160 likes | 328 Views
Vliv střídavé péče na dítě. pohled výzkumů. Situace. Nedostatek (absence) srovnávacích výzkumů dětí v různých formách svěření do péče rodičů po rozvodu v ČR
E N D
Vliv střídavé péče na dítě pohled výzkumů
Situace • Nedostatek (absence) srovnávacích výzkumů dětí v různých formách svěření do péče rodičů po rozvodu v ČR • Nejvíce výzkumů provedeno v USA (střídavá péče v soudní praxi USA od roku 1973; první výzkum těchto rodin 1979, dodnes více než 400 výzkumů; v současné době dětí svěřených do střídavé péče cca 20%) (Tyl 2006) • Rešerše již existujících nezávislých zahraničních výzkumů (USA, BRD, Francie, Belgie …)
Střídavá výchova v zahraniční literatuře STŘÍDAVÁ VÝCHOVA (STŘÍDAVÝ POBYT DÍTĚTE) joint physical custody shared parenting, shared care alternating caretaking dual residence abwechselnde Beherbergung Doppelresidenz abwechselnde Betreuung alltägliche Sorge garde alternée garde partagée hébergement alterné égalitaire
Negativa střídavé péče • Administrativní a finanční náročnost (Neyrand 2001) • U menšiny dětí … určitá míra „malých počátečních obtíží“, přizpůsobit se požadavkům střídavé výchovy. Procento takových dětí a závažnost jejich problémů nebyly nikdy horší a mnohdy dokonce lepší než u dětí, o které se stará pouze jeden z rodičů. (Watson 1981) • Z žádných dosavadních výzkumů nelze usoudit - že by střídavá péče byla pro děti zátěží, a to bez ohledu na eventuální těžkosti "technicko-organizačního" charakteru (jiné trvalé bydliště rodičů, změna prostředí, dojíždění). Toto jsou pro děti pouze vnější okolnosti, při nichž hlavní záležitost - VZTAH S RODIČEM - zůstává zachován a nezměněn. Zátěží by bylo, kdyby tento druh péče ztratily. (Tyl 2006) • Silně rozšířené, často vyjadřované obavy z negativních vlivů střídavého bydlení na psychiku dětí jsou ničím nepodložené domněnky.“ (de Man 2009) • „Výhody jsou řádu vztahového, nevýhody jsou řádu praktického.“ (Neyrand 2001)
DĚTI VYRŮSTAJÍCÍ BEZ OTCE • Dle US DHHS statistik* jsou děti vyrůstající v rodině bez otce významně ohroženy těmito riziky (dle Tyl 2006, podobně Bakalář 1996:46): • 5 x větší pravděpodobnost, že spáchají sebevraždu 9 x větší pravděpodobnost, že skončí v převýchovném domově • 9 x větší pravděpodobnost, že nedokončí školu 10 větší pravděpodobnost, že upadnou do závislosti na drogách 14 x větší pravděpodobnost, že se dopustí znásilnění • 20 x větší pravděpodobnost, že budou trpět poruchami chování 20 x větší pravděpodobnost, že skončí ve vězení • 32 x větší pravděpodobnost, že utečou z domova * US DHHS - ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb; česká data nejsou sledována
DĚTI VYRŮSTAJÍCÍ BEZ OTCE • Chlapci vyrůstající bez otce mají sklon k dravosti, přeceňování sexu a násilí; dívky mimo jiné potíže se vztahem k mužské autoritě, poruchy sebehodnocení a potíže najít si v dospělosti vhodného partnera (Bakalář 1996:44) • Fakt, že většina rozvedených matek uzavře druhé manželství a dítě tedy bude mít doma "mužskou autoritu", který byl v českých médiích uveden jako útěšný, je útěchou vedoucí do pekla: v citované americké statistice (studie 17100 dětí) různých typů rodin děti žijící s matkou a otčímem dopadly ve většině ukazatelů vůbec nejhůře. (Trestný čin pohlavní zneužívání nezletilých je páchán rodinnými příslušníky až v 90% případů - nejčastěji nevlastními otci.) (dle Tyl 2006)
Přínos otce v mateřské roli • 10 letá longitudinální studie rodin, kde se role hlavního pečovatele, hospodyně, kuchaře a uklízečky ujal otec (podle Tyl 2006): • Překvapivé výsledky - zrychlený vývoj dětí proti vrstevníkům: mateřský otec ve své dvojroli přináší dětem více, než jen mateřská matka • vztahy s vrstevníky: Děti tohoto věku obvykle kamarádí se svým pohlavím, opačné pohlaví v nich probouzí úzkost a konflikt. Děti vychované primárním pečovatelem otcem se jednomyslně přátelí bez ohledu na pohlaví - pohlavní polarizace je okrajová. • Autor prezentované studie, zkušený dětský psychiatr, uzavírá, že toto u dospívajících dětí zcela neobvyklé přátelství vypovídá o vlivu otce jako hlavního vychovatele na překonání kontrastů mezi pohlavími - hlavní příčině rozvodů vůbec
Děti ve střídavé péči oproti péči výlučné • mají 2,5 nižší riziko sexuálního, fyzického nebo jiného zneužívání (Holmes 2007) • jsou lépe adaptované, méně depresivní, dosahují lepších studijních výsledků (Buchanan, MacCoby, Dornbusch, 1996) • chlapci mají menší emoční problémy (Pojman 1982; Shiller 1986)
Metaanalýza 33 reprezentativních studií (Bauserman 2002) • sumarizace 33 výzkumů, zahrnujících celkem 1846 dětí v péči jednoho rodiče (matky nebo otce) a 814 ve společné péči, včetně srovnání s dětmi v úplných rodinách. Ve vzorku jsou děti ve věku od 6 měsíců v době rozvodu, sledovaná doba od rozvodu byla 2-5 let • 4/5 výzkumů byly vedeny ženami • Děti byly zkoumány 40 psychologickými a lékařskými metodami, včetně hodnocení rodičů a učitelů. Srovnání zjistilo celkem 140 ukazatelů tělesného a duševního zdraví, rodinných vztahů, adaptovaného chování, emoční adaptace, školních známek, sebeúcty a traumatizace rozvodem, v nichž se děti významně lišily dle druhu péče.
Metaanalýza 33 studií – závěry (Bauserman 2002) • Děti ve společné/střídavé péči obou rodičů jsou významně lépe adaptovány ve všech ukazatelích: tělesné a duševní zdraví, rodinné vztahy, behaviorální a emoční adaptace, sebeúcta - než děti v péči jednoho rodiče. • Adaptace dětí ve společné/střídavé péči obou rodičů se neliší od dětí v úplných rodinách. • společná/střídavá péče usnadňuje trvalé pozitivní spojení s oběma rodiči. • pohlaví rodiče nemělo na hodnocení typu péče vliv (!) Naopak skupina matek, které při rozvodu žádaly děti do své péče, významně podpořila prosperitu dětí při střídavé péči (!) • rodiny, kde je dítě po rozvodu v péči jednoho rodiče, jsou mnohem většími spotřebiteli sociálních dávek: 46% matek, kterým bylo dítě svěřeno do péče, dostává pomoc z veřejných zdrojů (z otců s dětmi v péči jen 21%) • Děti v péči jednoho rodiče - významně větší podíl sebevražd, nedokončeného studia, psychiatrické populace, kriminální populace atd. • Řada výzkumů dospělých, jejichž rodiče se rozvedli v jejich dětství, jednoznačně preferovala střídavou péči.
Přínosy střídavé péče pro rodiče • Otci s dítětem ve střídavé výchově zůstávají výrazně častěji zapojení do výchovy v roli otce i v budoucnosti (Greif 1979). • Matky, praktikující střídavou péči, pociťují péči o děti méně jako zátěž a jsou spokojenější s vlivem, který mají na děti (Luepnitz 1982) • Děti žijící ve střídavé výchově lépe vyjadřují své pocity (jak kladné tak i záporné) a méně se zaměstnávají fantaziemi o znovusjednocení rodiny. (Shiller 1986) • Výrazně lepší „platební morálka“ otců se střídavou výchovou • Statistické analýzy (vícerozměrná regrese) přitom určily kauzalitu vztahu: otcové neplatí, protože jim matky brání ve styku. Neplatí tedy stereotyp "nedávám mu dítě, protože neplatí", ale zcela naopak - faktická ztráta dítěte vede ke ztrátě motivace se o něj starat! (Canadian Journal of Community Mental Health 2002 podle Tyl 2002). • větší časová disponibilita rodičů – vice času pro sebe i pro děti (Neyrand 2001) • Častější nařizování střídavé výchova jako prevence rozvodovosti (Warschak 1996)
Nařízení střídavé péče proti vůli některého z rodičů • I když je střídavá výchova rodičům vnucena proti jejich vůli, nebude ani častěji a v nejhorším případě ani vážněji na škodu než jako je výlučná péče; v některých případech přinese rodičům dokonce nečekaně pozitivní zkušenosti s péčí o dítě. (Illfeld 1982)
Přínosy střídavé péče pro stát a justici • Menší zátěž soudů - rodiče mající dítě ve střídavé péči, jsou daleko spokojenější, mají mezi sebou mnohem méně konfliktů a obracejí se výrazně řidčeji na soud. (de Man 2009) • Potřeba poradenství/asistence u rodičů se střídavou péčí je oproti rodičům s výhradní péčí výrazně nižší (Proksch 2002)
Použitá literatura • Abarbanel, A. "Shared parenting after separation and divorce: A study of joint custody." American Journal of Orthopsychiatry 1979, 49, 320-329. • Bauserman R., Child adjustment in joint-custody versus sole-custody arrangements: a meta-analytic review. Department of Health and Mental Hygiene in Journal of Family Psychology, Mar;16(1):91-102: Maryland 2002 • Bakalář, E.: Průvodce rozvodem, Praha 1996. • Buchanan, C.M., MacCoby, E.E., & Dornbusch, S.M. (1996). Adolescents after divorce, Harvard University Press, 1996-10-01, ISBN-13: 9780674005174, ISBN: 0674005171 • Greif, J.B. "Fathers, children, and joint custody." American Journal of Orthopsychiatry 1979, 49, 311-319. • Holmes W.C. (2007) Men’s childhood sexual abuse histories by one-parent versus two-parent status of childhood home, University of Pennsylvania School of Medicine, Journal of Epidemiology and Community Health, March 2007 • Ilfeld, F.W., Ilfeld, H.Z., & Alexander, J.R.: Does joint custody work? A first look at outcome data of relitigation. American Journal of Psychiatry 139: 62-66, 1982. • Luepnitz, D.A. (1982) Child custody: A study of families after divorce, Lexington, M.A.: Lexington Books. • de Man, Jan Piet: „ZÁJEM DÍTĚTE V ROZVODOVÉ PRAXI“(INSTITUT EUROPÉEN POUR L'INTÉRĘT DE L'ENFANT (Evropský ústav pro zájmy dítěte) 2009 • Matějček, Z.: Co děti nejvíc potřebují. Praha, Portál 1994 • Nehls, N.M. & Morgenbesser, M. "Joint custody: An exploration of the issues." Family Process 1980, 19, 117-125.
Neyrand, G. 2001, L’enfant face ŕ la séparation des parents. Une solution, la résidence alternée. Paris, Syros. • Pojman, E. (1982) Emotional adjustment of boys in sole custody and joint custody compared with adjustment of boys in happy and unhappy marriages. Los Angeles: California Graduate Institute, Doctoral dissertation. • Proksch, Roland.: Begleitforschung zur Umsetzung der Neuregelungen zur Reform des Kindschaftsrechts (Schlussbericht), Bundesministerium der Justiz, Bonn 2002.Shiller, V.M.: Joint versus maternal physical custody for families with latency age boys: Parent characteristics and child adjustment. American Journal of Orthopsychiatry, 56, (1986), 486-489. • Shiller, V. (1986 a) Loyalty conflicts and family relationships in latency age boys: A comparison of joint and maternal custody, Journal of Divorce 9:17-38. • Shiller, V. (1986 b) Joint versus maternal custody for families with latency age boys: Parent characteristics and child adjustment, American Journal of Orthopsychiatry 56:486-489. • Tyl, Jiří.: Výzkumy a statistiky porozvodové péče (in PRÁVO A RODINA, č. 11/2006) • Warshak, R.A.: Revoluce v porozvodové péči o děti. Praha, Portál 1996 • Watson, M.A. "Custody alternatives: Defining the best interests of the children." Family Relations 1981, 30, 474-479.