PRVNÍ POMOC

1. PRVNÍ POMOC AKUTNÍ STAVY VZNIKLÉ Z ÚRAZOVÝCH PŘÍČIN

2. POPÁLENINY KŮŽE Největší orgán těla a řadou funkcí • termoregulační-udržuje teplotu organismu • protektivní-ochrana před zevní infekcí • zabraňuje ztrátám tělesných tekutin • senzorický orgán-rozlišuje mezi stimuly bolesti, dotyku, tepla • určuje identitu jedince-barva pleti

3. POPÁLENINY Závažnost popáleninového traumatu určují faktory: • mechanismus úrazu • rozsah postižení • věk postiženého • hloubka postižení • lokalizace postižení • anamnéza postiženého (choroby předchozí či probíhající)

4. Mechanismus úrazu Popáleniny vzniklé • kontaktem s horkým pevným tělesem – termické popáleniny • kontaktem s horkou tekutinou (95% dětských popálenin) • kontaktem s horkým plynem (pozor na postižení dýchacích cest – inhalační trauma)

5. Rozsah postižení • Vyjadřuje se v % celkového tělesného povrchu • Metoda užívaná u dospělých a velkých dětí je tzv. devítkové pravidlo (hlava a krk 9%, jedna DK 18%, jedna HK 9%, přední plocha trupu 18%, zadní plocha trupu 18%, genitál 1%) • U dětí toto pravidlo neplatí – speciální tabulky

6. Věk postiženého • Je opakovaně prokázáno, že jedinci mladší 2 let a starší 60 let mají vyšší úmrtnost než ostatní věkové skupiny Za rozsáhlé těžké popáleniny se považuje překročení dolní hranice • Děti do 2 let 5% povrchu těla, děti od2 do 10 let 10%, děti od 11 do 15 let 15%, dospělý 20%, nad 60 let 10%

7. Hloubka postižení • I.stupeň – zarudnutí, bolestivost, ireverzibilní změny bez následků • II.stupeň – poškození epidermis a části dermis, puchýře, IIa – hojí se spontánně, IIb – hojí se epitelizací (vznikají hypertrofické jizvy) • III.stupeň – zničení kůže v celé tloušťce – nekróza, není schopnost spontánního zhojení, chirurgická léčba (nekrektomie s následnou transplantací) • IV.stupeň – poškození hlubokých struktur kůže, svaly, šlachy (zuhelnatění)

8. Hloubka postižení Nově se dělí popáleniny dle mezinárodní klasifikace popáleninových traumat • Povrchové – částečné poškození nebo ztráta kůže se zachováním vlasových folikulů a potních žlázek, zhojení nastává spontánní epitelizací • Hluboké – ztráta kůže v celé tloušťce, event. se ztrátou podkoží, devitalizací svaloviny i kosti

9. Lokalizace postižení • Nejzávaznější lokalizace obličej, krk, ruce, perineum a genitál, plosky nohou

10. První pomoc Chlazení • nechladit kostkami ledu (stupňují lokální vázokonstrikci, ischémii a místní prohloubení léze) • nejvhodnější teplota pro chlazení je 8°C • chladit pouze obličej, krk, ruce a to i u rozsáhlých traumat • vůbec nechladit při rozsahu větším než 5% u batolat, 10% u dětí od 2-10 let, 20% u dospělých – u neuváženého chlazení hrozí hypotermie→bradykardie →srdeční zástava

11. První pomoc Poškození organismu hořením • uhasit oheň • zabránit postiženému v útěku a jakémkoli pohybu • poloha horizontální (aby plameny šlehající vzhůru nezasáhly obličej)

12. První pomoc • zabalit do vlněných pokrývek, kabátu apod. a pomalu ho koulet po zemi (vlna nehoří) nebo polít čistou vodou • zabránit prohloubení léze – co nejrychlejší ochlazení • zabránit znečištění postižených ploch sterilními rouškami nebo vyžehlenými prostěradly či ručníky • omezit manipulaci s poraněnými plochami • nepoužívat zásypy, masti a ulpívající obvazy (buničina, vata, akutol)

13. ELEKTROTRAUMA Faktory určující závažnost elektrotraumatu • typ proudu • množství proudu • napětí • odpor tkání • velikost kontaktní plochy • doba kontaktu • cesta průchodu proudu • Prostředí (uzemnění)

14. Typ proudu • stejnosměrný • střídavý Při nízkém napětí je střídavý proud trojnásobně nebezpečný, proud větší než 5 mA způsobuje ulpění na zdroji energie. Při vysokém napětí mají oba proudy stejný smrtící účinek.

15. Množství proudu • 15 mA – flexní kontraktury • 60 mA – fibrilace komor • 5000 mA – popáleninové trauma • 10 000 mA – křeče a respirační selhání

16. Napětí <24 V – zcela bezpečné

17. Odpor tkání • Odpor kůže se mění podle tloušťky, čistoty a vlhkosti • Vysoký odpor na ploskách nohou a ve dlaních • Čím větší odpor tím hlubší je lokální poškození, čím menší odpor tím rozsáhlejší je systémový účinek proudu (úmrtí ve vaně)

18. První pomoc • Vypnutí elektrického proudu • Zrušení kontaktu postiženého s elektrickým vedením • Uhašení plamenů • Zabránit poranění zachránce • Vypnutí vysokého napětí • Dodávku elektrického proudu lze přerušit zkratováním vedení vhozením vodiče • Postiženého oddálit z okruhu dlouhým nevodivým předmětem (dřevěná tyč) • Přibližovat se k oběti drobnými krůčky – „Krokové napěti“

19. Poranění bleskem • Nemusí být vždy smrtelné – 65% přežití • Bezprostřední příčina smrti je kardiopulmonální zástava – k obnově srdeční akce může dojít velmi rychle, ale příliš dlouhá apnoe (až 15 minut) bývá primární příčinou smrti • Lokálně – různě hluboké popáleniny až zuhelnatění tkání První pomoc: neodkladná KPR

20. KRANIOCEREBRÁLNÍ PORANĚNÍ(KCP) • Nejčastější příčinou jsou dopravní nehody, přibývá KCP způsobených střelným poraněním • Postižení bývají nejčastěji mladí lidé v produktivním věku (30 let) a muži 2X častěji než ženy

21. KRANIOCEREBRÁLNÍ PORANĚNÍ • Zlomeniny lebky (klenba a spodiny lební) • Fokální poranění mozku – kontuze (anatomické změny mozkové struktury), intracerebrální, subdurální a epidurální hematom • Difúzní poranění mozku – komoce

22. KRANIOCEREBRÁLNÍ PORANĚNÍ Intracerebrální hematom • Vzniká zpravidla po těžkých poraněních hlavy se zlomeninami lebky, kontuzí, epidurálním a subdurálním krvácením. Subdurální hematom • Krvácení pod mozkovou plenu. • Zdrojem krvácení jsou žíly (povrchové mozkové nebo procházející subdurálním prostorem). • Bývá pomalé a může se spontánně zastavit. • Dělí se na akutní (příznaky do 3 dnů), subakutní (od 3 dnů do 3 týdnů) a chronické (více než 3 týdny). • Příznaky - poruchy vědomí.

23. KRANIOCEREBRÁLNÍ PORANĚNÍ Epidurální hematom • Krvácení nad tvrdou plenu, jde o arteriální krvácení. • Příznaky: kvantitativní porucha vědomí, postižený se rychle probere – tzv. volný interval (může trvat minuty až hodiny)- bolest hlavy, zvracení, spavost, bradykardie, hemiparéza – bezvědomí.

24. KRANIOCEREBRÁLNÍ PORANĚNÍ První pomoc • Při zachovalém spontánním dýchání a srdeční akci – stabilizovaná poloha • V poloze v leže podložit hlavu • Nepodávat nic per os • Co nejrychleji volat RZP – hrozí rychlá změna stavu

25. PORANĚNÍ PÁTEŘE A MÍCHY(SPINÁLNÍ PORANĚNÍ) • Dělí se na úrazy páteře bez poranění míchy, s poraněním míchy a úrazy míchy bez poranění páteře. Příčiny: autonehody, pády z výše, závaly a pády hornin, skoky do mělké vody, úrazy při sportu (hokej, jezdectví) Příznaky:ochabnutí HK a DK, poruchy dechu (ochablost končetin zjistíme u postižení při vědomí)

26. PORANĚNÍ PÁTEŘE A MÍCHY(SPINÁLNÍ PORANĚNÍ) První pomoc • Vyloučit jakýkoli pohyb zraněného • Uložit jej na tvrdou podložku • Obložit hlavu tak, aby s ní nebylo možné pohybovat do stran • RZP fixuje krční páteř pomocí krčního límce • Při KPR pozor na záklon hlavy • Transport na tvrdé, rovné podložce

27. OBĚŠENÍ A UŠKRCENÍ • Jsou poranění, při nichž je příčinou smrti náhlá zástava přívodu kyslíku do mozku (stisknutí obou krkavic). • Může dojít k poranění krční páteře, míchy nebo hrtanu. První pomoc • Odstranit škrtící předmět, visících postižených tak, aby nedošlo pádem na zem k dalšímu poranění. • Uvolnit dýchací cesty obvyklým způsobem. • Zahájit KPR.

28. PORANĚNÍ HRUDNÍKU • Jsou závažná zvláště proto, že kromě hrudní stěny mohou postihnout i životně důležité orgány (plíce, srdce, velké velké cévy) Zavřená poranění hrudníku • Patří sem zlomeniny žeber (1 žebro, sériové zlomeniny), zlomeniny sterna a vznik zavřeného pneumotoraxu. • Charakteristické je paradoxní dýchání (vylomená část hrudní stěny se při vdechu a výdechu chová jinak než zbytek hrudníku – při vdechu se vtahuje a při výdechu vyklenuje).

29. PORANĚNÍ HRUDNÍKU Zavřený pneumotorax • Při poranění hrudníku, průdušek nebo plicního parenchymu dochází ke komunikaci DC s pohrudniční dutinou. Brání rozepěti plíce při vdechu. • Postiženého uklidíme a volíme polohu v polosedě s podloženými zády. • Při patrném nerovnoměrném vyklenování hrudníku – fixace hrudníku elastickým obinadlem. • Při zástavě dýchání zahájíme KPR a rychle zajistíme RZP.

30. Zavřený pneumotorax • úplný nebo částečný kolaps plíce

31. PORANĚNÍ HRUDNÍKU Otevřená poranění hrudníku • Uměle vytvořená komunikace mezi zevním prostředím a pohrudniční dutinou. Otevřený pneumotorax • Vzniká následkem bodného, střelného a někdy i tupého poranění hrudní stěny.

32. PORANĚNÍ HRUDNÍKU • Trvala komunikace dutiny hrudní se zevním prostředím – rána krvácí a uniká jí navenek vzduch. • Každé nasátí vzduchu do pohrudniční dutiny zhoršuje stav – plíce kolabuje a vnikající vzduch přesunuje plíci a mediastinum na opačnou stranu. • Postižený je dušný a cyanotický. • V prvém okamžiku je důležité uzavřít otvor v dutině hrudní dlaní (postiženého či zachránce) • Poloha v polosedě, RZP.

33. Otevřený pneumotorax • vlání mediastina

34. PORANĚNÍ HRUDNÍKU Záklopkový (ventilový) pneumotorax • Bezprostředně ohrožuje život postiženého, jedná se o jednostrannou komunikaci zevního prostředí s pohrudniční dutinou. • Vzduch se při vdechu dostává do pohrudniční dutiny, ale při výdechu se poranění uzavře – měkké tkáně brání zpětnému pohybu vzduchu. • Stejnostranná plíce rychle kolabuje – při každém vdechu se zvětšuje přetlak a tlačí srdce a plíce na opačnou stranu.

35. PORANĚNÍ HRUDNÍKU • Zhoršuje se ventilace a oběh, postižený je dušný a neklidný, cyanotický, má zvýšenou náplň krčních žil, dochází ke zmenšování dýchacích pohybů. • Neprodyšně uzavřít otvor v dutině hrudní a co nejrychleji transport do nemocnice RZP. Hemothorax • Hromadění krve v dutině hrudní následkem poranění mezižeberních cév, žeber a plic.

36. Záklopkový pneumotorax • přetlak v pohrudniční dutině • přetlačení mediastina a stlačení srdce a velkých cév

37. ZÁVAŽNÁ PORANĚNÍ BŘICHA A RETROPERITONEA Otevřená poranění • Vznikají následkem bodných, sečných, řezných nebo střelných ran. • Bývá poraněno současně více orgánů – může dojít k vyhřeznutí střev. Vyhřezlé útroby nikdy nevsunujeme zpět do břišní dutiny, ale poraněnou část zabalíme např. do čistého ručníku, prostěradla. • Nepodáváme nic per os. • Co nejrychlejší transport.

38. ZÁVAŽNÁ PORANĚNÍ BŘICHA A RETROPERITONEA Zavřená poranění dutiny břišní • Vznikají tupým mechanismem (pád, tlaková vlna, tupý předmět). • Postižený si stěžuje na bolesti, může dojít k rozvoji šoku. • Úlevová poloha je na zádech s podloženými končetinami. • Nepodáváme nic per os. • Rychlý transport RZP.

39. PORANĚNÍ KOSTÍ A KLOUBŮ Poranění kloubů • Zhmoždění kloubů (cotrusio) • Podvrknutí (distorsio) • Vymknutí (luxacio) Poranění kostí Fraktura - zlomenina – porušení kontinuity kosti. • Jednoduché – pouze kost • Komplikované – dochází i k poranění měkkých tkání, cév a nervů • Zavřená zlomenina - není porušen kožní kryt • Otevřená zlomenina - porušení, poranění kožního krytu

40. PORANĚNÍ KOSTÍ A KLOUBŮ Charakteristické rysy poranění kostí a kloubů • Změna tvaru, otok, bolest, porucha funkce Komplikace • Krvácení do okolní tkáně nebo navenek z poraněných cév • Porušení funkce nervů • Značné krevní ztráty

41. PORANĚNÍ KOSTÍ A KLOUBŮ První pomoc Dlaha musí zasahovat dva nejbližší klouby, vždy následuje odborná lékařská pomoc.

42. PORANĚNÍ KOSTÍ A KLOUBŮ Zlomeniny kostí HK • Zlomenina lopatky a klíční kosti, zavěsíme na šátkový obvaz. • Zlomenina kosti pažní – použijeme dlahy (i improvizované) tak, že musí přesahovat rameno i loket, poté končetinu dáme na závěs a přivážeme k tělu, bez dlahy – závěs a připevnění k hrudníku. • Zlomenina předloktí – přiložení dlahy přesahující zápěstí a loketní klub, poté závěs na šátek.

43. PORANĚNÍ KOSTÍ A KLOUBŮ Luxace kloubů HK • Nikdy nenapravujeme, transport postiženého vždy v poloze jakou HK zaujímá (od těla, při těle – závěs HK). Jde-li o zlomeninu s velkým tepenným krvácením – nejprve stavíme krvácení a imobilizace až po zastavení krvácení !!!!

44. PORANĚNÍ KOSTÍ A KLOUBŮ Zlomeniny DK • Může být zlomenina stehenní kosti, bérce, hlezna a nohy. • Většinou je tato zlomenina spojena s krvácením či šokovým stavem.

45. PORANĚNÍ KOSTÍ A KLOUBŮ • Neupravujeme patologický tvar končetiny • Otevřenou zlomeninu kryjeme sterilně a teprve pak imobilizace. • Imobilizace stehenní kosti je velmi náročná, musí být dva zachránci a provizorní dlaha sahá od bederní krajiny po kotník.

46. PORANĚNÍ KOSTÍ A KLOUBŮ • Imobilizace bérce – dlaha přesahuje kolenní kloub a sahá ke špičce nohy. • V nouzi lze končetiny svázat k sobě, kdy zdrav tvoří dlahu pro poraněnou končetinu. • Odsun poraněného vždy v leže. Luxace DK • Imobilizaci provádím tak, že nepohybujeme poraněnou končetinou a zraněného znehybníme obložením. • Svázaní DK – u luxace kyčle, luxace kolena – dvě dlahy od kyčelního přes hlezenní kloub.

47. KRVÁCENÍ • Krev představuje 5-7% hmotnosti dospělého jedince (3,5-5l), u dětí je to 10% hmotnosti. • Zajišťuje, kromě jiného, přísun živin a kyslíku do tkání.

48. KRVÁCENÍ • Ztráta krve znamená vždy oslabení, případně ohrožení, které závisí na velikosti a rychlosti ztráty, např. náhlá ztráta 2/3 objemu kolující krve vede ke smrti jedince, objemově menší ztráta vede k rozvoji hemoragického šoku. • Organismus je schopen do určité míry malé ztráty, během další časové jednotky, kompenzovat.

49. Vnější tepenné krvácení • Příčinou bývá hluboká bodná, řezná, sečná, tržná rána. • Krev je jasně červená a může být zpěněná. • Vystřikuje z rány v pravidelných intervalech (podle pulzu). • Při krvácení z velkých tepen (krční, pažní, stehenní), lze vykrvácet do 60-90s.

50. Vnější tepenné krvácení První pomoc • Musí být co nejrychlejší a dostatečně účinná. 1. Stisknutí poraněné tepny přímo v ráně (při zasažení velkých tepen nebo při nezvladatelném krvácení). Prsty obalíme kapesníkem nebo mulem.