1 / 21

SOUHRN OBRATLOVCI

SOUHRN OBRATLOVCI. Lenka Přívozníková 3.B. kmen: STRUNATCI 1.podkmen: PLÁŠTĚNCI 2.podkmen: BEZLEBEČNÍ 3.podkmen: OBRATLOVCI 1.nadtřída: BEZČELISTNATCI třída:KRUHOÚSTÍ 2.nadtřída: ČELISTNATCI skupina – BEZBLANNÍ třída:PARYBY třída:RYBY třída:OBOJŽIVELNÍCI

hana
Download Presentation

SOUHRN OBRATLOVCI

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. SOUHRN OBRATLOVCI Lenka Přívozníková3.B

  2. kmen: STRUNATCI 1.podkmen: PLÁŠTĚNCI 2.podkmen: BEZLEBEČNÍ 3.podkmen: OBRATLOVCI 1.nadtřída: BEZČELISTNATCI třída:KRUHOÚSTÍ 2.nadtřída: ČELISTNATCI skupina – BEZBLANNÍ třída:PARYBY třída:RYBY třída:OBOJŽIVELNÍCI skupina – BLANATÍ třída:PLAZI třída:PTÁCI třída:SAVCI ZAŘAZENÍ OBRATLOVCŮ:

  3. OPĚRNÁ SOUTAVA : = KOSTRA (skelet) chrupavčitá: kruhoústí,paryby,jeseteři kostěná: ostatní obratlovci - Kostra je vystavěna z oporných pojiv = chrupavka + kostní tkáň - I kostěná kostra má větší či menší podíl chrupavky - Během vývinu jedince je kostra nejprve chrupavčitá a teprve později je chrupavka nahrazena kostí Podle původu kosterního materiálu rozeznáváme: EXOSKELET: tvoří krycí kosti – ty vznikají zkostnatěním vaziva ve škáře, jsou to ploché, na povrchu uložené kosti, např.:lebeční klenby, rybí šupiny ENDOSKELET:původně z chrupavek – postupně odbourávány a nahrazovány kostmi, např.:kostra trupu a končetin

  4. 1.KOSTRA TRUPU Struna hřbetní : = chorda dorsalis - u vývojově nižších obratlovců podélně uložený tenký válec tvořený zvláštním typem pojivové tkáně Páteř: - ostatní třídy obratlovců - vzniká zatlačováním chordy těly obratlů –do podoby meziobratlových plotének - za původní typ obratle je považován dvojdutý obratel vodních čelistnatců - u suchozemských obratlovců se páteř člení na oblast krční, hrudní, bederní, křížovou a ocasní Žebra: - pouze u čelistnatých - u paryb a ryb jsou přítomna v každém tělním segmentu - u suchozemských obratlovců zůstala zachována pouze v hrudní oblasti Hrudní kost: - poprvé se objevuje u obojživelníků a je spojena s lopatkovým pásmem - k připojení žeber k hrudní kosti dochází poprvé u plazů

  5. 2.LEBKA - dosažený stupeň vývoje lebky je důležitý charakteristický znak pro jednotlivé třídy obratlovců - podle počtu týlních hrbolů (kondylů) kterými je lebka zakloubena na 1.krční obratel rozlišujeme dva druhy lebek: • Monokondylní – má jeden týlní hrbol = plazi, ptáci • Bikodilní – dva hrboly = obojživelníci,savci MOZKOVÁ ČÁST: - chrání mozek a smyslové orgány - základem je chrupavčitá mozkovna u žraloků – z té u většiny obratlovců vzniká báze mozkovny -další částí je klenba lebeční a patrový komplex z krycích kostí - pokud spodina mozkovny tvoří strop dutiny ústní = prvotní (primární) patro - u plazů poprvé vzniká druhotné (sekundární) patro tvořící přepážku mezi dutinou ústní a počátkem dýchacích cest

  6. A – předpokládaný výchozí stav B – žralok C – savec0,1 až 7 – číselné označení žaberních oblouků OBLIČEJOVÁ ČÁST: - vznikla z žaberních oblouků jejichž původní funkcí bylo vyztužovat žaberní přepážky mezi žaberními štěrbinami - přeměnou žaberního oblouku vznikají u čelistnatých čelisti - u suchozemských obratlovců ztrácejí díky plicnímu dýchání význam – zanikají nebo získávají novou funkci

  7. 3.KOSTRA KONČETIN -výrazně se liší u vodních a suchozemských obratlovců – vodní ploutve a suchozemští nohy - končetiny čtyřnohých obratlovců se odvozují od párových ploutví vymřelých lalokoploutvých ryb - Z prsních ploutví se vyvinuly končetiny hrudní (přední), z břišních ploutví končetiny pánevní (zadní) - Pro pohyb je nezbytná i dobře vyvinutá kosterní svalovina - Pro ryby je charakteristický mohutný boční sval, který je segmentovaný na krátké úseky – myomery - výsledkem střídavých stahů myomer je vlnění těla jako původní technika pohybu - U suchozemských obratlovců se boční sval rozpadá na samostatní svaly upínající se na osní kostru a pásma končetin - K velkému rozvoji a členění dochází u svalů končetin. - Specifickými svaly savců jsou svaly výrazové (mimické) a hlavní dýchací sval bránice.

  8. KRYCÍ SOUSTAVA: =kůže - složena z vícevrstevné pokožky, škáry a podkožního vaziva - Kůže kruhoústých je holá - Tělo paryb a ryb je kryté šupinami - Paryby mají plakoidní šupiny vzniklé ze škáry a pokožky, rybí šupiny jsou kostěné a zakládají se ve škáře - Obojživelníci první opustili vodní prostředí a začali se pohybovat po souši. Jejich tělo již sice nebylo nadlehčováno vodou, ale současně se odlehčilo ztrátou kostěné kožní kostry. Vlhá kůže získala důležitou funkci při dýchání. - Rohovité plazí šupiny brání vysychání těla - Specifické útvary jsou ptačí peří a chlupy savců - Peří a srst se podílejí na udržování stálé tělesné teploty, pravidelně se obnovují (svlékání, pelichání, línání). - V kůži jsou uložené i kožní žlázy. Omezeně u plazů a ptáků (kostrční žláza), ve větším množství u ryb a obojživelníků, četné a rozmanité jsou u savců. - Kůže a její deriváty jsou i nositeli zbarvení.

  9. NERVOVÁ SOUSTAVA: - Nervovou soustavu rozdělujeme na centrální (mozek, mícha) a periferní nerovovou soustavu (obvodové nervy). - Nervová soustava dosahuje nejvyššího stupně vývoje u obratlovců - to souvisí s rozvojem smyslových orgánů a s vysokou pohybovou aktivitou. - Mozek se v zárodečném vývoji zakládá v podobě dvou váčků - předního a zadního mozku. - Dalším členěním vzniká z předního mozku koncový mozek a mezimozek, ze zadního střední mozek, mozeček a prodloužená mícha. Mozek všech obratlovců se tedy skládá z pěti oddílů. - Prodloužená mícha je plynulým pokračováním páteční míchy. Jsou v ní uložena centra životně důležitých reflexů, např. dýchacího. - Mozeček hraje důležitou úlohu v pohybové koordinaci. Proto je poměrně velký u živočichu vykonávajících složité pohyby (ryby, ptáci, savci). - U nižších obratlovců je nejdůležitějším centrem střední mozek, kde končí nervové dráhy ze smyslových orgánů.

  10. - Nadřazená ústřední se u vyšších obratlovců postupně přesouvají do koncového mozku. Ještě u ptáků je ve středním mozku zrakové ústředí. - Význam středního mozku jako centra klesá, ale zůstává přepojovacím místem nervových signálů. - S přesunem řídících center do koncového mozku roste také význam mezimozku jako přepojovacího centra. - Mezimozek obsahuje i nadřazená centra vegetativních funkcí. Jeho spodní část (hypotalamus) je spojena s podvěskem mozkovým (hypofýzou), který je nejdůležitější žlázou s vnitřní sekrecí a řídí činnost většiny ostatních žláz. - Z části buněk formujících embryonálně mezimozek vzniká sítnice oka. - U obratlovců se nejvíce zvětšuje koncový mozek, který se stal nejdůležitějším nervovým ústředím. Původně byl jen čichovým centrem. Tvoří ho dvě polokoule (hemisféry) kryté kůrou. - Součástí koncového mozku jsou i bazální ganglia jako centra pro instinktivní chování - S druhotnou kůrou mozkovou (neopallium) se poprvé setkáváme u plazů. Největšího rozvoje dosáhla u savců. U nich může být plocha kůry zvětšena i zvrásněním (gyrifikací). - Z míchy odstupují párové míšní nervy, na úrovni končetin je mícha zesílená a nervy zde vytváření pleteně.

  11. SMYSLOVÉ ORGÁNY: - Smyslové orgány informují živočichy o okolním i vnitřním prostředí. Rovnovážně sluchový orgán - nachází se ve vnitřním uchu. Tvoří ho blanitý labyrint skládající se kulovitého a vejčitého váčku, tří polokruhovitých chodeb (u mihulí dvou) a z lageny. - Při změně polohy jsou drážděny smyslové buňky ve váčcích a při změně pohybu v polokruhovitých chodbách - Sídlo sluchu je v laguně vybíhající z kulovitého váčku, která se postupně prodlužuje a u savců se stáčí v hlemýžď. - Obojživelníci, plazi a ptáci mají střední ucho s jednou sluchovou kůstkou, savci se třemi. Stavební základy vnějšího ucha jsou již u plazů.

  12. VÝVOJ VNITŘNÍHO UCHA OBRATLIVCŮ: A – ryba, B – žába, C – pták, D - savec

  13. Orgán zraku =komorové oči - Základní stavební plán je stejný u všech obratlovců. Rozdílný může být mechanismus zaostřování. - U blanatých kromě hadů se mění tvar čočky. U ostatních je čočka posunována k sítnici nebo k rohovce. Za nejdokonalejší po považováno oko ptáků. - Barevné vidění bylo prokázáno u mnohých kostnatých ryb, obojživelníků, některých plazů a savců a u všech ptáků - Oči jsou chráněny dvěma víčky (savci). Třetí víčko – mžurka se často vyskytuje u obojživelníků, plazů a zejména pak u ptáků. Čichový orgán -patří k nejstarším smyslovým orgánům. - U mihulí je uložen v jednom a u paprskoploutvých ryb ve dvou slepě končících čichových váčcích. S vnějším prostředím jsou spojeny vnějšími nozdrami. - U ostatních obratlovců dýchajících vzdušný kyslík došlo ke spojení dutiny nosní s dutinou ústní vnitřními nozdrami. - Čichovým orgánem nejlépe vyvinutým u plazů je i Jaocbsonův orgán. - Specifický orgán vodních obratlovců vnímající proudění vody je proudový orgán.

  14. TRÁVICÍ SOUSTAVA: - Obratlovci mají dobře vyvinutou trávicí soustavu v podobě trávicí trubice. - Při uchvacování kořisti a u savců i při mechanickém zpracování potravy se uplatňuji zuby. - Délka trávicí trubice, její členění a specializace jednotlivých úseků závisí zejména na kvalitě a množství zpracovávané potravy = býložravci mají delší a složitější trávicí soustavu než masožravci - Potrava se hromadí především v žaludku, u ptáků ve voleti. Žaludek chybí kruhoústým a některým rybám. Naopak ptáci mají žláznatý a svalnatý žaludek, pro přežvýkavce a velbloudy je typický složený žaludek. - Zvětšování vnitřního povrchu trávicí trubice se dosahuje především jejím prodloužením, u paryb spirální řasou, u některých ryb slepými přívěsky, slepými střevy, u ptáků a savců a vytvářením klků ze střevní sliznice. - Společným vývodem trávicí, vylučovací a pohlavní soustavy je kloaka, kterou nemají mihule, většina ryb a placentální savci.

  15. DÝCHACÍ SOUSTAVA: - u obratlovců to jsou vodních žábry, u suchozemských plíce - Významné je i kožní dýchání. - Dýchání mohou zajišťovat i přídatné dýchací orgány (původem převážně z trávicí soustavy). - Žaberní lupínky tvořící žábry narůstají u paryb na žaberních přepážkách. U ryb jsou přepážky redukované, žábry nasedají přímo na žaberní oblouky. U obojživelníků se můžeme setkat i se žábrami vnějšími. - Plíce se odvozují od plicních vaků vymřelých lalokoploutvých ryb stejně jako plynový měchýř ryb. Povrch plic se postupně zvětšoval vnitřním členěním. Malé plíce ptáků jsou doplněny vzdušnými vaky. - V dýchacích cestách jsou uloženy hlasové orgány.

  16. OBĚHOVÁ SOUSTAVA: - tvořena srdcem a cévami. - Do srdce je krev přiváděna žilami., ze srdce je odváděna tepnami. - Rozdílné je uspořádání cévní soustavy obratlovců, dýchajících žábrami a plícemi. V srdci obratlovců se žaberním dýcháním je pouze krev odkysličená. S nástupem plicního dýchání se v srdci vytváří podélná přepážka. S přechodem na souš dochází i redukci a přestavbě systému žaberních tepen. Stavba srdce obratlovců Třída část srdce: Paryby, ryby 1 předsíň, 1 komora Obojživelníci 2 předsíně, 1 komora Plazi 2 předsíně, komora s neúplnou přepážkou Ptáci, savci 2 předsíně, 2 komory

  17. VYLUČOVACÍ A POHLAVNÍ SOUSTAVA: - Vylučovací soustava prostorově souvisí se soustavou rozmnožovací. - Vylučovacími orgány obratlovců jsou párové ledviny několika vývojových typů. Původně se jedná o segmentální podlouhlé orgány uložené pod páteří. Vylučovací funkci postupně plní pouze zadní část, která ztrácí segmentaci a přetváří se v jednolitý orgán – pravou ledvinu. Setkáváme se s ní u všech blanatých obratlovců. - Původní vývodní cesta ledvin – primární močovod – se stává vývodní cestou varlat – chámovodem. - Odvod moči je zajišťován nově vytvořeným sekundárním močovodem. - Samčí pohlavní orgány – varlata – jsou u všech skupin kromě mihulí párové. - Samičí pohlavní žláza – vaječník je nepárová, například u ptáků a některých žraloků, u ostatních čelistnatců je párová. - Vývodní cesty – vejcovody – nikdy nesouvisí s vývody ledvin. U vejcorodých jsou vejcovody členěny na oddíly, kde vznikají vaječné obaly. - V děloze živorodých savců dochází k zahnízdění vajíčka a vývinu zárodku.

  18. Zdroj obrázků: google obrázky, učebnice zoologie, wikipedie

More Related