Pravidla obezřetného podnikání bank Obsah a zaměření BASEL I Obsah a zaměření BASEL II

1. Bankovní úvěrové analýzy4. téma prezenčního studia2. soustředění kombinovaného studiaPravidla obezřetného podnikání bank a BASEL II Pravidla obezřetného podnikání bank Obsah a zaměření BASEL I Obsah a zaměření BASEL II

2. Princip řízení likvidity banky • Hledání kompromisu mezi takovou strukturou aktiv a pasiv, resp. mimobilančních pohledávek a závazků, aby banka při trvalém udržení likvidity dosahovala z dlouhodobého hlediska maximální rentabilitu. • Základním procesem řízení likvidity je sestavení reálného a dostatečně podrobného plánu cash flow • Pomocí řízení cash flow musí banka vyrovnávat své příjmy a výdaje tak, aby byla schopna v každém okamžiku savé činnosti dostát svým závazkům vůči klientům a obchodním partnerům. • Současně musí banka regulovat rezervy likvidity tak, aby nedocházelo k převisům nevyužitých pasiv / vkladů, neumístěných příjmů/, které by negativně ovlivnily rentabilitu banky.

3. Pravidla obezřetného podnikání VYHLÁŠKA č. 123 ze dne 15. května 2007, o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry ve znění vyhlášky č. 282/2008 Sb. http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/predpisy_bd/obezretne_podnikani/

4. Pravidla obezřetného podnikání • Obsah vyhlášky č. 123/2007 Sb., ve znění vyhlášky č. 282/2008 Sb. • ČÁST PRVNÍ (pdf, 162 kB)ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 - 2 • ČÁST DRUHÁ (pdf, 128 kB)ROZSAH UPLATŇOVÁNÍ PRAVIDELOBEZŘETNÉHO PODNIKÁNÍ § 3 - 6 • ČÁST TŘETÍ (pdf, 188 kB)ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM • Hlava I Požadavky na řídicí a kontrolní systém • Díl 1 Předpoklady řádné správy a řízení společnosti § 7 - 23 • Díl 2 Řízení rizik § 24 - 30 • Díl 3 Systém vnitřní kontroly § 31 - 34 • Hlava II Zpráva o ověření řídicího a kontrolního systému auditorem § 35 - 36

5. Pravidla obezřetného podnikání ČÁST PÁTÁ (pdf, 172 kB)PRAVIDLA ANGAŽOVANOSTI Hlava I Angažovanost investičního portfolia § 180 - 185 Hlava II Angažovanost obchodního portfolia § 186 - 189 ČÁST ŠESTÁ (pdf, 168 kB)PRAVIDLA PRO NABÝVÁNÍ, FINANCOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ AKTIV Hlava I Pravidla pro nabývání a financování aktiv § 190 - 193 Hlava II Pravidla pro posuzování aktiv ČÁST SEDMÁ (pdf, 126 kB)UVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ § 206 - 213 ČÁST OSMÁ (pdf, 136 kB)NĚKTERÉ INFORMACE A PODKLADY PŘEDKLÁDANÉ ČESKÉ NÁRODNÍ BANCE § 214 - 223 ČÁST DEVÁTÁ (pdf, 164 kB)SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 224 - 237

6. VYHLÁŠKA č. 123 • upravuje • a) požadavky na řídicí a kontrolní systém a obsah zprávy o ověření řídicího a kontrolního systému, způsob, strukturu a periodicitu jejího zpracování a lhůtu pro její předložení, • b) kapitálovou přiměřenost, (pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti) • c) pravidla angažovanosti, • d) pravidla pro nabývání, financování a posuzování aktiv,

7. VYHLÁŠKA č. 123 • upravuje e)obsah údajů určených k uveřejnění na individuálním a konsolidovaném základě, f) obsah, formu, lhůty a způsob předkládaní některých informací a podkladů České národní bance, g) kritéria pro vyjmutí osob z konsolidačního celku pro účely dodržování pravidel obezřetného podnikání na konsolidovaném základě.

8. VYHLÁŠKA č. 123 § 14 Představenstvo zajistí vytvoření a vyhodnocování řídicího a kontrolního systému a odpovídá za trvalé udržování jeho funkčnosti a efektivnosti. § 15 Představenstvo zajistí stanovení celkové strategie včetně zásad a cílů jejího naplňování a trvalé a účinné fungování systému vnitřní kontroly. Představenstvo zajistí stanovení pravidel, která jednoznačně formulují etické zásady a předpokládané modely chování a jednání zaměstnanců v souladu s těmito zásadami, a jejich prosazování.

9. VYHLÁŠKA č. 123 § 27 Banka nebo družstevní záložna soustavně řídí riziko: • a) úvěrové, • tržní, • operační, • likvidity, • koncentrace • b) další významná rizika, kterým je nebo může být vystavena, zejména riziko reputační, strategické, spojené se zdroji kapitálu a financováním nebo spojené s účastí v konsolidačním celku, včetně rizika operací se členy téhož konsolidačního celku, ledaže pro banku nebo družstevní záložnu nepřichází toto riziko v úvahu nebo není významné.

10. VYHLÁŠKA č. 123 Banka nebo družstevní záložna udržuje ke krytí rizik, kterým je nebo může být vystavena, také přiměřený kapitál. • při omezování a krytí rizik obezřetně zohledňuje faktory, které ovlivňují výsledky vyhodnocování či měření podstupovaných rizik, včetně vlivů : a) tvorby opravných položek a dalších úprav ocenění aktiv a tvorby rezerv k podrozvahovým položkám, b) používání vlastních odhadů a modelů, c) zohledňování výsledků testů, včetně vlivu výsledků testu úrokového šoku a dalších stresových testů, a d) případného zohledňování efektů z rozložení (diverzifikace) rizik. • Pokud celková míra podstupovaných rizik i při zohlednění vlivu mechanismů vnitřní kontroly (celkový rizikový profil) není přiměřeně kryta kapitálem nebo jiným způsobem, banka nebo družstevní záložna přijme opatření k nápravě.

11. VYHLÁŠKA č. 123 Výpočet kapitálové přiměřenosti na individuálním základě / § 37/ • Povinná osoba splňuje kapitálovou přiměřenost pokud průběžně udržuje kapitál na individuálním základě minimálně ve výši odpovídající součtu kapitálových požadavků k úvěrovému, tržnímu a operačnímu riziku

12. VYHLÁŠKA č. 123 Ukazatel kapitálové přiměřenosti § 43 • Pro vyjádření kapitálové přiměřenosti v procentech se používá ukazatel kapitálové přiměřenosti, který se rovná 8 % z podílu, v jehož čitateli je kapitál a ve jmenovateli kapitálové požadavky.

13. Basel I • Basilejská dohoda z roku 1988 požaduje po mezinárodně aktivních bankách ze zemí skupiny G 10, aby udržovaly kapitál na úrovni alespoň 8% aktiv, která se měří různými způsoby podle jejich rizikovosti. • Složky kapitálu. Definice kapitálu je stanovena ve dvou stupních[1]. • Tier 1 se skládá z vlastního kapitálu (od akcionářů) a nerozděleného zisku, • Tier 2 z dalších interních a externích zdrojů dostupných pro banku. • Banka musí držet alespoň polovinu svého naměřeného kapitálu ve formě Tier 1.

14. Basel I – rizikové váhy

15. Basel I- Kapitálová přiměřenost • Bylo stanoveno, aby banky udržovaly kapitál na úrovni 8% aktiv, z toho však má být alespoň 4% základní kapitál • Od 1.1.1993 začala platit nová sjednocená pravidla, známá pod pojmem Cookův poměr[1] nebo také kapitálový standard. • Kapitálovou přiměřenost lze definovat jako poměr kapitálu k rizikově váženým aktivům (RVA) a úvěrových ekvivalentů podrozvahových (mimobilančních) položek (MBP).

16. Cíle dohody Basel II • podpora bezpečnosti a stability finančního sektoru, zlepšení konkurenceschopnosti • kapitálové požadavky odpovídající rizikům • zohlednění všech rizik • uznání interních bankovních metod hodnocení rizika • aplikace na banky po celém světě, mezinárodně jednotný systém • posílení bankovního dohledu a trhu

17. Basel II přináší • nová doporučení bankám týkající se výpočtu kapitálového požadavku – hodnocení rizikovosti klienta. Jakákoli banka musí podle nových předpisů držet o to více vlastních prostředků, čím větší rizika podstupuje svou účastí v určitých úvěrových obchodech.

18. Co upravuje Basel II Potřebnou míru kapitálové přiměřenosti pro úvěry vypočítávají banky od r. 2007 v závislosti na bonitě příslušného příjemce úvěru. Místo povinných paušálních rezerv je rozhodujícím faktorem bankovní rentability jednotlivé konkrétní úvěrové riziko. Pro posouzení bonity příjemce úvěru (stanovení ratingu) se využívají individuální měřicí metody, tzv. interní modely. Rating se stal rozhodujícím kritériem při poskytování úvěrů

19. Stanovení ratingu slouží jako základ: • ❚ co nejobjektivnějšího schvalování úvěrů • ❚ utváření cen úvěrů • ❚ řízení úvěrového portfolia • ❚ výpočtu kapitálové přiměřenosti Čím lépe je bonita úvěrového klienta klasifikována, tím nižší jsou náklady banky na rezervy, které také snižují náklady klienta na úvěrové financování

20. Basel II a kapitálové rezervy • Cílem je přimět banky k držení kapitálových rezerv, které odpovídají jejich individuálnímu rizikovému profilu. • Vlastní kapitál banky slouží k posílení její stability v krizových situacích. Je to vyrovnávací zdroj pro budoucí neočekávané ztráty. • Jakákoli banka musí podle nových předpisů držet o to více vlastních prostředků, čím větší rizika podstupuje svou účastí v určitých úvěrových obchodech

21. Pilířová struktura BASEL IITři kapitoly dohody Basel II společně vytvářejí „princip tří pilířů“

22. I.1 Basle I and Basle II THE NEW BASEL CAPITAL ACCORD PILLAR 1:MINIMUM CAPITAL REQUIREMENTS PILLAR 2:BANKING SUPERVISION PILLAR 3:MARKET DISCIPLINE CREDIT RISK MARKET RISK OPERATIONAL RISK COMPLIANCE WITH MINIMUM REQUIREMENTS DISCLOSURE STANDARDIZED APPROACH BASIC INDICATOR STANDARDIZED APPROACH IRB APPROACH STANDARDIZED APPROACH INTERNAL MODEL ADVANCED MEASUREMENT APPROACH ADVANCED IRB APPROACH BASEL I

23. Pilířová struktura BASEL II 1. pilíř: Kapitálový požadavek Při výpočtu kapitálového požadavku je dle Basel II nutné vzít v potaz úvěrové riziko, tržní riziko a operační riziko. • 1. Úvěrové riziko a jeho měření se týká klientů a jejich financování. • 2. Tržní rizika vznikají v důsledku kolísání úrokových sazeb, směnných kurzů, kurzů akcií nebo komodit. • 3. Operační riziko je definováno jako „riziko ztrát, ke kterým dochází v důsledku nepřiměřenosti nebo selhání interních mechanismů, lidí a systémů nebo externích událostí“. • Kapitálový požadavek banky se vypočítává na základě součtu těchto tří kategorií rizik

24. Pilířová struktura BASEL II 2. pilíř: Aktivity bankovního dohledu • definuje práva a povinnosti národních regulátorů (úřadů pro dohled). • V České republice to je Česká národní banka, která je vybavena množstvím informačních práv, regulačních a sankčních pravomocí. • Jedním z nejdůležitějších úkolů bankovního dohledu je kontrola spolehlivosti a prediktivní účinnosti interních bankovních metod měření rizika.

25. 2. pilíř 4 principy bankovního dohledu 1. orgány dohledu pečují o to, aby banky uplatňovaly vhodnou metodologii pro výpočet ukazatelů a aby se jejich strategie orientovala na dodržování kapitálových požadavků 2. orgány dohledu mají hodnotit vnitřní procedury a strategie uplatňované bankami a musí zasáhnout, pokud banky nedodrží standardy 3. orgány dohledu mají působit na banky, aby udržovaly vyšší než minimální rezervy 4. očekává se, že orgány dohledu zasáhnou co nejrychleji, a vyzvou banky k obnově kapitálové úrovně, sníží-li se pod minimum Předpokládá se trvalý dialog mezi bankami a regulátory

26. Pilířová struktura BASEL II 3. pilíř: Tržní disciplína • Tržní disciplínou se rozumí zveřejňování relevantních ukazatelů rizik. • Každá banka je povinna informovat a dokumentovat, jak měří své riziko, jak její rizikový profil detailně vypadá a kolik vlastního kapitálu v poměru k přijatým rizikům drží v rezervě. • Úvěrové instituce jsou nuceny k tomu, aby implementovaly moderní systémy řízení rizik, • Úvěrové portfolio, které je řízeno moderními metodami a jehož rizikovost je pro pozorovatele jasně poznatelná, bude v konečném důsledku oceněno také trhem (akcionáři, klienty).

27. Zjišťování úvěrového rizika • Ke stanovení /zjištění/ adekvátní vybavenosti kapitálem, musí být každá banka schopna ohodnotit své riziko co nejpřesněji. • Posouzení rizikovosti každého úvěru, se obvykle provádí pomocí interních ratingových metod banky

28. Složky úvěrového rizika Velikost očekávané ztráty “Očekávaná ztráta“ EL = = 1. Jaká je pravděpodobnost, že se protistrana dostane do platební neschopnosti? “Pravděpodobnost platební neschopnosti” PD = X • Kolik bude takový zákazník • dlužit bance v případě platební • neschopnosti? • (Očekávané ohrožení) “Přiměřenost úvěru” (Ohrožení při nesplácení) EaD = X • O jakou část takovým • ohrožením banka přijde? “Vážnost” (Nesplácení způsobené ztrátou) LGD =

29. Přístupy k úvěrovému riziku U každého portfolia si banky musí vybrat jedenpřístup ze souboru obsahujícíhotři: • Typizovaný přístup • Základní přístup na základě vnitřní klasifikace (ratingu) • Pokročilý přístup na základě vnitřní klasifikace (ratingu)

31. Možné přístupy k metodě měření úvěrového rizika podle Basel II 1. Standardní přístup – modifikace dosavadního přístupu 2. Základní přístup IRB /Foundation IRB Approach/ a/ „Internal Ratings-Based Approach“ – zadání parametrů bankovním dohledem – interní rating b/ Pokročilý přístup IRB/ Advanced IRB Approach / – interní zjištění parametrů dané instituce Smyslem systému je možnost snižování kapitálového požadavku uplatněním co nejvyššího přístupu /IRB/ k měření rizika

32. Standardní přístup • Ke zjištění rizikové váhy se používají výhradně ratingy uznávaných ratingových agentur (Standard & Poor’s, Moody’s, Fitch Ratings atd.). • Příjemcům úvěrů, kteří nedisponují externím ratingovým ohodnocením, /většina firem MSP/ se jednotně přiděluje riziková váha 100 % (odpovídá kapitálovému požadavku ve výši 8 %). • kapitálový požadavek = výše úvěru x riziková váha x kapitálová přiměřenost / 8 %/ • Např. při 100 EUR je kap. požadavek 8 EUR

34. Slabiny standardního přístupu • Nedostatečné rozlišení, podle bonity příjemců úvěrů prakticky nelze vypočítat adekvátní kapitálovou rezervu, odpovídající individuálnímu rizikovému profilu příslušné banky. • Ve výsledku se výpočet kapitálového požadavku podle standardního přístupu odlišuje od výpočtu dle platných předpisů (Basel I) jen nepatrně.

35. Přístup založený na interním ratingu • Přístupy typu IRB („internal rating based“) • Při kvantifikaci úvěrového rizika vycházejí banky ze svého interního hodnocení, které musí schválit regulátor a které je kalkulováno s pevně stanovenou funkcí (postupem propočtu). • základní i pokročilý přístup dovolují bankám, které jsou schopny statisticky změřit příslušné riziko určitého financování, aby svou kapitálovou vybavenost upravovaly adekvátně dle svého individuálního rizika. • Při udržení „dobrého“ úvěrového portfolia (dobrá bonita klientů, dostatečné zajištění) vyplývá pro banky – ve srovnání se standardním přístupem – nižší kapitálový požadavek.

36. Segmentace klientů – interní rating Basel II předpokládá klasifikaci klientů do pěti tříd: 1. Retail privátní klienti, osoby samostatně výdělečně činné a malé podniky se závazkem u financující banky nižším než 1 mil. eur 2. Corporates větší a velké podniky a speciální financování („specialized lending“) 3. Institutions (především) banky 4. Sovereigns (především) státy 5. Equity podílníci podniků

37. Přístup založený na interním ratingu • Základní postup. Pro odhad pravděpodobnosti selhání klienta (probability of default, PD) je užíváno interních odhadů, ostatní rizikové váhy jsou stanoveny regulátorem. Na rozdíl od standardizované metody je navíc možnost využití širší palety zajišťovacích instrumentů, například pohledávky, nemovitosti či jiný fyzický kolaterál.

38. Přístup založený na interním ratingu • Pokročilý postup. Tento přístup dovoluje bankám využít svých interních odhadů pro všechny proměnné (pro všechny rizikové charakteristiky), které vstupují do výpočtu kapitálového požadavku. Z toho vyplývá, že banky nevyužívají jen odhadu pravděpodobnosti selhání klienta, jak je možné v základním postupu, ale také odhad pro ztrátu při defaultu (loss given default, LGD), pro výši expozice při selhání (exposure at default, EAD) a pro splatnost (maturity, M).

39. Podmínky pro povolení IRB 1. diferenciace úvěrového rizika 2. jasná kriteria pro systém interního ratingu 3. pravděpodobnost selhání (PD) je hodnocena pro každou skupinu klientů 4. data o PD musí být k dispozici nejméně za poslední 2 roky před Basel 2 (po 3 letech nejméně za 5 let) 5. banky s pokročilým IRB musí dodat údaje o ztrátách způsobených selháním (LGD- loss given default) za 7 let, nejlépe však za celou dobu cyklu

40. Podmínky pro povolení IRB 6. vnitřní validace 7. složky rizika – podle vlastní úvahy 8. IRB a VaR musí být součástí integrálního řízení rizik 9. plnění informačních standardů podle pilíře 3.

41. Kapitál požadovaný pro nezabezpečený úvěr €100 Basel I €100 X 100% X 8% = €8.00 Korporační Maloobchodní 20% €1.60 Basel II 50% €4.00 €100 X 8% = €100 X 75% X 8% = €6.00 Typizovaný X 100% €8.00 přístup 150% €12.00 Basel II 12% - 15% €0.96 to €1.20 5% €0.04 Přístup IRB €100 X N( x ) 8% = €100 X N( x ) X 8% = X (PD max 20%; LGD 45%) 304% až 352% €24.32 až €28.16 192% €15.36 Příklady kapitálových nákladů

43. Operační riziko • je možné definovat jako „riziko ztráty vyplývající z neadekvátních nebo chybných interních procesů, chyb lidí a systémů nebo z externích událostí

45. Operační riziko • Základní přístup (The Basic Indicator Approach). Kapitálový požadavek je podle této metody stanoven ve výši 15% z průměrného hrubého ročního příjmu banky za poslední tři roky, pokud byl kladný. • KBIA = [(GI1…n x )]/n

46. Operační riziko • kde: • KBIA = kapitálový požadavek k operačnímu riziku podle základního přístupu • GI = hrubý roční příjem, pokud je kladný, v posledních třech letech • n = počet let, ve kterých byl v uplynulých třech letech hrubý příjem kladný • α = koeficient roven 15% (je stanoven Výborem)

47. Tržní riziko • Pro měření tržního rizika tedy banky využívají stávajících metod, a to: • standardizovanou metodu(Standardised Approach) nebo • metodu vnitřních modelů(Internal Models Approach) založených na kalkulaci hodnot VaR

48. apendix

49. Parametry interního měření úvěrového rizika v případě neplacení a ztráta • Pravděpodobnost nesplácení úvěru: • Do jaké míry je pravděpodobné, že příjemce úvěru během příštích 12 měsíců přestane splácet (platební neschopnost, prodlení s placením déle než 90 dnů atd.)? • Ztráta v případě nesplácení: • Jak vysoká je předpokládaná ztráta, kterou banka utrpí v případě neplacení ze strany příjemce úvěru? 3. Výše úvěrové pohledávky při nesplácení: • Jak vysoký bude předpokládaný stav čerpání úvěru v případě výpadku splácení ze strany klienta?

50. Uznávání zajištění - typy • Zajištění představuje důležitý faktor k určení rizika banky při financování. • Zajištění je v závislosti na metodě měření rizika (standardní přístup nebo přístup typu IRB) uznáváno v různém rozsahu. • V zásadě platí: Čím sofistikovanější je použitý přístup, tím širší je paleta uznatelných typů zajištění. • Oceňuje se podle interních kritérií banky a podle tohoto ocenění snižuje riziko a tím se snižuje také základ pro výpočet kapitálové přiměřenosti.