420 likes | 547 Views
BAROKNÍ DOBA. 8. ROČNÍK. POJEM BAROKO. Cosi přehnaného, nadneseného, nebo dokonce nevkusného Podobně označovali klenotníci perly podivných tvarů Dnes chápeme baroko jako umělecký styl i dobu, ve které se tento styl rozvíjel. PROTIKLADY. KLADY Tvoří řada geniálních umělců a vědců
E N D
BAROKNÍ DOBA 8. ROČNÍK
POJEM BAROKO • Cosi přehnaného, nadneseného, nebo dokonce nevkusného • Podobně označovali klenotníci perly podivných tvarů • Dnes chápeme baroko jako umělecký styl i dobu, ve které se tento styl rozvíjel
PROTIKLADY • KLADY • Tvoří řada geniálních umělců a vědců • Giordano Bruno • Peter Paul Rubens • Lorenzo Bernini • Johann Sebastian Bach • ZÁPORY • Pověry a předsudky předsudků • Čarodějnické procesy • V ohrožení lidé, jejichž názory byly nepřijatelné pro církev • Mor, náboženská nesnášenlivost
BAROKO NENÍ ŠPATNÉ PRO OKO • Navozování iluzí, mysl diváka vedena jakoby mimo svět • Nádhera, okázalost • Dílo působí na smysly, vyvolává silné city • Monumentální architektura, dramatická gesta • Vše vypadá nerovné, křivé, rozevláté, dynamické • Malíři pracují se světlem a stínem
SROVNÁNÍ • Abychom tomu úplně rozuměli: • Pojďme si baroko srovnat s předcházejícím uměleckým stylem • Pojďme srovnávat s renesancí
SROVNÁNÍ • BAROKO • Vznik v Itálii, rozvíjí se od konce 16. století • Působí na city • V architektuře jsou typické nepravidelné tvary, výrazné křivky a oblouky. • Střídají se protikladné prvky (světlo, stín) • RENESANCE • Vznik ve Florencii ve 13. století • Působí na lidský rozum • V architektuře jsou typické pravidelné tvary, především kruhový půdorys
SROVNÁNÍ • Baroko je výrazně dynamičtější než renesance • Barokní kultura je spjata s vírou, jsou pro ni typická různá náboženská témata • Renesance je ve srovnání s barokem strnulá • Renesanční kultura je spjata s důrazem na lidský rozum
BAROKNÍ ARCHITEKTURA • Uplatňují se nejrůznější křivky, oblouky a ovály, vše se zaobluje, vlní • Barokní stavitelé se snaží začlenit jednotlivé stavby působivě do okolí
BAROKNÍ MALÍŘSTVÍ • Typická je velká barevnost, střídání světel a stínů, snaha navodit iluzi pokračování prostoru • Věřící měli díky iluzivním malbám pocit, že chrám nemá strop a pokračuje až do nebe • Nejčastější jsou náboženské náměty, zpravidla obrazy umučení a utrpení Krista a světců
MALÍŘSTVÍ A SOCHAŘSTVÍ • Lorenzo Bernini – Vidění svaté Terezy
ANTONINO VIVALDI Čtvero ročních období BAROKNÍ HUDBA
BAROKNÍ HUDBA Johann Sebastian BACH Nejznámější představitel barokní hudby
ČESKÉ BAROKO • Původně cizí barokní styl v českých zemích rychle zdomácněl, a dokonce se přetvořil v typické české baroko. • Důležitým znakem je dokonalé zasazení staveb do krajiny • Kryštof Diezenhofer a Kilián Ignác Diezenhofer, Jan Blažej Santini
CHRÁM SV. MIKULÁŠE - PRAHA • Typický pohled na chrám
ČESKÁ BAROKNÍ GOTIKA • Tvůrci navazují na slavnou minulost českých zemí • Jan Blažej Santini – Aichel, autor kostela svatého Jana Nepomuckého u Žďáru nad Sázavou
KOSTEL SV. J. NEPOMUCKÉHO – ZELENÁ HORA Základem je kompozice pěticípé hvězdy (pěticípý půdorys, pět vchodů, pět oltářních výklenků, dvakrát pět kaplí kolem centrálního prostoru, pět hvězd a pět andělů na hlavním oltáři), symbol nejen pěti ran Kristových, ale také pěti písmen v latinské slově „tacui“ (mlčel jsem) a především pěti hvězd ve svatozáři mučedníka sv. Jana Nepomuckého. V samém centru stavby, ve vrcholu kupole, se nalézá jazyk jako symbol Jana – mučedníka zpovědního tajemství. Objevuje se i ve tvaru lomených oken.
SELSKÉ BAROKO • Stavby, kterým říkáme selské baroko, pocházejí většinou z druhé poloviny 19.století, alespoň jejich vnější tvary a výzdoba. • Co tedy mají společného s barokem? • Asi to, že schopní zedníci kopírovali na selských stavbách prvky, které znali z měst, kostelů a panských statků. Selské baroko, to jsou stavby, které jsou inspirovány barokními a klasicistními stavbami, městskými i církevními.
SOCHAŘSTVÍ – BROKOFF • Svatý František Xaverský – Karlův most v Praze
SOCHAŘSTVÍ – BRAUN • KUKS - Sochy ctností a neřestí – Závist • KUKS - Sochy ctností a neřestí – Lakomství
SPOLEČNOST V BAROKNÍ DOBĚ • Rozdělení na privilegované a neprivilegované • Měřítkem „hodnoty“ člověka je původ
MANUFAKTURY • Zásadní změna • Jeden člověk nevyrábí výrobek od začátku až do konce • Dělá pouze jeden úkon • Výsledkem je výrazně vyšší efektivita práce