260 likes | 466 Views
KVĚTNOVÉ POVSTÁNÍ ČESKÉHO LIDU. PhDr. Jana Žáková. Od začátku roku 1944 se představitelé českého odboje připravovali na ozbrojené povstání proti okupantům Rada tří, IV. p rozatímní ÚV KSČ a Ústřední rada odborů
E N D
KVĚTNOVÉ POVSTÁNÍ ČESKÉHO LIDU PhDr. Jana Žáková
Od začátku roku 1944 se představitelé českého odboje připravovali na ozbrojené povstání proti okupantům • Rada tří, IV. prozatímní ÚV KSČ a Ústřední rada odborů • V dubnu 1945 vznikla Česká národní rada ČNR – sjednocovala odboj před připravovaným povstáním • Předseda – Albert Pražák • Němci – snaha co nejdéle udržet český prostor – suroviny, průmysl • Na jaře 1945 zde soustředili téměř milionovou armádu a velké množství bojové techniky
Pod vlivem postupu na frontách a přání lidí přispět k porážce fašismu vypuklo povstání živelně • Jako první – 1.5. v Přerově • Do 5.5. probíhalo jako řetěz místních povstání v Nymburku, Poděbradech, Kladně a jiných městech
5. května vypuklo povstání v Praze – pod vedením ČNR a Aberta Pražáka • Vojenskou obranu Prahy řídilo velitelstvé Velké Prahy – Bartoš a Alex – ilegální vojenské organizace vedené generálem Karlem Kutlvašrem
Významní velitelé květnového povstání • Navazovali spojení s vládním vojskem, českým četnictvem, policií, finanční stráží • sovětskou i americkou armádou, s českými i sovětskými partyzány. • Udržovali kontakt s Londýnem i košickou vládou. Jejich hlavním problémem byl nedostatek zbraní arm. gen. Karel Kutlvašr div. gen. František Slunečko kap. Jaromír Nechanský • div. gen.
Němečtí generálové operující na území protektorátu • polní maršál Schörner, velitel skupiny armád Střed • gen. Rudolf Toussaint – pověřen • K.H. Frankem bojovými operacemi v Praze
Příprava přepadení rozhlasu • Podílel se na ní podplukovník Bürger s důstojníky policie • Opatřili si plány budovy pražského rozhlasu a vyznačili necitlivější místa • Zformována přepadová skupina • Velitelé si uvědomovali důležitost rozhlasu v úvodu povstání • Velitelství Bartoš mělo organizačně podchyceno několik tisíc mužů. Mezi nimi např. zaměstnance elektráren a tramvajových dílen
Boj o rozhlas • Hlasatelé českého rozhlasu začali uvádět relace jen v češtině • Skupina českých policistů v čele s kapitánem Suchánkem obsazuje rozhlas a naráží na odpor německých strážců • Je zahájen boj o rozhlas • Ve 12.33 hodin hlásí pražský rozhlas (na Vinohradech): „Voláme českou policii do rozhlasu, střílí se zde!.... Všichni do českého rozhlasu! Jsou zde stříleni čeští lidé! Přijďte co nejdříve! Přijďte nám na pomoc!“ • Volání pražského rozhlasu se stalo hlavním impulsem povstání
V prvních hodinách povstalci obsadili budovu ROZHLASU – to přispělo k všeobecnému rozmachu povstání na venkově
Přímo v Praze operovalo asi 8 tisíc příslušníků wehrmachtu (539. divize) a čtyři tisíce příslušníků zbraní SS (doplňovací a výcvikové prapory a zbytky pluků). • Výbuch povstání je překvapil a nebyli ho schopni vlastními silami potlačit. • Potřebovali volný průchod Prahou. • Některé úvary se vzdaly už 5. května. • Objevují se první pokusy o jednání s vedoucími představiteli odboje
Čtyřem bojovým německým skupinám dán rozkaz • k útoku na Prahu: bojová skupina gen. Reimanna postupující od Českého Brodu měla obsadit Václavské náměstí, svazek SS Wallenstein z Benešova měl zaútočit přes Zbraslav a obsadit Staroměstské náměstí a Hradčany.
Pražský rozhlas odvysílal varovnou zprávu o útoku německých sil na Prahu. Poprvé zazněla výzva ke stavbě barikád: Voláme občany, aby stavěli barikády !!Výzva je opakována ještě několikrát.ČNR volala o pomoc americkou i sovětskou armádu.
Pomoc Vlasovců • V nejtěžších chvílích pomohli příslušníci 1. divize Ruské osvobozenecké armády ROA pod velením gen. Vlasova – bývalí sovětští váleční zajatci, kteří měli bojovat po boku Němců • ČNR se od jejich pomoci distancovala
Rudá armáda urychlila PRAŽSKOU OPERACI • 6.5. byl zahájen obchvat – cílem bylo osvobození Prahy a zajetí seskupení armád Střed • Vojska 1., 2. a 4. ukrajinského frontu a 2. polská armáda
8.květen • Kolem jedenácté hodiny začínají rozhovory mezi ČNR a delegací gen. Toussainta. Za českou stranu jednalKutlvašr a Smrkovský. • Boje se přitom přenesly do centra Prahy. • Zničena je Staroměstská radnice. • Dokument o kapitulaci německých sil podepsán v 16:00 • hod.
Zničená Staroměstská radniceJejí pravé křídlo muselo být zbořeno a změnil se tak vzhled celého náměstí
Většina německých jednotek dohodu respektovala a zahájila ústup na západ. • Spolu s vojáky odchází i mnoho německých civilních • obyvatel. • Dohodu nedodržely některé jednotky SS (Wallenstein,Klein), při ústupu sváděly boje s povstalci.
9. květen • Sovětské jednotky dorazily brzy po půlnoci. • Poslední boje probíhaly v Dejvicích. Sovětské jednotky • zničily ustupující německé kolony. • Sověti dále dobyli několik objektů, které skupiny SS nestačily vyklidit. • Pražané si oddychli
Zdroje: • http://www.google.cz/search?tbm=isch&hl=cs&source=hp&biw=1366&bih=643&q=kv%C4%9Btnov%C3%A9+povst%C3%A1n%C3%AD+%C4%8Desk%C3%A9ho+lidu&gbv=2&aq=1&aqi=g2&aql=&oq=kv%C4%9Btnov%C3%A9+ • http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://4.bp.blogspot.com/_QLBkztu_YX8/Shg-OVB8nkI/AAAAAAAAARw/n1nPQTs9FYM/s400/obeti.jpg&imgrefurl=http://nassmer.blogspot.com/2009/05/ceske-obeti-versus-ceskoslovenske-obeti.html&usg • http://www.google.cz/imghp?hl=cs&tab=wi • http://www.moderni-dejiny.cz/