1 / 35

Vymírání hmyzu v Čechách a na Moravě

Vymírání hmyzu v Čechách a na Moravě. Analýza Červené knihy bezobratlých ČR Čížek L., Konvička M., Fric Z., Beneš J. Červený seznam ohrožených druhů České republiky Bezobratlí JAN FARKAČ, DAVID KRÁL & MARTIN ŠKORPÍK 2005. Vymírání hmyzu v ČR. V ČR cca 25 – 30 000 druhů hmyzu

derron
Download Presentation

Vymírání hmyzu v Čechách a na Moravě

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Vymírání hmyzu v Čechách a na Moravě Analýza Červené knihy bezobratlých ČR Čížek L., Konvička M., Fric Z., Beneš J. Červený seznam ohrožených druhů České republiky Bezobratlí JAN FARKAČ, DAVID KRÁL & MARTIN ŠKORPÍK 2005

  2. Vymírání hmyzu v ČR • V ČR cca 25 – 30 000 druhů hmyzu • „Oficiálně“ EX 626 druhů Jenže: • mnoho skupin chybí např. většina blanokřídlých – nejpočetnější skupiny) • ne všechny skupiny udělány stejně

  3. Vymírání hmyzu v ČR Efekt prozkoumanosti - vymřeníčastěji udáváno v populárních skupinách

  4. Vymírání hmyzu v ČR Efekt „dědkovitosti“ – starší autoři udávají méně vymřelých, ale více ohrožených druhů

  5. Vymírání hmyzu v ČR a Bavorsku

  6. Vymírání hmyzu v Německu

  7. Vymírání hmyzu v ČR Motýli – nejlépe prozkoumaná skupina Vymřely hlavně druhy nelesních až holých a vysoce heterogenních stanovišť Vymřely hlavně druhy suchých stanovišť Nejvíce vymřelo nížinných druhů

  8. Vymírání hmyzu v ČR Kolik a jakých druhů skutečně vymřelo? Paraziti „Rozumně“ prozkoumané skupiny: Paraziti Paraziti Paraziti Paraziti Paraziti

  9. Vymírání hmyzu v ČR Jaké druhy vymírají? holá půda a nelesní biotopy dravé a saprobiontní

  10. Vymírání hmyzu v ČR Jaké druhy vymírají? nížinné suchomilné

  11. Vymírání hmyzu v ČR Srovnání 4 skupin (Saltatoria, vosy, včely, denní motýli) ze 4 srovnatelně velkých území • motýli nejsou žádnou výjimkou • území srovnatelná s ČR ztratily okolo 10% hmyzích druhů • většina nezpracovaných druhů jsou parazitoidi a paraziti, zvláště rizikové trofické kategorie

  12. Vymírání hmyzu v ČR 10% ztrát jsou až 3000 druhů!!! Přestože: • v ČR pracují sta až tisíce profesionálních ochranářů • v ČR má ochrana přírody nejméně půl století tradice • dnes se vynakládá nejvíce prostředků • asi 15% rozlohy ČR je chráněno • veřejnost se o ochranu přírody zajímá Co za to může? • útlum pastvy • zalesňování • ochrana přírody • preferuje lesy • zaměřená na kytky (=entomologové málo aktivní) • rezervace malé, nevhodný management A co s tím? • přiznat zásadní problém • vzdělat ochranáře i veřejnost (les NENÍ jediná příroda) • začít restaurace biotopů – extinkční dluh

  13. Vymírání hmyzu v ČR Jaké druhy nám vymřely? Druhy závislé na holé půdě a nelesních biotopech A které jsou na řadě teď?

  14. Vymírání hmyzu v ČR Vyhynulé nelesní druhy doplatily na změnu hospodaření (=intenzifikace zemědělství) V lesích – také zásadní změny hospodaření –intenzifikace dnes jediná ekonomická fce lesa – prům. zpracovatelné dřevo Strom – dlouhověký organizmus, změny se projevují pomaleji = velký extinkční dluh tvorů závislých na stromech

  15. Polopřirozený – struktura i/nebo druhové složení blíže přirozenému stavu Co je to přirozený les? Téměř přirozený –struktura i druhové složení téměř odpovídá přirozenému stavu (vzásadě klimax) Plantáž – umělá struktura i druhové složení Přirozený –struktura i druhové složení shodné s původním stavem, neovlivněno člověkem Slovní ekvilibristika, záleží na tom, jak rozumíme slovům „původní“ a „přirozený“

  16. Porost -stejnověký -jednoetážový - hustý (vysoké zakmenění) -jednodruhový (monokultura) Cílový tvar většiny lesních porostů u nás Biodiverzita = 0 Intenzivní lesnictví = zemědělství Co není přirozený les? PLANTÁŽ (forest plantation)

  17. Les přirozený – prales? Lužní pralesy u soutoku Dyje a Moravy -vysoká diverzita dřevin -více etážové a různověké • spousta mrtvého dřeva • vysoká biodiverzita JENŽE - Slovanské osídlení • kosti dropa aj., pylové analýzy ↓ v roce 800 n.l. neexistovaly původně otevřená krajina lesostep Přirozený vs. nepřirozený les Les nepřirozený – plantáž apod. – máme jasno

  18. Přirozený vs. nepřirozený les Pralesy nížin Doubravy např. Ranšpurk Cahnov -Soutok dříve -vysoký podíl dubu, jilmu dnes • dub nezmlazuje • převládá jasan, habr • ↓ - mizení biodiverzity

  19. Přirozený vs. nepřirozený les Pralesy středních a vyšších poloh Buko-jedlové např. Mionší dříve -vysoké zastoupení jedle dnes • jedle nezmlazuje • převládá buk • ↓ - mizení biodiverzity

  20. Změny v bezzásahových lesích Pralesy v ČR – lesy s přirozenou skladbou dřevin - bez přímých zásahů člověka - delší čas pod ochranou, můžeme sledovat vývoj porostů Dochází k jasné změně ve složení porostů - mizí hlavní dřeviny - dub, jedle neschopné zmlazovat ve stínu - nastupují jiné - habr, jasan, buk ve stínu zmlazují výborně -zvyšuje se zakmenění (=větší zástin) oproti historickým hodnotám Zarůstají nám pralesy?!

  21. Změny v bezzásahových lesích ??Mají nám tyto změny vadit, nebo ne?? Nemají, protože: – jde přece o pralesy, tam človek nemá co zasahovat - les se vrací do původního stavu, nakonec vznikne krásný a bohatý klimax -sledujeme přirozené přírodní procesy, dub ani jedle nevyhynou, prostě počkejme, co se stane

  22. Změny v bezzásahových lesích ??Mají nám tyto změny vadit, nebo ne?? Mají, a tedy je třeba proti nim zasáhnout, protože: - s houstnutím (zarůstáním) lesa a změnou složení dřevin mizí velké procento “lesní“ biodiverzity = vymírají nám živočišné a rostlinné druhy „klimax“, „prales“, „původní les“, „přirozený proces“ = mentální konstrukce, lidské „výmysly“, mění se s vývojem vědních disciplín X druhy - na naší mysli (téměř) nezávisle existující entity

  23. Co nepřežije v bezzásahových lesích Motýli – hnědásek osikový • okáč jílkový ale i jasoň dymnivkový a desítky dalších druhů potřebují světliny, rozvolněné lesy, ranná sukcesní stadia lesů v hustém lese přežijí vlastně jen batolci a okáč pýrový

  24. Co nepřežije v bezzásahových lesích Xylofágní hmyz – tesařík obrovský - páchník hnědý - krasec Eurythyrea quercus většina tesaříků a krasců potřebuje osluněné dřevo, často větších průměrů = nežijí v korunách a v „pralesích“ nejsou dub a jilm hostí více druhů než habr a jasan (a mnohem více specialistů)

  25. Co nepřežije v bezzásahových lesích Nejde jen o hmyz mandelík hajní lelek lesní

  26. Co nepřežije v bezzásahových lesích Otázka: Byl-li na našem území téměř všude hustý prales, kde žili všichni tihle živočichové??? Odpověď: Buď tu nebyli (ale oni byli), nebo tu alespoň místy nebyl hustý prales, jaký dnes najdeme v bezzásahových rezervacích

  27. Jak udělat z hustého lesa řídký? Před příchodem člověka: katastrofy - oheň, škůdci – frekvence neznámá býložravci -teorie pastevní savany(Vera 2000) Příchod člověka moc nezměnil: oheň – pračlověk zřejmě lovilohněm - v Evropě se neví, ale spíš ano, indiáni, Aboriginies, Papuanci i Afričani vypalovali o 106 pastva – vyměnil pratura za kravku, kozy, ouce, prasata páslo se všude klučení – spíš menší dřevo na otop, velké stromy těžko zpracovat pařezina – stromy obrůstají z pařezů pollarding (ořezávání) – hlavaté vrby – taky pařez, ale vysoký Střední les – pařezina s výstavky (vzrostlé stromy)

  28. Tradiční formy hospodaření Oheň – ideální, když chci zahubit křoví a nechat větší stromy (dříve kvůli lovu a pastvě) př. Rumunsko V Severní Americe běžně praktikovaný management CHÚ, u nás se ochranáři bojí, přitom tam rostou stejné stromy a žijí stejná zvířata Restaurace savany v Minnesote Dostanu velmi řídký les (=savanu), kde žije tesařík obrovský, nosorožík kapucínek, jasoň dymnivkový, mandelík ale i kobylka sága Ponecháno “přirozenému“ vývoji, vznikne husty les, kde nežije celkem nic Před Po - restaurovana savana Při – těžba, pak oheň

  29. Tradiční formy hospodaření Lesní pastva – vede k potlačení náletu, bují křoviny (trnité) nejlépe snad v kombinaci s občasným vypalováním (potlačujekřoví), vede ke vzniku tzv. parkové krajiny (parkland) -u nás dříve široce rozšířená, v době osvícenství zakázána -zákaz platí dodnes –pastevní les zůstal vlastne v oborách (tam zase často naopak trvale přezvěřeno, stavy zvěře kolísaly)

  30. Tradiční formy hospodaření Výmladkové hospodaření – pařezina -dříve široce rozšířené - dřevo na topení -výborná pro hmyz – ořezaný pařez nabízí živé i mrtvé dřevo, i osluněné, vznikají dutiny

  31. Tradiční formy hospodaření Výmladkové hospodaření – pollarding – ořezávání - dřevo na topení-výborná pro hmyz – ořezaný kmen nabízí živé i mrtvé dřevo, i osluněné, vznikají dutiny • náhrada starých stromů v intenzivně využívané krajině – vrbovny • pollarding snesou i jilmy, topoly, lípy a mnoho dalších stromů Páchník hnědý – v dutinách stromů, nejlépe osluněné, ohrožený Dutinu má málo stromů, ale ořezávané stromy téměř všechny

  32. Tradiční formy hospodaření Střední les – pařezina s výstavky -výhody pařeziny, ale i savany (osluněné starší stromy) • ideální management pro chráněná území nemusí daňového poplatníka stát ani korunu (Bavorský příklad) - žije tam všechno (skoro)

  33. Extinkční dluh v našich lesích K vymření organizmu nedochází ihned po změně podmínek Prodleva – záleží na intenzitě změn a vlastnostech druhu přestane se množit – vymře rychle začne ubývat – vymře po delší době, ale stejně to má spočtené Ke změnám hospodaření došlo před 200-80 lety stromy žijí staletí, změna může být vidět až po delší době mnohé druhy přežívají dočasně, v rámci ext. dluhu Příklad: Tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) v osluněných dubech na pomezí živého a mrtvého dřeva dříve pařeziny nížin a pahorkatin v celé ČR dnes pouze JM a Třeboňsko Na Břeclavsku v obrovských starých dubech (300-450let) Tak velké stromy v lese nevyrostou Pozůstatek pastevního a středního lesa Dnes dožívají, ale není mladší generace

  34. Extinkční dluh v našich lesích Solitérní jilmy vazy (Ulmus laevis) na Břeclavsku – jediné útočiště těchto brouků: krasec Scintilatrix mirifica krasec Anthaxia hackeri krasec Anthaxia tuerki krasec Anthaxia deaurata plus těžiště výskytu dalších dvou jilmových specialistů Populace 4 druhů kriticky ohrožených brouků přežívá na méně než 20 stromech

  35. Závěr • Přirozený les – bez velkých býložravců a ohně nemůže existovat • Ikdyž člověk někde třeba 200let netěžil, les není přirozený • Sledovat vývoj porostu v oplocených malých rezervacích – podobná zpozdilost jako nekosit louku, protože na ní rostou orchideje • Oheň i pratura lze nahradit – pastva, výmladkové hospodaření Nejvyšší čas opustit koncept bezzásahovosti http://www.entu.cas.cz/~cizek/

More Related