310 likes | 417 Views
Odhalení památníku Milostovice 5.9.2014. HOSTÉ: Paedr. Vlastislav KUCHAŘ vedoucí odboru kanceláře hejtmana MSK plk. Ing. Jaroslav HRABEC ředitel Krajského Vojenského Velitelství Ostrava váleční veteráni plk . v.v . Andrej KOBA a četař v. v. Miloslav ŠAFRÁN
E N D
Odhalení památníku Milostovice 5.9.2014
HOSTÉ: Paedr.Vlastislav KUCHAŘvedoucí odboru kanceláře hejtmana MSKplk. Ing. Jaroslav HRABEC ředitel Krajského Vojenského Velitelství Ostrava váleční veteráni plk. v.v. Andrej KOBA a četař v. v. Miloslav ŠAFRÁN korvetní kapitán Per EgilGRIMSTADza norské vojenské muzeum RagnarrJenssen za komunu ERLAND ErjanSEDINza švédské historické dědictví Předseda Matice slezské Jaromír BROJER Předsedkyně ČSBS Miroslava KAŠTOVSKÁ a další hosté…
Projev bratra předsedy Mgr. Pavla Skácela Vážené vlastenky a vlastenci, bratři a sestry z obce legionářské, vážení občané. Dnešní den si chceme připomenout v našem kraji sté výročí vzniku legií. Zahraničního vojska, které vzniklo z ušlechtilých národních pohnutek daných jeho příslušníkům hlavně obcí Sokolskou. Více jak dvě třetiny legií tvořili Sokolové. Byli to především Sokolové, kteří vtiskli legionářskému hnutí národní ráz, který ho zdobil a zdobí až dodnes. Sokolové dali své pozdravy a oslovení bratře, sestro. Sokolská povelová technika byla základem k vojenské povelové technice. Připomínáme si dnes existenci těch legií, které daly ušlechtilé myšlence na samostatnost národa potřebnou váhu. Připomínáme si také slavný podíl českého a slovenského Sokola. Sešli jsme se u památníku, který bude skromně připomínat velkolepou historii národa, na kterou jsme nedokázali ani po sto letech zapomenout. Celou akci iniciovala jednota ČSOL MSK a KVH Opava. Skupina lidí, kteří svou prací připomínají, jak šikovní byli jejich předkové pokračovatelé legionářských tradic. Vojska, které nemělo stát, ale mělo silnou touhu pomoci tento stát znovu vytvořit. V našem opavském regionu žilo a pracovalo asi 700 bývalých legionářů. Žili v Opavě, na Hradci, od Píště po Vítkov, od Horního po Dolní Benešov. Někdo spočítal, že 100 000 legionářů má v republice asi milion 400 000 přímých potomků. Zajímavé by bylo zjistit, kdo z přítomných má ve svých žilách krev legionáře. Kdo byli legionáři? Ve své většině se jednalo o obyčejné rolníky, dělníky, úředníky a vojáky. Od prvopočátku riskovali své životy při přechodu fronty do zajetí, po té v zajateckých táborech, posléze při bojích nebo v mrazivých pláních Sibiře. Nebo při strastiplném návratu domů. Riskovali smrt, v případě, že padli do rakouského zajetí.
Projev bratra předsedy Mgr. Pavla Skácela Jaká byla jejich zpáteční cesta. Ruští legionáři se vrátili přes Vladivostok, San Francisko nebo Jokohamu a Suez až v roce 1921. Francouzští legionáři se vrátili se zbraní v ruce a hned hájili celistvost území našeho kraje na Těšínsku, proti polské snaze zabrat si celé Slezsko jen pro sebe. Italští legionáři, co zažili boje v Dolomitech u DosAlta zase po návratu bojovali proti Maďarům z podobného důvodu na Slovensku. Mnozí z legionářů sloužili v těchto pevnostech, museli je bez boje opustit. Někteří z nich, když naši republiku zabrali nacisté, opět putovali do Ruska do Francie a Velké Británie. Odešli, aby se vrátili se zbraní v ruce a přinesli na naše území svobodu. Musíme jmenovat legionáře gen. Piku, popravené domácí odbojáře plk. Vlacha a Konečného. Legionáře v Londýně a Košické vládě Jožu Davida. Legionáře letce mjr. Engela a účastníka SNP kpt. Polu. Neoslavujeme na tomto místě 100 let od velké války. Té války, která pro náš národ znamenala statisíce mrtvých a raněných na bojištích, kde většinou prolévali krev za docela cizí zájmy. Každá i malá osada v naší vlasti má pomníček se jmény těch, co se z první světové války nevrátili. Oslavujeme a připomínáme známé i neznámé hrdiny - legionáře, kteří tvořili počátek novodobé historie naší země, která zanedlouho oslaví 100 let od svého vzniku. Je třeba dlouho a poctivě studovat, abychom se dobrali pravdy, jak to tehdy bylo. Vyznat se v záplavě informací není snadný úkol. Můžeme nyní číst různá slohová cvičení o legiích v novinách, časopisech, knihách a na internetu. Pozor. Pisálkové, kteří nikdy nečuchli ke střelnému prachu, píšící v jiném než národním žoldu, rádi zkreslují historii, pohrdavě píší o nositelích nejvyšších legionářských hodností a vyznamenání. Většinou odvádí naší pozornost jinam, než patří. Jde jim o to rozbít obraz legionářské jednoty ve prospěch dnešní individuálnosti. Položme si v duchu otázku, proč tomu tak je. Komu to takto vyhovuje.
Projev bratra předsedy Mgr. Pavla Skácela Pro náš národ i zbytek Evropy je věc nelehká, poučit se ze stále se opakující historie. Přitom otázka války a míru je dnes na pořadu dne. Je proto třeba být na pozoru a demaskovat lidi nebo skupiny lidí, kteří profitují z rozeštvávání společnosti a válek. Mají se dobře z hanobení historie. Je třeba objevit opravdové příčiny napětí, nenávisti mezi národy a lidmi. Nečekat až dojde na důsledky válečného běsnění. Úkolem doby je poučit se z historie a spojovat všechny poctivé obyčejné lidi do společné platformy odpůrců válek a napětí. Jak můžeme snadno vědět, jsou to oni, kdo nesli, nesou a ponesou nejtíživější důsledky válečných dobrodružství. Pomník, který odhalíme je naše malá splátka dluhu minulosti a přítomnosti. Minulosti, kdy se o legiích nesmělo mluvit a přítomnosti, kdy se mnohdy o legiích a legionářích píše a mluví špatně. Malý a skromný památník je příslibem do budoucna, že v naší krásné vlasti a jinde na světě bude stále přibývat těch co, si váží svých tradic, svých předků. Vědí, kým jsou, odkud jdou a kam patří. Jedině tam je záruka, že si nikdo z nás, řečeno slovy básníka … ni budoucích, nebude muset znovu zopakovat martiria války, národní nesvobody a strastiplnosti návratu z předlouhé válečné cesty. Pomník, který za chvilku odhalíme, připomíná svým tvarem kapličku nebo také jedno zastavení na křížové cestě. Je v tom malá symbolika. Naši legionáři svým heroickým vlasteneckým počinem pomohli ukončit křížovou cestu čtyřsetletého habsburského područí. Je třeba, abychom na to nezapomínali, abychom si cenili jejich oběti a nesli dál v srdcích jejich stále živý odkaz.
Největší poděkování za vybudování tohoto krásného památníku patří akademické sochařce Janě Chráskové a jejímu synovi Pavlu Chráskovi.
Odhalení památníku třem stům legionářů pocházejících z regionu Opavsko provedli bratři a sestry Československé obce legionářské Jednoty Moravskoslezského kraje a členové Klubu vojenské historie Opava.
V pozadí už se ale připravuje sobotní akce…. „Bojovali za vlast“
Zpěv: francouzský legionářský pochod Konec prezentace A.F.-09/14