Kyselý déšť

1. Kyselý déšť Milena Korandová Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity České Budějovice 2007

2. srážky s vysokou hodnotou kyselosti; • pH nižší než 5,6 , normální déšť má pH mírně pod 6 (je mírně kyselý) • emise síry (ve formě oxidu siřičitého SO2) a oxidů dusíku (NOx)

3. Dva zdroje kyselinotvorných plynů: přírodní procesy – vulkanická činnost, lesní a stepní požáry, biologický rozklad organických látek, produkce biomasy (aeroplankon, pylová zrna, detritu), činnost větru (např. dálkové transporty pouštního prachu či mořského aerosolu). lidská činnost jako průmysl, výroba elektřiny, automobilová doprava a farmářství.

4. Průmyslová výroba elektřiny; • spalování fosilních paliv (emise síry) • Automobilová doprava; • vysokoteplotní spalování v automobilové dopravě (emise dusíku) • zákaz provozu dvoutaktních motorů • alternativní zdroje

5. Tvorba kyselého deště: • Oxidy síry a dusíku se sloučí s vodní párou a kyslíkem za vzniku slabé kyseliny sírové a dusičné S(s) + O2 (g) → SO2 (g) 2 SO2 (g) + O2 (g) → 2 SO3 (g) SO3 (g) + H2O (l) → H2SO4 (aq)

7. Atmosférické depozice: • mokrá depozice – déšť, sníh, kroupy; • - kapičky srážek vznikající na kondenzačních jádrech nečistot, které se dále obohacují rozpouštěním plynných a tuhých částic a při pádu strhávají sedimentující aerosoly ( ↑ koncentrace polutantů) • suchá depozice – ukládá atmosférické přeměny na zemský povrch působením adsorbce plynů a aerosolů na pevné povrchy, aktivní příjem plynů rostlinami a sedimentace aerosolů, absorbce a dalších fyzikálních pochodů ve formě plynné či ve formě částic tzv. pevného spadu; • horizontální srážky – větrem unášené kapičky z mraků, mlhy, námrazy, jinovatky;

9. Důsledky: - odumírání až vyhynutí lesů, - znehodnocení produkce, - vymírání života ve vodních nádržích, - nepříznivě působení na lidské zdraví (vdechování oxidu siřičitého způsobuje onemocnění dýchacích cest např. chronický zánět průdušek, alergie, infekce dýchacího ústrojí, astma, rozedmu plic).

11. - ČR je na prvním místě spadu síry na 1m2 v Evropě; - 1985 – dohoda o omezení škodlivých látek ( ↓ emisí o ⅓ až o ½.) - 1990 – 1994 se podařilo snížit tyto emise v zemích EU o 27 % a v USA o 37%;

12. Historie: • Poprvé byl kyselý déšť objeven v Manchesteru v Anglii • 1852 – R. A. Smith našel vztah mezi kyselým deštěm a znečištěným ovzduším • 1970 – vědci se o tento fenomén zajímají • 1972 – upozornění na tento fenomén na konferenci OSN

13. Zajímavosti: • ve Skotsku prý jedna bouřka přinesla déšť kyselejší než je sladový ocet (pH až 2,4). • B. Railsback (Georgijská univerzita, USA) měřil pH dešťové vody při bouřkách a zjistil, že pH klesá. Proto se domnívá, že blesky produkují v ovzduší vysoce reaktivní složky (ozon, hydroxylové ionty), které spolu s vodou vedou ke vzniku kyseliny dusičné a sírové. • sluneční světlo podporuje vznik oxidantů.