I. Skleníky Přírodovědné fakulty MU

1. I. Skleníky Přírodovědné fakulty MU

2. Masožravé rostliny • Všechny masožravé rostliny jsou řazeny k tzv. krytosemenným rostlinám (Magnoliophyta). • Podle odhadu zahrnují kolem 600 druhů rostlin. • Masožravé rostliny jsou dnes podle botanické obce řazeny do 16 rodů: aldrovandka(Aldrovanda), Brochinia, Byblis, Catopsis,láčkovice(Cephalotus),darlingtonie(Darlingtonia),mucholapka(Dionaea),rosnatka(Drosera),rosnolist(Drosophyllum),genliseje(Genlisea),heliamfora(Heliamphora),láčkovka(Nepenthes), tučnice(Pinguicula),špirlice(Sarracenia), Triphyophyllum a bublinatka (Utricularia). • K masožravým rostlinám bývají také někdy řazeny jihoafrické chejlavy(Roridula), rody Ibicella a Proboscidea.

3. Láčkovka(Nepenthes Alata) • Nejrobustnější masožravé rostliny vyskytující se v tropických deštných lesích Asie - zejména Bornea a Sumatry. Koření v zemi a šplhají za světlem do korun stromů, nebo se plazí po povrchu, a někdy rostou i epifyticky. Většinou jsou to 1-20 m dlouhé liány, které však v omezených podmínkách v bytové kultuře dorůstají jen minima své skutečné velikosti. Hmyz a někdy i drobné hlodavce lapají do láček - konvic, dlouhých a baňatých i 40 cm, různého tvaru a zabarvení, umístěných na konci listů. Láčkovky rostou v pásmu tropického deštného lesa a vyhovuje jim stálé vlhké porostní mikroklima.

7. Láčkovka (Nepenthes rafflessiana) • Velmi variabilní, robustní nížinný druh, který tvoří až 35cm veliké baňaté spodní láčky, velmi často rudohnědě skvrnité. • Výskyt: Indonésie, Nová Guinea

8. Láčkovka (Nepenthes truncata) • Velmi zajímavý, robustní nížinný druh s velkými listy i pastmi (až 50 cm), které jsou charakteristické svým výrazným a členěným obústím. • Výskyt : Indonésie, Thajsko

11. DALŠÍ DRUHY ROSTLIN:Orchideje (rod Phalaenopsis) • Rostliny rodu Phalaenopsis byly ve 20. stol. šlechtěny především k řezu velmi výrazných květů, v poslední době se však z vázaných kytic pro svou křehkost vytratily. • Původní výskyt: Filipíny, Taiwan

15. Orchideje (rod Cattleya a Zygopetalum)

17. Banánovník pravý (Musa cavendishi) • Banánovník je vytrvalá bylina od 1 do 6 metrů, některé plané odrůdy dorůstají dokonce až do 15 metrů. Nadzemní část po odplození hyne nebo se odřezává, aby ji nahradila nová rostlina z odnože. Jedinou vytrvalou částí je oddenek, který četnými odnožemi tvoří z banánovníku rostlinu vytrvalou, která se může tímto způsobem zmlazovat mnoho let.

19. Viktorie královská (Victoria regia) • Největší sladkovodní rostlina rostoucí v klidových vodách s hloubkou max. 2 m povodí Amazonky. • Viktorie královská je originální rostlina, jejíž listy jsou na okraji zahnuté nahoru a připomínají obrovské pánve. Takovýto list s průměrem až 1,5 m má na hladině velikou nosnost a udrží až 50 kg.

20. Viktorie královská – stáří 1 měsíc

22. Viktorie královská – dospělá rostlina

23. Cykasy (Cycadopsida) • Dřeviny, které mají nevětvený stonek anebo jen slabě větvený. Listy jsou veliké, 1 - 2x zpeřené, v mládí svinuté a na vrcholku spirálovitě nahlučené. Reprodukční orgány: plodolisty (megasporofyly) a tyčinky (mikrosporofyly) jsou na rostlinách v oddělených souborech. •    Poprvé se tato květena objevila na konci prvohor, plochý vrchol rozmanitosti známe z druhohor, pak docházelo postupně k vymírání druhů. V současnosti jsou jen zbytky.

24. Cykasovité (Cycadaceae) • Cycas circinalis- listy až 3 m dlouhé, jenc jednoduše zpeřené a s lístky plochými. Je původní v jižní Asii, dnes se pěstuje v botanických zahradách a sklenících. • Podobný druh Cycas revoluta má lístky po délce naspod podvinuté a je původní na jihu Japonska. Pěstuje se.

25. Cycas circinalis

26. Kaktusovité (Opuntiaceae) • Převážně byliny, zřídka i epifytní, vzácně nízké stromky nebo keře. • Zpravidla s dužnatými, válcovitými nebo zploštělými listy, jindy zcela bezlisté. • Rozšířené v teplých, méně v chladnějších územích, včetně aridního rázu od Kanady až po Patagonii (mimo Ameriku jen zavlečené).

27. Bromélie (Bromelia) • Právě takovou složitou skupinu rostlin představují bromélie z čeledi Bromeliaceae. Na americkém kontinentě se bromélie adaptovaly na nejrůznější typy prostředí, což se odrazilo i na tvaru a vzrůstu jednotlivých ekologických skupin. Považujeme je za náročné druhy, přestože se zdá, že mnohé žijí ze vzduchu.

29. Bromélie - Lovci živočichů • V rozsáhlé rodině bromélií najdeme i specialisty, kteří si vylepšují svůj jídelníček lovem drobných živočichů. Mezi na zemi žijícími cisternovými geofyty se vyvinuly dva hmyzožravé druhy Brocchinia reducta a Catopsis berteroniana. V jejich cisternách se utopí velké množství hmyzu, hlavně mravenců, z něhož po rozložení získávají bromélie nedostatkové živiny. Naopak jiné druhy poskytují některým živočichům životní prostor. Kromě moskytů se v cisternách bromélií vyvíjejí i pulci některých stromových žab a ve zdužnatělých cibulových růžicích si někteří mravenci vyhryzávají hnízda.

30. Parožnatka (Platycerium bifurcatum) • Mladé rostliny mají zpočátku jenom výklenkové listy. Ty zůstávají dlouho zelené a tvoří velký koš, v němž se střádá hojně listová hrabanka. • Později zhnědnou, ohnou se dovnitř, a zajišťují tak pod nimi ukrytý kompost. • P. bifurcatum se pěstuje jako pokojová rostlina.

32. Tilandsie (Tillandsia usneoides) • Tilandsie lišejníková neboli „Louisianský mech“ není žádný mech, lze ji poznat podle květů jako druh bromélie. • Kořeny vystupují jen na semenáčích, později se rostliny zásobuje vodou a živinami výhradně prostřednictvím stříbřitých savých šupin na listech a výhonech. • Již u Aztéků byla používána k výzdobě chrámů.

33. Šáchor papírodárný(Cyperus papyrus) • Šáchor papírodárný je rostlina , z níž se již před 5000 lety vyráběl jistý druh papíru, papyrus. • Dřeň stonku se nařezala na pásy, které se pak ve velkém množství pevně slisovaly a usušily. Ale z papyru se vyráběly také četné další věci, jako koše, boty nebo čluny. • Jako pokojová rostliny především šáchor zakrslý (Cyperus involucratus).

34. Rýže setá (Oryza sativa) • Jednoletá bylina, asi 1m vysoká, vznikla v pravěku v kultuře z O. perensis v oblasti Himaláje. • Před 5 tis. lety pěstovaná v Indii a Číně. • Nyní pěstována především tropech a subtropech celého světa na záplavových polích ve velikém množství sort. • V Evropě pěstovaná v Bulharsku, Maďarsku a Itálii.

35. Pepřovník černý (Piper nigra) • Pepř je nejdůležitější koření vůbec a je znám také přinejmenším od doby Římanů. • Černý pepř vzniká fermentací nezralých sklizených plodů. U bílého pepře se jedná o peckovičky zralých sklizených plodů. • Sušené zralé plody skýtají růžový pepř, jenž se často falšuje s plody pepřovce peruánského.

36. Kávovník arabský (Coffea arabica) • Kávovník je jednou z hospodářsky nejdůležitějších kulturních rostlin. • Přibližně 25 milionů lidí si díky kávovníku obstarává obživu, a asi třetina lidstva pije kávu. • Kávové boby jsou semena kávovníku. • Oplodí se hned po sklizni odstraní, boby (kávová zrnka) se však praží až v zemi spotřeby.

37. KONEC< zpět na úvodní stránku