Druhá polovina 19.století

1. Základní škola a Mateřská škola, Pavlice, okres ZnojmoOP VK 1.4 75021293Tematický celek: Vlastivěda - dějepisná část (4. a 5. ročník)Název a číslo učebního materiáluVY_32_INOVACE_04_14 Druhá polovina 19. stoletíMgr. Iveta HosováAnotace: učební materiál obsahuje informace o počátcích průmyslové revoluce a rozvoji kultury Metodika: animovaná prezentace slouží k předvedení na interaktivní tabuli

2. Druhá polovina 19.století Byly zrušeny cechy a lidé mohli podnikat. Průmysl zcela ovládla strojová výroba. Významným odvětvím byl textilní průmysl, mimořádný rozmach nastal ve strojírenství, velké hutní podniky vznikaly poblíž dolů s černým uhlím, rozvíjel se chemický průmysl a zemědělství.

3. Nástup elektřiny • Dosud vládnoucí páru nahrazovala elektřina. • Velkou zásluhu na využití elektrické energie měl František Křižík. • Nejvýznamnějším vynálezem je oblouková lampa, předchůdce žárovky. • Křižík postavil první elektrifikovanou železnici v českých zemích. • V Praze uvedl do provozu první elektrickou dráhu. • Jako první se projížděl ulicemi Prahy v elektromobilu.

4. František Křižík

5. Oblouková lampa

6. Elektrická dráha

7. Koněspřežné tramvaje

8. Uvolnění života • Po krátkém absolutistickém období uvolnil císař František Josef I. poměry v Rakousku. • Opět se začaly vydávat české noviny a knihy. • Byly zakládány čtenářské, pěvecké a divadelní spolky. • Byla založena tělovýchovná jednota Sokol. • Čeští politikové však marně usilovali o samosprávu českých zemí.

9. Vznik Rakousko - Uherska • V roce 1867 si Maďaři vymohli ve vídeňské vládě takzvané vyrovnání (rozdělení monarchie na dvě části – Rakousko a Uhersko). • Rozmach českého národa se projevoval i ve školství a kultuře. • Povinná školní docházka se rozšířila na 8 let. • Vznikaly měšťanské školy, odborné školy, ve větších městech gymnázia a reálky. • Koncem 19. století bylo skoro všechno obyvatelstvo gramotné.

10. Rozvoj kultury a umění • Vyrostla nová generace českých malířů, sochařů, skladatelů, architektů, básníků a spisovatelů. • Češi stále neměli své divadlo, proto se vlastenci rozhodli, že si v Praze své Národní divadlo postaví. • Začala sbírka na jeho stavbu. • Sen se splnil a divadlo bylo postaveno. • Na jeho výzdobě se podíleli významní čeští sochaři a malíři. • Krátce po slavnostním otevření v divadle vypukl požár a budovu téměř zničil. • Započaly nové sbírky a Národní divadlo bylo brzy opraveno a v roce 1883 znovu otevřeno představením opery Bedřicha Smetany Libuše.

11. Národní divadlo

12. Položení základního kamene národního divadla

13. Zdroje Archiv Šechtl a Voseček :Soubor:Krizik.jpg,[online].17.6.2011 13:44. [cit. 2001-06-17]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Krizik.jpg>. Autor neznámý :Soubor:Arc lamp-arc 2PNr°0030.jpg,[online].17.6.2011 13:44. [cit. 2001-06-17]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Arc_lamp-arc_2_PNr%C2%B00030.jpg>. Ferdinand Herčík:Soubor:Krizik Electric Tram 1891 Hercik.png,[online].17.6.2011 13:44. [cit. 2001-06-17]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Krizik_Electric_Tram_1891_Hercik.png>. František Štraybl:Soubor:Konesprezna tramvaj Praha 1876.png, [online].17.6.2011 13:44. [cit. 2001-06-17]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Konesprezna_tramvaj_Praha_1876.png>. Autor neznámý:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Krizik_Electric_Tram_1891_Hercik.png,[online].17.6.2011 13:44. [cit. 2001-06-17]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Narodni_divadlo_Praha_1881.jpg>. Autor neznámý:Soubor:Zakladni kamen Narodniho divadla.JPG,[online].17.6.2011 13:44. [cit. 2001-06-17]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Zakladni_kamen_Narodniho_divadla.JPG>