1 / 34

Neurčitá zájmena

Neurčitá zájmena. Indefinita VMS, 1. prosince 2009 Barbora Michlov á. Neurčitá zájmena…. blíže nenaznačují, o kom nebo o čem je řeč, nebo to naznačují jen obecně neoznačují osoby, věci a jejich vlastnosti přímo tím se liší od ostatních zájmen jsou nejpočetnější skupinou deiktických slov.

cricket
Download Presentation

Neurčitá zájmena

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Neurčitá zájmena Indefinita VMS, 1. prosince 2009 Barbora Michlová

  2. Neurčitá zájmena… • blíže nenaznačují, o kom nebo o čem je řeč, nebo to naznačují jen obecně • neoznačují osoby, věci a jejich vlastnosti přímo • tím se liší od ostatních zájmen • jsou nejpočetnější skupinou deiktických slov

  3. I. Tvoření zájmen • jsou tvořena na základě tázacích kořenů • k-, kd-, kt-, kud-, c-, č-, jak- • kdo, co, který, jaký, čí, kde, odkud, kudy, kam, jak

  4. A) Tvoření pomocí prexifiálního komponentu ně- • nese význam prosté neurčitosti • někdo, něco, nějaký, některý, něčí, odněkud, …

  5. Příklad • Někdo to rád horké. • Některé věci se nikdy nevysvětlí. • Zaběhl se k nám něčí pes.

  6. B) Tvoření pomocí sufixálního komponentu -si • nese význam neurčitosti (zdůrazněné či vědomé) • mluvčí se nechce nebo nemůže vyjádřit přesně a výstižně • kdosi, cosi, kterýsi, jakýsi, čísi

  7. Příklad • Žil v jakési vesnici na Moravě. • Kdosi nám včera klepal na dveře. • Cosi nám přelétlo nad hlavou.

  8. C) Tvoření pomocí sufixálního komponentu –koli(v) • vyjadřuje libovolnost, namátkovost pokud jde o výběr z množství • kdokoli(v), cokoli(v), kterýkoli(v), jakýkoli(v), číkoli(v)

  9. Příklad • Jakákoli z těchto košil ti sluší. • Kdokoli z vás mi mohl lehce pomoci. • K večeři si vezmi cokoliv z lednice.

  10. D) Tvoření pomocí sufixálního komponentů leda(s)-, lec-, všeli- • Má význam zdůrazněné neurčitosti, rozmanitosti, mnohosti bez výběru • Ledacos/leccos, leda(s)kdo/leckdo, všelico(s), …

  11. Příklad • To může znamenat ledacos. • Leckdo by s námi o tom rád hovořil. • U nás na půdě se dá najít všelicos.

  12. E) Tvoření pomocí výrazů bůhví-, čertví-, kdoví-, nevím- • nesou význam expresivně zesílené, zdůrazněné neurčitosti až nadměrnosti • bůhvíkdo, bůhvíco, kdovíco, nevímkdo

  13. Příklad • Očekává nevímco. • Já mohl být bůhvíco a být bůhvíkde. • Čertvíkdo to mohl udělat a proč.

  14. F) Tvoření pomocí výrazů málo-, sotva-, zřídka-, • mají zřetelný význam neurčité kvantifikace blízko mezních hodnot • málokdo, málokdy, zřídkakdo, zřídkakdy, sotvakdo, sotvakdy

  15. Příklad • Zřídkakdy se dostanu do divadla. • Sotvakdo může studovat jadernou fyziku. • Málokdo by dokázal skočit tak daleko.

  16. II. Neurčitá kvantifikace • Veselý, Vojtěch (2009): Lexikální sémantika neurčitých kvantifikátorů v současné češtině. SaS 70, 175–192 • kvantifikátory • určují množství objektů, o nichž platí obsah predikátu • univerzální: každý, všechen, žádný • existenční: někdo, některý, něco

  17. Kvantifikace • AMČ 3 • významový rys vyjadřující počet prvků třídy, pro který daná výpověď platí • kvantifikátory • číslovky • určité tří, pět • neurčité mnoho, pár • adjektiva mnohý • substantiva hromada, hrstka, • zájmena málokterý • adverbia hodně, trochu

  18. Neurčité kvantifikátory i. • množství většinou • udávají • hodnotí • relativní množství • hodně vody (malý slon) • absolutní množství • pár sklenic, několik bodů

  19. Relativní neurčité kvantifikátory ii. • Báze neurčité kvantifikace • bázové kvantum (základní množství) • Udávané kvantum • vůči bázovému kvantu určuje • orientaci • kvantum • hodně hrnečků • málo piva

  20. V Praze bylo včera velké horko. V Káhiře bylo včera velké horko. Báze, kvantum, interval báze

  21. Neurčité kvantifikátory v komunikaci • mluvčí zvolí neurč. kvantifikátor tehdy, když nemůže nebo nechce použít kvantifikátor určitý

  22. Příklad • Na Petrovu oslavu přišlo hodně lidí. • Mluvčímu je přesný počet znám, ale nepovažuje za nutné jej sdělit • Mluvčí má o počtu jen přibližnou představu • „hodně“ určuje množství

  23. Příklad • Na Petrovu oslavu přišlo třicet lidí, což je opravdu hodně. • Mluvčímu je v tomto případě znám přesný počet (třicet lidí) • „hodně“ obsahuje hodnotící složku vedle kvantifikační

  24. dost 1. • velké množství • nějaké množství je větší než množství, které mluvčímu připadá jako standardní • v kladných větách • s negací se mění i význam kvantifikátoru

  25. Příklad 1. • Od té doby bylo Lipno nějakou dobu dost tiché místo. • Od té doby nebylo Lipno nějakou dobu dost tiché místo.

  26. dost 2. • množství je hodnoceno jako stejné nebo větší než je nejnižší množství potřebné k uskutečnění určitého děje • tj. báze je „posunuta“ • odděluje uskutečnění nějakého děje od jeho neuskutečnění

  27. Příklad 2a. • Nikdy jsem neměl rád práci v dolech, ale honorář, který mi platili, byl dost vysoký na to, abych svou nechuť překonal. Pozn.:Výše honoráře byla v tomto příkladu větší než nejnižší hodnota, jež by ho přiměla „překonat nechuť“, případně byla této hodnotě rovna.

  28. Příklad 2b. • Nikdy jsem neměl rád práci v dolech a honorář, který mi chtěli zaplatit, nebyl dost vysoký na to, abych svou nechuť překonal. Pozn.: Pokud je přísudkové sloveso věty negováno, vyjadřuje kvantifikátor, že nějaké množství není dostatečně velké na to, aby příslušný děj mohl proběhnout.

  29. dost 3. • báze = nejmenší množství pociťované v dané situaci jako žádoucí • v záporných větách • množství se potom hodnotí jako stejné nebo větší (v případě záporných vět jako menší), než je základní množství

  30. Příklad 3. • Martin nebyl dost chytrý na to, aby tak těžkou zkoušku složil. • Martin byl pro něj chytrý dost. • Martin byl pro něj DOST chytrý. • v kladné větě • za kvantifikovaným výrazem • nebo s větným důrazem

  31. Kvantifikátor příliš

  32. Synsémantické kvantifikátory i. • částice jen

  33. Synsémantické kvantifikátory ii. • částice přinejmenším

  34. Použitá literatura: • Kolektiv autorů – 2002Encyklopedický slovník češtiny (Praha: Nakladatelství Lidové noviny) • Petr Jan – 1986 Mluvnice češtiny 2, Tvarosloví (Praha: Academia) • Šmilauer Vladimír – 1982 Nauka o jazyku českém (Praha: Státní pedagogické nakladatelství) • Havránek B., Jedlička A. – 2002 Stručná mluvnice česká (Praha: Fortuna) • Veselý Vojtěch – Lexikální sémantika neurčitých kvantifikátorů v současné češtině, Slovo a slovesnost 3/2009, pp. 175 – 192

More Related