Abiotické faktory prostředí

1. Abiotické faktory prostředí Sluneční záření Ing.BohuslavaPajurková

2. Význam: - základní podmínka života na ZemiSlunce - věčný zdroj energie (10 miliard let) S Celková energie albedo Země 35-43% solární konstanty 3,8 .1026 J/s Solární konstanta 1381 J/m2/s přímé záření +rozptýlené záření Z = globální záření 0 - 5 J/m2/s závisí na: -nadmořské výšce -zeměpisné šířce -denní a roční době -oblačnosti

3. Sluneční zářeníje elektromagnetické vlnění o různé vlnové délce. Vlnová délka určuje charakter záření a jeho druhy: • rádiové vlny • radarové záření • mikrovlny • tepelné sálání 46% • světlo 45% • UV záření 9% • x-záření 650-760 nm 590-650 nm 540-590 nm 490-540 nm 420-490 nm 360-420 nm

4. Vliv slunečního záření na organismy • rádiové vlny – pravděpodobně nepříznivý vliv • radarové záření – negativní vliv na živočichy • mikrovlny – život ohrožující • tepelné sálání – vhodná teplota je podmínkou pro život, vysoká život ničí • světlo – podmínka pro fotosyntézu, pro život • UV záření – smrtelně nebezpečné, malý význam • x-záření – smrtelně nebezpečné • gama záření - smrtelně nebezpečné

5. Působení světla na rostliny 1.Fotosyntéza • Využitelná pouze 44% slunečního záření (FAR) • Z toho: odraz z listů 10 – 20% pohlcení (absorpce) – závisí na pigmentech propouštění (transmise) – 10 – 40% • Využití záření rostlinami: 3 -4,5% mikroskopické řasy 1 – 3 % tropické pralesy 0,6 – 1,2% lesy mírného pásma 0,6 % obilniny v mírném pásmu

6. Rozdělení rostlin podle nároků na světlo: - heliofyty - heliosciofyty - sciofyty • Nedostatek světla způsobuje: - etiolizaci – rychlý růst, vytáhlá rostlina, bledá a křehká pletiva – zeslabení a úhyn - ztrátu barviva, rozklad chlorofylu (na podzim) • Dostatek světla způsobuje: - zdravé rostliny, sytě zelené, silné a husté listy • Nadbytek světla způsobuje: - spálení rostlinných pletiv. Rostliny se brání:-trichomy(divizna, protěž alpská) -sklápěním listů -vosková vrstva

7. Působení světla na rostliny 2.Fotoperiodismus • Denní: - fotosyntéza (světelná a temnostní fáze) - rozkvétání květů • Roční: - růst rostliny -rozmnožování - kvetení (rostliny krátkého a dlouhého dne) - opad listů

8. Působení světla na rostliny 3.Fotokineze (pohyby rostlin ovlivněné světlem) • Fototropismy – směrové pohyby (růst směrem ke světlu, otáčení stonku, natáčení listů, otáčení květů…) • Fotonastie – nesměrové pohyby (otvírání a zavírání květů)

9. Působení světla na živočichy • Orientace (Podmínkou jsou světločivné orgány, které u živočichů žijících ve tmě obvykle chybí.) • - migrace • - hledání potravy • - vyhledání partnera S tím souvisí zbarvení živočichů: • výstražné (vosy) • ochranné (mláďata) • rozmnožovací (obojživelníci)

10. Působení světla na živočichy 2. Fotoperiodismus (pravidlené životní cykly v závislosti na světle.) • Denní – střídání spánku a bdění – monofázičtí - difázičtí - polyfázičtí - podle doby bdění: - denní - noční - soumrační - indiferentní • Roční – rozmnožování, pohlavní aktivita (jaro) - migrace ptáků - línání, pelichání, změna barvy srsti - zimní spánek

11. Působení tepla na rostliny Teplo je nezbytnou podmínkou pro všechny fyziologické procesy. Rostliny jsou organismy poikilotermní, jsou závislé na teplotě okolí. • optimum: 25-27oC • maximum: 50-60oC– koagulace bílkovin • minimum: 0oC– většina rostlin +8oC – kávovník -70oC – stromy na Sibiři

12. Působení tepla na rostliny • Adaptace rostlin na vysoké teploty: – transpirace (ochlazování) - sukulenty CAM rostliny - C4 rostliny - stažení do kořenů • Adaptace rostlin na nízké teploty: – částečná dehydratace (snížení obsahu vody) - stažení mízy do kořenů - omezení transpirace (opad listů) - zvýšení obsahu cukrů a solí (bobule)

13. Působení tepla na rostliny • Tepelná vegetační konstanta: - součet průměrných denních teplot od zasetí, které jsou nutné pro dozrání semen: pšenice 2500-3000oC oves 2250-2700oC kukuřice 2500-3000oC brambory 1300-3000oC • Dormance: - stadium klidu (semena, pupeny), které chlad stimuluje k vývoji. • Jarovizace: - stadium nízkých teplot, které jsou podmínkou pro kvetení rostliny (ozimy).

14. Působení tepla na živočichy: • Živočichové poikilotermní (ektotermní): -teplota těla závisí na okolí, se stoupající teplotou stoupá aktivita (bezobratlí, ryby, obojživelníci, plazi). • Živočichové homoiotermní (endotermní): - teplota tělastálá, teplo vzniká jako produkt metabolismu (ptáci 41oC, savci 37oC ). Maximum: 50-60oC(bakterie v horkých pramenech 90oC) Minimum : 0oC (někteří pravidelně zamrzají), korál 25oC) Optimum – různé: termofilní (koráli) psychrofilní(tučňák hnízdí v -30, -50oC

15. Působení tepla na živočichy: • Adaptace živočichů na vysoké teploty: – transpirace - (ochlazování pocením) - letní spánek (estivace pouštních hlodavců) - latentní formy (cysty) - rozšíření cév (zčervenání kůže) - zrychlené dýchání - úkryt, únik • Adaptace živočichů na nízké teploty: – latentní formy (cysty) - svalový třes - stažení cév (zblednutí kůže) - zimní spánek (hibernace) - úkryt, únik