1 / 39

Tepelné zpracování ocelí (druhy a způsoby)

Tepelné zpracování ocelí (druhy a způsoby). Doc. Ing. Stanislav Věchet, CSc. ; Ing. Karel Němec, Ph.D. Schéma průběhu tepelného zpracování. 1 – ohřev, 2 – výdrž na teplotě, 3 – ochlazování. Rozdělení způsobů tepelného zpracování. Žíhání Kalení Popouštění (zušlechťování)

laksha
Download Presentation

Tepelné zpracování ocelí (druhy a způsoby)

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Tepelné zpracování ocelí(druhy a způsoby) Doc. Ing. Stanislav Věchet, CSc. ; Ing. Karel Němec, Ph.D.

  2. Schéma průběhu tepelného zpracování 1 – ohřev, 2 – výdrž na teplotě, 3 – ochlazování

  3. Rozdělení způsobů tepelného zpracování Žíhání Kalení Popouštění (zušlechťování) Chemicko-tepelné zpracování Tepelně-mechanické zpracování

  4. Diagram Fe-Fe3C

  5. Základní typy žíhání u ocelí Žíhání • s překrystalizací • - homogenizační • - rozpouštěcí • - normalizační • bez překrystalizace • - naměkko • - rekrystalizační • - ke snížení pnutí

  6. Základní typy žíhání u ocelí • Homogenizační žíhání se provádí za účelem snížení chemické heterogenity, vznikající při tuhnutí následkem dendritické segregace. • Rozpouštěcí žíhání má rozpustit karbidické (popř. nitridické) fáze v tuhém roztoku. • Normalizační žíhání se provádí za účelem zjemnění austenitického zrna a ke zrovnoměrnění sekundární struktury. Slouží též k odstranění často se vyskytující Widmannstättenovy struktury. • Žíhání naměkko snižuje tvrdost a zlepšuje obrobitelnost oceli díky sferoidizaci perlitického, příp. sekundárního, cementitu. • Rekrystalizační žíhání má za úkol odstranit deformační zpevnění způsobené předcházejícím tvářením za studena. • Žíhání ke snížení pnutí se provádí s cílem snížit vnitřní pnutí vzniklá po svařování, tváření za studena, rozsáhlém obrábění nebo nerovnoměrném ochlazení dílů složitých tvarů a větších rozměrů.

  7. Normalizační žíhání Schéma tepelného zpracování Pásmo žíhacích teplot

  8. Normalizační žíhání ← Výchozí stav, Widmannstättenova struktura Struktura po normalizačním žíhání →

  9. Žíhání naměkko Schéma tepelného zpracování Pásmo žíhacích teplot

  10. Žíhání naměkko ← Výchozí stav, lamelární perlit Globulární (zrnitý) perlit po žíhání naměkko →

  11. Rekrystalizační žíhání Schéma tepelného zpracování

  12. Rekrystalizace při tváření za tepla

  13. Přehled způsobů kalení oceli

  14. Martenzitické kalení Pásmo kalících teplot Schéma martenzitického kalení podeutektoidní oceli ○ - správná kalící teplota - nesprávná kalící teplota

  15. Způsoby martenzitického kalení Kalení - nepřetržité (přímé) - lomené - termální - se zmrazením

  16. Vliv obsahu uhlíku rozpuštěného v austenitu na tvrdost uhlíkových ocelí 1 – max. hodnoty tvrdosti po kalení (100% martenzitu) 2 – po kalení z teploty nad Ac1 3 – po kalení z teploty Ac3 4 – 50 % martenzitu ve struktuře 5 – po normalizačním žíhání 6 – po žíhání naměkko (zrnitý perlit)

  17. Prokalitelnost, pás prokalitelnosti Pás prokalitelnosti oceli 14 240 Schéma Jominiho zkoušky prokalitelnosti 1, 2 – hranice pásu prokalitelnosti 3 – křivka prokalitelnosti

  18. M M karbidy Podeutektoidní ocel Nadeutektoidní ocel Správná struktura po zakalení

  19. F M AZ M Podeutektoidní ocel Nadeutektoidní ocel Nesprávná struktura po zakalení

  20. Kalení a nízkoteplotní popouštění Schema tepelného zpracování

  21. Zušlechťování Schema tepelného zpracování Zušlechťovací diagram

  22. Stadia popouštění M ... martenzit tetragonální e ... Fe2,4C (přechodový karbid) MK... martenzit kubický ( 0,25 % C) Cem ... Fe3C AZ ... zbytkový austenit S … sorbit

  23. Jemný a hrubý sorbit Hrubý sorbit Jemný sorbit

  24. Izotermické způsoby tepelného zpracování

  25. Chemicko-tepelné zpracování

  26. Přehled metod chemicko-tepelného zpracování • Cementování • Nitridování • Nitrocementování • Karbonitridování • Sulfonitridování • Tvrdé chromování • Alitování (hliníkování) • Silitování (křemíkování) • Boridování (bórování) • a další

  27. Cementování • Difúzní sycení povrchu uhlíkem za zvýšené teploty • K cementování se používají oceli s nízkým obsahem uhlíku (<0,25 hm. %) • Obvyklý rozsah cementačních teplot je 850 – 950 °C • Požadované vlastnosti cementované součásti se získají až tepelným zpracováním • Tvrdost povrchu po cementaci dosahuje až 800 HV • Tloušťka cementované vrstvy se nejčastěji pohybuje v rozmezí 0,5 – 1,5 mm

  28. Schéma cementace v diagramu Fe-Fe3C

  29. Cementační prostředí • Pevné – sypké • dřevěné uhlí + 7 až 20% BaCO3 (NaCO3, CaCO3) • Kapalné • roztavené solné lázně NaCN • nebo KCN + NaCl nebo KCl • Plynné • plyn CO, příp. CH4 • pece typu Monocarb

  30. Hloubka cementované vrstvy při cementování: 1 – v lázni 2 – v plynu 3 – v prášku

  31. Tepelné zpracování po nauhličení 1 – kalení přímo z cementační teploty 2 – kalení s přichlazením 3 – kalení s podchlazením 4 – kalení po ochlazení z cementační teploty 5 – dvojité kalení, a – kalení na jádro, b – kalení na vrstvu Po zakalení musí vždy následovat ještě nízkoteplotní popouštění!

  32. Makrostruktura řezu cementovaným ozubeným kolem

  33. Nitridování • Difuzní sycení povrchu dusíkem za zvýšené teploty • Nitridují se oceli s obsahem uhlíku 0,3 – 0,4 hm. % • Obvyklý rozsah nitridačních teplot je 500 – 550 °C • Doba nitridace bývá relativně dlouhá (až 60 hodin) • Tvrdost nitridované vrstvy se zpravidla pohybuje v rozmezí 1000 – 1200 HV. Je závislá na obsahu legujících prvků v oceli tvořících tvrdé nitridy (Cr, Al, Mo, V, W). • Tloušťka nitridované vrstvy bývá 0,2 – 0,6 mm

  34. Způsoby nitridace • Iontová (plazmová) nitridace • Moderní postup • Součásti jsou uloženy izolovaně ve vakuové nádobě a zapojeny jako katoda. Nádoba tvoří anodu a udržuje se v ní snížený tlak zředěné směsi plynů (směs N a H). Po připojení vysokého napětí proběhne ionizace dusíku a vzniklé elektrické pole pohybuje anionty dusíku k součástkám. • Nitridace v plynném prostředí • Provádí se v plynotěsných zvonových, šachtových nebo komorových pecích, zdrojem plynu je čpavek NH3

  35. Iontová nitridace 1 – součástky 2 – vakuovaná komora 3 – zásobník se směsí H a N 4 – zdroj vysokého napětí

  36. Porovnání tvrdosti a hloubky povrchové vrstvy po různém chemicko-tepelném zpracování 1 – nitridované 2 – karbonitridované 3 – nitrocementované 4 – cementované 5 – povrchově kalené

  37. Tepelně-mechanické zpracování • Kombinovaný účinek tváření a tepelného zpracování • Používá se zejména ke zvyšování mechanických vlastností legovaných konstrukčních ocelí.

  38. Základní způsoby tepelně-mechanického zpracování 1 - Vysokoteplotní tepelně-mechanické zpracování 2 - Nízkoteplotní tepelně-mechanické zpracování

  39. Doporučená literatura • Ptáček, L. a kol.: Nauka o materiálu I. Akademické nakladatelství CERM, Brno, 2001, (2. opravené a doplněné vydání 2003) • Pluhař, J. a kol.: Nauka o materiálech. SNTL, Praha, 1989 • Askeland, D.R.- Phulé, P.P.: The Science and Engineering of Materials. Thomson-Brooks/Cool, 4th ed. 2003 (5th ed. 2005) • Callister, W.D., Jr.: Materials Science and Engineering. An Introduction. John Wiley & Sons, Inc., 6th ed., 2003

More Related