1 / 88

Přednáška 24.11./1.12

Přednáška 24.11./1.12. Veřejné výdaje, programy a projekty. Veřejné příjmy – charakteristika, druhy, členění. Úvod do daňové teorie. Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha. 1. Veřejné výdaje, programy a projekty. Úvod a pojmy Institucionální rámec v ČR Vývoj veřejných výdajů

Download Presentation

Přednáška 24.11./1.12

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Přednáška 24.11./1.12 Veřejné výdaje, programy a projekty. Veřejné příjmy – charakteristika, druhy, členění. Úvod do daňové teorie. Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha.

  2. 1. Veřejné výdaje, programy a projekty Úvod a pojmy Institucionální rámec v ČR Vývoj veřejných výdajů Mikroekonomické aspekty veřejných výdajů Efektivnost veřejných výdajových programů a projektů

  3. Veřejné výdaje (VV) • vztahy rozdělení a užití veřejných rozpočtů a účelových mimorozpočtových fondů v rozpočtové soustavě • ta část HDP, která je spotřebovávána kolektivně na základě veřejné volby • tok finančních prostředků, které jsou v rámci rozpočtové soustavy alokovány na realizaci různých fiskálních funkcí státu • jejich prostřednictvím jsou financovány činnosti státu a územních samospráv

  4. Veřejné výdaje ovlivňují: • Rozsah veřejného sektoru, • Proporce mezi veřejným a soukromým sektorem, • Agregátní poptávku, • Ekonomické chování různých subjektů. Hospodářská politika řeší: • celkový objem veřejných výdajů, • struktura veřejných výdajů, • hledání a nalezení zdrojů financování veřejných výdajů, • problém rychlosti růstu veřejných výdajů, • efektivnost veřejných výdajů, • posouzení důsledků veřejných výdajů.

  5. Institucionální rámec v ČR 1 • rozpočtováskladba =jednotnétříděnípříjmů a výdajů (P+V) veřejných rozpočtů • rozpočtováskladbatřídíP+V z hlediska • odpovědnostního (jen SR; kapitoly) • druhového – jednotkami třídění: • rozpočtovétřídy • seskupenírozpočtovýchpoložek • podseskupenírozpočtovýchpoložek • rozpočtovépoložky • odvětvového – jednotkami třídění • rozpočtovéskupiny • rozpočtovéoddíly • rozpočtovépododdíly • rozpočtovéparagrafy • konsolidačního (tzv. záznamové jednotky)

  6. Pozn.: k 1.1.2007 Pramen: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ESA_95_35155.html

  7. Struktura výdajů jednotlivých segmentů vládního sektoru v % (ČR) Pramen: http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=63993

  8. Výdaje sektoru vládních institucí (v mld. Kč) Pramen: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ek_fiskalni_vyhledy.html

  9. Zdroj: Tanzi V. – Schuknecht, L. Public Spending in the 20th Century. Cambridge, Cambridge University Press, 2000 p. 291.

  10. Příčiny/teorie růstu veř. výdajů • Alfred Wagner – (1835 – 1917): • „S růstem důchodu na hlavu roste v ekonomice velikost veřejného sektoru“

  11. 6 000 8 000 10 000 12 000 14 000 Velikost veřejného sektoru %HDP % ŠVÉD. 70 FR. ITAL. RAK. SRN BELG. 50 U.K. NOR. CAN. USA AUST. JAP. 30 HDP/osobu USD

  12. Možná vysvětlení, která se vzájemně překrývají: • demografické faktory (stárnutí populace, nižší porodnost, migrace do měst) • technologické inovace (vojenské high-tech systémy, spalovací motory atp.) • demonstrační efekty (většinový volební systém + progresivní daňový systém + střední volič s nižším než průměrným příjmem je receptem na tlak na růst VV - sociálních transferů) • politické vlivy (většinový volební systém, relativně krátké volební cykly + rychlé střídání kabinetů) • prahové efekty • vyšší nákladovost služeb veřejného sektoru

  13. A. Demografické faktory • ČSR 1930 ČR 2030 2

  14. B. Inovace • V Evropě vzrostla v roce 2007 kapacita větrných elektráren více než nový výkon jiných energetických zdrojů. Zatímco kapacita větrníků stoupla o 8,5 GW (na nynějších 56,5 GW), nové plynové elektrárny přidaly 8,2 GW. Kapacita uhelných a jaderných elektráren loni v Evropě poklesla. • náklady na dotace těchto zdrojů jsou vysoké • dopravní inovace: silnice, železnice a jejich údržba: 90 až 100 mld. Kč ročně (cca 2 % HDP)

  15. C. Demonstrační efekt • stát blahobytu – welfare state • veřejné a starobní důchody • úrazové a invalidní pojištění • pojištění v nezaměstnanosti • nemocenské pojištění • potravinové programy • rodinné přídavky • důchodové podpory určitým skupinám obyvatelstva • šrotovné (?)

  16. D. politické vlivy (většinový volební systém, relativně krátké volební cykly + rychlé střídání kabinetů)

  17. E. Prahový efekt - A. T. Peacock a J. Wiseman

  18. F. Vyšší nákladovost služeb veřejného sektoru • Baumolův efekt (William BAUMOL): • soukromý a veřejný sektor • mzdy v obou sektorech rostou dle růstu produktivity v soukromém sektoru • produktivita práce v soukromém sektoru roste v čase rychleji než ve veřejném • náklady na jednotku výstupu ve veřejném sektoru rostou rychleji než v soukromém

  19. Mikroekonomické aspekty VV • Jak veřejné výdaje ovlivňují chování ekonomických subjektů? • Jaká je optimální alokace veřejných výdajů? • Dva druhy neefektivnosti: • A. Neefektivnost alokační • B. Nehospodárnost veřejného sektoru(neefektivnost X)

  20. Efektivnost VV • Logika otázek týkajících se veřejných výdajů: • Existuje důvod, aby vláda v určité oblasti zasahovala? • Pokud ano, který typ vládního zásahu (regulace, zdanění, veřejný výdaj) je nejefektivnější? • Pokud je nejefektivnějším veřejný výdaj, který z různých výdajových programů vybrat?

  21. Hodnocení nákladů a užitků • Různé typy užitků plynoucí z veřejných výdajů: • krátkodobý v. dlouhodobý efekt • přímý v. nepřímý efekt • hmotný v. nehmotný efekt • Náklady na veřejné projekty: • vlastní náklady na projekt • náklady na získání prostředků • Příklad na typy užitků 3

  22. Metody hodnocení efektivnosti projektů/programů C = costs,B = benefits,M = minimal,U = utility,A = analysis,E = effectiveness

  23. Cost-benefit analýza • zásada vyčerpaného rozpočtu kombinovaná s B/C nebo B-C • současná hodnota budoucích užitků • PV= B0 + B1/(1+i)1 + B2/(1+i)2 + ... + Bn/(1+i)n • Jsou-li ve všech letech náklady i užitky konstantní, platí: • Co s vypočtenými výsledky? • Porovnat výnosy a náklady (B/C) • Srovnat výnosy (B – C) • Minimalizovat nevyužitou částku rozpočtu • V praxi problémy: • nemožnost zjistit užitky • nemožnost agregovat užitky • referenční diskontní (úroková) míra

  24. Hodnocení efektivnosti – 3E • Hospodárnost • Efektivnost • Účelnost

  25. Hospodárnost • Je použití prostředků k zajištění stanovených úkolů s co nejnižším vynaložením těchto prostředků a to při dodržení odpovídající kvality plněných úkolů – dělat správné věci levně • Jak jsou přidělené zdroje využívány? • Byla vybrána nejvhodnější nabídka? • Neovlivnila nejnižší cena kvalitu výstupů? • Byl dodržen optimální poměr mezi cenou a kvalitou?

  26. Efektivnost • Je takové použití prostředků, kterým se dosáhne nejvýše možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků, vynaložených na jejich plnění; vztah mezi vstupy a výstupy – dělat věci správně • Existuje více variant řešení? Která je nejefektivnější? • Postupy, které konám v rámci projektu mě efektivně vedou ke stanovenému cíli? • Je dodržena hospodárnost ve vztahu k efektivnosti?

  27. Účelnost • Takové použití veřejných prostředků, které zajistí optimální míru dosažení stanovených cílů – dělat správné věci • Mám definované cíle a záměry? • Stanovil jsem si kvalitu výstupu? • Můžu potom porovnat či zkontrolovat, že jsem svých cílů dosáhl? • Vztahuje se můj cíl vůbec k danému projektů? • Jsou k dispozici odpovídající zdroje a prostředky? • Dělat pouze projekt, který je nezbytný • Je v souladu schválený cíl a očekávání projektu? • Je vstup potřeba k dosažení cíle? (potřebuji to?)

  28. 4 Pramen: Kristensen, J.K. et al.: Outcome-Focused Management and Budgeting. OECD Journal on Budgeting. 2002, č. 4, str. 3 a 4, vlastníúprava a doplnění

  29. 2. Veřejné příjmy Druhy veřejných příjmů Daňový systém ČR Daňový mix v zemích OECD

  30. Veřejné příjmy jsou příjmy veřejných rozpočtů • tj. ???

  31. POZOR: dle rozpočtové skaldby se jedná o FINANCOVÁNÍ

  32. Rozpočtová skladba (Vyhláška č. 323/2002 Sb.) • Druhové třídění

  33. Struktura veřejných příjmů (2008, mld. Kč) Pramen: Fiskální výhled

  34. Struktura veřejných příjmů (2008)

  35. Základní pojmy • Daň • Povinná, zákonem stanovená, nenávratná, neekvivalentní a většinou neúčelová platba do veřejného rozpočtu. • Daňová kvóta • Měří celkovou daňovou povinnost jako podíl na HDP • Čistá daňová kvóta: podíl daní na HDP • Složená daňová kvóta: podíl daní a příspěvků na sociální zabezpečení na HDP • Konsolidovaná složená daňová kvóta

  36. Konsolidovaná daňová kvóta a podíl výdajů veřejných rozpočtů na HDP Pramen: http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=63993

  37. Třídění daní • Podle objektu zdanění: • Důchodové • Ze spotřeby • Majetkové • Paušální • Podle zohlednění platební schopnosti poplatníka • Osobní • In rem (na věc) • Podle použité sazby • Ad valorem • Specificeké • Využití prostředníka při výběru daně • Ano: nepřímé – daň platí plátce • Ne: přímé – daň platí popltaník

  38. Daňový subjekt osoba, která je povinna strpět, platit nebo odvádět daň • poplatník • daňový subjekt, jehož příjem či majetek je podroben dani • plátce • daňový subjekt, který je povinen odvést do veřejného rozpočtu sraženou nebo vybranou daň od jiných subjektů , a to pod svou majetkovou zodpovědností

  39. Daňový systém • Sourhrn a struktura všech daní, které se na daném území vybírají • Daňový systém ČR:

  40. Nepřímé daně v ČR daň z minerálních olejů

  41. Příjmy sektoru vládních institucí Pramen: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ek_fiskalni_vyhledy_70578.html

  42. Zákon o rozpočtovém určení daní č. 243/2000 Sb. Pramen: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/283.html

  43. Počet daňových subjektů Pramen: Výroční zpráva české daňové správy, 2009

  44. Vývoj daňového mixu v zemích OECD (1965-2007) Pramen: OECD Revenue Statistics

  45. 3. Úvod do daňové teorie Daňové principy Spravedlnost Efektivnost Přesun a dopad daní Seminární práce: spravedlnost a efektivnost

  46. Daňové principy • Požadavky na „správný“ daňový systém i na jednotlivé daně • daňové kánony Adama Smithe: • 1. “V každém státě by měli poddaní přispívat na výdaje na správu státu tak, aby to co nejlépe odpovídalo jejich možnostem, tj. úměrně důchodu, kterého pod ochranou státu požívají” - zásada spravedlnosti. • 2. “Daň. kterou má každý jednotlivec platit, by měla být stanovena přesně a nikoliv libovolně. Doba splatnosti, způsob placení a suma, kterou má platit, to všechno by mělo být poplatníkovi a komukoliv jinému naprosto jasné” - zásada určitosti • 3. “Každá daň by se měla vybírat tehdy a takovým způsobem, kdy a jak se to poplatníkovi asi nejlépe hodí.” - zásada výhodnosti pro poplatníka. • 4. “Každá daň by měla být promyšlena a propracována tak, aby obyvatelé platili co nejméně nad to, co ona daň skutečně přináší do státní pokladny” - zásada úspornosti.

  47. Dnešní požadavky na “dobré daně” • spravedlnost • efektivnost • administrativní jednoduchost • flexibilita • “správné” působenína makroekonomické agregáty • politická průhlednost • právní perfektnost

  48. Daňová spravedlnost • normativní přístup, mnohými ekonomy odmítán a kritizován • dva fundamentální přístupy k daňové spravedlnosti: • A. placení daní na základě principu prospěchu (užitku) • každý ať platí daně podle toho, jaký má užitek z veřejných výdajů (vymysleli to zakladatelé liberalismu v 15-17. století, ústup ze slávy v polovině 19. století) • základní problémy této teorie: • 1. jak změřit prospěch z veřejných výdajů • 2. jak přesvědčit potenciální daňové poplatníky, aby tento pociťovaný užitek sdělili • 3. takový systém zdanění by neumožňoval redistribuci

More Related