Mezinárodní vztahy Mgr. Lukáš Vacík

1. Mezinárodní vztahy Mgr. Lukáš Vacík 5. Přednáška 7.11.2013 Geopolitika a politická geografie

2. GEOPOLITIKA

3. Geopolitika • Vznik – 80. a 90. léta 19.st. • První velká teorie MV • Fungující v rámci Realismu • Důležité historické faktory vzniku : • Dokončení kolonizace • Vznik nových teoreticko-metodologických principů

4. Definice geopolitiky • Je to teoretická škola • V rámci realistického paradigmatu • Vysvětlení MP jako oblasti svébytných jevů a zákonitostí • ….je to teorie, studující zákonitosti vlivu zemského povrchu na politiku států a zákonitosti pohybu síly v prostoru…. • Sjednocení 2 přístupů: • Geografického determinismu • Sociálního darwinismu

5. Geografický determinismus • Způsob vysvětlení, jak se společnosti a státy vyvíjí ze zvláštností geografického prostředí, ve kterém se nacházejí • Charakter přírodních zdrojů, nadmořská výška, klimatické podmínky, enviromentální podmínky

6. Sociální darwinismus • Herbert Spencer • Vysvětlení sociálního chování s pojmy převzatými z biologie • Darwin – pojetí boje o život a přírodní výběr, věčný boj o život, společnost jako organismus a evoluce

7. Dělení geopolitiky • 3 základní přístupy: • Německá • Anglo-saská • Ruská

8. Německá geopolitika • F.Ratzel (konec 19.st.) • Antropogeografie • Politická geografie • Zakladatel disciplíny • Spojení geografie, antropologie, geopolitiky • Stát se mění v dynamický prostorový útvar – biologický organismus • Vlastnosti národa jsou odvozeny od půdy • Národ a prostor určují charakter státu a politický život • Organický charakter státu – rozvíjí se a roste jako celek

9. Německá geopolitika • R. Kjellén • Stát jako forma života • Politická účelnost je pro stát nejdůležitější (na rozdíl od spravedlnosti a zákonu) • Stát – soutěživý boj s ostatními státy – vítězství silnějšího (přirozený výběr)

10. Německá geopolitika • K.Haushofer • Poradce A.Hitlera • Přeformulování teorie životního prostoru pro potřeby nacistů • Definice 4 panregionů (Euroafrika, Panrusko, Panamerika, Dálnovýchodní oblast) • Dominance Severu – definice 4 velmocí (Něm, Rus, USA, Jap) • Geopolitika = teorie závislosti politických procesů na zemi • Nedostatek životního prostoru – hranice států = bojové fronty • Růst německé 800leté expanze – cíl: ovládnutí světa • Boj Německa proti západním mocnostem • Vznik kontinentálního bloku – osa Berlín-Moskva-Tokyo • Kooperace Ruska a Německa

11. Anglo-saská geopolitika • A.T.Mahan • Vliv námořní síly na dějiny • Největší US stratég všech dob • Stát jako živý organismus • Světová mocenská rovnováha – 2 protiklady: • Pozemní moc – Sparta, Řím, Rusko • Námořní moc – Athény, VB, USA • Klíčový kontinent – Asie • Klíčová síla v Asii je Rusko • Mořská moc = vítězná • Moře = světová říše

12. Anglo-saská geopolitika • H.J.Mackinder (VB) • Geografická osa dějin • Vycházel z Mahana • Světový oceán – všechny moře světa • Světový ostrov – Evropa, Asie, Afrika • Klíčová oblast – Euroasie • Heartland – srdce země • Klíčová role pozemní síly

13. Anglo-saská geopolitika • N.Spykman • Odkaz na Mahana a Mackindera • Americká strategie ve světové politice • Vojenská síla státu – nejdůležitější složka moci • Realista • Rimland – nárazníkový pás Euroasie (Mackinderův půlměsíc) • Význam letectva

14. Ruská geopolitika • Koncept „panslovanství“ • Jednota slovanských národů • N.J.Danilevsky – Rusko a Evropa • Odpor proti Západu • Odmítnutí sociálního darwinismu • Odlišné linie vývoje kulturně-historických tipů • P.N.Savickij • Škola Euroasijství • Odmítání panslovanství • Zdůrazňování geografického determinismu • Odlišnost Asie a Evropy

15. Geopolitiky • Německá „Geopolitik“ vs. anglosaská „geopolitic“ • Německá • Stát jako živý organismus mezinárodní a mezistátní politiky • Anglosaská • Geostrategie • Moc jedince

16. Dnešní geopolitika • …„teoretická koncepce pokoušející se popsat zákonitosti pohybu moci či síly v prostoru…“ • Po 2. sv. v. – 5 základních vývojových linií

17. Geopolitický řád • V jeho rámci jsou formovány: • Aktéři • Pravidla operací • Principy vztahů • Podmínky fungování obchodu • Použití síly a diplomacie

18. Geopolitický řád • Evropský koncert velmocí a Britský geopolitický řád (1815-1875) • Systém imperialistického soupeření (1875-1945) • Geopolitický systém Studené války (1945-1990) • Nový geopolitický řád (1990- ??)

19. Evropský koncert velmocí a Britský geopolitický řád (1815-1875) • Rovnováha v rámci soupeření VB, FR, Pru, R-U, RU • Představa ideálního modelu multipolárního uspořádání • Rozpadá se: • Vítězství Německa nad Francií (1871) • 1.sv.v.

20. Systém imperialistického soupeření (1875-1945) • Tradiční rivalové světové hegemonie – VB a Francie • Později – Německo • Později – USA a SSSR

21. Geopolitický systém Studené války (1945-1990) • Bipolární uspořádání Východ-Západ • Kapitalismus vs. komunismus

22. Nový geopolitický řád (1990- ??) • Hegemonie USA • Vyvažuje EU ( !! v NATO spojenci !! ) • Japonsko • Čína • Rusko • Indie • Brazílie • Hegemonie univerzalistické křesťanské ideologie ???

23. Geopolitické a geostrategické doktríny • Doktrína • Pevné učení či nauka opřena o určitou autoritu • Soubor zásad, kterými se řídí zahraniční politika daného státu

24. Monroeova doktrína • Zásady US zahraniční politiky • Především vůči latinsko-americkým zemím a Evropě – nevměšování se Evropy do záležitostí USA • Expanze USA na kontinentu

25. Rooseveltova doktrína • Dodatek k M.D. • Právo na západní polokouli jako sféru vlivu • Intervence v Karibiku

26. Wilsonova doktrína • Odmítnutí izolacionalismu • Globální angažovanost • Univerzální principy demokracie na bázi mravních hodnot • Vliv na Versailleský systém

27. Rooseveltova doktrína • Konec izolacionalismu • Invaze v Tichomoří a v Evropě • Uspořádání poválečné Evropy

28. Trumanova doktrína • Zadržování komunismu • Založení NATO • Marshallův plán • Podpora Řecka Turecka • Válka v Koreji

29. Eisenhowerova doktrína • Blízký východ • Suezská krize • Podpora zemí blízkého východu vůči expanzi komunismu

30. Kennedyho doktrína • „Vzájemně zajištěná destrukce“ • Berlínská krize • Kubánská krize • Vietnam • Jaderné odstrašení

31. Nixonova doktrína • Eskalace • Ukončení konfliktu ve Vietnamu

32. Carterova doktrína • Izraelsko-egyptská mírová smlouva • Reakce v Africe • Írán • Invaze do Afghánistánu

33. Reaganova doktrína • Konfrontace se SSSR • Uzbrojení SSSR • „Hvězdné války“ • Podpora Pákistánu a mudžahedýnů v Afghánistánu

34. Bushova st. doktrína • Blízký východ – Irák vs. Kuvajt • Postkomunistické státy • NATO

35. Clintonova doktrína • Somálsko • Balkánský konflikt – Daytonské dohody • Kosovo • Snaha o mír v Arabsko-izraelském konfliktu

36. Bushova jr. doktrína • Osa zla (Axe of Evil) • Irák, Írán, Severní Korea • Boj proti terorismu • Irák, Afghánistán, Pákistán, Filipíny, Saudská Arábie

37. Chruščovova strategie • Berlínská krize • Snaha vytvořit východoněmecký komunistický stát • Kubánská krize

38. Brežněvova doktrína • Vývoz komunismu • Podpora Indie proti Pákistánu • Hrozba zásahu na Blízkém východě • Podpora intervence v Africe • Později invaze do Afghánistánu

39. Politická geografie

40. Stát • Politické uspořádání společnosti vyznačující se suverenitou a svrchovanou mocí nad svým územím

41. Státní hranice • Linie na zemském povrchu • Rozkládá se v nich státní území • Pobřežní vody do vzdálenosti 21,2 km • Dno • Vzdušný prosor • Vymezena MN smlouvami

42. Území podle mezinárodního práva 1) nezávislé (svrchované) státy • a) jsou samostatnými politicko-geografickými jednotkami • b) jsou subjektem mezinárodního práva a mají svrchovanou moc nad svým územím • d) dekolonizace – proces osamostatnění států (nejlépe patrné v Africe, Americe a Asii) 2) závislá území • a) omezená suverenita (kolonie, protektorát, zámořské území) • b) nesamostatné politicko-geografické jednotky • d) Nizozemské Antily, Francouzská Polynésie, Americká Samoa, Grónsko (největší) • g) mohou to být i volně přidružené státy - Portoriko 3) území pod společnou správou světového společenství • Antarktida – mezinárodní území – slouží vědeckým účelům (Antarktická smlouva, 1959) 4) Sporná území • Kašmír, Západní Sahara, Palestinská území, Taiwan

43. Státy podle rozlohy území • Velikost území není rozhodující pro hospodářskou vyspělost Výhody většího území: • a) možnost nalezišť nerost. surovin • b) zdroj půdy, lesů, organismů Nevýhody většího území: • obtížná dostupnost • b) ztížená obrana území • ČR – rozloha 78 864 km² (cca 114. místo na světě) • Státy podobné rozlohou ČR: • Rakousko, SAE, Panama, Sierra Leone, Ázerbajdžán

44. Největší X nejmenší státy světa(rozloha v km²) Největší státy • 1) Rusko 17 075 400 • 2) Kanada 9 976 139 • 3) Čína 9 560 980 • 4) USA 9 371 829 • 5) Brazílie 8 511 965 Nejmenší státy • 1) Vatikán 0,44 • 2) Monako 2 • 3) Nauru 21 • 4) Tuvalu 26 • 5) San Marino 61

45. Státy podle počtu obyvatel • Států s počtem obyvatel vyšším než 100 milionů je 11 (viz. tabulka + Mexiko) • ČR je cca na 75. místě se 10,3 mil obyvateli • podobný počet obyvatel jako ČR: Belgie, Niger, Zambie, Řecko, Portugalsko, Maďarsko • V Číně a Indii je cca třetina obyvatel světa • Problémy s populační explozí (Indonésie, Bangladéš, Pákistán, Indie, Nigérie atd.) • V Číně a Indii přibude ročně více než 15 mil obyvatel • každý den vzroste počet obyvatel Země o cca 300 000

47. Státy podle hustoty zalidnění • Hustota zalidnění • počet obyvatel připadající na jednotku plochy (nejčastěji na km²) • Největší hustotu mají ministáty: Monako (17000), Singapur (6450), Malta (1230), Maledivy • Velké územní rozdíly v hustotě zalidnění i uvnitř jednotlivých států (Čína, Indie, Indonésie, Rusko, Kanada, Egypt atd.) • ČR je cca na 28. místě na světě (130 obyv./km2) • Podobnou hustotu zalidnění jako ČR mají: Arménie, Čína, Moldávie, Kuvajt, Dánsko

48. Státy podle polohy a tvaru státního území Přirozené hranice • říční toky (Dunaj mezi Rumunskem a Bulharskem) • horské hřebeny (Pyreneje mezi Španělskem a Francií) • mořské pobřeží Umělé hranice • klikatý typ (feudální vlastnictví, konflikty, převažující obyvatelstvo nebo náboženství) • přímočarý typ (dekolonizace, USA, Kanada, Mexiko, Afrika, výsledek války, podél rovnoběžek nebo poledníků) Hraniční přechody • místa, kde mohou občané všech zemí přecházet z jednoho státu do druhého • zřízeny dohodou mezi státy na některých místech hranice • při překročení je nutný platný dokument (cestovní pas, eventuálně vízum) • přechod hranice na jiných místech je zakázán

49. Státy podle polohy a tvaru státního území Státní hranice vymezují tvar území • 1) protáhlý tvar území (Chile, Norsko, Vietnam) • 2) pravidelný tvar území (Egypt, Francie, Pobřeží Slonoviny) • 3) velmi nepravidelný tvar území (Thajsko, Chorvatsko, Švýcarsko) Podle přístupu k moři dělíme státy na: • 1) přímořské většina na Zemi (vč.pobřežních vod) • 2) pevninsko-ostrovní Malajsie, Řecko, Kanada, Dánsko • 3) ostrovní Island, Kuba, Madagaskar, Irsko • 4) souostrovní Indonésie, Japonsko, Filipíny • 5) vnitrozemské 40, ČR, SR, dohody o používání přístavů • 6) s úzkým koridorem k moři Irák, Bosna a Hercegovina, Kongo Dvě teritoria • USA-Aljaška • Rusko-Kaliningrad Oceány a Antarktida nepatří nikomu

50. Státy podle složení obyvatelstva homogenní (národnostně jednotné) • jeden národ, jeden úřední jazyk • v Evropa heterogenní (národnostně smíšené) • více národů (někdy stovky), více úředních jazyků • většina států v Asii a v Africe • národnostní menšiny (někdy velmi početné) • obyvatelstvo některých států hovoří více jazyky, ale jsou jeden národ (Švýcarsko) • velké národy, které nemají vlastní stát (Palestinci, Kurdové, Romové atd.) • obyvatelstvo některých států převzalo jako úřední jazyk – jazyk bývalé koloniální velmoci • státy v Americe a Oceánii chápou pod pojmem národ, všechny občany příslušného státu separatismus • snaha o oddělení (separaci) části území s velkou národnostní menšinou a vytvoření vlastního nezávislého státu • (Palestina, Kurdistán, Baskicko, Quebec, Čečensko)