320 likes | 471 Views
URBANIZ ACE. Hlavní procesy utvářející moderní společnost. Urbanizace Industrializace Sekularizace ( věda a vzdělání ) Byrokratizace Globaliz ace Kolektivizace/Individualizace. Urbaniza ce. Urbanizace.
E N D
Hlavní procesy utvářející moderní společnost • Urbanizace • Industrializace • Sekularizace (věda a vzdělání) • Byrokratizace • Globalizace • Kolektivizace/Individualizace
Urbanizace • Demograficko- geografický význam (strukturně společenský význam): relativní růst počtu obyvatel žijících ve městech -- Přímá urbanizace • Sociální, kulturní a psychologický význam: růst relativního počtu obyvatel žijících městských způsobem života nezávisle na prostředí. Nepřímá urbanizace – hlavní zájem sociologie
Push faktory (vytlačují z venkova): demografická revoluce (snížení úmrtností dětí a prodloužení délky života zavádění výsledků vědy a techniky do zemědělství Výsledek: přetlak obyvatelstva přetlak je uvolněn zrušením nevolnictví Pull faktory (přitahují do měst) pracovní příležitosti představy o snadnějších podmínkách života Faktory, které přivedly k přímé urbanizaci Vytlačující a přitahující faktory existují i dnes. Uvažujte jaké?
Míra urbanizace • Vzhledem k mnohostrannosti urbanizace (sociální, kulturní, ekonomické, sídelně-demograficko oblasti) neexistuje jednotná uznávaná metodika sledování stupně urbanizace
Možná měření urbanizace • Index velikostní struktury měst: podíl součtu vážených podílů počtů obyvatel žijících ve městech jednotlivých velikostních kategorií a obyvatel všech měst vážených velikostních kategorií • Tempo změn: • základní urbanizace (podíl lidí žijících v obcích s méně než 5000 obyvateli), • střední urbanizace (podíl obyvatel žijících v obcích větších než 20000 obyvatel; lze zde samostatně hodnotit i velkoměsta – v ČR nad 100000 obyv.)
Úkol • Počítejte Index velikostní struktury měst podle jednotlivých krajů
Typy přímé urbanizace • Extenzívní urbanizace • Intenzívní urbanizace
Extenzívní urbanizace • Migrace do měst a růst měst jako sídel -- roste počet městského obyvatelstva a to směřuje do měst jako bodů
Intenzívní urbanizace • Rostou vazby mezi městy, důležitá jsou spojení obcí -- vytváření sídelních systémů kolem měst, urbanizace se vztahuje na plochy (aglomerace, dvojměstí, -- konurbie)
Úkol • Jaké aglomerace či dvojměstí v ČR znáte? Popište tyto sídlení útvary
MIGRACE • Nutno číst: viz příloha17-migrace.doc v COMMONU
L. Wirth: Urbanism as a way of life (1938) • Vliv počtu obyvatel, hustoty obyvatel a heterogenity obyvatel se projevuje v: • Anonymita a odosobnělost (počet obyvatel nad určitý limit ovlivňuje vztahy lidí; diferenciace a individualizace, nedostatek vzájemné známosti ) • Vzhledová uniformita měst (fyzická blízkost a sociální vzdálenost vyžaduje vizuální rozpoznávání; to je zjednodušeno „uniformou“) • Časová disciplína a diktát času • Prostorová diskontinuita a separace (prostorová segregace podle sociálních znaků – rodinné vztahy se oslabují) • Přemýšlejte o těchto charakteristikách a pokuste se je nalézt na venkově
Úkol • Nakreslete mapu Prahy
Mentální mapy • Mapování každodenních aktivit lidí v sídlech • zvnitřněná představa města, vesnice, krajiny, regionu tvořícího prostředí života jednice. Lze ji vyjádřit graficky • Lidé prostorově strukturují své prostředí podle několika elementů, v nichž se zachycuje symbolický význam prostoru (dominanta, trasa, uzel, přírodní výtvor, obvod, hranice, dopravní komunikace)
Mentální mapy • Mapa je selektivním filtrem informací o prostoru, kde se pohybujeme a potřebujeme se orientovat. Selekce se uskutečňuje podle míst podstatného významu sloužících k čitelnosti prostoru. • Urbanistická rozhodnutí a realizace změn takové prostředí mění, s čímž držitelé mentálních map nepočítají. Mapy mají značnou časovou setrvačnost, a proto dochází k rozporům a konfliktům mezi skutečností a prostorovým znázorněním v dlouhodobé představě.
Kontra-urbanizace (anti-urbanizace) • Znamená migrace lidí z měst konec urbanizace? • Migrace nesměřuje přímo na venkov, ale do menších sídel městského (urbanizovaného) typu • Sociologové tento termín neakceptovali, protože nelze říci, že více a více lidí žije venkovským způsobem života
Přemýšlejte nad následujícím úkolem • Kde bydlíte (odpoutejte se od bydlení na kolejích)? • Město, vesnice (velikost) a okraj, centrum, mezi okrajem a centrem • Jedná se o: vilovou čtvrť, sídliště, cihlovou zástavbu, rodinné domky, solitérní bytový dům atd. • Kde byste chtěli bydlet?
Ruralizace • Proces urbanizace se nezastavil, ale jsou patrné reakce na něj • Částečně měšťané odcházejí na venkov (Chalupáři, chataři, venkovská turistika) • A pod ruralizací hlavně dochází k určitému obnovení venkovského způsobu života – tzv. neo-venkované: multifunkční pojetí venkova) • viz příloha19-venkovští-hospodáři.doc;
Proč dochází k ruralizaci • Místní aktéři hodlají zachovat venkov • Nedostatky města a městské kultury (nedostatek prostoru, nezdravé životní prostředí, nezájem v mezilidských vztazích, nejasné sociální vztahy) • VÝSLEDKEM JE REDEFINOVÁNÍ RURALITY (orientace na malé komunity; hledání identity v těchto komunitách, participace v těchto komunitách, zahrnutí tradice do nových rámců, požadavky obnovy venkova)
Rurbanizace • Propojení urbánního a rurálního (především jejich negativních částí). Sociálně-kulturně psychologický aspekt rozšiřování měst • Například: materiál EU z r. 1997: Rural Developments: • S potenciálním rizikem ve vztahu ke svému životnímu prostředí, sociálnímu a kulturnímu dědictví se některé oblasti (relativně blízko velkým městům) stávají pouze obytnými oblastmi a ne sociálně živými oblastmi (rurbanizace). • Termín poprvé použil J.Galpin v r. 1911 v „Social Anatomy of an Agricultural Community“ • Doporučená četba: Ekonom, 2000, č 45.:Sprawl aneb stavební mor
Otázky • Lze čelit a reagovat na urbanizaci pronikající na venkov? • Jak reagovat na urbanizaci pronikající na venkov?
Možné odpovědi na položené otázky • Urbanizaci nelze čelit jejím negováním (tradicionalismus nemá příliš šancí zvítězit) • Vyrovnávat se s urbanizací znamená akceptovat její myšlenky a procesy, ale využívat je ku prospěchu venkova (přeměnit nevýhody ve výhody) • Takové vyrovnávání se s urbanizací není možné bez silné venkovské identity (socio-kulturní faktory jsou na venkově důležitými, má-li se rozvíjet jako venkov – je nutné povědomí venkovanů o venkově)
Výsledky působení modernizace na venkov • Oslabení identity venkovské populace (kdo vlastně jsme?) – nižší schopnost jednat v městském prostředí • Vyvrcholení tohoto procesu – rurální exodus (v 60. letech na západě, končí v letech 70-tých); v Česku v letech 70-tých a končí v letech 80-tých • U nás i specifický vliv kolektivizace (mezi modernizací a tradicí)