1 / 25

Morfologie – p řednáška 2

Morfologie – p řednáška 2. PaeDr. Jarmila Alexová, CSc. 13. října 2009. Funkční morfologie i. Substantiva, adjektiva, verba a adverbia (a numeralia) vyjadřují jednoznačně vztah ke skutečnosti. Z jejich jednoznačně daného významu plyne relativně jednoznačně daná funkce;

dyre
Download Presentation

Morfologie – p řednáška 2

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Morfologie – přednáška 2 PaeDr. Jarmila Alexová, CSc. 13. října 2009

  2. Funkční morfologie i. • Substantiva, adjektiva, verba a adverbia (a numeralia) vyjadřují jednoznačně vztah ke skutečnosti. Z jejich jednoznačně daného významu plyne relativně jednoznačně daná funkce; • tuto funkci můžeme charakterizovat pomocí větněčlenských vztahů. V momentě, kdy ‘věc / jev’ funguje ve větě jako ‘věc / jev’, tj. jako podmět nebo předmět, význam a funkce jsou v jednotě a ‘slovní druh je nejvíc sám sebou’.

  3. Funkční morfologie ii. • významová báze X • S substantiva • A adjektiva • V verba • C cirkumstativa • funkční příznak XY • a ve funkci adjektiv • s ve funkci substantiv • v ve funkci verb • c ve funkci cirkumstativ

  4. Nástavbové slovní druhy • zájmena • D/Ss,a,v,c • primární funkce vs. sekundární funkce • D/Aa • D/C • D/CC přišel právě teď • číslovky • Q/S • pět • Q/A • pátý • Q/C • pětkrát • Q/C/S (neurčité číslovky) • několik, kolik

  5. Nesamostatné slovní druhy • takové, jejichž funkce a význam jsou zřejmé a jednoznačně vyjádřené až v kontextu • předložky (prepozice) • spojky • částice

  6. Prepozice P • prostředek, který význam jména ve větě / výpovědi • specifikuje: zpřesnění významu (prostorového, časového, etc.) • les • v lese • modifikuje: výběrem P se jméno posune do jiné syntaktické funkce • Viděl Pavla dobře • Viděl za Pavla dobře (ze substance  prostor)

  7. Konjunkce (Spojky) • vyjadřuje systém významových vztahů ve větě a/nebo v souvětí • závislost (dominace) • podřadicí (hypotaxe) že, etc. • souřadicí • koordinace a, i, ani, ale, nýbrž, etc. • adordinace = ztotožnění (spojkové výrazy)

  8. Částice • vyjadřuje komunikativní formativy, tj. • komunikační funkce • postoj k obsahu sdělení • „aby adresát vykonal to, co po něm mluvčí chce“

  9. Citoslovce • !specifický slovní druh (tj. ne nesamostatný) • nevyjadřuje skutečnost • nevyjadřuje postoje mluvčího • ani vztahy v textu • vyjadřuje bezprostřední reakci mluvčího na podnět

  10. Gramatické kategorie • každá jinak vypovídá • o světě (jako základní SD) • o komunikaci (jako nástavbové SD) • vyjadřuje postoje (jako částice) • dvojího typu • odrazové • odrážejí jevy a vztahy ve skutečnosti • strukturační • ukazují funkci příslušného slova v textu

  11. Gramatické kategorie jmen i. • rod (M,F,N) • odrazová kategorie • lidé, zvířata: rod ≈ pohlaví • ?další typy jmen – skála, torpédo, • zařazeny k rodu podle struktury daného substantiva • číslo (SG, PL) • odrazová kategorie • ! látková, pomnožná, hromadná substantiva

  12. Grmatické kategorie jmen ii. • pád • výrazně strukturační • funkce jména ve větě (subjekt, objekt)

  13. Gramatické kategorie sloves i. • osoba (1,2,3) • silně strukturační • jako zájmena, de facto • čas (přítomný, minulý, budoucí) • komunikační kategorie • odrazové & hlavně strukturační

  14. Gramatické kategorie sloves ii. • rod (aktivum, pasivum, (medium)) • strukturační • vztah složek obsahových (původce, cíl děje...) a syntaktických (subjekt, objekt...) • vid (dokonavý, nedokonavý) • lexikálně-gramatická kategorie

  15. Gramatické kategorie jmen • rod • číslo • pád

  16. Jmenný rod (Genus) i. • jazykový prostředek, jehož výrazovou formou je celý tvar slova • !u většiny jmen není čistě odrazový • !někde se ‚koncovka‘ blíží k rodu (-a je typicky F)

  17. Genus ii. • přirozený rod X gramatický rod • lexikálně muž – žena (člověk) • slovotvorně přechylování (moce) • obvykle M  F • -ka učitel-ka • -yně poslank-yně • občas F  M • vs. vdova  vdovec • syntakticky • shoda pro obourodá jména • Vlasta přišel • Vlasta přišla

  18. Genus iii. • přirozený rod • vespolná jména • gramaticky M/F, ale vyjadřují obojí pohlaví • Marie / Petr je sirotek • vrána obecná = samec i samice • gramatický rod • maskulina • feminina • neutra

  19. Genus iv. • neutra pro ‚živé‘ bytosti • nedospělci • batole, dítě, štěně, děvče, etc. • Maskulina • životná animata • neživotná inanimata • !živost vs. životnost není symetrická • ledoborce vypluly • ledoborci vypluli

  20. Genus v. • rod vs. tvar substantiva • !tendence • některé koncovky signalizují příslušnost k rodu • -Ø M vs. kost, píseň • kolísání v rodu • nesignalizováno • svízel – přítula (květina) M • svízel – trampota F • signalizováno • fazol – botanicky rostlina • fazole – běžně jak plod, tak rostlina

  21. Číslo (Numerus) i. • jmenná kategorie, silně odrazovou, ale i strukturační složkou • sémantický základ je • rozdíl mezi jedinečností a množstvím • čeština • pro většinu jmen existuje symetričnost • singulár (číslo jednotné) • plurál (číslo množné) • (duál) historicky, synchronně už ne paradigmaticky

  22. Singulár – Numerus ii. • vyjadřuje jedinečnost • formálně vyjádřeno • koncovkou žen-a vs. žen-y • shodou průvodčí • u jmen s homonymií • mladá průvodčí vs. mladé průvodčí • užití • generické Sova loví v noci. • individuální Harry Potter dostal sovu. • distributivní Každý čtenář HP touží mít sovu.

  23. Singulár – Numerus iii. • singulare tantum (PL singularia) • existuje pouze SG paradigma; PL vůbec nemají (nepotřebují) • unika (jedinečný denotát) • jediná skutečnost svého druhu vesmír (?) • vlastní jména Jarmila (?) • abstrakta krutostSG • a PL? dopustil se řady krutostíPL (- konkréta) • jména látková mouka, písek • a SG? tektué písky, minerální vody, etc. • jména hromadná kamení, listí, žactvo

  24. Kde najdu víc? • funkční morfologie • Mluvnice češtiny 2 • úvodní výklad str. 11 – 28 • gramatické kategorie • Čechová a kol (2000): ČŘJ • kapitola 5 – Mluvnické významy slov • MČ 2

More Related