SKLADBA

1. SKLADBA PODMĚT A PŘÍSUDEK 1. část

2. Co je skladba a proč se ji mám učit? Od narození se snažíme komunikovat, formulovat svá přání a vyjadřovat své pocity, později pak sdělovat své myšlenky. A to jde pouze prostřednictvím vět. Chceme-li se naučit správně komunikovat, musíme se naučit skladbu jazyka. http://pregnancy-blog.parentingweekly.com/ Skladba se zabývá vztahy mezi slovy ve větě a vztahy mezi větami uvnitř souvětí.

3. Nemůžeme skladbu zjednodušit? Skladbu vět máme docela dobře „naposlouchanou“ už od dětství, ale až ve škole jsme se dověděli , že: věty mají svou obsahovou, mluvnickou a zvukovou stránku. Jak by to dopadlo, kdybychom si mluvnickou stránku zjednodušili, kdybychom přestali skloňovat, časovat a nezajímal by nás slovosled ve větě?

4. Zkusme zrušit vztahy mezi slovy: Chlapec jíst žralok. Co nám tato „věta“ sděluje? Jaký je její obsah? Chlapec jí žraloka. Chlapce jí žralok. Ne každé sdělení je svým obsahem jednoznačné. Při komunikaci by mnohdy docházelo k nepřesnostem, nebo dokonce k zásadnímu nepochopení. Není jedno, bude-li slovo chlapec v našem sdělení v 1. nebo 4. pádě, bude-li podmětem nebo jiným větným členem.

5. Základní větné členy - základní skladební dvojice PODMĚT - PO PŘÍSUDEK - PŘ Podmět vyjadřuje, kdo nebo co je původcem děje (nositelem činnosti, stavu či vlastnosti). Přísudek vyjadřuje, co původce děje dělá (co se s ním děje). Pes seděl v boudě. Př.: http://animalsandmore.net/tag/dogs • Na podmět se ptáme otázkou • pádu a přísudkem: • Kdo, co seděl (v boudě)? • Na přísudek se ptáme: • Co dělal pes? pes = podmět seděl = přísudek

6. Vyhledejte ve větách PO a PŘ: Sára zpívá. Kdo, co zpívá? Co dělá Sára? Sára = podmět zpívá = přísudek http://superstar2011.nova.cz Děti se učily. Kdo, co se učily? Co dělaly děti? děti = podmět učily se = přísudek http://www.kidscomputerfun.com Koťata spala. Kdo, co spala? Co dělala koťata? http://www.flickr.com koťata = podmět spala = přísudek

7. Významový vztah mezi PO a PŘ U předchozích vět si všimneme významový vztah mezi PO a PŘ: Pes sedě v boudě. l PO je vyjádřen podstatným jménem pes. Pes je rodu mužského (životného) a je v jednotném čísle. PŘ seděl je vyjádřen příčestím minulým, jehož koncovka se shoduje svým tvarem s podmětem pes – je v rodě mužském a v jednotném čísle. Ke shodě mezi PO a PŘ dochází i v osobě slovesa – pes seděl = on seděl = 3. osoba. PO + PŘ = shoda Významový vztah mezi PO a PŘ je vyjádřen shodou.

8. Významový vztah mezi PO a PŘ U předchozích vět si všimneme významový vztah mezi PO a PŘ: Děti se učil . y PO je vyjádřen podstatným jménem děti. Děti jsou rodu ženského (ty kosti) a v množném čísle. PŘ učily je vyjádřen příčestím minulým, jehož koncovka se shoduje svým tvarem s podmětem děti – je v rodě ženském a v množném čísle. Ke shodě mezi PO a PŘ dochází i v osobě slovesa – děti se učily = ony se učily = 3. osoba. Významový vztah mezi PO a PŘ je vyjádřen shodou. PO + PŘ = shoda

9. Shoda přísudku s podmětem Vyhledej v následujících větách podmět a doplň chybějící koncovky příčestí minulého v přísudku: y Prométheovy přípravy rozhněval_ Dia. Bohové spěchal_ po Mléčné dráze. Pod Faethónem ležel_ města. Koně se splašil_ . Jeho sestry naříkal_ po celé měsíce. Hadi vylézal_ z děr. Vodní víly zaslechl_ Orfeův zpěv. V tartaru bloudil_ stíny hříšníků. Bakchantky se vrhl_ na Orfea. Ohromení muži spatřil_ draka. Písničky se králi Midasovi líbil_ . Ženy z Théb se bál_ hněvu své královny. i i y a y y i i y y y

10. Podmět a jeho druhy: I. Podmět vyjádřený • vyjadřuje, kdo nebo co je původcem děje (nositelem činnosti, stavu či vlastnosti). • může být vyjádřen všemi slovními druhy: • Podstatným jménem – Kosizpívali. • Přídavným jménem – Nemocný se uzdravil. • Zájmenem – Já mu to řeknu. • Číslovkou– Dva odešli. • Slovesem v infinitivu– Vyklánět se je zakázáno. • Příslovcem – Každé proč má své proto. • Předložkou –Nad je předložka. • Spojkou – A je spojka. • Částicí – Nechť je částice. • Citoslovcem– Hlasité fuj se ozvalo z třetí řady. nejčastěji užívané

11. Podmět a jeho druhy: A) Podmět holý Maminka vařila. maminka vařila B) Podmět rozvitý maminka vařila Naše maminka vařila. naše C) Podmět několikanásobný Maminka a babička vařily. maminkaa babička vařily

12. Podmět a jeho druhy: II. Podmět nevyjádřený • je dostatečně patrný z tvaru slovesa v přísudku: • V pátek přímo běžíme ze školy domů. • Kdo, co běžíme? my= podmět http://www.karaoketexty.cz

13. Podmět a jeho druhy: III. Podmět všeobecný • podmětem se rozumí široký okruh lidí, které neumíme přesně • pojmenovat: • Hlásili to v rozhlase. • V televizi dávali pohádku. • Další příklad: • Hlavou zeď neprorazíš. Koncovka přísudku v příčestí minulém se shoduje s podmětem, který je v rodě mužském životném (v množném čísle). http://www.radioservis-as.cz http://test.tyden.cz http://immortal-butterfly.blog.cz

14. Podmět a jeho druhy: Vyhledej v následujících větách přísudeka podmět, podmět blíže urči a zakresli graf větných členů: PŘ PO – několik. Apollón a Artemis se zahalili do mraku. Dva mladší synové zápasili hruď na hrudi. Lidé se sbíhají. Apollón a Artemis se zahalili do mraku PO – rozvitý PŘ synové zápasili dva mladší hruď na hrudi PO – holý PŘ lidé se sbíhají

15. Zdroje: Jelínek, J. – Styblík, V.: Čtení o českém jazyku, SPN, Praha 1982 Styblík, V. a kol.: Mluvnice se nebojíme, Fortuna, Praha 1992 Styblík, V. a kol.: Český jazyk pro 8. ročník, SPN, Praha 1998, str. 84 Krausová, Z. – Teršová, R.: Český jazyk 6, Fraus, Plzeň 2003, str. 65 Petiška, E.: Staré řecké báje a pověsti, Albatros, Praha 1971 Konec 1. části Zpracovala Mgr. Jana Říhová ZŠ Brno, Kamínky 5 Kontakt: rihovajana@centrum.cz