Bouřky

1. Bouřky Tereza Venhudová

2. Teorie bouřek • Je to přírodní jev, který je doprovázen blesky, hřměním nebo jenom hřmění a je doprovázen oblakem zvaným cumulonimbus a dalšími atmosférickými jevy, např. déšť, kroupy, sníh,… • O blýskavici mluvíme, když není slyšet hřmění a vidíme pouze blesky (vzdálenost 70 – 150 km) nebo jejich světelné odrazy od oblaků. • Životní cyklus bouřek byl objeven v roce 1949 jako výsledek spolupráce U.S. Weather Bureau's, U.S. Army Air Force, U.S. Navy a NASA na projektu „The Thunderstorm Project“, který lze považovat za historický milník ve výzkumu bouřek. • Vývoj bouřky se dělí do 3 stádií • Stádium cumulu, zralosti a rozpadu

3. Cumulové stádium • Masa teplého a vlhkého vzduchu vstoupá vzhůru (konvence), vodní pára se prudce ochlazuje a vznikají drobné kapky – oblak cumulus mediocris, který je stejně široký i vysoký, téměř nikdy z něj neprší • prohřátý vlhký vzduch je mnohem lehčí než suchý, byť stejně teplý, takže na něj působí mnohem větší vztlakové síly, navíc při kondenzaci dochází k uvolňování dalšího tepla. Takto se také vytváří oblast nízkého tlaku vzduchu pod bouřkovým oblakem. Vzniká cumulus congestus – tmavá základna oblaku, květakový vrchol, přeháňky

4. Stádium zralosti • Vodní pára se rozpíná v horní vrstvách troposféry a rozprostírá se do kovadliny, vzniklý oblak se nazývá cumunolimbus, dále kondenzuje a vznikají těžké kapky a ledové částice – déšť, teploty v troposféře jsou velmi nízké kapky na led – kroupy

5. Cumulonimbus (Cb) • Cb je složen z vodních kapiček a v horní části z ledových krystalků. Obsahuje velké dešťové kapky (někdy i značně přechlazené) a často sněhové vločky nebo kroupy • Je příčinou všech bouřek a ostatních jevů, př. tornáda • Jeden z nejkrásnějších cumulonimbů je Cb mamma, který vzniká při velkých vedrech v létě

6. Stádium rozpadu • Ustávají výstupné proudy a pokračují převážně slabé sestupné pohyby. Protože většina vzdušné vlhkosti vypadla z oblaku v podobě srážek, není již dostatek vlhkosti v nižších vrstvách vzduchu k udržování tohoto cyklu

7. Doprovázející jevyNárazový vítr • vyskytuje se při vzniku cumulonimbu, dělí se na silně vzestupné proudy (20-50 m/s) a silně sestupné proudy (15 m/s ale i 50 m/s) • Tromba – rychle rotující větrný vír, který pokud se dotkne země, tak se mění v tornádo (500 km/h) • Downburst – extrémně silný sestupný proud, který je příčinou vzniku ničivých větrů u zemského povrchu

8. Kroupy • v oblaku cirkulují a spojují se do větších a větších kusů ledu až jejich hmotnost způsobí, že je vzestupný proud již dále neudrží ve vzduchu a padají k zemi • průměr 0,5 – 8 cm

9. Blesky • Podle vědeckých výzkumů by ale nemělo dojít k inicializaci blesku, pokud vrchol oblaku nedosáhne oblasti s teplotou nižší než −20 °C. • elektrické výboje nejčastěji v mraku, mezi mraky nebo mezi mrakem a zemí • Vzniká při silné separaci kladných a záporných nábojů v mraku nebo vzduchu • Vzduch se při úderu ohřeje až na 30 000 °C a blesk má velikost proudu až 20 000 A

10. Dělení bouřky podle počtu buněkJednobuněčné bouře (single cell storms ) • jsou bouřky, které nepřinášejí většinou zvláštní jevy, mají velice rychlý vývoj (mezi vznikem cumulu a prvních srážek může uplynout pouze 15 min.)

11. Mnohobuněčné (shlukové) bouře (multicell cluster storms ) • za krátkou dobu, po vzniku prvního cumulu, se začínají tvořit další a další, navzájem se spojí do jedné bouřky a ta je posilována další tvorbou nových buněk

12. Mnohobuněčné bouřky v uspořádaných liniích (multicell line storms ) • Buňky jsou v jedné linii – velká plocha • Výraznější roli zde hrají hlavně výkluzné pohyby na teplotním rozhraní (teplý vzduch se dostává do výšky nad klín studeného vzduchu a tvoří tak cumulonimbus s dlouhou kovadlinou ve směru výškového proudění), buňky mezi sebou nijak moc nekomunikují, vyvíjejí se převážně nezávisle na sobě. • Doprovázený silným nárazovým větrem

13. Supercelární bouře • Nejvíce nebezpečná • Jsou tvořeny obvykle malým množstvím bouřkových buněk nebo jen jednou jedinou, ale velmi silnou • buňka v supercele rotuje, neboť jí vytváří rotující vzestupný proud • Doprovázena silnými nárazy větru, kroupami a devastujícími tornády

14. Rozdělení podle vznikuBouřky uvnitř vzduchové hmoty • Bouřky z tepla(insolační): vznikají ohřátím vlhkého vzduchu, mají krátkou životnost, moc se nepohybují • Bouřky advekční: příchod studeného vzduchu nad teplý zemský nebo vodní povrch, pomalý pohyb

15. Bouřky orografické • vznikají prouděním vlhkého vzduchu směrem k pohoří a tvoří se v oblasti návětrných stran hor

16. Bouřky frontálníteplá fronta • Bouře frontální trvají zpravidla delší dobu než bouřky uvnitř vzduchové hmoty • Postupuje-li relativně teplejší vzduchová hmota v horizontálním směru a zatlačuje studený vzduch, nastupující lehčí vzduch vykluzuje po ustupujícím klínu těžšího studeného vzduchu pomalu vzhůru a na jejich styčné ploše se tvoří teplá fronta. Vlhkost vzrůstá a v určité výšce dochází ke kondenzaci vodní páry.

17. Studená fronta • Studenější vzduch vytlačuje teplejší vzduchovou hmotu • 2 druhy • Fronta prvního druhu:Nejsilnější výstupný pohyb je na čele studené fronty a slabým výstupným pohybem teplého vzduchu vzniká vrstevnatá oblačnost.

18. Fronta druhého druhu: Rychlý pohyb této fronty způsobuje prudké vytláčení teplého vzduchu směrem vzhůru, což má za následek vývoj velmi mohutné bouřkové oblačnosti, zvláště při vysoké vzdušné vlhkosti. V létě pak čelo této studené fronty tvoří mnohdy souvislá a dosti dlouhá "stěna" cumulonimbů – val.

19. Okluzní fronta • Dělí se na: • studená okluze (Setkají se dvě studené vzduchové hmoty. Jedna, která ustupovala před teplou frontou a je teplejší než druhá, která postupovala za frontou studenou. Teplý vzduch uzavřený v teplém sektoru je vytlačován vzhůru) • teplá okluze (když je vzduchová hmota, která původně postupovala za studenou frontou teplejší, než vzduchová hmota před teplou frontou, teplejší se nasouvá na studenější)

20. Odkazy • Supercely: YouTube - July 23, 2010 SD Supercell • Silná bouře ve Finsku: http://www.novinky.cz/koktejl/208549-ve-finsku-uderila-bleskova-boure-jakou-nikdo-nepamatuje.html