1 / 22

F.L. Rieger J. Grégr

F.L. Rieger J. Grégr. František Ladislav Rieger. 8.prosince 1818 Semily Český politik,publicista a představitel staročeské strany. Vedl českou stranu ve Vídni. Poprvé se veřejně objevil,jako jeden z vůdců revoluce v roce 1848. V roce 1853 se oženil s dcerou Františka Palackého Marií.

flint
Download Presentation

F.L. Rieger J. Grégr

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. F.L. RiegerJ. Grégr

  2. František Ladislav Rieger • 8.prosince 1818 Semily • Český politik,publicista a představitel staročeské strany. Vedl českou stranu ve Vídni. • Poprvé se veřejně objevil,jako jeden z vůdců revoluce v roce 1848. • V roce 1853 se oženil s dcerou Františka Palackého Marií.

  3. Hlavní české strany: • Národní strana - Označení pro jednotu politických zástupců českého měšťanstva, později jen pro staročechy(F. Palacký, F. L. Rieger a A. Brauner) • Konzervativní velkostatkáři - Byli reprezentanty české aristokracie, stojícími na programu historického státního práva, ale vnitřně se neztotožňujícími s národním programem českých liberálů.(Lev Thun, Karel Schwarzenberg, Hugo Salm aj.) • Státoprávní program - Nazývala se tak politická koncepce spočívající na požadavku restituce českého historického státního práva, tj. dynastického uznání starobylých práv Koruny české, v dílčí podobě též práv Království českého (Markarbství moravského), v rámci habsburské monarchie.

  4. Zasedací síň českého sněmu

  5. V roce 1829 Palacký vytvořil projekt české encyklopedie, který po slibném začátku ztroskotal a z kteréhožto pokusu vznikla roku 1831Matice česká, jejímž úkolem bylo financovat české knihy, které by nemohly jako nelukrativní vyjít u soukromých vydavatelů. Českou encyklopedii vydal až jeho zeť František Ladislav Rieger pod názvem Riegrův slovník naučný.

  6. Slovník naučný • V květnu roku 1859 podepsal smlouvu s nakladatelem Kobrem o vydávání naučného slovníku. • Z původního záměru sestavit soubor životopisů zajímavých osobností měla být nakonec moderní česká encyklopedie podle vzoru Brockhausova malého slovníku z roku 1856.

  7. Rieger vypracoval rejstřík hesel a sezval kruh redaktorů: • Františka Palackého pro dějiny • Jana Palackého pro zeměpis • Karla Jaromíra Erbena pro slavistiku, jazykovědu a bájesloví • Josefa Podlipského pro lékařství • Václava Zeleného pro písemnictví atd…

  8. Sám dělal až do roku 1861 hlavního redaktora (pak ho zastoupil Jakub Malý), psal životopisy, hesla politická, hospodářská, vojenská, statistická a umělecká. Stále hledal nové a lepší autory. První svazek vyšel v roce 1860, slovník byl dokončen roku 1874 v počtu 11 dílů a 3 svazků doplňků. Stal se prvním reprezentativním českým naučným slovníkem.

  9. Propagační oznámení Riegrova Slovníku naučného

  10. Čtyři memoranda • 17. listopad 1879 • Zástupci Českého klubu F. L. Rieger, J. Lobkovic a Fr. Šrom předali při audienci panovníkovi čtyři pamětní spisy - memoranda, konkrétně formulující požadavky českých politiků: • 1. rovnost češtiny u úřadů a soudů • 2. rovnoprávnost češtiny na pražské univerzitě • 3. rovnoprávnost češtiny na středních školách • 4. rovnoprávnost češtiny na vzdělávacích ústavech živnostenských. • Všechna čtyři memoranda byla přijata a panovník přislíbil, že pověří zvláštní komisi jejich prostudováním a vypracováním příslušných odpovědí či praktických opatření.

  11. Julius Grégr • 19. prosince1831 v Březhradu u Hradce Králové • byl českým politikem, spoluzakladatelem Národní strany svobodomyslné – Mladočechů • poslancem Zemského a Říšského sněmu • novinářem i spoluvlastníkem deníku Národní listy.

  12. Cesta ke vzniku Sokola • Soustavné pěstování tělocviku v Českých zemích má své počátky ve 40. letech 19. století. První pokus o spolkové provozování tělesných cviků podnikli roku 1847 pražští studenti, ale jejich Akademický tělocvičný spolek nepřežil revoluci. • Z iniciativy Miroslava Tyrše si tedy Češi vytvořili spolek vlastní. • Jeho stanovy předložil místodržitelstvu ke schválení politik JuliusGrégr (schváleny 27. 1. 1862), což znamenalo, že spolek nebude mít pouze tělocvičný význam, ale vstoupí i do národněpolitického kontextu. • Oficiální název Tělocvičná jednota Pražská - od počátku se používalo označení Sokol, jako projev sympatií s jihoslovanským hnutím. • Vlastní tělocvičnou činnost zahájil Sokol 5. 3. 1862. Význam Sokola nespočíval jen v samoúčelném ,,tužení" tělesné zdatnosti. Sokol byl důležitým výrazem národní ideologie, v níž dokazoval životaschopnost národa, jehož členové jsou v případě potřeby schopni uplatnit i sílu na jeho obranu.

  13. Miroslav Tyrš

  14. Národní listy • 1. leden 1861. Neúspěšné pokusy Riegrovy skupiny o získání koncese pro český politický list přiměly vedoucí politiky ke lsti - vyzvali k zadání o koncesi dosud neznámého mladého advokátního koncipienta Julia Grégra z Frýdlantu, a ten povolení vydávat Národní listy 8. 11. 1860 obdržel. Finance během necelého prvního roku existence listu obstarávali lidé okolo F. Palackého a F. L. Riegra, ale nakonec Grégr převzal list do osobního vlastnictví. • Do roku 1863 Národní listy víceméně vyjadřovaly politický program Národní strany. • Program Národních listů byl zveřejněn v 1. čísle; jeho autor F. L. Rieger ho koncipoval jako program českého měšťanstva. • Nejvlivnější české noviny 19.století.

  15. F.L.Rieger • Byl českým politikem evropského formátu a vedle Františka Palackého nejvýraznější osobností české občanské reprezentace 19. stol. S jeho odchodem formálně skončilo také působení vůdcovského principu v do té doby v zásadě jednotné národní politice. Nastoupila rychlá diferenciace politických stran a uskupení s vlastními vůdčími osobnostmi. • Zemřel 3.března 1903 v Praze

  16. J.Grégr • Ovlivněn postupující těžkou nemocí se nakonec zcela stáhl z politického života. To ale nemění nic na tom, že stavěl základy moderní české žurnalistiky a se svým bratrem Eduardem patřil k hlavním osobnostem české občanské politiky 19. století. • Zemřel 4.října 1896 v Dolu u Libčic nad Vltavou.

  17. Iva Hochmanová Zdroje: Kronika českých zemí

More Related