku!!!

  8. Judikatura • Odvolací soud nesdílí názor soudu prvního stupně, na němž napadené rozhodnutí stojí, dle kterého při absenci kvalifikovaného souhlasu věřitelů s návrhem dlužníka na povolení reorganizace je nutno vždy rozhodnout o způsobu řešení úpadku konkursem. Tak by tomu mělo zcela jistě být, vzhledem k dikci § 326 odst. 1 písm. c) IZ, v případě návrhu věřitele, u dlužnického návrhu pak jen tehdy, pokud by věřitelé dali kvalifikovaně najevo, že si přejí řešit dlužníkův úpadek konkursem (§ 150-152 IZ). O žádnou z těchto variant ale v souzené věci nejde, proto prohlášení konkursu přicházelo v úvahu, jen pokud by soud dospěl k závěru, že v daném případě insolvenční zákon reorganizaci neumožňuje. Nechal-li přitom soud věřitele o dlužníkově návrhu hlasovat, měl zřejmě jeho návrh z hlediska náležitostí vyžadovaných v § 317 a násl. IZ za řádně podaný, i samu reorganizaci za přípustnou ve smyslu § 316 IZ. Bylo-li tomu skutečně tak, zbývalo již toliko posoudit, zda tu nejsou důvody pro zamítnutí návrhu upravené v § 326 odst. 1 IZ a v případě negativní odpovědi bylo namístě dlužníkově návrhu vyhovět. • KSUL 46 INS 5304/2008, 1 VSPH 179/2009

  9. Rozhodnutí soudu podle usnesení schůze věřitelů Přijme-li schůze věřitelů usnesení o způsobu řešení úpadku, rozhodne insolvenční soud o způsobu řešení úpadku podle tohoto usnesení. Soud nemusí respektovat usnesení schůze věřitelů pouze tehdy, a) je-li v době přijetí usnesení o způsobu řešení úpadku dlužníkem osoba, u které zákon tento způsob řešení úpadku vylučuje, nebo b) je-li přijaté usnesení v rozporu s reorganizačním plánem přijatým všemi skupinami věřitelů, který dlužník předložil insolvenčnímu soudu po rozhodnutí o úpadku. Soud nemůže zrušit usnesení schůze věřitelů o způsobu řešení úpadku z důvodu, že je v rozporu se společným zájmem všech věřitelů.

  10. Judikatura • Dlužno dodat, že usnesením schůze věřitelů o způsobu řešení dlužníkova úpadku je insolvenční soud vázán (§ 150 IZ) a nemůže je zrušit i kdyby odporovalo společnému zájmu věřitelů (§ 54 IZ). Pokud jde o ostatní výhrady dlužníka vyjádřené v odvolání, nelze jim přiznat žádnou relevanci, neboť nemají v IZ žádnou oporu. • MSPH 99 INS 453/2009, 2 VSPH 378/2009

  11. Účinky prohlášení konkursu • Nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v IR • přerušuje se likvidace • končí nucená správa • zanikají předběžná opatření – pokud insolvenční soud nerozhodl jinak • Nesplatné závazky dlužníka se prohlášením konkursu považují za splatné (§ 250 IZ) • !!!!! U pohledávek dlužníka tento účinek nenastává !!!!!

  12. Judikatura • Jeho obsahem není rozhodnutí soudu, ale pouze informace o tom, kdy nastávají účinky rozhodnutí o úpadku a rozhodnutí o prohlášení konkursu. Jak soud prvního stupně uvedl, tato rozhodnutí nabyla dle § 89 odst. 1 IZ účinnosti okamžikem jejich zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Tímto okamžikem tedy (dle výslovné úpravy § 245 odst. 1 IZ) nastaly i účinky spojené zákonem s prohlášením konkursu, a na této skutečnosti (na nastolení těchto účinků k uvedenému okamžiku) nic nemění rozhodnutí odvolacího soudu o zrušení rozhodnutí o prohlášení konkursu, když teprve s odklizením rozhodnutí o konkursu jeho (již nastalé) účinky zanikají. • KSHK 41 INS 1743/2009, 1 VSPH 309/2009

  13. Přechod práva nakládat s majetkovou podstatou • § 229/3 písm. b) Od okamžiku zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v IR je osobou s dispozičními oprávněními insolvenční správce !!! insolvenční správce není osobou s dispozičními oprávněními od rozhodnutí o úpadku dlužníka, ve kterém je ustanoven do funkce, ale až od rozhodnutí o prohlášení konkursu !!!

  14. Oprávnění nakládat s majetkovou podstatou I. • § 228 IZ • právní úkony, které se týkají majetku náležejícího do majetkové podstaty, • výkon práv a povinností akcionáře ohledně akcií zahrnutých do majetkové podstaty, včetně práva hlasovat na valné hromadě akciové společnosti, • rozhodování o výrobních, provozních a obchodních záležitostech podniku v majetkové podstatě, včetně úvěrového financování a jiných úkonů potřebných k zajištění financování podniku, • výkon práv a povinností zaměstnavatele ohledně zaměstnanců dlužníka,

  15. Oprávnění nakládat s majetkovou podstatou II. • výkon průmyslových práv, • rozhodování o obchodním tajemství a jiné povinnosti mlčenlivosti, • plnění povinností podle předpisů o daních, poplatcích a clech, jakož i podle předpisů o sociálním zabezpečení a veřejném zdravotním pojištění, • vedení účetnictví, • plnění evidenčních povinností, • výkon dalších práv a povinností, jestliže se týkají majetkové podstaty.

  16. Náklady insolvenčního správce § 39/2 IZ Náklady na činnosti, ke kterým je insolvenční správce povinen podle zákona nebo podle rozhodnutí insolvenčního soudu, jsou zahrnuty v jeho odměně a nese je ze svého. Výjimečně může splnění těchto činností zadat jiným osobám na účet majetkové podstaty se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského výboru; tím nejsou dotčeny jeho povinnosti ani odpovědnost podle tohoto zákona.

  17. Odpovědnost insolvenčního správce § 37/3 IZ Insolvenční správce odpovídá za škodu nebo jinou újmu, která věřiteli s pohledávkou za majetkovou podstatou vznikla tím, že nemohla být uspokojena jeho pohledávka vzniklá na základě právního úkonu insolvenčního správce; této odpovědnosti se insolvenční správce zprostí, jen když prokáže, že v době, kdy tento právní úkon činil, nemohl poznat, že majetková podstata nebude stačit k úhradě jím vzniklé pohledávky za majetkovou podstatou.

  18. Judikatura • To, že prohlášením konkursu na majetek dlužníka přechází oprávnění dlužníka nakládat se svým majetkem, resp. s majetkovou podstatou na insolvenčního správce, znamená, že dlužník po prohlášení konkursu nemá faktickou možnost se svým majetkem disponovat. Rovněž tak příjmy dlužníka náleží do majetkové podstaty, a to ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky ( § 206 a § 207 odst. 2 IZ). I když dlužník má tedy příjem z pracovního poměru, nemůže s ním disponovat bez omezení, přičemž nutno zohlednit i to, že má vyživovací povinnost ke třem dětem. K výhradám dlužníka týkajícím se „převahy“ insolvenčního správce v řízení je třeba uvést, že z definice cíle insolvenčního řízení nutno dovodit, že insolvenční správce v tomto řízení není „protistranou dlužníka“ a neuplatňuje tedy v tomto řízení svá práva a oprávněné zájmy vůči dlužníkovi tak, jak je tomu v klasickém sporném soudním řízení, kdy proti sobě stojí žalobce a žalovaný. Úkolem insolvenčního správce, který má postavení zvláštního procesního subjektu, je vlastní realizace cíle insolvenčního řízení při respektování práv a dodržování povinností jak dlužníka, tak také věřitelů, přičemž nutno zdůraznit, že veškerá činnost insolvenčního správce podléhá dohlédací činnosti insolvenčního soudu. • KSBR 27 INS 2155/2008, 3 VSOL 25/2009-B-97

  19. Úkony dlužníka pro prohlášení konkursu • Právní úkony, které dlužník učinil poté, co oprávnění nakládat s majetkovou podstatou přešlo na insolvenčního správce, jsou proti jeho věřitelům neúčinné. • Nakládal-li dlužník s majetkovou podstatou v den, kdy se rozhodnutí o úpadku stalo účinným, má se v pochybnostech za to, že tak učinil poté, co oprávnění nakládat s majetkovou podstatou přešlo na insolvenčního správce • Právní úkon, kterým dlužník po prohlášení konkursu odmítne přijetí daru nebo dědictví bez souhlasu insolvenčního správce, je neplatný. Totéž platí, jestliže dlužník uzavře bez souhlasu insolvenčního správce dohodu o vypořádání dědictví, podle které má z dědictví obdržet méně, než činí jeho dědický podíl.

  20. Judikatura Tento převod majetku dlužnice byl uskutečněn po zahájení insolvenčního řízení, a proto je nutno ho posoudit z hlediska omezení dispozic s majetkem náležejícím do majetkové podstaty zakotvených v § 111 IZ s tím, že neúčinnost dlužníkových právních úkonů učiněných v rozporu s těmito omezeními ( a s ním spojený důvod k soupisu předmětu dlužníkova plnění do podstaty) není založena teprve úspěšným odporem insolvenčního správce, ale nastává ze zákona (viz § 111 odst. 3 IZ) Usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp.zn 1 VSPH 170/2008 ve věci insolvenčního řízení vedeného pod sp.zn. KSUL 70 INS 2162/2008

  21. Judikatura • Odvolací námitky dlužníka nelze považovat za právně významné. Z obsahu jeho odvolání vyplývá, že existenci věřitelů a jejich pohledávek dlužník nijak nezpochybňuje. Skutečnost, že dlužník část pohledávek zaplatil, nemůže mít na správnost rozhodnutí žádný vliv. V případě navrhovatele dlužník zaplatil pouze část pohledávky (na což navrhovatel odpovídajícím způsobem reagoval, když vzal svou přihlášku pohledávky částečně zpět) a u ostatních věřitelů dlužník učinil částečné platby na jejich pohledávky poté, co byl již na jeho majetek prohlášen konkurs a kdy oprávnění nakládat s majetkovou podstatou přešlo na insolvenčního správce, takže tyto právní úkony dlužníka vůči věřitelům nelze považovat za účinné. • KSOS 14 INS 1187/2009, 3 VSOL 152/2009 – A – 23

  22. Uplatnění práv věřitelů I Dlužníkovi věřitelé mohou po prohlášení konkursu svá práva uplatnit jen způsobem a za podmínek stanovených tímto zákonem – přihláškou, přímo u insolvenčního správce Prohlášením konkursu se stávají neúčinnými práva na uspokojení ze zajištění, která se týkají majetkové podstaty a která dlužníkovi věřitelé získali poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení Byl-li majetek sloužící k zajištění v této době také zpeněžen, náleží do majetkové podstaty výtěžek získaný zpeněžením a jeho nabyvatel je povinen jej do ní vydat na výzvu insolvenčního správce.

  23. Uplatnění práv věřitelů II. • Věcná břemena zatěžující majetkovou podstatu, která vznikla za nápadně nevýhodných podmínek poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, se prohlášením konkursu stávají v insolvenčním řízení neúčinnými. • Návrh na zahájení řízení o nároku, který má být uspokojen z majetkové podstaty, lze po rozhodnutí o úpadku podat pouze proti insolvenčnímu správci; návrh podaný proti jiné osobě soud zamítne.

  24. Smlouvy o úvěrovém financování Insolvenční správce může pro udržení provozu podniku, který je součástí majetkové podstaty, uzavřít za obvyklých obchodních podmínek smlouvy o úvěru a smlouvy obdobné, jakož i smlouvy na dodávky energií a surovin, včetně smluv o zajištění splnění těchto smluv Nenabídnou-li horší podmínky než nejlepší nabídka, mají dosavadní zajištění věřitelé přednostní právo, aby smlouvy byly uzavřeny s nimi; to platí obdobně pro věřitele ze smluv na dodávky energií a surovin.

  25. Použití prostředků z úvěru Majetek získaný z prostředků poskytnutých v rámci úvěrového financování není předmětem zajištění podle dříve uzavřených smluv. Prostředky získané z úvěrového financování lze použít jen k účelu uvedenému ve smlouvách o úvěrovém financování. K uzavření smluv o úvěrovém financování je oprávněn také dlužník s dispozičními oprávněními nebo dlužník po dobu trvání moratoria.

  26. Vymáhání nároku dlužníka • osobou oprávněnou k podání žaloby nebo jiného návrhu k vymožení nároku dlužníka včetně jeho zajištění, který se týká majetkové podstaty, je po prohlášení konkursu pouze insolvenční správce • Jestliže osoba, která má závazek vůči dlužníkovi, plní tento závazek po prohlášení konkursu dlužníku, a plnění se nedostane do majetkové podstaty, není tím svého závazku zproštěna, ledaže prokáže, že o prohlášení konkursu nemohla vědět nebo že vzhledem k okolnostem plnění dluhu bylo zřejmé, že dlužník plnění vydá do majetkové podstaty.

  27. Zánik jednostranných úkonů dlužníka • Prohlášením konkursu zanikají všechny jednostranné právní úkony dlužníka, které se týkají majetkové podstaty, zejména jeho příkazy, pověření a plné moci včetně prokury, není-li dále stanoveno jinak. • Osoba, které dlužník udělil příkaz, pověření nebo plnou moc, musí v případě, že je nebezpečí z prodlení, pokračovat v obstarávání jeho záležitostí, kterých se tyto jeho úkony týkají, a to až do doby, než se jejich obstarávání ujme insolvenční správce. Náhrada nutných výdajů této osoby a přiměřená odměna za tuto její činnost je pohledávkou za majetkovou podstatou. • Prohlášení konkursu není samo o sobě důvodem zániku pověření a plných mocí udělených dlužníkem pro insolvenční řízení. Pohledávky pověřené osoby nebo zmocněnce vzniklé z tohoto důvodu po prohlášení konkursu nelze uspokojit z majetkové podstaty, pokud nejde o pohledávky pracovněprávní. • Prohlášením konkursu zanikají, pokud se týkají majetkové podstaty, dosud nepřijaté dlužníkovy návrhy na uzavření smlouvy a dlužníkovo přijetí návrhů smluv, pokud na jejich základě již smlouva nevznikla. Návrhy smluv, které dlužník v době prohlášení konkursu ještě nepřijal, může přijmout jen insolvenční správce.

  28. Smlouvy o vzájemném plnění • není-li smlouva zcela splněna ani dlužníkem ani druhým účastníkem • Insolvenční správce může smlouvu splnit namísto dlužníka a žádat splnění po druhém účastníkovi (musí tak učinit do 15 dnů jinak se má za to, že od smlouvy odstupuje) • Insolvenční správce může od smlouvy odstoupit

  29. Výpůjčka Uzavřel-li dlužník smlouvu o výpůjčce, je insolvenční správce po prohlášení konkursu oprávněn požadovat vrácení věci i před skončením stanovené doby zapůjčení

  30. Výpověď nájemní smlouvy • Insolvenční správce je oprávněn vypovědět nájemní smlouvu ve lhůtě stanovené zákonem nebo smlouvou a to i v případě, že byla sjednána na dobu určitou • Výpověďní lhůta nesmí být delší 3 měsíců • Pokud by výpovědí nájemní smlouvy sjednané na dobu určitou byl nájemce nepřiměřeně dotčen ve svých oprávněných zájmech nebo by tím utrpěl či mohl utrpět značnou škodu, může do 15 dnů od doručení výpovědi navrhnout insolvenčnímu soudu zrušení výpovědi. • Insolvenční soud mu vždy vyhoví pokud bude zjištěno, že nájemce koupí předmět nájmu při zpeněžení majetku za cenu obvyklou • Uplatní se přiměřeně i na leasing

  31. Nemožnost výpovědi nájemní smlouvy dlužníku • Nájemní nebo podnájemní smlouvu, kterou dlužník uzavřel jako nájemce nebo podnájemce, nemůže druhý účastník smlouvy po rozhodnutí o úpadku vypovědět nebo od ní odstoupit pro prodlení dlužníka s placením nájemného nebo jiné úhrady, ke kterému došlo před rozhodnutím o úpadku, anebo pro zhoršení majetkové situace dlužníka. • uplatní se přiměřeně i na leasing

  32. Odstoupení od nájemní smlouvy Nebyl-li v době prohlášení konkursu ještě předán předmět nájmu, podnájmu nebo výpůjčky, může insolvenční správce i druhý účastník smlouvy od smlouvy odstoupit; učiní-li tak insolvenční správce, může se druhý účastník smlouvy domáhat náhrady škody způsobené předčasným ukončením smlouvy přihláškou pohledávky. Každá ze smluvních stran je povinna druhému účastníku smlouvy do 10 dnů poté, co k tomu byla vyzvána, sdělit, zda od smlouvy odstupuje; jestliže tak neučiní, právo odstoupit od smlouvy podle tohoto ustanovení jí zaniká. Uplatní se přiměřeně i na leasing

  33. Výhrada vlastnictví • Jestliže dlužník před prohlášením konkursu věc prodal s výhradou vlastnictví a kupujícímu ji předal, může kupující věc vrátit nebo trvat na smlouvě. • Jestliže dlužník před prohlášením konkursu koupil a převzal věc s výhradou vlastnictví, aniž by k ní nabyl vlastnické právo, nemůže prodávající uplatňovat vrácení věci, jestliže insolvenční správce splní povinnosti podle smlouvy bez zbytečného odkladu poté, co k tomu byl prodávajícím vyzván.

  34. Provoz dlužníkova podniku • Prohlášením konkursu nekončí provoz dlužníkova podniku, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak – např. advokáti • Provoz dlužníkova podniku skončí a) prodejem podniku jednou smlouvou v rámci zpeněžení majetkové podstaty, (!!!! § 153 IZ) b) rozhodnutím insolvenčního soudu vydaným na návrh insolvenčního správce po vyjádření věřitelského výboru,

  35. Přerušení soudních a jiných řízení I. • Není-li stanoveno jinak (§ 266 IZ) prohlášením konkursu se přerušují soudní, správní a jiná řízení o právech a povinnostech, která se týkají majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z majetkové podstaty, jejichž účastníkem je dlužník

  36. Řízení, která se nepřerušují - § 266 • Trestní řízení • Přestupkové řízení • Daňové řízení • Dědické řízení • Řízení o vypořádání SJM • Řízení o výživném pro nezletilé děti • Řízení ve věcech obchodního rejstříku • Řízení o výkon rozhodnutí nebo exekuci • a další

  37. Přerušení soudních a jiných řízení II. • V přerušených řízeních, ve kterých dlužník vystupoval jako žalobce nebo jiný navrhovatel lze pokračovat jen na návrh insolvenčního správce • Pokud insolvenční správce nepodá návrh na pokračování v řízení může tento návrh podat dlužník případně další účastníci řízení • V přerušených řízeních, ve kterých věřitelé dlužníka uplatňovali proti dlužníkovi své pohledávky nebo jiná práva, která se týkají majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z majetkové podstaty lze pokračovat: a) jde li o spory o rozsah majetkové podstaty (s výjimkouvyloučení majetku z majetkové podstaty), b) v řízeních o nárocích s právem na uspokojení ze zajištění nebo c) o pohledávkách za majetkovou podstatou a jim na roveň postaveným

  38. Přerušení soudních a jiných řízeních III. Lze pokračovat i v řízeních: • o nárocích, které je nutné v insolvenčním řízení přihlásit, • O nárocích, na které se v insolvenčním řízení pohlíží jako na přihlášené (mzdy) Ale jen tehdy • pokud o tom rozhodl insolvenční soudu • již se konalo přezkumné jednání • Pokud to nezatěžuje majetkovou podstatu

  39. Výkon rozhodnutí a exekuce • OBECNĚ • Lze nařídit, ale nelze provést • Návrh nelze podat proti správci – musí vždy směřovat proti dlužníkovi • Pro pohledávky za podstatou a jim na roveň postavené lze exekuci i provést, pokud insolvenční soud vydal rozhodnutí podle § 203/5 IZ • Návrh se podává proti správci, ale nelze vést výkon rozhodnutí na majetek insolvenčního správce

  40. Společné jmění manželů • Prohlášením konkursu zaniká SJM dlužníka a jeho manžela • Platí i pro SJM jehož vznik byl vyhrazen ke dni zániku manželství • Musí dojít k vypořádání SJM

  41. V průběhu konkursu se vypořádává • SJM, které zaniklo prohlášením konkursu • SJM, které do prohlášení konkursu zaniklo, ale nebylo vypořádáno • Bylo zúženo smlouvou nebo rozhodnutím soudu a do prohlášení konkursu nebylo vypořádáno

  42. Způsob vypořádání • Dohoda mezi insolvenčním správcem a manželem dlužníka • Rozhodnutím insolvenčního soudu – účastníci IS a manžel dlužníka (jedná se o incidenční spor) • Majetek, který dlužník používal se souhlasem druhého z manželů k podnikání patří vždy do majetkové podstaty

  43. Neplatnost smluv mezi manžely • Smlouvy, které byly mezi manžely uzavřeny po zahájení insolvenčního řízení resp. po doručení insolvenčního návrhu věřitele dlužníkovi se stávají prohlášením konkursu neplatnými

  44. Dohoda o vypořádání SJM • Uzavírá IS a manžel dlužníka • Musí ji schválit insolvenční soud • Musí s ní souhlasit věřitelský výbor • Nesmí být v rozporu s právními předpisy

  45. Řízení o vypořádání SJM • Jedná se o incidenční spor • Účastníci insolvenční správce a manžel dlužníka • Nelze ukončit soudním smírem

  46. Předlužené SJM • Nelze-li provést vypořádání společného jmění manželů proto, že závazky dlužníka, které z něj mohou být uspokojeny, jsou vyšší než majetek, který náleží do společného jmění manželů, zahrne se celý majetek náležející do společného jmění manželů do majetkové podstaty.

  47. Pohledávka manžela dlužníka • Pohledávka manžela dlužníka vzniklá po prohlášení konkursu vypořádáním SJM se považuje za automaticky přihlášenou • Nemusí podávat přihlášku • Nemůže zmeškat lhůty

  48. Nemožnost vzniku nového SJM • Po dobu trvání konkursu nemůže vzniknout nové SJM • Uzavřeli dlužník v průběhu konkursu manželství odkládá se vznik SJM ke dni nabytí účinků zrušení konkursu

  49. Povinnosti insolvenčního správce • Soupis majetkové podstaty • Sestavení seznamu přihlášených pohledávek - musí jej uzavřít neprodleně po uplynutí lhůty k podávání přihlášek pohledávek ( 30 dnů – 2 měsíce po rozhodnutí o úpadku dlužníka) • Sestavení mezitimní účetní závěrky nebo přehled o příjmech, výdajích, majetku a závazcích dlužníka • Zpráva o hospodářské situaci dlužníka ke dni prohlášení konkurzu a) porovnání majetkové podstaty se závazky dlužníka b) vyjádření k možnosti dalšího využití podniku dlužníka c) musí být předložena nejméně 7 dní před konáním 1. schůze věřitelů po prohlášení konkurzu

  50. Přezkoumání přihlášek insolvenčním správcem - Stejnopis přihlášky doručuje insolvenční soud insolvenčnímu správci - Insolvenční správce přezkoumá podané přihlášky pohledávek zejména podle přiložených dokladů a podle účetnictví dlužníka nebo jeho evidence vedené podle zvláštního právního předpisu. • vyzve dlužníka, aby se k přihlášeným pohledávkám vyjádřil. • Je-li to třeba, provede o pohledávkách nezbytná šetření s tím, že využije součinnosti orgánů, které mu ji jsou povinny poskytnout.

More Related