Pasečnice

1. C H O D S K O Pasečnice

2. Chodsko je oblast v okolí západočeského města Domažlice

3. Chodové byli svobodní sedláci, kteří měli za úkol vykonávat ozbrojenou strážní službu české západní hranice. Zajišťovali neměnný průběh hranice a bezpečný provoz na obchodní stezce vedoucí do Bavorska

4. Za tuto službu získali ve 14. až 17. století panovnické výsady, které jim dávaly výjimečné postavení ve feudálním systému

5. Užívání všeho, co jim hraniční les poskytoval, ať už dříví, zvěř, nebo píci pro dobytek z lesních pastvin, bylo samozřejmostí

6. Koloveč Mohli svobodně nakládat se svým majetkem, stěhovat se, ale nejcennější privilegium bylo osvobození od roboty, které si ale nikdy nevymohli potvrdit písemně, což se jim později stalo osudným

7. Měli i vlastní samosprávu, tvořenou rychtářskou vsí a purkrabím sídlícím na domažlickém hradě.  Svá privilegia si udrželi téměř do konce 17. stol.

8. Chodský hrad, dnes Muzeum Chodska. Z původního středověkého hradu se zachovala pouze štíhlá válcová věž. Barokní přestavba v letech 1726-27 a úprava roku 1830 daly hradu dnešní podobu

9. Rekonstruovaná chodská jizba

10. Expozice muzea v Chodském hradu je velice bohatá a různorodá

11. Gotická truhla z 15. století ze sbírek Muzea Chodska

12. Draženov Odhaduje se, že strážní službu zajišťovalo jen asi 320 sedláků s rodinami

13. Trhanov Strážní službě byla přizpůsobena i výstavba vsí - vycházela z potřeby dokonalé obrany, zajišťované malým počtem obránců

14. Kdyně Každý útok na takto opevněnou vesnici znamenal pro nepřítele vážnou, často nepřekonatelnou překážku, jejíž dobývání přinášelo neúměrné ztráty, zvláště, když ji hájili zkušení a odhodlaní bojovníci

15. Neocenitelnými pomocníky ve službě byli psi

16. Chodský pes je velmi temperamentní, avšak dobře ovladatelný, velmi dobře a rád se učí

17. Chodské kroje

18. Lidový tanec a zpěv Lidové písně byly svatební, masopustní, velikonoční, vánoční, zpívalo se společně, nebyli posluchači, jen spolupěvci. („Za staryjch časů zpjivál každý, kdo houbu mjíl, mladý chytáli pjisničky vod staryjch, ha tak se to všecko hudržovalo v pamjeti“)

19. Nejrozšířenějším lidovým tancem je tzv. chodské kolečko. Svým původem spadá do 15. století. Jedná se o vířivý tanec, střídavě se hraje a tančí

20. Lidová hudba – dudácká muzika Na Chodsku i v celém Plzeňském kraji jsou pro lidovou muziku charakteristické dudy (také zvané kozel či pukl) a jejich různé formy použití jako doprovodného nebo i sólového nástroje. Tón v lidové hudbě udávají v Čechách již od 13. století. Dudy se dříve nafukovaly ústy jako ve Skotsku. Dnešní dudy s měchem (dymákem) se dostaly do Čech asi z Bavorska až v polovině 19. století. Současné dudy hrají poměrně hluboko v Es duru. Dudák hrál nejprve sám, pak se spojil s houslistou, tzv. houdkem. Později přibyl ještě Es klarinet a vznikla malá selská muzika

21. Je třeba se také zmínit o chodském praporu, který podle vyobrazení Mikoláše Alše a popisu Aloise Jiráska v románu Psohlavci měl mít zobrazenou psí hlavu. Historické prameny z r. 1543 však prokazují, že se Chodové shromažďovali pod praporem, na kterém byl zobrazen pár plstěných bot

22. Chcete se na chvíli se vrátit do školních lavic ? Kdo to byl Lomikar? Počátkem 17. století přichází na scénu šlechtický rod, který osud Chodska nezvratně poznamenal – Lammingerové z Albenreuthu. Odkud se vzali? Jistě to nikdo neví. Jeden z nich, Volf Vilém, se díky nepříliš čistým praktikám usadil jako pán v Újezdě a později získal nadvládu i nad dalšími chodskými vesnicemi. A to byla pro starousedlíky, uvyklé značné svobodě, velká rána. Volf Vilém z Lammingeru začal oklešťovat jejich práva – přikázal jim odevzdat střelné zbraně, které do té doby nosívali na svých pochůzkách, zakazoval jim kácet stromy, soud přenesl svévolně z Domažlic do Trhanova, a hlavně po nich vyžadoval robotu. Tu Chodové odmítali ze zásady, cítili se být podle svých starých práv svobodní. Vždyť stále ještě vlastnili 24 pergamenů, které kdysi dostali od svých králů! A ještě hůře jim bylo za Vilémova syna Volfa Maxmiliána Lammingera. Právě on je tím, kdo se nechvalně zapsal do chodské historie – známým „Lomikarem“. Volf Maxmilián zbudoval v Trhanově rozhlehlý zámek a dal se do průmyslového podnikání. Postavil huť na výrobu skla, železárnu, manufakturu na plátno. Jeho snaha o co nejvyšší zisk s sebou přinášela také stupňující se bezohlednost k poddaným, kteří pro něj byli jen zdrojem dobrých příjmů. A něco takového Chodové – zvyklí už z minulosti stát proti vrchnosti – opravdu nepřijímali dobře. Přestože je Lomikar donutil, aby mu vydali dávné pergameny, byli stále přesvědčeni o jejich platnosti

23. Zámek Trhanov

24. Chodové se rozhodli vyslat do Vídně deputaci se žádostí o potvrzení jejich starých výsad. Roku 1692 se do Vídně vydali sedláci Jan Sladký, řečený Kozina z Újezda a David Forst z Tlumačova a s sebou měli i dvě originální privilegia. Spolu s nimi se do Vídně vydal i Matyáš Just. Ve Vídni si najali advokáta Wilhelma Strausse. Císař netušil, co Chodové požadují, a proto reagoval nezávazně, choval se k Chodům vlídně a pak nařídil pražským místodržícím celou věc prošetřit. Chodové si však přijetí u císaře vyložili jako své vítězství. Brzy také přestali robotovat. Laminger okamžitě Chody obvinil ze vzpoury a žádal hrdelní tresty. Reskriptem z 12.ledna 1693 byla žádost Chodů o potvrzení privilegií císařem zamítnuta. Chodové nemohli uvěřit tomu, že je císař zradil. Vydali se proto znovu do Vídně. Císař jim předal list, který měli odnést do Prahy, v němž nařizoval místodržícím, aby Chodům vysvětlili, že jejich privilegia byla zrušena. Delegáti, mezi nimiž byl opět Kozina, se však mylně domnívali, že zvítězili. Cestu do Prahy vzali oklikou přes Chodsko, aby všem sdělili, že nesou do Prahy císařem podepsaný list, osvobozující Chody od roboty. V Praze však byla před očima osmi zástupců Chodů privilegia zničena. Chodové byli vyzváni ke slibu poslušnosti, ti se však odvolali na to, že nemají plnou moc svých obcí a slib odmítli. Proto byli uvězněni a na Chodsku mezi tím došlo k povstání, proti kterému zasáhlo vojsko. Při náhodném výstřelu byl smrtelně zraněn jeden Chod. 17.července 1693 v Trhanově zástupci jednotlivých obcí slíbili poslušnost

25. Původní návrh rozsudku byl pro vůdce Chodů mírný, jeden rok nucené práce pro Kozinu, Syku a Justa, půl roku vězení pro barona Tunkla. Laminger však chtěl Chody jednou provždy zastrašit a přičinil se o radikální zvýšení trestů, tři vůdci Chodů měli být popraveni, dva vypovězeni ze země, dvanáct potrestáno nucenými pracemi a Tunkl měl být potrestán pevnostním vězením. Císař však tresty zmírnil a rozhodl o popravě jen jednoho z Chodů. Protože jeden z kandidátů, Kryštof Hrubý, ve vězení zemřel, rozhodla komise pro Kozinu. 28.11.1695 byl Jan Sladký Kozina v Plzni popraven oběšením Kresba Kozinovy popravy v Plzni

26. Brána statku Jana Koziny - Újezd

27. Kozinův statek V senci u Kozinů

28. Socha Jana Sladkého Koziny na Klatovské třídě č. 143 v Plzni

29. Chodsko a jeho lid ve svém díle popsal i Alois Jirásek Chodská Lhota

32. Jsou odtud i význačné osobnosti našeho života. To by ale vydalo na další prezentaci Mrákov

33. Jindřich Šimon Baar (7. února 1869 – 24. října 1925 Klenčí pod Čerchovem) byl český katolický kněz, básník a spisovatel

34. Citát J. Š. Baara na pomníku na Výhledech: Pane Bože!Všecky struny v srdcimém již popraskaly.Jedna jediná mi zbyla.Miluješ-li mě – dej – abychsměl na ni zahrátpíseň o lásce k tétotvrdé kamenité zemi. – J. Š. Baar

35. Jindřich Jindřich (5. března 1876, Klenčí pod Čerchovem – 23. října 1967, Domažlice) byl český hudební skladatel, klavírista, sbormistr, etnograf a sběratel lidových písní

36. Kaplička v Mrákově Na Chodsku najdeme i řadu muzeí. Podívejme se do jednoho z nich

37. MUZEUM TECHNIKY A ŘEMESEL KOLOVEČ

38. Muzeum s výstavní plochou 1000 m2 a více než 7500 exponáty patří mezi největší a nejobsáhlejší muzea svého druhu v Česku. V expozicích jsou zastoupena všechna tradiční řemesla a živnosti, které se nacházely na vesnici

39. Kloboučnictví

40. Mechanická sekera

41. Výroba keramiky

42. Školní třída

43. Expozice hodin

44. Hodinářství

45. Hostinec roku r. 1900

46. Cihlářství

47. Expozice elektra

48. Koloniální obchod r. 1930

49. Ordinace dentisty s laboratoří. Pokud vám to připomíná zubaře, tak je to ono

50. Pasti a pastičky