1 / 13

Mezi třicetiletou válkou a francouzskou revolucí IV

Mezi třicetiletou válkou a francouzskou revolucí IV. Dějiny významných evropských států - RUSKO. Anotace. Materiál tvoří 14 slidů , v nichž jsou zachycen nástin vývoje nejdůležitějších etap dějin 18. století v Evropě cílová skupina: 8. roč. Autor: Mgr. Tomáš Kozák

jeff
Download Presentation

Mezi třicetiletou válkou a francouzskou revolucí IV

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Mezi třicetiletou válkou a francouzskou revolucí IV Dějiny významných evropských států - RUSKO

  2. Anotace • Materiál tvoří 14 slidů, v nichž jsou zachycen nástin vývoje nejdůležitějších etap dějin 18. století v Evropě • cílová skupina: 8. roč. • Autor: Mgr. Tomáš Kozák • očekávaný výstup: žák se seznámí s pojmy občanská revoluce, absolutismus, konstitucionalismus, osvícenství • použitý materiál: učebnice SPN pro 8. roč. a Prodos pro 8. ročník, Wikipedia • průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a provádíme zpětnou vazbu pomocí shrnujících otázek • na konci prezentace následuje možnost zápisu látky do sešitu

  3. Ruská společnost v 17. století 1613 – nástup Romanovců na ruský trůn • vládnou až do revoluce v roce 1917 • samoděržaví – mnohem tužší podoba absolutismu, než je znám z ostatních zemí např. Francie • v Rusku nikdy neexistovaly stavy panovník se nikdy nemusel o svou moc s nikým ani náznakově dělit • obyvatelstvo bylo rozděleno podobně jako v jiných zemích: • vyšší šlechta = bojaři • rodová šlechta, dědičná držba pozemků • nižší šlechta = služebná šlechta • pozemky dostávají od cara, který je může kdykoliv odejmout • panovník spíše spoléhá na nižší šlechtu, která mu musí spíše zachovávat věrnost, protože je na něm závislá • svobodní obyvatelé = řemeslníci, obchodníci • nevolníci = mužici • drtivá většina obyvatelstva, prakticky bezprávná, byli považováni za osobní vlastnictví svého pána, který o nich mohl neomezeně rozhodovat • nesměli si ani stěžovat na vrchnost

  4. Car Petr I. Veliký • 1682 – umírá car Fjodor bez potomků • jeho bratři zatím vládnout nemohou: starší je slabomyslný a slepý, mladší Petr má pouze 10 let  vlády se ujímá jejich sestra Sofie, která se prohlašuje regentkou a vládne sama • schopný Petr se brzy stává pro carevnu nebezpečím, a tak se ho snaží udržet daleko od dvora • 1689 – Petr Sofii sesadil a sám se ujal vlády • 2 hlavní úkoly Petrovy vlády: • získat pro Rusko přístup k moři • pozvednout Rusko na evropskou úroveň • byl částečně úspěšný – ve válce se Švédskem získává pobřeží Finského zálivu a roku 1703 zde zakládá nové hlavní město – Sankt-Peterburg (Petrohrad) • pro druhý úkol připravil podmínky svým nástupcům

  5. Petr I. Veliký Petr I. Veliký, známý též jako Petr Alexejevič (9. června1672, Moskva – 8. února1725, Petrohrad), byl ruský car od roku 1682, fakticky vládl od roku 1689 až do své smrti. Nejprve formálně vládl společně se svým chorým polorodým bratrem Ivanem V., v roce 1689 se ujal skutečné vlády, samotným vladařem až po Ivanově smrti roku 1696. Roku 1724 se spoluvlády nad Ruskem ujala jeho žena Kateřina I. Petr Veliký proslul svou snahou modernizovat Ruskou říši, a to v politickém, ekonomickém i kulturním směru. Rusko za Petra Velikého vstoupilo mezi skutečné evropské velmoci.

  6. Petrohrad

  7. Reformy Petra I. Velikého • panovník si uvědomuje nutnost reforem a změn • vojsko, flotila, funkční státní správa se vzdělanými úředníky, rozvoj vědy a techniky • procestoval z velké části inkognito několik zemí, kde sbíral zkušenosti a informace ze všech oblastí vědy, medicíny i techniky • do reforem zapojil bojary • stali se buď důstojníky nebo státními úředníky • museli se naučit číst a psát • požadován byl i cizí jazyk • zakládal školy • 1725 – založil akademii věd • ve vojenských školách vychovával schopné důstojníky • zakládal manufaktury  výroba zbraní a látek pro armádu • daňová reforma měla zajistit dostatek peněz – daně měl platit každý muž bez ohledu na věk  sčítání lidu • sjednotil kalendář se zbytkem Evropy (Nový rok 1. 1., počítání let od Kristova narození)

  8. Kateřina II. Veliká • 1725 – umírá Petr I. • nastává 20leté období střídání carů a careven • nakonec se moci ujímá bezdětná sestra Petra I. Alžběta I. • po ní nastupuje její synovec Petr, který ale nemá schopnosti vládnout • Alžběta Petrovi proto vybírá za nevěstu chudou princeznu Sofii z Německa • Sofie po přestoupení na pravoslaví přijímá jméno Kateřina • je velmi vzdělaná • schopná • ctižádostivá • 1762 – umírá Alžběta, carem se stává Petr, ale po několika týdnech proti němu Kateřina organizuje převrat a prohlašuje se sama carevnou • vládne až do roku 1796

  9. Kateřina II. Veliká Kateřina II. Veliká (2. května1729Štětín – 17. listopadu1796Petrohrad), známá též jako Jekatěrina Alexejevna, rodným jménem Sofie Frederika Augusta, byla ruskácarevna vládnoucí od 28. června1762 až do své smrti.

  10. Vláda Kateřiny Veliké • pokračuje v rozšiřování ruského území • provádí další reformy • díky vítězství nad Turky ovládá Krym  získává přístup k Černému moři • dále získává část Ukrajiny • reformy vedly: • k posílení ústřední moci • centralizaci Ruska • zlepšení státní správy • Rusko rozděleno do gubernií, které byly odpovědné přímo carevně • státní úředníci byli pravidelně placeni • duchovní se stali státními úředníky • majetek klášterů byl zabaven • podporovala vědu a umění • zakládala nové školy • postavení mužiků se ale nezměnilo, byť to původně carevna měla v úmyslu

  11. Zápis - Rusko za vlády Petra I. a Kateřiny Veliké Petr Veliký • panovník si uvědomuje nutnost reforem a změn • vojsko, flotila, funkční státní správa se vzdělanými úředníky, rozvoj vědy a techniky • procestoval z velké části inkognito několik zemí, kde sbíral zkušenosti a informace ze všech oblastí vědy, medicíny i techniky • do reforem zapojil bojary • stali se buď důstojníky nebo státními úředníky • museli se naučit číst a psát • požadován byl i cizí jazyk • zakládal školy • 1725 – založil akademii věd • ve vojenských školách vychovával schopné důstojníky • zakládal manufaktury  výroba zbraní a látek pro armádu • daňová reforma měla zajistit dostatek peněz – daně měl platit každý muž bez ohledu na věk  sčítání lidu • sjednotil kalendář se zbytkem Evropy (Nový rok 1. 1., počítání let od Kristova narození) Kateřina Veliká • pokračuje v rozšiřování ruského území

  12. Zápis - Rusko za vlády Petra I. a Kateřiny Veliké • provádí další reformy • díky vítězství nad Turky ovládá Krym  získává přístup k Černému moři • dále získává část Ukrajiny • reformy vedly: • k posílení ústřední moci • centralizaci Ruska • zlepšení státní správy • Rusko rozděleno do gubernií, které byly odpovědné přímo carevně • státní úředníci byli pravidelně placeni • duchovní se stali státními úředníky • majetek klášterů byl zabaven • podporovala vědu a umění • zakládala nové školy • postavení mužiků se ale nezměnilo, byť to původně carevna měla v úmyslu

  13. Shrnutí: • Proč Petr Veliký podnikl cestu do zahraničí? • Vysvětli, proč Petr musel provést takové reformy? Co bylo jejich cílem? • Kterou Petrovu reformu považujete za nejdůležitější a kterou za nejzajímavější? • Které území získala Kateřina Veliká? • Proč bylo důležité, že gubernie byly podřízeny přímo panovníkovi? • Jak se zlepší práce úředníka, který je placen státem místo z úplatků? • Proč vyplácela Kateřina plat i duchovním? • Které reformy se nepodařilo Kateřině uskutečnit? Proč ne?

More Related