1 / 57

P SYCHOLOGIE O SOBNOSTI I Mgr. Michal Šafář , Ph.D.

. P SYCHOLOGIE O SOBNOSTI I Mgr. Michal Šafář , Ph.D. Empatie. Schopnost vcítit se do druhých – přeladit se na druhé; vnímat, myslet a cítit tak jako ten (ti) do kterých se vciťujeme. muži x ženy; mladí x staří výhody x rizika empatie x asertivita. Psychologie osobnosti I.

elisha
Download Presentation

P SYCHOLOGIE O SOBNOSTI I Mgr. Michal Šafář , Ph.D.

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI IMgr. Michal Šafář, Ph.D.

  2. Empatie • Schopnost vcítit se do druhých – přeladit se na druhé; vnímat, myslet a cítit tak jako ten (ti) do kterých se vciťujeme. • muži x ženy; mladí x staří • výhody x rizika • empatie x asertivita

  3. Psychologie osobnosti I Obsah přednášky I Osobnost jako základní nástroj poznání a sebepoznání Základní vymezení osobnosti, úvod do typologie Cíl přednášky Získat Váš zájem o další vzdělání a sebevzdělání v dané oblasti Některé ze získaných poznatků aplikovat do praxe

  4. Psychologie osobnosti Se zabývá • jak se od sebe lidé vzájemně liší a podobají ve svém chování a prožívání Vysvětluje • proč tomu tak je Poskytuje nástroje k • porozumění a ovlivňování lidského chování a prožívání

  5. Soukromá (implicitní) teorie osobnosti • Každý máme více či méně jasně utvořený názor na povahu člověka • Tento názor si utváříme na základě zkušenosti a je ovlivněn (deformován) naší vlastní osobností • Sebepoznání , tedy důkladné poznání vlastní osobnosti je základem kvalitního poznávání druhých. Kdo zná druhé je chytrý, kdo zná sebe je moudrý. Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ ?

  6. Psychologické aspekty práce s lidmi • Z psychologického hlediska naši úspěšnost ovlivňuje, jaký základní postoj zaujímáme k druhým lidem. • Základ tohoto našeho nastavení vůči druhým je dán v dětství • Na základě těchto raných zkušeností se v nás vytvářejí základní postoje k druhým lidem. 1. K lidem (vstřícný, přátelský, ne-anxiozní) 2. Od lidí (bojácný vyhýbavý, do sebe uzavřený) 3. Proti lidem (nepřátelský, agresivní, konfliktní)

  7. Základní vztahové nastavení • Jiným typem takovéhoto členění je typologie vycházející z transakční analýzy • Tato typologie zahrnuje mimo vyjádření vztahu k druhým lidem také vztah k sobě. • Já nejsem OK a ty jsi OK • Já jsem OK a ty nejsi OK • Já nejsem OK a ty nejsi OK • Já jsem Ok a ty jsi OK

  8. Základní vztahové nastavení 1. Já nejsem OK a ty jsi OK - snížené sebevědomí a sebedůvěra - potřeba větší podpory, uznání a povzbuzení od druhých - pochybnosti o vlastní osobě, o svých činech, výkonech, prožitcích - pocity úzkosti a nejistoty v přítomnosti druhých (prezentaci a sebeprezentaci)

  9. Základní vztahové nastavení 2. Já jsem OK, ty nejsi OK - nízký zájem o názory druhých, zpětnou vazbu - superiorita (pocit nadřazenosti nad druhými) - nezávislost na ocenění druhých - elitářství, úzká skupina „sobě rovných“ - ignorace, arogance, agrese

  10. Základní vztahové nastavení 3. Já nejsem OK, ty nejsi OK - dominující špatný pocit z vlastní osoby, z druhých lidí, ze všeho co člověka obklopuje - pesimismus - odmítání ocenění od druhých - depresivní nastavení - odmítání sebe i druhých

  11. Základní vztahové nastavení 4. Já jsem OK, ty jsi OK - pocit sebehodnoty a životní spokojenosti - přiměřená sebedůvěra - realistický přístup ke světu - respekt k sobě i druhým lidem - vyvážená schopnost kooperace a sebeprosazení

  12. Základní vztahové nastavení JÁ jsem OK Ty nejsi OK Ty jsi OK JÁ nejsem OK

  13. Význam sebepoznání • Základ postoje k sobě i k druhým založen v dětství, ale je možné ho měnit !!! • Každý člověk má schopnost učit se, vstřebávat nové zkušenosti a na jejich základě měnit své postoje. • Jedním ze základních předpokladů, aby toho byl člověk schopen je rozvíjení schopnosti sebeuvědomění, sebereflexe.

  14. Johariho okénko

  15. Sebepoznání • Veřejné já – vše co chceme nebo akceptujeme aby o nás věděli druzí • Intimní sféra - pocity, potřeby, postoje a preference, kterých jsme si vědomy, ale z nějakého důvodu je nechceme nebo nejsme schopni sdílet s druhými • tělesná intimita • minulá zkušenost • Autenticita kontrola, ztuhlost Individualita bazální důvěra Introverze – extraverze APS Situace zvyky normy pravidla Vztah důvěra reciprocita stud

  16. Sebepoznání • Slepá skvrna - zakrývá nějaké naše slabé, citlivé místo v chování nebo prožívání • projevuje se v různých situacích od běžných až po extrémní. • popření, vytěsnění, projekce, …. (viz dále obranné mechanismy) • Nevědomí – část lidského prožívání, jehož obsahy si neuvědomujeme. • fyziologické procesy, část motivace, kreativity, víra, intuice, smysl pro humor a některé další duševní procesy • nepřijatelné vzpomínky, traumata, motivy v rozporu s kulturní normou (viz dále)

  17. Zdravá osobnost • Hrát si • Pracovat • Milovat

  18. Osobnost • Osobnost - souhrn všech duševních a tělesných vlastností; člověk jako celek. • Osobnost - je to, čím člověk ve skutečnosti je. JEDINEC TĚLO DUŠE (organismus) (psychika) KONSTITUCE OSOBNOST

  19. Tělo a duše - psychosomatické vztahy • Úzké propojení mezi somatickými (tělesnými) a psychickými (duševními) charakteristikami • Onemocnění – vznik, průběh, léčba, předcházení • Výkon - a výkonu v důsledku psychické zátěže • Každodenní situace – tělesné a emocionální reakce

  20. Tělo a duše - psychosomatické vztahy • Důkazy vzájemného ovlivňování • Rčení (ustálená slovní spojení) • Symbolická řeč orgánů • Psychogeneze (psychická příčina) • Imaginace, sugesce, hypnóza

  21. Tělo a duše - rčení spadl mi kámen ze mám až v krku sevřelo se mi

  22. Tělo a duše - rčení • Kůže • zrudnul vztekem • zblednul hrůzou

  23. Tělo a duše - rčení • Strachy se nám klepou kolena • Z leknutí můžeme oněmět • Někdo nám může ležet v žaludku

  24. Tělo a duše – symbolická řeč orgánů • Psychoanalýza, analytická psychologie • Bolest zad – „příliš velké břemeno“ • Knedlík v krku – „nemůžeme spolknout příkoří • Zácpa – „lpíme na něčem, shromažďujeme“ Nepotvrdil se univerzální význam, ale každé tělo mluví svou řečí

  25. Tělo a duše – symbolická řeč orgánů • W. Reich - bioenergetika • V důsledku nezvládnutých sociálních konfliktů se v těle kumuluje napětí , vytváří tzv. charakterové pancíře • Oči, ústa, krk, hrudník, malá pánev

  26. Tělo a duše – psychogeneze • Avicennův pokus s beranem • Doložené případy smrti z „hrůzy“ • Exsanquinace • Umrznutí v chladírenském voze

  27. Tělo a duše - imaginace, sugesce, hypnóza • Schopnost ovlivnit fyziologické funkce • Schopnost ovlivnit onemocnění - placebo efekt • Schopnost ovlivnit bolest

  28. Obecné znaky osobnosti • Celistvost • Potenciály (možnosti) • Individuálnost • Stálost, proměnlivost, vývoj • Vědomí x nevědomí

  29. Celistvost • Osobnost je komplexní, tj. obsahuje všechny vlastnosti, rysy a charakteristiky. • Některé polarity vlastností jsou vědomé (persóna), protiklady jsou součástí stínu (viz. dále nevědomí).

  30. Celistvost ANDROGYNIE

  31. Stálost, proměnlivost, vývoj • Osobnost v čase se proměňuje: • Vědomí kontinuity je zachováno

  32. Stálost, proměnlivost, vývoj O rysu (dispozici, stabilní charakteristice) hovoříme, když: • Konzistentnost – stejný typ chování v dané situaci • Obecnost – stejný typ chování v různém prostředí a k různým lidem • Diference - toto chování se objevuje v situacích, kdy většina lidí reaguje jinak APS, vliv situace Rys osobnosti

  33. Stálost, proměnlivost, vývoj • Rytmicita – biorytmy • buněčné struktury – sekundy • dýchání , krevní oběh – minuty • organismus – 24 – 25 hodin • adaptace, sexuální cyklus – 28 dní • reprodukce – 40 týdnů • vztahové – 7 let

  34. Stálost, proměnlivost, vývoj • 24 hodinový rytmus

  35. Stálost, proměnlivost, vývoj • Psychologický čas osobnosti • situační čas - bezprostřední vnímání časových úseků • biografický čas – života jedince • historický čas – vnímání, generace, rod, historie

  36. Situační čas subjektivní vnímání času souvisí: s temperamentovým nastavením dynamičtí jedinci mají tendenci vnímat čas jako pomaleji plynoucí (zvládnou v daném časovém úseku více aktivity) s mírou anxiety (napětí, úzkosti) kratší odhady svědčí o vyšší míře aktuálního napětí Stálost, proměnlivost, vývoj

  37. Situační čas předbíhači a doháněči vnímaní času je ovlivněno jeho obsahem pozitivní prožitky zkracují vnímání, negativní prodlužují Stálost, proměnlivost, vývoj

  38. Situační čas a Já minulost, budoucnost a přítomnost Stálost, proměnlivost, vývoj

  39. Biografický čas Jak dlouho budu žít věk předků, průměrný věk v dané době, životní optimismus, … Vnímání času s ohledem na věk: Stálost, proměnlivost, vývoj

  40. Vědomí • Obsah mysli, který si člověk dokáže vybavit • Umožňuje jednici uvědomovat si sám sebe a diferencovat své Já od okolí • Vědomí je reflektorem ve tmě osvětlujícím co se v nás a kolem nás odehrává. • Stupňovitost vědomí • Rozdílná úroveň bdělosti (kóma, somnolence, klidový stav, afekt) • Psychodynamicky(vědomí, předvědomí, individuální nevědomí akolektivní nevědomí)

  41. Vědomí • Tři části našeho vědomí • něco „tam venku“ • něco „pod kůží“ • něco co „bylo nebo bude“ „teď a tady“

  42. Nevědomí Individuální nevědomí (Sigmund Freud) Temná část osobnosti - obsahuje kulturně a sociálně neakceptovatelné potřeby, motivy, skrytá přání, traumatické zážitky a zkušenosti, ranné dětské zážitky agrese, sexualita moc, osamění, výkon, akceptace Komplexy – Oidipův, Hérostratův, Napoleonský Fyziologické procesy Smysl pro humor, kreativita

  43. Změněné stavy vědomí Spánek – hypnagogické stavy a sny Patologické stavy – somnolence, amence, delirium, obnubilace Zúžené vědomí – hypnóza, ebrieta, meditace Rozšířené vědomí – holotropní dýchání, intoxikace psychedelickými látkami, mystické stavy, náboženské vytržení Vědomí a nevědomí

  44. Spánek a sny Proč člověk potřebuje spát ?? Při nedostatku spánku se objevuje: poruchy koncentrace pozornosti myšlenková inkoherence paranoidní pocity halucinace Kolik potřebujeme spát ? Vědomí a nevědomí NEVÍME Individuální – 4 až 12 hodin, průměr 8 hodin

  45. Průběh spánku REM a non-REM fáze V REM fázi jsou typické oční pohyby má zásadní význam pro kvalitu spánku pokud se v této fázi probudíme, tak si s velkou pravděpodobností pamatujeme sen Vědomí a nevědomí

  46. Vědomía nevědomí Sen a snění sny se nám zdají každou noc - v každé REM fázi délka trvání snu odpovídá délce REM fáze +- 30 minut teorie vzniku snů: regenerační, katarzní činnost mozku ve spánku se „otevírá“ nevědomí a pomocí snů k nám „promlouvá“ vize budoucnosti (tělesné onemocnění, archetypy, životní krize) reakce na vnější podněty (ochrana spánku) snové symboly – sen má zdánlivě zmatený, logicky neuchopitelný, maskovaný obraz

  47. Vědomía nevědomí Zúžené vědomí Hypnóza stav změněného vědomí, typický zvýšenou sugestibilitou, hyperkoncentrace pozornosti v dospělosti je hypnabilita relativně stabilní osobnostní charakteristika je jedním z důkazů existence nevědomí – skryté motivace

  48. Vědomía nevědomí Rozšířené vědomí vědomí Psychotropní látky halucinogeny Holotropní dýchání

  49. Vědomía nevědomí • Stavy vědomí 1. Normální bdění 2. Spánek (hypnagogicé stavy, sny) 3. Změněné stavy vědomí (zúžené a rozšířené vědomí) - patologie (somnolence, amence, delirium, obnubilace) - hypnóza - alkohol - halucinogeny + jiné drogy - mystické stavy, meditace, rytmická hudba a tanec, holotropní dýchání - východní cesta (hypo, nirvána) x západní cesta (hyper, extáze)

  50. Já, I, EGO • Základní komponenty tvořící Já (W. James) • materiální Já (tělo, oděv, byt, auto, …) • sociální Já (sociální vztahy, uznání od přátel, …) • duchovní Já ( vnitřní zkušenost, schopnosti, hodnoty, ideály)

More Related