Přeprava nebezpečného zboží

1. Přeprava nebezpečného zboží

2. Úvod Tématické okruhy • Nebezpečné vlastnosti věcí - definice • fyzikální a chemické vlastnosti nebezpečných látek a přípravků • obecné základy toxikologie

3. právní předpisy nakládání s NCHLP - zákon č. 157/98 Sb. přeprava NZ - ADR, RID, zákon č. 111/94 Sb., o silniční dopravě odpadové hospodářství - zákon č. 185/01 Sb. Definice

4. Nebezpečné zboží je zboží, které má jednu nebo více nebezpečných vlastností.

5. Nebezpečné látky a přípravky jsou látky a a přípravky, které vykazují jednu nebo více nebezpečných vlastností a pro tyto vlastnosti jsou klasifikovány za podmínek stanovených tímto zákonem jako: Nebezpečné vlastnosti - zákon č. 157/98 Sb.

6. výbušné oxidující extrémně hořlavé vysoce hořlavé hořlavé

7. vysoce toxické toxické zdraví škodlivé

8. žíravé dráždivé senzibilizující

9. karcinogenní mutagenní toxické pro reprodukci

10. nebezpečné pro životní prostředí

11. výbušnost plynné skupenství hořlavost samozápalnost vyvíjení zápalného plynu při styku s vodou Nebezpečné vlastnosti - ADR (RID)

12. vznětlivost organický peroxid jedovatost schopnost vzbudit odpor nebo vyvolat nákazu radioaktivita

13. žíravost jiná nebezpečná vlastnost

14. Nebezpečný odpad je odpad, který má jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č.2 zákona. Nebezpečné vlastnosti - zákon č. 185/01 Sb.

15. H1 výbušnost H2 oxidační schopnost H3-A vysoká hořlavost H3-B hořlavost H4 dráždivost H5 škodlivost zdraví

16. H6 toxicita H7 karcinogenita H8 žíravost H9 infekčnost H 10 teratogenita H11 mutagenita

17. H12 schopnost uvolňovat vysoce toxické nebo toxické plyny ve styku s vodou, vzduchem nebo kyselinami H13 schopnost uvolňovat nebezpečné látky do životního prostředí H14 ekotoxicita

18. Jsou důležité pro chování látky v životním prostředí. Nejdůležitějšími jsou teplo a teplota hustota rozpustnost výbušné koncentrace Fyzikální vlastnosti

19. Teplo je forma přenosu energie při vzájemném styku soustav s různou teplotou Jednotka JOULE (J) Teplo a teplota

20. je termodynamická stavová veličina. Celsiovská teplota vyjadřuje stav soustavy teplotním rozdílem mezi soustavou a místem s teplotou 0°C Teplota

21. je teplota, při níž tuhá látka přechází v kapalinu a naopak a tlak syté páry nad kapalnou a tuhou fází je stejný. Teplota tání (tuhnutí)

22. je teplota, při níž se kapalná látka mění v páru a tlak syté páry nad kapalinou je roven vnějšímu tlaku. Teplota varu

23. je teplota, při níž se tuhá látka mění na plynnou a tlak syté páry nad tuhou látkou je roven vnějšímu tlaku. Teplota sublimace

24. je nejnižší teplota, při níž hořlavá látka vyvine tolik hořlavých par, že tyto páry ve směsi se vzduchem při přiblížení přesně definovaného otevřeného plamínku krátce vzplanou, ale dále nehoří. Teplota vzplanutí

25. Rozdělení hořlavých kapalin

26. je nejnižší teplota hořlavé látky, při níž se tvoří tolik hořlavých par, že tyto páry se při přiblížení otevřeného plamínku vznítí a trvale hoří. Teplota hoření

27. je nejnižší teplota horkého vzduchu, při níž se hořlavý plyn nebo pára ve směsi se vzduchem vznítí následkem styku s tímto horkým vzduchem, tedy bez iniciace plamenem. Teplota vznícení

28. je hmotnost látky jednotkového objemu definovaná vztahem ρ = m.V-1 [kg.m-3] Hustota je závislá na teplotě a tlaku Hustota

29. vztažená na vzduch nebo vodu je poměrové číslo udávající hustotu vztaženou na příslušné prostředí za stejných podmínek. Relativní hustota

30. udává množství tuhé látky, které se rozpustí v daném množství rozpouštědla za daných podmínek. Roztoky homogenní (pravé) heterogenní (suspenze, emulze a koloidní gely) Rozpustnost

31. Dolní mez výbušnosti Horní mez výbušnosti Výbušné koncentrace plynů a par

32. Meze výbušnosti par pohonných hmot

33. schopnost atomového jádra rozpadat se za emise záření  (dva protony, dva neutrony)  (elektron nebo pozitron)  (foton) Radioaktivita

34. reaktivita látek samovznětlivost oxidace, redukce (hoření) reakce látek a s vodou kyselost a zásaditost Chemické vlastnosti

35. charakterizuje míru schopnosti látek reagovat s látkami jinými za tvorby dalších sloučenin. Měřítkem reaktivity je taktéž rychlost reakce. Reaktivita látek

36. podmínka - kumulace tepla Iniciace reakce se vzdušným kyslíkem polymerizační schopnost schopnost adsorbovat vzdušný kyslík bioreaktivita Samovznětlivost

37. Oxidace - odevzdávání elektronů (zvyšování kladného mocenství) Redukce - přijímání elektronů Hoření - oxidačně redukční reakce doprovázená světelným a tepelným zářením a uvolňováním tepla Oxidace, redukce (hoření)

38. reakce nebezpečné alkalické kovy slitiny Mg, Al, Ti některé soli (např. dusičnany) silné anorganické kyseliny Reakce látek s vodou

39. charakterizuje obsah disociovaných vodíkových kationtů nebo hydroxoniových aniontů Míra kyselosti pH = - log aH+ čistá voda při 25°C má aktivitu H+ = 10-7 mol-1, tedy pH = 7 zásady pH > 7, kyseliny pH < 7 Kyselost a zásaditost

40. OBECNÁ TOXIKOLOGIE Toxikologie - nauka o škodlivých účincích látek na živé organismy a ekosystémy. Obecná toxikologie Experimentání toxikologie Klinická toxikologie Speciální toxikologie Ekotoxikologie

41. ŠKODLIVINY Chemická škodlivina - látka schopná zapříčinit poškození zdraví Cizorodé látky - xenobiotika

42. Působení látek Účinek - biologická změna vyvolaná nebo souvisící s působením škodliviny Expozice - proces vystavení organismu účinkům škodliviny Nebezpečnost škodliviny - potenciální schopnost vyvolat poškození Riziko - pravděpodobnost poškození

43. Škodliviny s místním účinkem dráždivé žíravé

44. Škodliviny s celkovým účinkem vyvolávají poškození poté, co proniknou do krve (systémová toxicita)

45. Otrava (intoxikace) Příznak - symptom Skupina příznaků - syndrom Akutní otrava - jednorázová expozice s klinickými příznaky Chronická otrava - dlouhodobá expozice Subchronická otrava - několikrát opakovaná expozice

46. Toxicita Míra závažnosti škodlivého působení. Střední smrtelná dávka (dosis letalis) LD50 - množství škodliviny, která způsobí úhyn 50% pokusných zvířat ve standardní skupině Střední smrtelná koncentrace (concentracio letalis) LC50 - koncentrace škodliviny, která způsobí úhyn 50% pokusných zvířat po 4 hodinové inhalaci

47. Škodliviny s pozdními účinky účinek se projeví • s velkým zpožděním, • po velmi dlouhé expozici, • po skončení expozice a vyloučení látky z organismu, • u následující generace (mutageny, karcinogeny, teratogeny, alergeny)

48. Mutageny látky schopné vyvolat změnu dědičných vlastností, genetického materiálu buňky Mutace • genové • chromozomové • genomové

49. Karcinogeny Látky, které mohou vyvolat zhoubné bujení tkání genetická teorie karcinogeneze bezpečnostní limity - tzv. referenční riziko 10-5 - zvýšení počtu případů nádorového onemocnění v důsledku příjmu škodliviny po celý život (70 roků) o 1 případ na 100 000 obyvatel • prokázané chemické karcinogeny podezřelé chemické karcinogeny

50. Škodliviny s reprodukční a vývojovou toxicitou Škodliviny, jejichž expozice před početím (u kteréhokoliv z rodičů), během prenatálního vývoje nebo po narození, až do doby pohlavní zralosti může mít za následek prenatální nebo časné postnatální úmrtí, výskyt strukturálních odchylek nebo funkční defekty Embryotoxické látky teratogeny