Novináři a Internet úvod do problematiky

1. Hradec Králové, 27.-28.3.2000 Novináři a Internetúvod do problematiky Jiří Peterka 28.3.2000

2. mění se techniky a mechanismy pro práci s informacemi mění je nejen Internet, obecně celá oblast ICT mění se možnosti: veřejnosti "producentů informací" novinářů mění se role novinářů mění se chování producentů informací mění se hodnoty: od "holých faktů" k názorům, závěrům, přehledům, …. mění se zvyky a preference: všech zúčastněných objevují se nové možnosti např. personalizace, multimédia, provázání, … objevují se nové otázky a problémy jak přejímat informace, jak se odkazovat … Co všechno se mění?

3. veřejnosti lze zpřístupnit libovolný "objem" informací zveřejněním na WWW ale jak zajistit jejich "konzumaci"? informace lze snadno distribuovat ke koncovým příjemcům (veřejnosti) lze je rozesílat elektronickou. poštou, …. ale je to vhodné? informace dostupné on-line lze snadno a rychle prohledat pomocí fulltextových vyhledávačů není to snadné neprohledává se úplně všechno (problém dynamického obsahu) lze průběžně monitorovat nově vznikající informace rešeršní služby (monitoring tisku, SERGE, ….) problém "klapek na očích" Mění se způsob práce s informacemi

4. směřujeme ke stavu kdy: každý má přístup ke všem dostupným informacím každý v nich může jednorázově vyhledávat každý může vše průběžně monitorovat veřejnost: má přístup ke všemu, může se vším pracovat sama … producenti informací například firmy vydávající tiskové zprávy, úřady vydávající vyhlášky apod. mohou oslovovat veřejnost přímo, nepotřebují prostředníky Mění se možnosti ale jen potenciálně !!! je rozumné aby to skutečně dělali???

5. producent informací zde kdokoli, kdo generuje nějaké informace faktografického charakteru dříve: zpřístupňoval všem (přímým způsobem) jen některé informace bylo to drahé a náročné jiné informace šířil skrz prostředníka – novináře sděloval je novináři, ten je předával dál nebylo to kvůli utajení, ale kvůli technickým možnostem a nákladům dnes: producenti nepotřebují prostředníky k tomu aby zpřístupnili své informace veřejnosti producenti potřebují novináře ke zvýšení relevance svých informací k tomu aby přilákali pozornost veřejnosti k jejich informacím, aby jim udělali publicitu Mění se chování producentů informací

6. pozorování: producenti informací mohou sami zveřejnit vše, co jsou ochotni zveřejnit a také to dělají, protože přitom mají celý způsob zveřejnění pod svou kontrolou otázka: má pak smysl se jich ptát na další informace? např. "zákulisní" informace? názor: "další" informace jsou spíše řízené úniky informací osobní zkušenost: pokud producenti informací "pustí" nějaké relevantní informace "navíc", pak jsou to jen důvěrné informace které nejsou určeny k publikování jsou "pouštěny" jen tomu, kdo je pasován do pozice důvěryhodného partnera, ne do role "hlásné trouby" Mění se chování producentů informací

7. dříve: novináři zprostředkovávali přenos informací od producentů k veřejnosti producenti nemohli oslovovat veřejnost přímo dnes: tato role mizí novinář se přibližuje čtenáři mají stejné možnosti hlavní rozdíl mezi nimi: novinář má více času věnovat se práci s informacemi měl by k tomu mít i odborné zázemí novináři zůstává především role poskytovatele "přidané hodnoty" spočívá ve: vyhledávání, posuzování, hodnocení, porovnávání, vyslovování vlastního názoru … novinář se stává jakýmsi "informačním analytikem" na plný úvazek s potřebnou kvalifikací Mění se role novináře kdokoli může publikovat a stát se novinářem !!!

8. Co je zdrojem přidané hodnoty novináře? • nikoli: • exkluzivní přístup k informacím • ale spíše: • jeho schopnost pracovat s informacemi • vyhledávat informace, vyhodnocovat je, porovnávat informace z různých zdrojů …. • jeho individualita, vlastní názor • jeho zkušenosti • možnost věnovat tomu dostatek času • jeho schopnost zaujmout, vyjádřit se, …. • znalosti oboru, přehled, schopnost rozlišit relevantní informace • ….. má být novinář více odborníkem, nebo více literátem?

9. Jak se mění hodnoty • dříve: • hodnotu měly již "holé" (faktografické) informace • dnes a zítra: • hodnota "holých" informací klesá k nule • roste význam "přidané hodnoty" • zpracování, přehledů, posouzení, vlastních názorů, …. • individuality cílový stav: informace jsou volně přístupné a zdarma – pro každého, kdo je umí najít, dokáže správně interpretovat a má na to čas novinář "prodává" své schopnosti, znalosti a dovednosti

10. veřejnost je zvyklá věřit tomu, co se kde napíše důvod: tradiční média si více hlídají korektnost svých informací publikovat v tradičních médiích nemůže "jen tak někdo" … ale na Internetu může …. na Internetu se lidé musí více řídit vlastním rozumem problém posuzování věrohodnosti informací veřejnost je zvyklá na pasivní "konzumaci" informací možnost reagovat na informaci v tradičních médiích je minimální vyžaduje oporu v zákoně (tiskové opravy, …) Internet je interaktivní, umožňuje aktivitu veřejnosti reakce na články (talk-back), diskusní fóra je to rychlá a pohodlná zpětná vazba Jak se mění zvyky - veřejnost kdokoli může přispět svou reakcí, často jde o hodnotný zdroj informací

11. pozorování: informační obsah na Internetu může být mnohem bohatší než u tradičních médií lze se "rozepisovat" podle libosti, přidávat odkazy, využívat hypertextu … prezentační možnosti Internetu jsou mnohem bohatší než u tradičních médií k textům lze přidávat grafiku, animace, zvuky ….. otázka: je vhodné dělat vše co nejbohatší? obsah i formu? podobně jako u programů ??? osobní názor: nepřehánět to !! ať je to vkusné ale přehledné a výstižné uživatelé jsou zavalováni velkým množstvím informací začnou se bránit "informační ekologií" Jak se mění možnosti cení se i schopnost vyjádřit se jasně a stručně

12. Jak Internet ovlivňuje práci novinářů • na Internetu je snadné opisovat • existuje velké množství zdrojů • dojem: nikdo nepozná, že je to opsáno • "opisování" je technicky triviální • cut&paste • na Internetu se nevyplácí opisovat !!!! • díky fulltextovým vyhledávačům lze rychle a snadno zjistit, zda je něco opsáno (i odkud) kde končí přejímání myšlenek a kde začíná inspirace ???? kde končí opisování a kde začíná přejímání myšlenek ???? ale přejímání myšlenek automaticky rozpoznat nelze

13. Internet, právo a morálka • přináší Internet něco nového do pohledu na to, co je korektní a co nikoli? • v zásadě ne, ale u některých nových problémů dosud není všeobecný konsensus • např. problematika rozesílání nevyžádaných zpráv • někdy je i vynutitelnost snazší (díky existenci zpětné vazby) • stojí Internet mimo dosah zákonů? • určitě ne, zákony platí i v Internetu • jen na některé otázky nemusí dávat odpovědi

14. Co je a není korektní? • odkazy • zpočátku dokonce zakazovány, dnes vřele vítány a stále více žádoucí • citace • stejně jako u "psaných" textů, dle autorského zákona • uvádění zdrojů (odkud informace pochází) • stejně jako mimo Internet • díky vyhledávačům lze snáze zjistit, odkud určitá specifická informace pochází • přetiskování tiskových a agenturních zpráv • nekorektní, pokud to vydávám za své vlastní dílo • korektní pokud je zřetelně patrné, že jde o přetisk • ale ne každý on-line titul považuje přetiskování za účelné

15. Pozorování • Internet je báječným zdrojem potvrzujících informací • informací o tom, že něco existuje, platí, …. • lze to snadno vyhledat, k ověření stačí 1 výskyt věrohodné potvrzující informace • … ale je špatným zdrojem "vyvracejících" informací • informací o tom, že něco neexistuje, neplatí, … • obecná vlastnost vyhledávání na Internetu: když něco nenajdete, ještě to nemusí znamenat, že to neexistuje

16. Hradec Králové, 27.-28.3.2000 děkuji za pozornost Jiří Peterka