Třetí role vysokých škol

1. Třetí role vysokých škol Dr. Ing. Otakar Fojt Scientific Attaché, British Embassy Prague otakar.fojt@fco.gov.uk 23. května 2007

2. První dvě role 1. role - Vzdělávání • uchovávání znalostí a specializovaných odborností • předávání znalostí z generace na generaci 2. role – Věda a výzkum • Rozšiřování znalostního základu naší společnosti

3. Třetí role 3. Role – Přenos poznatků do praxe • Uplatňování aplikovaných výstupů vědy • Přenos nových poznatků a transfer technologií • Zakládání inovativních společností • Přímé působení na rozvoj regionu

4. Co to je univerzita? Skvělou univerzitu tvoří skvělí pracovníci • Skvělí vědci • Skvělí myslitelé • Skvělí pedagogové A netvoří ji • Skvělí administrativní pracovníci • Skvělí pracovníci pro přenos technologií • a ani skvělý management I když je pravda, že Ti z druhého seznamu napomáhají těm na seznamu prvním.

5. Nové poslání univerzit Třetí role univerzit se stává společenskou nutností • Aplikují se komerčně využitelné nové poznatky • Univerzita zaujímá roli formující síly v regionu • Získává respekt a úctu Univerzita však nesmí • Přehnat svou třetí roli, první dvě jsou stále prioritní • Změnit se z kvalitní pedagogickovědecké instituce na špatný výzkumný ústav • Nutit své pracovníky pouze do aplikovaného výzkumu

6. Nové úkoly Mezi hlavní úkoly patří změna myšlení • Důležitá není jen publikační činnost, ale podstatnou roli hrají také patenty, aplikace a otevřenost komunikace • Rozvoj spolupráce s průmyslem a dalšími partnery • Pozitivní vztah k inovačnímu podnikání Prakticky by univerzity měli • Zřídit kancelář pro transfer technologií • Jasně nastavit pravidla ochrany duševního vlastnictví • Motivovat své zaměstnance k inovacím • Ošetřit možná finanční rizika • Zavést nové akreditované studium inovačního podnikání a připravovat potřebné odborníky

7. Inovační základna • Pouze kvalitní vzdělání je základem výzkumu • Pouze kvalitní výzkum je zdrojem inovací • Základem veškerých inovací jsou LIDÉ • Bez rozvoje, motivace a udržování lidských zdrojů není trvalý rozvoj inovací možný

8. Tři modely tech.transferu • Servisní model (Cílem je naplňovat potřeby Univerzity) • Ziskový model (Cílem je maximalizace zisku) • Rozvojový model (Cílem je ekonomický rozvoj regionu) Každé centrum pro transfer technologií je kombinací těchto tří základních modelů.

9. 1. Servisní model • Hlavním cílem je uspokojovat potřeby Univerzity • Všem vynálezům se dostává stejné pozornosti a stejných zdrojů • Rozhodnutí nejsou činěna jen komerčně • Nevýhodou je nízká ziskovost a potřeba významné finanční podpory od Univerzit Univerzita je šťastnější, ale ne bohatější!

10. 2. Ziskový model • Hlavním cílem je maximalizace zisku • Zkušení zaměstnanci jsou nezbytní • Nevýhodou jsou přísná výběrová kritéria a zaměření pouze na velmi úspěšné projekty a selekci vítězů • Mnoho zaměstnanců nemusí být spokojeno s takovým fungováním organizace Vždy se najdou příklady úspěšných vynálezů, které tento model nerozpoznal!

11. 3. Rozvojový model • Hlavním cílem je ekonomický rozvoj a návrat investic regionu nebo státu • Provádí se tranfer technologií místním podnikům za nižší než komerční ceny • Zaměření na vytváření nových spin-offů, pracovních míst a podpory podnikání • Univerzita má funkci rozvoje regionu Univerzita není bohatější ani šťastnější! Není-li nalezen partner v regionu, technologie většinou nejsou dál rozvíjeny!

12. Strategie Tech. Tranferu • Každé centrum tranferu technologií je kombinací předchozích tří modelů • Strategické rozhodnutí často zcela chybí • Různé zdroje financování vyžadují různé modely a často dochází ke střetu zájmů • Většina center se prioritně snaží uspokojovat potřeby univerity, aby získala potřebnou důvěru vědců

13. Motivace vědců • Bez vědců, kteří chtějí komercializovat své objevy, žádný transfer technologií není • Pro vědce není důležitý jen podíl na zisku, ale i společenské ocenění a uznání • Celá Evropa potřebuje vytvářet kulturu rozvíjející podnikání a komerční úspěchy • Rozdělení podílu na zisku většinou patří mezi vědce, odborné pracoviště a výzkumnou organizaci

14. Rozdělení zisku • Jasná pravidla o rozdělení zisku zakotvená ve směrnicích organizace hned od počátku jsou zárukou úspěchu • Vědec musí mít pocit, že díky dobře nastaveným pravidům se mu nevyplatí odejít se svým nápadem a vyvíjet jej sám doma mimo pracoviště • Pravidla musí být výhodná i pro univerzitní pracoviště, aby motivovalo své zaměstnance

15. Rozdělení zisku – Oxford (ISIS) • ISIS uhradí veškeré náklady na patentování • ISIS obdrží zpět náklady z příjmů licence nebo spin off společnosti • ISIS si ponechá 30% zisku a zbytek se rozdělí v následujícím poměru Celkový zisk Původce Univerzita Katedra do £50k 87,5% 12,5% 0% do £500k 45% 30% 25% nad £500k 22,5% 40% 37,5%

16. Rozdělení zisku – VŠB-TUO • VŠB uhradí veškeré náklady na patentování • VŠB od výnosů odečte náklady nutné na vytvoření patentu (% hrubé mzdy všech původců), náklady na průmyslověprávní ochranu a na komercializaci předmětu • Zisk je pak rozdělen podle následujícího klíče Celkový zisk Původce Univerzita do 500t. Kč75% 25% do 2mil. Kč55% 45% nad 2mil. Kč 35% 65%

17. Závěrem Přeji všem zástupcům univerzit úspěšnou implementaci třetí role a pokud bude v mých silách, rád pomohu vlastními zkušenostmi. Děkuji za pozoronost.