STATISTICKÉ ÚDAJE K DALŠÍMU PROFESNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

1. STATISTICKÉ ÚDAJE K DALŠÍMU PROFESNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Doc.PhDr. Jaroslav Mužík, DrSc. muzik.jaroslav@ujak.cz

2. „AKTIVA A PASIVA FIRMY UVEDENÉ VE VÝROČNÍ ZPRÁVĚ ODRÁŽEJÍ JEN Z 60% JEJÍ SKUTEČNOU CENU..ZBYTEK JE V LIDSKÉM KAPITÁLU…“ BARUCH LEV Profesor financí a účetnictví New York Univerzity (2002)

3. Investice do lidského kapitálu dle šetření CzechInvestu: Náklady na získání a tříměsíční adaptaci nového zaměstnance například na pozici výkonného pracovníka se pohybují kolem 175 000,-Kč. U manažera střední úrovně v podnikové sféře jde o částku pohybující se kolem 250 000,-Kč. (údaje za rok 2009)

4. CVTS ČSÚ a EUROSTAT 1999 Celková výše nákladů na podnikové vzdělávání 5,09 mld. Kč (11mld. Kč) Podíl nákladů na vzdělávání z ceny práce (0,9 % v roce 1994; EU 1,6 %) 1,13 % Náklady na jednoho účastníka 5 239 Kč Jednicové náklady/výuková hodina 208 Kč Příjmy podniků ze vzdělávání (2 %) 57 mil. Kč

5. CVTS ČSÚ a EUROSTAT 1999 Struktura nákladů podle odvětví: Výroba a rozvoj plynu, vody, elektřiny 1 mld. Kč Peněžnictví a pojišťovnictví 756 mil. Kč Textilní, oděvní, kožedělný průmysl 62 mil. Kč Dřevozpracující, nábytkářský prům. 44 mil. Kč Pohostinství, ubytování 33 mil. Kč

6. CVTS ČSÚ a EUROSTAT 1999 NĚJAKÉ FORMY VZDĚLÁVÁNÍ SE ZÚČASTNILO41 % PRAC. INTERNÍ PODÍL VZDĚLÁVÁNÍ 50,6 % Na trhu mají dodavatelé toto postavení: Soukromé (tržní) vzdělávací instituce 44 % Neziskové organizace 30 % Dodavatelé strojů, zařízení, software 12 % Podíl VŠ 3,7 % Podíl vzdělávání na obratu firem nezjišťovánzemě OECD 4-5 % Výtěžnost investic do vzdělávání : Horalíková: 1 USD v USA přináší výnos 3 USD.

7. PRŮZKUM POTŘEBORGANIZAČNÍHO A OSOBNOSTNÍHO ROZVOJE PRACOVNÍKŮ V ČR(ATKM1999) Roční výdaje na podnikové vzdělávání Průměr na jednoho zaměstnance 3 141 Kč (čím větší počet SS a VS, tím vyšší výdaje) Srovnání trendů CVTS (Eurostat a ČSÚ-1999) přes 5 tisíc Kč MPVS náklad na jednoho účastníka rekvalifikace přes 10 tisíc Kč

8. PRICE-WATERHOUSE COOPERS 1999 ČR - ZÁPADNÍ EVROPA 40 % respondentů se domnívá, že u VŠ nejsou znalosti a dovednosti horší než v EU chybí větší znalosti cizích jazyků 25 % nejsou podstatné rozdíly u VŠ a SŠ u SŠ kromě cizích jazyků chybí: PC dovednosti, schopnost řešit problémy Vyučení 30 % se domnívá, že nejsou rozdíly se středoškoláky 70 % vnímá tyto rozdíly: znalost cizích jazyků, ochota k flexibilitě (prací přesčas), spolehlivost a přesnost, poctivost, čestnost a loajalita, PC dovednosti

9. Průměrný počet hodin vzdělávacích kurzů na jednoho účastníka za rok (zájmové a profesní vzdělávání) Zdroj: EUROPEAN statistics CVTS2 EC 2002

10. Nejčastější zaměření odborného vzdělávání ČSÚ 2005 • ochrana životního prostředí • bezpečnost při práci • výuka cizích jazyků • odborné vzdělávání podle specifikfirem (logistika, vedení, pracovníhokolektivu) • technické kurzy (např. svářečský) osobnostní rozvoj, pracovní prostředí • obchod a marketing • finance, účetnictví • práce s výpočetní technikou • osobní služby, ochrana majetku

11. ČSÚ 2005 Různé kurzy absolvuje kolem 60% všech zaměstnaných osob v ČR (1999- 40,8%) Podíl vzdělávání na celkových personálních nákladech je 0,9% (průměr EU 0,8%) Důvody současného stavu tradice legislativa konkurenční schopnost (výroba- služby) úspora nákladů za porušení pravidel (BP,PO, OŽP)

12. Český statistický úřad 2005 • České firmy investují ročně do vzdělávání 6,7 miliard Kč (CVTS 1999 5,09 mld. včetně mimopodnikové sféry) • 70% firem vzdělávání zajišťuje • 30% nikoliv • Proč firmy vzdělávání neposkytují? • dostatek kvalifikovaných sil • dosavadní V a D vyhovují požadavkům • tzv. náklady ušlé příležitosti

13. Podíl podniků platících lidem vzdělávací kurzy (v % z celkového počtu firem) Zdroj: ČSÚ, EUROSTAT 2005

14. Průzkum vnímání problematiky vzdělávání dospělých u laické a odborné veřejnosti AIVD a Donath Burson – Marsteller (2009)

15. Mezi největší překážky pro vzdělávání v dospělosti se uvádí především: • Finanční náročnost • Časová náročnost • Nedostatek motivace • Nízká informovanost • Nedůvěra v efektivnost dalšího vzdělávání při hledání práce

16. Mezi hlavní motivační faktory ke vzdělávání v dospělosti dle průzkumu patří tyto: • Udržení kroku s dobou a být konkurenceschopný na trhu práce • Dosažení profesních cílů • Otevření se obzorům a novým možnostem • Vlastní dobrý pocit z osobního rozvoje • Zajímavé využití volného času

17. Mezi nejvíce preferované směry vzdělávání v dospělosti patří: • Výuka cizích jazyků • Informační a komunikační technologie • Profesní vzdělávání • Rekvalifikace • Vysoká škola • Zájmové kurzy

18. Nabídka dalšího vzdělávání je považována za dostatečnou, horší je nejistota ohledně kvality nabízených kurzů a školení a taky jejich omezená škála. • V rámci rekvalifikací jsou největší nedostatky spatřovány v kapacitě kurzů, výběru a přístupu k informacím. • Průzkum dále uvádí, že ekonomická krize jako příležitost pro další vzdělávání vnímána není, spíše je chápána jako ztížení možnosti dalšího vzdělávání • Investice do vzdělání je považována za zodpovědnost každého člověka, kromě znevýhodněných skupin (sociálně slabí, nezaměstnaní, tělesně a zdravotně postižení, matky na mateřské a lidé před důchodovým věkem), které by měl podpořit stát

19. Neformální vzdělávání v ČR (ČSÚ 2011)

20. Neformální vzdělávání v ČR (ČSÚ 2011)

21. Neformální vzdělávání v ČR (ČSÚ 2011)

22. Obtíže a důvody neúčasti ve vzdělávání (Formálním i neformálním) ČSÚ (2011)

23. Informální učení ČSÚ (2011)

24. Informální učení ČSÚ (2011)

25. Jazykové znalosti v ČR ČSÚ (2011)