Krmiva

1. Krmiva

2. K r m i v a • produkty rostlinného, živočišného, minerálního popř. syntetického původu, které dodávají zvířatům živiny na : • Zachování života • Produkci

3. Existuje asi 400 druhů základních krmiv s různou výživnou hodnotou a různými vlastnostmi, proto je nutné jejich rozdělení do skupin. Kriteria pro dělení krmiv :

4. P o d l e p ů v o d u : • rostlinného – zelená krmiva, seno, okopaniny, siláže, zrna obilovin,semena luskovin, olejniny • živočišného – mléko, živočišné moučky (rybí, masová, masokostní) • minerálního – krmná sůl, vápenec, krmný superfosfát • syntetického – aminokyseliny, vitamíny apod.

5. P o d l e m n o ž s t v í ž i v i n : 1. objemná a/objemná šťavnatá b/ objemná suchá c/ objemná vodnatá 2. jadrná (koncentrovaná) – zrniny, zbytky po zpracování průmyslu ( olejářského, mlynárenského, pivovarnického apod.

6. P o d l e z p ů s o b u získávání : • statková - objemná i jadrná vyrobená v zemědělském podniku (zelená píce, obiloviny okopaniny, olejniny) • průmyslová - zbytek po zpracování rostlinných a živočišných produktů pro lidský konzum (mlýnské zbytky, olejářské zbytky, masné, sladařské)

7. P o d l e p o m ě r u ž i v i n : • bílkovinná – na organické hmotě se podílí hlavně dusíkaté látky (extrahované šroty, luskoviny, živočišná krmiva, kvasnice) • polobílkovinná – na organické hmotě se stejným podílem podílí jak sacharidy tak i bílkoviny (krmná mouka, jetelotráva, luskovino obilní směsky) • sacharidová – na organické hmotě se podílí především sacharidy (obiloviny, kukuřice, slunečnice, okopaniny, sláma, melasa)

8. Objemná krmiva Tvoří základ krmných dávek pro p ř e ž- v ý k a v c e, některá slouží jako doplněk krmné dávky pro ostatní zvířata.

9. Třídění objemných krmiv • Šťavnatá • Suchá • Vodnatá

10. Šťavnatá krmiva • Zelená píce, siláže, okopaniny Charakteriské znaky : • vysoký obsah vody, okolo 80% • nízký obsah sušiny okolo 20 % • nízký obsah živin • omezená skladovatelnost

11. Suchá krmiva • Seno, sláma, plevy,kukuřičná vřetena Charakteristické znaky : • Vysoký obsah sušiny nad 85 % • Nízký obsah vody pod 15% • Vysoký obsah vlákniny – 25 – 40% • Nízká stravitelnost • Dobrá skladovatelnost

12. Vodnatá krmiva • Pivovarské mláto, lihovarské výpalky, melasové výpalky,škrobárenské zdrtky Charakteristické znaky : • Vysoký obsah vody – nad 90% • Nízký obsah sušiny pod - 10 % • Nízký obsah živin • Omezená skladovatelnost

13. Objemná krmiva šťavnatá • Zelená píce – porosty zkrmované v čerstvém stavu, suš. 15 – 25%. • Nejpřirozenější a nejlevnější krmivo. • Dělíme na – bílkovinnou (jeteloviny, ..) -- polobílkovinnou (luční porost, směsky) -- sacharidovou (kukuřice, slunečnice)

14. Obsah živin v kg krmiva v původní sušině v %

15. Zařazovat do krmné dávky v optimální krmné zralosti • Vyšší i nižší obsah vlákniny způsobí u zvířat snížení stravitelnosti, chutnosti, depresi trávení • Při změně krmiva nutno dodržovat navykací období 7 -14 dnů • Dusičnany, motýlokvěté P : Ca 1: 3- 10 trávy, obilí 1 :1,5 -1 • Vitamíny – karoteny, C, E a K, skup B • Při zkrmování zelených krmiv nutné doplnit sacharidová krmiva (kukuřičnou siláž vhodné zkrmovat celý rok jako vyrovnávací krmivo).

16. Dietetické účinky • Zapařená – nadýmání • Namrzlá – zkrmit po rozmrznutí • Enzymy a hormony – estrogeny, gonadotropiny – při zkrmování vysokých dávek způsobí narušení pohlavní činnosti • Mladá píce – mnoho vody – projímavé účinky • Motýlokvěté – nadýmání, koliky, průjmy při vysokých dávkách – přídavek siláží, sena, slámy • pozitivní účinky – mladá zelená píce mírně projímavé účinky, oživuje trávicí ústrojí aromatické rostliny zvyšují chuť k příjmu potravy • luční porost léčivo při chronických zácpách

17. Specifické účinky • Nepříjemnou chuť a vůně mléka způsobuje přítomnost plevele a vikve • Více vitamínů – nažloutlá barva mléka – zelená píce • Vysoké dávky zelené píce – horší kvalita tuku i masa

18. Dávky zelené píce kg na den • Dojnice – 25 – 40 kg • Výkrm - 15 - 20kg • Jalovice – 15 kg • Prasata – 2 – 10 kg • Ovce – 2 – 8 kg • Koně – 10 – 20 kg • Husa – 200 g

19. Obnova pastevního porostu • Duben 25 – 30 dnů • Květen 14 – 18 dnů • Červen 20 – 28 dnů • Srpen 28 – 35 dnů • Říjen 60 dnů • Optimální výška porostu: dojnice 15 – 20 cm, ostatní skot 20 – 30 cm

20. Siláže Způsob konzervace, kdy bakterie mléčného kvašení přeměňují část zkvasitelných sacharidů na kyseliny, zejména mléčnou ( má značné konzervační účinky) • Siláž je krmivo vzniklé buď z čerstvé nebo zavadlé píce • Dodržovat zásady silážováná– sušina, délka řezanky, doba plnění, dusání, zakrytí, konzervanty

21. Silážování – vytvoření prostředí, kde nemohou žít škodlivé mikroorganizmy • Silážujeme: zelenou píci, okopaniny, cukrovarské řízky, vlhké obilí, kukuřičné klasy a zrno • Těžce silážovatelné – jeteloviny • Lehce silážovatelné – kukuřice Využití hlavně ve výživě přežvýkavců

22. Obsah živin v l kg krmiva průměrné jakosti v %

23. Dietetické vlastnosti siláží • kyselina mléčná ovlivňuje pozitivně trávení, aktivuje trávicí šťávy a potlačuje činnost pato- genních mikroorganismů • závadná siláž – kyselá vůně, tmavá barva, kašovitá konzistence / způsobí diet. poruchy/ • zkrmovat siláže po ukončení kvasných pochodů čili fermentace 10 – 40 dní • příznivě dieteticky působí přídavek sena a okopanin k siláži • zvířata raději přijímají siláže s vyšším obsahem sušiny

24. Specifické vlastnosti siláží • horší kvalita siláží ovlivňuje kvalitu tvrdých sýrů • mléko přijímá pachy siláže ze vzduchu • jakostní siláž způsobí nažloutlou barvu mléka i másla

25. Orientační dávkování siláží na ks a den • Skot 10 – 30 kg • Ovce 1 – 3 kg • Prase 1 – 6 kg • Koně 2 – 10 kg • Drůbež 20- 30 g / husa 80 - 100 g /

26. Krmné okopaniny • Nízký obsah sušiny – 10 – 30% • Poskytují nejvyšší výnosy z 1 hektaru • Vysoká produkce energeticky bohatých látek (škrob, cukry, inulín) • Nízký obsah bílkovin, ale vysoký výnos (z ha poskytnou brambory více než ječmen) • Zkrmují se přímo, silážované, pařené nebo sušené • Zbytky – zdrtky, řízky, melasa

27. jednostranná krmiva, používáme pouze jako doplňková • organické živiny obsahují hlavně vysoce stravitelné BNLV • mají nízký obsah Ca, P • mají vysoký obsah K, vitamínu C a beta karotenu • Klíčky a zelené zabarvení u brambor – přítomnost solaninu

28. Obsah živin v kg krmiva průměrné jakosti v %

29. Dietetické účinky • vyšší dávky okopanin projímavé účinky u zvířat • znečištění zeminou deprese trávení, průjmy zvířat, snížení stravitelnosti ostatních krmiv v KD • v optimálních dávkách povzbuzují činnost střev, syrové přispívají k rozpouštění hlenů při katarech dýchacích cest • nutné upravovat bulvy řepy , velké způsobují otlaky dásní, malé dávení zvířat • biologická hodnota bílkovin u brambor je vysoká 70 %

30. Specifické účinky okopanin • syrové brambory v optimálních dávkách ovlivňují příznivě sekreci mléka • krmná řepa ve větších dávkách způsobí řepnou chuť mléka • pařené brambory pozitivní vliv na kvalitu masa • vyšší dávky krmné řepy u prasat snižují přírůstek • krouhání řepy 2 hodiny před zkrmováním jinak dochází k přeměně dusičnanů v dusitany • pařené brambory zkrmovat po vychladnutí

31. Dávkování okopanin na ks a den • Skot : dojnice do 18 kg • výkrm do 10 kg • tele 3 – 8 kg • chovný 8 – 15 kg • Ovce: bahnice 1 – 3 kg • výkrm 1 – 2 kg • chovný 0,5 – 1 kg

32. Drůbež: slepice 30 – 60 g • house 10 – 100g • husa 100 – 200 g • Prasata: prasnice 6 – 12 kg • výkrm 1 - 6 kg • kanec 5 – 8 kg • chov 1 - 7 kg • Koně: klisna 8 – 12 kg • tažný 10 – 15 kg • chovný 2 - 5 kg

33. Objemná s u c h á krmiva • K těmto krmivům patří – seno, sláma, kukuřičná vřetena, plevy, slupky semen

34. C h a r a k t e r i s t i c k é znaky • vysoký obsah sušiny nad 85 % • nízký obsah vody do 15 % • vysoký obsah vlákniny 25 – 40 % • nízká stravitelnost živin • dobrá skladovatelnost

35. Seno • Zelená píce konzervovaná přirozeným sušením nebo dosoušením • Princip sušení – vysušená buňka krmiva převyšuje sací napětí mikroorganismů, které nemají schopnost odebírat živiny z buněk krmiva a odumírají • Výživné a dietetické krmivo

36. Předpoklady výroby kvalitního sena • sklizeň v optimální vegetační fázi • rychlé snížení obsahu vody nad 85 % sušiny • sklizeň vhodnou mechanizací • příznivé počasí • rovnoměrné rozvrstvení zajistí stejnou vlhkost a zamezí vzniku ohnisek plísní

37. Skladování sena • lisované nebo volné v senících • dosoušení – vojtěšku naskladnit při sušině min 60 %, trávu naskladnit při sušině min. 65 % • při teplotě sena nad 24 stupňů Celsia intenzivně větrat (do větráku vstřikovat kys. propionovou popř. čpavkovou vodu)

38. Rozeznáváme seno: luční, jetelové, vojtěškové, jetelotravní • V praxi rozeznáváme seno • telecí (luční) • vitaminózní (mladá píce) • koňské – málo kvalitní z kyselých trav • lesní - nekvalitní

39. sušením se ničí vit. C, sníží se obsah beta – karotenu, vit. D, • seno zkrmovat až po vyzrání tj. za 4 – 6 týdnů, nevyzrálé seno způsobí žaludeční katary, zvyšuje tělesnou teplotu, způsobuje žloutenku, skleslost a pocení zvířat • vyzrálé seno má mít aromatickou vůni

40. Luční seno – podporuje trávení a zvyšuje využití ostatních krmiv (jeteloviny, trávy , byliny) vhodné pro telata • Jetelové seno – větší dávky sena u koní způsobují podráždění mozku, někdy i žloutenku - výlučné zkrmování vyvolává kožní onemocnění fagopyrismus (způsobuje kyanogenní glykosid) • Vojtěškové seno – méně příznivé dietetické účinky jako jetelové vyšší dávky kožní ekzémy, změny na sliznici, nervová onemocnění

41. Specifické účinky sena • kvalitní seno má příznivé účinky na produkci i kvalitu mléka • příznivé účinky i na kvalitu masa i na přírůstky • vhodné pro plemenice před a po porodu • vhodné i pro přípravu dietních nálevů

42. Dávkování sena • skot - telata ad libitum • dojnice 1 - 6 kg na kus a den • koně – 5 – 12 kg • ovce – 1 – 2 kg

43. Obsah živin v l kg sena v původní sušině v %

44. Sláma • má zanedbatelnou výživnou hodnotu • dosytné čili balastní krmivo • ke krmení jsou vhodné slámy jařin ovesná a ječná, sláma je měkčí a jakostnější, ovesná sláma nejvhodnější obsahuje víc NL a ML • nejvíce živin má sláma kukuřičná, sláma je i chutnější

45. sláma ozimů není vhodná ke krmení • sláma luštěnin (hrachu, pelušky, vikve, čočky,sóji, bobu) má kvalitu podřadného sena( desikovanou nekrmit) • sláma řepková, řepy semenačky není vhodná ke krmení

46. Dietetické a specifické účinky slámy • vyšší dávky nejsou vhodné pro vysokobřezí plemenice (přeplnění bachoru), nebezpečí zmetání • vysoké dávky způsobují tvrdost a bílou barvu másla • ječná a ovesná sláma ve vyšších dávkách způsobí hořkou chuť mléka

47. Plevy • chemické složení podobné slámě, nižší obsah vlákniny, vyšší obsah ML, lepší stravitelnost

48. Obsah živin v 1 kg krmiva v původní sušině v %

49. Orientační dávky na kus a den: • dojnice 0 – 5 kg • chovný skot 0 – 2 kg • plemenný býk 0 – 2 kg • výkrm 0 – 3 kg

50. Koně – tažný 3 – 5 kg • Ovce – bahnice 0,5 kg • - výkrm 0,3 – 0,5 kg • - beran 0,5 – 1,0 kg