Pracovní právo V ýuka 15. 11. 2011

1. Pracovní právo Výuka15. 11. 2011 Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz http://akilda.webnode.cz/

2. OSNOVA • Pracovní právo – pojem, zvláštnosti, postavení v systému právních disciplin • Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů • Pracovněprávní vztah • Vznik, změna a skončení pracovního poměru • Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr – dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti • Zvláštní právní úprava – služební poměr, státní správa, úředníci vyšších územně samosprávných celků,……

3. OSNOVA • Pracovní doba a doba odpočinku • Odměňování za práci – mzda, plat, odměna, náhrada mzdy • Odpovědnost za škodu v pracovním právu – odpovědnost zaměstnance, odpovědnost zaměstnavatele • Politika zaměstnanosti – ochrana osob zdravotně znevýhodněných, zaměstnávání cizinců a občanů EU, podpora v nezaměstnanosti • Kolektivní pracovní právo – postavení odborové organizace, kolektivní vyjednávání

4. Zákoník práce • Z. č. 262/2006 Sb., účinný od 1. 1. 2007, ve znění z. č. 585/2006 Sb., 181/2007 Sb., 261/2007 Sb., 296/2007 Sb., 362/2007 Sb., nálezem ÚS 116/2008 Sb., 121/2008 Sb., 126/2008 Sb., 294/2008 Sb.,305/2008Sb., 306/2008 Sb., 382/2008 Sb., a s přihlédnutím k nařízení vlády 567/2006 Sb., vyhláškám 357/2007 Sb. a č. 451/2008 Sb., … • Nahradil zákon č 65/1965 Sb. • Vztah k občanskému zákoníku, z. č. 40/1964 Sb. (subsidiarita) „Co není zakázáno, je dovoleno!“

6. Mezinárodní dokumenty • Smlouvy o založení ES a EU • Primární právo • Sekundární právo – Nařízení Rady 1408/71 koordinace sociálního zabezpečení, Směrnice (pozn. pod čarou č. 1 zákoníku práce) • Úmluvy Mezinárodní organizace práce • Dvoustranné či vícestranné mezistátní smlouvy

7. Prameny pracovního práva • Obecné normativní právní akty – zákony, nařízení vlády, vyhlášky ministerstev – viz zvl. příloha • Normativní smlouvy – mezinárodní smlouvy, kolektivní smlouvy • Interní předpisy zaměstnavatele – organizační řád (§ 305 ZP), pracovní řád (§ 306), mzdový předpis (§307 ZP) • Dobré mravy - § 13 odst. 5 ZP • Nálezy Ústavního soudu?

8. Ústava ČR a Listina základních práv a svobod • Z. č. 1/1993 Sb. – Ústava, čl. 10 • Z. č. 2/1993 Sb. – Listina základních práv a svobod »»Ústavní pořádek ČR • Hlava čtvrtá Listiny - hospodářská, sociální a kulturní práva – čl. 26, čl. 27 odst. 4, čl. 28-31, čl. 32 odst. 1 a 3, čl. 33 a čl. 35 • Čl. 41 – práv je možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí

9. Praxe zaměstnavatelů kontrolována • Zákon o zaměstnanosti, zákon č. 435/2004 Sb., v platném znění • Zákon o inspekci práce, zákon č. 251/2005 Sb., v platném znění »» významné právní předpisy z pohledu kontroly dodržování pracovněprávních předpisů

10. Správa služeb zaměstnanosti Úřady práce Oblastní inspektoráty práce Celní úřady Správa sociálního zabezpečení Česká správa sociálního zabezpečení, činnost okresních správ. Orgány státní správy činné na úseku zaměstnanosti, gesce Ministerstva práce a sociálních věcí ČR

11. Úřad práce, 435/2004 Sb. • Kontrolují dodržování zákona o zaměstnanosti • Plnění povinného podílu zaměstnávání osob zdravotně znevýhodněných • Hlášení volných pracovních míst • Zaměstnávání cizinců • Evidence občanů EU pracujících na našem území

12. Inspekce práce, 251/2005 Sb. • Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů • Inspektor se ohlásí, zaměstnavatel je povinen poskytnout součinnost • Namátkové kontroly • Pravidelně plánované v kal. roce • Na podnět • Přestupky FO • Správní delikty PO • Pokuty

13. Praktický problém • Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů • Povinnosti vyplývající též z kolektivních smluv vyššího stupně • Z. č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, § 7 rozšiřování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupně Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR na základě odvětvové klasifikace ekonomických činností vedené statistickým úřadem • http://www.mpsv.cz/cs/3856

14. § 7 z. č. 2/1991 Sb. • Uvedené kolektivní smlouvy vyššího stupně jsou závazné pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódem klasifikace ekonomických činností, a to od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů, s výjimkou zaměstnavatele: • na kterého byl nejpozději k tomuto dni prohlášen konkurs, • který k tomuto dni zaměstnává více než 50% fyzických osob se zdravotním postižením, • který k tomuto dni zaměstnává méně než 20 zaměstnanců, • u kterého došlo k mimořádné události, jejíž následky k tomuto dni trvají, nebo • pro kterého je závazná jiná kolektivní smlouva vyššího stupně.

15. Příklad aktuálně KSVS dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v ČR • Sdělení MPSV ve Sbírce zákonů č. 308/2009 Sb., v němž je uveden kód OKEČ/CZ-NACE • Asociace Českého papírenského průmyslu • Česko-moravské odborové sdružení • Odborový svaz pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v ČR

16. Hlavní nové právní prameny pracovního práva a práva sociálního zabezpečení: • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce - účinnost od 1. 1. 2007 (nahradil stávající zákoník práce, z. č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů) • Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění - účinnost od 1. 1. 2009 (nahradil zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců) • Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců - účinnost od 1. 1. 2013, odloženo opět novela 282/2009, s výjimkou části deváté čl. IX bodu 4 a části třicáté čl. XXX které nabývají účinnosti dnem 1. července 2006 (nová právní úprava v ČR)

17. Odpovědnost zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání • Zákoník práce - § 365 a násl. , § 272 až 274 do nabytí účinnosti z. č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištěn zaměstnanců (1. 1. 2013) • Zákonné pojištění vzniká dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele. • Tuto skutečnost je zaměstnavatel povinen písemně a bez zbytečného odkladu oznámit organizační jednotce pojišťovny, v jejímž obvodu má své sídlo (trvalé bydliště), současně uvede své identifikační číslo nebo jiné označení, které je nahrazuje (např. rodné číslo v případě, že zaměstnavatelem je soukromá, nepodnikající osoba, např. majitel vily zaměstnává zahradníka nebo služebnou) • Podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání jsou upraveny vyhláškou ministerstva financí č. 125/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů • Zákonným pojištěním pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání jsou pojištěni u Kooperativy, pojišťovny, a.s., Vienna Insurance Group, ti zaměstnavatelé, kteří s Českou pojišťovnou, a. s., neměli sjednáno toto pojištění k 31. 12. 1992 • http://www.koop.cz/pojisteni/zakonne-pojisteni-odpovednosti-zamestnavatele/

18. Náhrada • ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, případně i po jejím skončení, • náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění, • účelně vynaložené náklady spojené s léčením, • věcná škoda, která zaměstnanci v této souvislosti vznikla. • Jestliže zaměstnanec následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel, náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem, náhrada nákladů na výživu pozůstalých a jednorázové odškodnění pozůstalých.

19. Další právní předpisy BOZP • Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích Nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti ………………………..

20. Péče o zaměstnance, §§ 224 – 247 ZP • Pracovní podmínky pro bezpečný výkon práce Odborný rozvoj: • Prohlubování kvalifikace, § 230 ZP - účast se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda, § 230 odst. 3 ZP • Zvýšení kvalifikace, § 231 ZP • Stravování, § 236 ZP - umožnit

21. Dohoda o zvyšování/prohlubování kvalifikace, 234 odst. 1 ZP • Závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu, nejdéle po dobu 5 let, nebo uhradit náklady spojené se získáním kvalifikace, které zaměstnavatel vynaložil, i tehdy, skončí-li pracovní poměr před ukončením studia. • Při prohlubování kvalifikace, dosahují-li náklady alespoň 75 000, - Kč. • Musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. • Musí obsahovat druh kvalifikace, dobu setrvání u zaměstnavatele a druhy nákladů.

22. Předpisy k pracovním úrazům a nemocem z povolání • Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu • Nařízení vlády č. 366/2007 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady) – podle § 390 odst. 2 zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., a podle § 447 odst. 4 občanského zákoníku, z. č. 40/1964 Sb. • Vyhláška č. 53/2008 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají, ve znění vyhlášky č. 38/2005 Sb., a vyhlášky č. 250/2007 Sb. - podle § 16 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 134/1997 Sb.

23. Náhrada mzdy od zaměstnavatele při pracovní neschopnosti zaměstnance • § 192 a násl. ZP • Náhrada mzdy nebo platu přísluší ve výši 25 % průměrného výdělku za první 3 dny karantény a ve výši 60 % průměrného výdělku od 4. dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. • Pro účely stanovení náhrady mzdy nebo platu se zjištěný průměrný výdělek upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění, s tím, že pro účely této úpravy se příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění vynásobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Má-li zaměstnanec za pracovní den, v němž mu vzniklo nebo zaniklo právo na náhradu mzdy nebo platu, také právo na mzdu nebo plat za část pracovní doby, náleží mu za tento den jen poměrný díl náhrady mzdy nebo platu připadající na tu část pracovní doby, za kterou mu nenáleží mzda nebo plat. • Dohodnutá nebo vnitřním předpisem stanovená výše náhrady mzdy nebo platu i za první 3 dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény nebo nad výši uvedenou n ZP nesmí převýšit průměrný výdělek. • Porušil-li zaměstnanec v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti povinnosti, které jsou součástí režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, může zaměstnavatel se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností náhradu mzdy nebo platu snížit nebo neposkytnout.

24. Kontrolní oprávnění zaměstnavatele • Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným, dodržuje v období prvních 14, resp. 21 (v letech 211-2013), kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. • Zaměstnavatel je povinen v případě zjištění porušení povinnosti zaměstnancem vyhotovit o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají porušení tohoto režimu; stejnopis tohoto záznamu je zaměstnavatel povinen doručit zaměstnanci, který tento režim porušil, okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti a ošetřujícímu lékaři dočasně práce neschopného zaměstnance. • Zaměstnavatel je oprávněn požádat ošetřujícího lékaře, který stanovil zaměstnanci režim dočasně práce neschopného pojištěnce, o sdělení tohoto režimu v rozsahu, který je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat, a o zhodnocení zaměstnavatelem zjištěných případů porušení tohoto režimu. • Zaměstnanec je povinen umožnit zaměstnavateli kontrolu dodržování svých povinností.

25. Nemocenské dávky z nemocenského pojištění • Od 15., resp. od 21. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti • Okresní správa sociálního zabezpečení, http://www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/ • Účast na nemocenském pojištění zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinná. • Osoby samostatně výdělečně činné si mohou platit nemocenské pojištění dobrovolně. • Z hlediska nemocenského pojištění se nerozlišuje, zda zaměstnanec je občanem České republiky nebo jiného státu. Nemocenského pojištění mohou být účastny jen osoby, které pracují v České republice pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky. Zaměstnanci, kteří jsou činní pro zaměstnavatele, kteří nemají na území ČR sídlo, jsou v ČR pojištěni, pokud má zaměstnavatel sídlo na území státu EU nebo na území státu, s nímž ČR uzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení.

26. Dávky nemocenského pojištění • Nemocenské  • Ošetřovné • Peněžitá pomoc v mateřství • Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

27. Nemocenské • Podpůrčí doba pro poskytování nemocenského trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény (včetně případných zápočtů předchozích pracovních neschopností), pokud není stanoveno jinak. • Výše nemocenského za kalendářní den činí po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 60% redukovaného denního vyměřovacího základu. • Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla pracovní neschopnost) dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. • Takto stanovený průměrný denní příjem podléhá redukci, která se provede tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90%, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60%, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30% a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. Výši redukčních hranic platných od 1.1. kalendářního roku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením. Redukční hranice od 1. 1. 2010 , 1. 1. 2011, od 11.2012: • redukční hranice    791 Kč, 825 Kč, 838 Kč • redukční hranice 1 186 Kč, 1237 Kč, 1257 Kč • redukční hranice 2 371 Kč, 2474 Kč, 2514 Kč

28. Ošetřovné • Na ošetřovné má nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu, že musí ošetřovat nemocného člena domácnosti, nebo pečovat o zdravé dítě mladší 10 let z důvodů, že školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno (z důvodu havárie, epidemie, jiné nepředvídané události), dítěti byla nařízena karanténa, nebo osoba, která jinak o dítě pečuje sama onemocněla. • Podpůrčí doba u ošetřovného počíná 4. kalendářním dnem potřeby ošetřování a činí nejdéle 6 kalendářních dnů. Jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, činí podpůrčí doba nejdéle 13 kalendářních dnů. • Výše ošetřovného od prvního kalendářního dne činí 60% redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se pro účely ošetřovného stanoví a redukuje stejným způsobem, jako při výpočtu nemocenského.

29. Peněžitá pomoc v mateřství • Podmínkou nároku na tuto dávku je účast pojištěnce na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na PPM. • Do doby účasti na nemocenském pojištění pro nárok na PPM se započítává doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole považovaná za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění, jestliže počátek šestého týdne před očekávaným dnem porodu připadne do období 270 kalendářních dnů ode dne úspěšného ukončení studia nebo k převzetí dítěte do péče  došlo v období 270 dnů ode dne úspěšného ukončení studia. • Výše PPM činí od prvního kalendářního dne 60% redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den.

30. Blíže ke změnám sociálního pojištění pro rok 2010, 2011, 2012 Změny v dávkách pro rok 2010 ve srovnání s rokem 2009 • http://akilda.webnode.cz/news/zmeny-davek-nemocenskeho-pro-rok-2010/ Aktuality pro rok 2011 a 2012 Náhrada mzdy od zaměstnavatele • http://akilda.webnode.cz/odborne-clanky/odborne-clanky-socialni-zabezpeceni/nemocenske-pojisteni/

31. ExkurzÚstavní soud, 166/2008 Sb. • Ke karenční době 3 dny • V rozporu s právem na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci • Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, byl změněn Nálezem ústavního soudu č. 166/2008 Sb.Účinnost od 1.7. 2008Nemocenská se od 1. července 2008 opět vyplácelo od prvního dne nemoci.

32. Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, částka 85 rozeslána dne 16. října 2007, www.sbirkazakonu.cz • Účinnost od 1. 1. 2008 – upozornění na změnu vybraných právních předpisů: • Změna zákoníku práce, část 27. • Změna zákona o zaměstnanosti, část 36. • Změna zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců, část 19. , zavedena karenční doba 3 dny • Změna zákona o nemocenském pojištění, část 25. • Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, část 23. (zavádí se maximální vyměřovací základy zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných pro účely placení pojistného)

33. Prováděcí nařízení vlády k ZP • N. v. č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci • N. v. č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě • N. v. č. 600/2006 Sb., o stanovení tropických nebo jinak zdravotně obtížných oblastí pro účely dodatkové dovolené

34. Související prováděcí předpisy • Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci • Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání

35. Prováděcí předpisy k odměňování • Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí • Vyhláška č. 462/2009 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad mění sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravné a stanoví průměrná cena pohonných hmot • Vyhláška Ministerstva financí č. 459/2009 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2010 • Sdělení MPSV č. 435/2008 Sb., o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. Až 3. Čtvrtletí 2008 pro účely zákona o zaměstnanosti, 22.942,- Kč • Sdělení MPSV 148/2009 Sb., pro st. soc. podp. • Aktuálně 2009 23.542, - Kč

36. Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, ve znění novely č. 217/2009 Sb. účinné od 20. července 2009, v návaznosti na insolvenční zákon, z. č. 182/2006 Sb., v platném znění • Zaměstnanec, kterému zaměstnavatel dluží mzdu, se může přihlásit o svůj nárok na úřadu a práce, v jehož obvodu má sídlo nebo místo podnikání zaměstnavatel, a současně může podat návrh na zahájení insolvenčního řízení. Úřad práce zveřejňuje na úřední desce informace o podání insolvenčního nárvhu na určitý podnik. • Lze uplatnit mzdové nároky za 3 měsíce rozhodného období, nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za rozhodné období, které je maximálně 6 měsíců před podáním návrhu na zahájení insolvenčního řízení a 3 měsíce po zahájení. • 3 měsíce rozhodného období, zpětně od prvního dne kalendářního měsíce, je-li podán insolvenční návrh u příslušného krajského soudu ČR na zaměstnavatele, který je v platební neschopnosti: 1. Zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, je po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit 2. Neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti • Celkově lze vyplatit 1 zaměstnanci za 1 měsíc částku jeden a půl násobku průměrné mzdy v národním hospodářství v době podání návrhu na insolvenční řízení, 1. květen 2009 – 30. duben 2010 je to 23.542,- Kč. 1,5 násebek činí 35.313,- Kč, maximálně lze vyplatit za období 3 měsíců 1 zaměstnanci tedy částku 105.940,- Kč.

37. Nový Antidiskriminační zákon • Zákon o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů, 198/2009 Sb. • Návaznost na §§ 16 a 17 zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění • Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, tzv. obrácené důkazní břemeno

38. Praktický problém v pracovním právu – pracovní poměr na dobu určitou u poživatele starobního důchodu • § 37 zákon a o důchodovém pojištění vyžadoval do konce roku 2009, aby měla taková osoba uzavřenou pracovní smlouvu na dobu určitou a to na dobu 1 roku maximálně • S účinností od 1. 1. 2010 již tato podmínka sledována není • Blíže též http://akilda.webnode.cz/news/doba-urcita-pozivatele-starobniho-duchodu-2010/

39. Problém nepřijetí právního předpisu • Pracovnělékařská péče – nahrazena pojmem závodní preventivní péče Legislativně technická novela ZP, účinnost od 1. 1. 2008, z. č. 362/2007 Sb.

40. Ústavní soud, 14. 3. 2008- z. č. 116/2008 Sb. • Nový zákoník práce napaden u Ústavního soudu § 24 odst. 2, § 322 odst. 2 písm. a) Viz samostatný článek na webu http://akilda.webnode.cz/ustavnisoudzmenilzp116-2008/ • Snížil například kontrolní pravomoc odborů, omezil výhody největších odborových organizací a posílil zaměstnanecké rady. Dál ale platí, že propuštění pracovníka musí zaměstnavatel s odbory projednat. • Parlament musí přijmout právní úpravu, která je v souladu s nálezem Ústavního soudu. • Soud posílil zaměstnanecké rady, které mohou fungovat i tam, kde již působí odborová organizace. • Když se odboráři z různých svazů na jednom pracovišti navzájem nedohodnou, nemusí zaměstnavatel uzavírat kolektivní smlouvu s nejsilnější odborovou organizací.

41. Přechodná a závěrečná ustanovení nového ZP • § 364 odst. 1 – podle nového zákoníku práce se řídí také pracovněprávní vztahy vzniklé před 1. Lednem 2007 • § 364 odst. 2 – podle dosavadních právních předpisů se řídí právní úkony týkající se vzniku, změny a skončení pracovního poměru, dohody o práci konané mimo pracovní poměr, jakož i další právní úkony učiněné před 1. Lednem 2007, i když jejich účinky nastanou až po tomto dni. Příklad: Výpověď z organizačních důvodů dne 15. 11. 2006. Pracovní poměry na dobu určitou uzavřené před 1. 10. 2004 se budou rovněž řídit od 1. 1. 2007 novým zákoníkem práce, tj. maximálně 2 roky, pak zákaz řetězení. • § 364 odst. 3 – pracovní poměry založené podle dosavadních právních předpisů volbou nebo jmenováním se považují za pracovní poměry založené pracovní smlouvou • 395 – výčet zrušených právních předpisů

42. Pracovněprávní vztah • Společenský vztah týkající se pracovního práva a bezprostředně související s vymezením předmětu pracovního práva – výkon závislé práce, § 2 odst. 4 zákoníku práce • Druhy: 1) Individuální a) Základní – pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti) b) Související – odpovědnostní vztahy (náhrada škody, dohoda o srážkách ze mzdy, odpovědnost při pracovních úrazech a nemocech z povolání), kontrolní vztahy zabezpečení práva na zaměstnání, kontrolní a odpovědnostní vztahy 2) Kolektivní Vznikají při sjednávání pracovních podmínek v kolektivní smlouvě.

43. Druhy pracovního poměru • Podle způsobu vzniku • Pracovní smlouva • Jmenování • Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr • Podle délky trvání pracovního poměru • Pracovní poměr na dobu určitou • Pracovní poměr na dobu neurčitou • Podle zaměstnavatele: • Právnická osoba • Fyzická osoba • Stát • Agentura práce • Podle místa výkonu práce • V prostorách zaměstnavatele • Domáčtí zaměstnanci - § 317 ZP

44. Zákaz jiné výdělečné činnosti • §13 odst. 4 ZP – další pracovní poměr – jen jiný druh práce • § 304 ZP – výdělečná činnost shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, s předchozím souhlasem zaměstnavatele, který může být kdykoli odvolán

45. Konkurenční doložka, § 310 ZP • Smluvní omezení výdělečné činnosti, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, po určitou dobu po skončení pracovního poměru, max. 1 rok. • Písemně po uplynutí zkušební doby, jinak je neplatná. • Lze-li po zaměstnanci spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které získal v zaměstnání a které by mohly při závažným způsobem ztížit činnost zaměstnavatele. • Zaměstnanci náleží přiměřené peněžité vyrovnání nejméně ve výši průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění závazku. • Za porušení závazku může být sjednána smluvní pokuta přiměřená povaze a významu podmínek. • Zaměstnavatel může odstoupit pouze pod dobu trvání pracovního poměru. • Zaměstnanec může vypovědět do 15 dnů po uplynutí splatnosti peněžitého vyrovnání, které zaměstnavatel nevyplatil.

46. Agenturní zaměstnávání Je upraveno v § 2 odst. 5 ZP a podrobnějšíúpravu obsahuje zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. vustanovení §§ 14, 58 až 66. Od 1. října 2004 mohou dočasně přidělovat zaměstnance pouze agentury práce spovolením ke zprostředkování zaměstnání, které uděluje příslušný úřad práce. Povolení ke zprostředkování zaměstnání - § 14 odst. 3 písm. b), § 60 zákoníku práce – uděluje osobě starší 23 let Ministerstvo práce a sociálních věcí Dvě smlouvy: • pracovní smlouva – zaměstnanec a agentura • dohoda o dočasném přidělení zaměstnance – agentura a uživatel pracovní síly

47. Přidělování zaměstnanců k jinému zaměstnavateli • Jen za účelem zvyšování či prohlubování kvalifikace • K výkonu práce jen jako agenturní zaměstnavatel • Agenturní zaměstnávání upravuje i nadále zákon o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb. • Dohoda mezi agenturou práce a uživatelem musí být uzavřena písemně pod sankcí neplatnosti • Problém – ujednání o podmínkách skončení dočasného přidělení, opatření k ochraně majetku, odpovědnostní vztahy

48. Řízení výrobního procesu • Zaměstnavatel - tzv. dispoziční pravomoc nad zaměstnanci. • Závazný pokyn - § 11 odst. 4 zákoníku práce. Jeho vydávání náleží zaměstnavateli, jeho vedoucím zaměstnancům; • Právo ukládat zaměstnancům úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci. • Je otázkou, zda vedoucí zaměstnanci jednají jménem svým nebo jménem zaměstnavatele; jde o to, komu se nesplněním pokynu protivíme. • Zde je na místě podotknout, že činí-li vedoucí zaměstnanec právníúkony za zaměstnavatele, účinky se promítají na zaměstnavatele. • Pokyn může mít formu jak individuální, tak hromadnou.

49. Pokyny zaměstnavatele • Co je plněním pracovního úkolu je upraveno v § 273 ZP, jedná se o tu činnost, která vyplývá z pracovní smlouvy, jiná činnost na pokyn zaměstnavatele, činnost na pokyn kolegy, činnost z vlastní iniciativy a činnost, která je předmětem pracovní cesty. Tyto otázky jsou důležité např. v otázkách náhrady škody; nicméně se nelze na zmíněný § 273 odvolat (vyvinit) tehdy, spáchám-li splněním úkolu trestný čin. • Lze se pokynům zaměstnavatele bránit? Samotný pokyn lze napadnout, jen má-li formu právního úkonu, nemá-li tuto formu, musím počkat až se mnou zaměstnavatel rozváže pracovní poměr výpovědí a tuto výpověď (= právníúkon) pak napadnout. • Nikdo není povinen plnit úkoly přesahující právní rámec. • Náležitosti pokynů jsou vyvozovány pracovněprávní vědou. Výjimkou jsou bezpečnostní normy. 1. Autor pokynu , 2. Adresát, 3. Výrok, 4. Podmínky, okolnosti, 5. Materiální podmínky

50. Předsmluvní vztahy Bývají tak označovány vztahy, které vznikají mezi subjekty vprocesu sjednávání pracovní smlouvy. Zaměstnavatel může získávat nové zaměstnance v potřebném počtu a kvalifikační či jiné struktuře buď vlastním výběrem (inzerce, doporučení) nebo za pomoci úřadu práce. Zásada rovného zacházení se vztahuje na pracovněprávní vztahy od jejich vzniku až po jejich skončení a v souvislosti s § 30 – 32 zákoníku práce i na předsmluvní jednání o vzniku konkrétního pracovněprávního vztahu. Proces sjednávání pracovní smlouvy probíhá ve třech fázích: a) informační fáze b) hodnotící fáze c) verifikační fáze Smlouva o budoucí pracovní smlouvě!