1 / 28

Obecně na úvod …

Externí fiskální pravidla, fiskální „watchdog “ : je řešením vyjmout fiskál z okruhu hospodářské politiky?. Obecně na úvod ….

khan
Download Presentation

Obecně na úvod …

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Externí fiskální pravidla, fiskální „watchdog“: je řešením vyjmout fiskál z okruhu hospodářské politiky?

  2. Obecně na úvod … • V tradiční představě je veřejný dluh chápán jako alternativa zdanění při financování veřejných výdajů (Modifikace spočívá ve stanovování např. tzv. zlatého pravidla – např. dluhem lze krýt nejen potřebné veřejné investice apod…). • Politické vysvětlení:Veřejný dluh jako výsledek tlaku skupinových zájmů … • Pozor: veřejný dluh nemusí vznikat jen jako důsledek rozpočtového deficitu: při nepříznivé konstelaci HDP a úrokové sazby může růst i při vyrovnaném rozpočtovém hospodaření (poměr těchto dvou veličin vláda prakticky přímo neovlivňuje)

  3. Veřejný dluh jako důsledek krizí … • Koncept privatizace benefitů, socializace nákladů tržní ekonomiky • Vyplývá z konceptů státní ingerence do ekonomiky, tržních selhání a tlumení amplitud hospodářského cyklu • Vulgární keynesiánství • Obavy z kolapsu finančního systému: vyvádění toxických aktiv mimo finanční systém (konsolidace bankovních bilancí) • Další časté argumenty: zabránění dominovému efektu, ochrana vkladatelů, zastavení šíření dluhové krize atd • Morální hazard: intervence stávající vyvolává intervence příští (deformace rizikového apetitu: deformace alokací kapitálu, resp. domácích a zahraničních úspor) …

  4. Jak může vládní dluh klesat: • Endogenní faktor: saldo rozpočtového hospodaření, naráží na: • Omezený vládní horizont • Lobbyistické tlaky zájmových skupin • Politická nepopulárnost • Exogenní faktory: • Tempo ekonomického růstu • Inflace (např. vyvolaná monetizací dluhu, nemění nominální výši dluhu, ale jeho výši reálnou: memo: redistribuční důsledky inflace) • Opatření na straně věřitelů (dopady a morální hazard) • Mimořádná kapitálová dávka (negativní vliv na úspory a investice, odliv kapitálu, kredibilita vládních dluhopisů atd) • Administrativní opatření

  5. Motivace: nezvládání veřejných dluhů • Makro: • destabilizační účinek na hospodářský cyklus (procyklické působení, snížená flexibilita fiskální politiky, neefektivnost nástrojů - vestavěných i diskrečních) • distorze finančního trhu, platebně-bilanční a kurzové dopady • suboptimální mix politik (vyšší náklady ekonomické stability) • mezigenerační „solidarita“? - růst veřejného dluhu

  6. Souvislosti nezvládání veřejných dluhů 2 • Mikro: • finanční trh: struktura úspor a investic (finanční zprostředkovatelé, podniky, domácnosti) • trh práce • podnikatelské prostředí (fiskální břemeno - velikost a struktura, transparentnost prostředí) Rozhodování vždy pragmatické, pokřivená kritéria vedou k neefektivnosti (na úrovni jednotlivých firem i ekonomiky jako celku …)

  7. Fiskální konsolidace a (krátkodobý)ekonomický růst: „trade-off”? Standardní keynesiánský přístup • Fiskální konsolidace = snížení deficitu (zvýšení přebytku) veřejných rozpočtů • Snížení deficitu = snížení domácí poptávky • Snížení poptávky = pokles dynamiky ekonomického růstu Fiskální konsolidace a ekonomický růst tak jsou (alespoň krátkodobě) v protikladu. Proto lze reformovat pouze v „příznivých“ ekonomických obdobích → jsou (a jaké) obavy na místě?

  8. Nekeynesiánský přístup Snížení deficitu neznamená automaticky snížení celkové domácí poptávky • Proč? Pokles veřejné poptávky může kompenzovat růst soukromé poptávky. • Jak? Prostřednictvím spotřebního a/nebo investičního kanálu: • očekávání • vliv na úrokové sazby (financování nižšího dluhu) • uvolněnější měnová politika Rozhoduje kredibilita fiskální reformy (velikost snížení deficitu, výchozí stav fiskální soustavy) a struktura fiskální konsolidace ( příjmů vs.  výdajů). Reforma může být dokonce růstově-expanzivní, a to již v krátkodobém horizontu.

  9. Empirická verifikace anti-keynesiánských vlastností fiskální konsolidace • Řada úspěšných fiskálních konsolidací (Irsko, Dánsko, Nový Zéland, Skandinávie, atd.) • Řada akademických studií v posledních cca 10-15 letech (Perotti, Alesina, Blanchard, Bertola, Drazen, McDermott, Westcott…). • Předmět zájmu i mezinárodních institucí (IMF 1996, OECD 2003, Evropská komise 2003). --------------------------------------------------------------- ...Evropská komise (2003): Public Finances in EMU - 2003... ↓ O fiskální reformě lze uvažovat kdykoliv a zrovna lze uvažovat o etablování externího fiskálního pravidla, ležícího mimo vliv aktuální politické reprezentace

  10. Fiskální pravidla a fiskální watchdog – zázračný nástroj nebo zbytečnost?

  11. Fiskální rada (jako analogie Bankovní rady): námět k úvaze??? Citát z programového prohlášení vlády ČR „Vláda: • Předloží ústavní zákon o rozpočtové kázni a odpovědnosti • Vytvoří Národní rozpočtovou radu, která bude ověřovat výdajové rámce rozpočtu a návrhy ovlivňující rozpočet. Bez vyjádření Rady nebude možné projednat žádný legislativní návrh.“

  12. Proč • Deficitní bias (sklon) veřejných rozpočtů • Udržitelnost fiskálního vývoje – vytvoření kultury stability • Omezení diskrečních zásahů do fiskálního vývoje • Větší transparentnost • Posílení accountability (principu odpovědnosti) ↓ • Zvýšení kredibility fiskální politiky

  13. Různorodost fiskálních pravidel • Limity deficitu, dluhu či výdajů • Celkové či položkové (diskreční výdaje...) • Skutečné či cyklicky očištěné (strukturální deficit ...) • Dle jednotlivých úrovní, konsolidované • Numerické, poměrové ... • Výjimkovatelné, nevýjimkovatelné ... • Roční, střednědobé, cyklické, trvalé, průběžně aktualizovatelné (či nikoliv ...) • Právní ukotvení: zákony, sekundární legislativa, standardy • sankcionovatelnost

  14. Jaká by měla být • Jednoznačně definovaná a interpretovatelná • Srozumitelná • Jednoduchá • Flexibilní • Adekvátní ( cíli) • Konzistentní ( vnitřně, navenek) • Vynutitelná • Efektivní ( proveditelná)

  15. Příklady fiskálních pravidel • Rakousko 2000 – Domácí Pakt Stability (limity deficitu pro různé rozpočtové úrovně) • Německo 2002 – Domácí Pakt Stability (rozpočtovaný deficit federální vlády nesmí překročit federální investiční výdaje) • Japonsko: limit deficitu 3%, numerické stropy v hlavních výdajových oblastech po dobu tří let • Švédsko: numerické stropy po dobu dvou let u 27 výdajových položek • Velká Británie: Kodex fiskální stability: v průběhu cyklu si vláda bude půjčovat jen na investice, nikoliv na běžné výdaje • USA: střednědobé stropy na diskreční výdaje

  16. Vymáhání a sankce • Rakousko: pokuty • Belgie: omezení výpůjční autonomie nižších rozpočtových úrovní • Švýcarsko: překročení výdajů financováno povinně vyššími daněmi • EU: povinná depozita, omezení čerpání úvěrů EIB atp ...

  17. Faktory ovlicňující volbu fiskálních pravidel • Politické faktory (politické, administrativní a geografické uspořádání, stupeň centralizace schvalování, řízení a kontroly) • Politický cyklus, vnímání role rozpočtů (státu) ... • Fragmentace veřejných rozpočtů • Kvalita institucí • Výchozí rozpočtová situace ... • Podpora reformami ... • Vnější závazky

  18. Funkce ... • Analytická (srovnávací) a signální • statický pohled - míra sladěnosti • prostor pro proticyklické působení fiskální politiky – přizpůsobovací mechanismy (vestavěné stabilizátory) • Disciplinující (normativní) – omezení negativních dopadů (stabilita ekonomiky, měnový vývoj a politika ...) – stabilizační funkce fiskální politiky • Komunikační – kredibilita fiskální politiky

  19. Design pravidla, hlavní determinanty • Ekonomická logika, podporující přiměřenou a ekonomicky racionální fiskální politiku (například nikoliv pro-cyklickou) • Musí oslovit hlavní problém (tím je dluh) • Musí stát nad vším ostatním (→ zakotvení ústavním zákonem) • Jednoduchost v dikci a jednoznačnost v interpretaci (průkazné plnění) • Politická průchodnost (fiskál je především politika jako taková - navrhovaná míra omezení prostoru pro politické priority v oblasti rozpočtu musí být pro politický systém přijatelná): omezení pouze excesů, ničeho jiného • Neobejde se bez razantní a nekompromisní sankcionovatelnosti – to je to nejtěžší

  20. Hodnocení účinnosti fiskálních pravidel • Hojně využívaný nástroj v posledních cca 15 letech • Střednědobě aplikovaná fiskální pravidla předpokladem, nikoliv však zárukou konsolidačního úspěchu • Úspěšnější jsou pravidla kombinující omezení deficitu s výdajovými stropy (než samotné cílení deficitu) • To je potvrzeno zjištěním, že konsolidační periody končí zpravidla tím, že (nepřekvapivě) dojde k uvolnění výdajové disciplíny

  21. Co by to tedy mělo být • Je-li shoda na tom, že chceme učinit přítrž dluhové mánii, pak je nejjednodušší stanovit pravidlo právě pro dluh: cílení přímo na problém, tedy bez zprostředkujících kritérií: Dluh/HDP • (lze stanovit arbitrárně např. cca na dnešní úrovni 43% - hodnota inspirována aktuálním střednědobým fiskálním výhledem, zpracovávaným MFČR – nebo na hodnotě jiné)

  22. Teze k diskusi o situaci v ČR: Pokud je dodržování principů fiskální opatrnosti samozřejmostí a fiskální politika je kredibilní, otázkou je, proč bychom měli potřebovat fiskální pravidlo, jakou další přidanou hodnotu takové pravidlo bude mít … • Je, případně jak mnoho, vlastně naše fiskální politika kredibilní? • Může vůbec fiskální pravidlo, resp. kdy, zvýšit kredibilitu fiskální politiky? • Co dělá účinným fiskální pravidlo? • Jsme schopni vymyslet (implementovat) něco nového?

  23. Teze k zapamatování • My máme pověst země s relativně kredibilní fiskální politikou, tedy rozhodně více kredibilní než mnozí jiní, přesto však potřebujeme podpořit důvěryplný pohled na budoucnost → není to o terapii, je to o prevenci, dodatečném komfortu, důvěře v budoucnost • IMF: Direct “credibility rewards” seem to be reaped primarily by countries that already have a record for reasonably prudent policy • O pravidlu přemýšlíme proto, že je to v našem vlastním zájmu, nikoliv proto, že je nám podsouváno zvenčí nebo protože to je módní trend … a propos, téma fiskálního pravidla (fiskálního watchdoga) je dekády staré a praktických příkladů je téměř nepřeberně

  24. Na konci roku 2011 předpokládá aktuální (říjnová) predikce MF růst dluhu vládního sektoru na 40,5 % HDP

  25. Diskuse • Kritérium jelimitem, nikoliv normativem • Nebrání tedy vládě používat fiskál k plnění vládních (politických) programových cílů • Jako limit nemusí být procyklické, není tedy nutné jej cyklicky upravovat, ani nebrání vládě provádět diskreční proticyklickou politiku • Neintervenuje do struktury, jak chce politická reprezentace naplňovat ve fiskálu své programové cíle • Jednoduchost, transparentnost, snadná a jednoznačná měřitelnost

  26. Vynutitelnost, sankcionovatelnost, politická cena za neplnění • Největší oříšek, ale také největší příležitost … ani ústavní zákon o fiskálním pravidlu nemusí stačit, není-li sankce za nesplnění … • Naše startovací pozice nejednoznačná: • Patříme mezi země kde by byla slušná šance na účinnost (viz cit IMF) • Proti tomu ale hovoří nedobrá zkušenost s výdajovými limity … • A mimochodem i pochybnosti o robustnosti reformního balíku • IMF: the cost of breaking the rule has to be higher than the benefit of doing so • Nastavením razantního vynucovacího mechanismu bychom měli šanci robustně posílit kredibilitu fiskální politiky: kreativitě se meze nekladou: • Automatický přechod do rozpočtového provizoria (= výdajové limity předchozího roku), škrtání ve výdajích atd … • Povinné kompenzování snížením deficitu v dalším roce • Automatické zvýšení daní … • Případně sankce politické … Vypadá to obtížně stravitelně, ovšem svět se mění víc než si myslíme …

  27. Situace nových členských zemí EU – budoucích členů eurozóny – srovnání s původní 15 • Otevřené ekonomiky • Reálná i nominální konvergence • Rozdíly v ekonomické výkonnosti a struktuře (riziko asymetrických šoků) • Míra redistribuce veřejnými rozpočty většinou neodpovídá ekonomické výkonnosti a otevřenosti ekonomik • Rozpočtový vývoj různorodý – u problémových zemí deficity důsledkem růstu výdajů, nikoliv poklesu příjmů • Strukturální problémy veřejných rozpočtů, ale ... • U většiny velmi konkurenční daňové systémy, prorůstově postavené

  28. Několik vět k zapamatování o situaci veřejných rozpočtů a o potřebě jejich reformy u nás • K dlouhodobé udržitelnosti fiskálního vývoje je v prvé řadě třeba strukturálních reforem ... • ... Ale dobře koncipovaná a správně implementovaná fiskální pravidla mohou také pomoci • V obou případech však je podmínkou politická vůle • Domácí Pakt Stability, fiskální pravidlo, fiskální watchdog, fiskální rada … námět k úvaze???

More Related