110 likes | 288 Views
Prvky nekovové. Autor: Mgr. Marian Solčanský Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova 55 2013, říjen. Tuha (C). Krystalová soustava: šesterečná Štěpnost: úplná Tvrdost: 1 až 2 Lom: nerovný Hustota: 2,09 až 2,26 Vryp: tmavošedý
E N D
Prvky nekovové Autor: Mgr. Marian Solčanský Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova 55 2013, říjen
Tuha (C) Krystalová soustava: šesterečná Štěpnost: úplná Tvrdost: 1 až 2 Lom: nerovný Hustota: 2,09 až 2,26 Vryp: tmavošedý Barva: tmavošedá až černá Lesk: polokovový • synonymum je grafit (řecky graphein = psát) • odolává vysokým teplotám a kyselinám • může krystalizovat i v klencové soustavě • využití: žáruvzdorné kelímky na tavení kovů, tužky, mazivo, moderátor v jaderných elektrárnách, vede elektrický proud – elektrotechnika • výskyt: Český Krumlov, Staré město, Branná u Hanušovic, Srí Lanka, Madagaskar, Rusko, USA
1 Tuha
Diamant (C) Krystalová soustava: krychlová Štěpnost: úplná Tvrdost: 10 Lom: lasturnatý Hustota: 3,52 Vryp: bílý Barva: bezbarvý Lesk: diamantový • nejtvrdší nerost, nejcennější drahokam • dokonalá štěpnost, odolný • broušení do tvaru briliantu • od roku 1955 se vyrábí uměle • 1 karát 0,2 g • využití: klenotnictví (asi jedna čtvrtina světové těžby), technika – brusný, vrtací a řezný materiál • výskyt: Jižní Afrika (Kimberley), Indie, Brazílie, Rusko, Austrálie, v ČR nalezeny 3 diamanty
2 Diamant
Diamant jako drahokam • nejvíce jsou ceněné bezbarvé exempláře • briliant – typ brusu s 58 fasetovými ploškami • označení jiných drahokamů jako briliant je neoprávněné • největší, téměř kruhový obvod diamantu se nazývá rondista • největšími diamanty jsou • Cullinan – nalezen roku 1905 a měl 3106 karátů • bylo z něj vybroušeno 36 drahokamů, mezi nimi i Hvězda Afriky (530 karátů) • Koh-i-Noor (108 karátů), Regent (137 karátů)
3 Diamanty získané z Cullinanu
Síra (S) Krystalová soustava: kosočtevečná a jednoklonná Štěpnost: nedokonalá Tvrdost: 2 Hustota: 2 až 2,1 Barva: žlutá až hnědá Lom: lasturnatý Lesk: smolně až matně lesklý Vryp: bílý • křehký, měkký nerost • hoří modrým plamenem, typický zápach • vzniká při sopečné činnosti nebo činností bakterií • využití: kyselina sírová (H2SO4), výroba pryže, součástí přípravků proti houbovým chorobám (fungicidy, kožní lékařství, síření vinných sudů) • výskyt: Sicílie, Francie, Polsko
4 Síra
Použité zdroje Citace obrázků: foto autor: Marian Solčanský GÉRY, Parent. Wikimedia Commons [online]. [cit. 2013-10-07]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Diamant_fum%C3%A9_edit.jpg CHRIS 73. Wikimedia Commons [online]. [cit. 2013-10-07]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cullinan_Diamond_and_some_of_its_cuts_-_copy.jpg foto autor: Marian Solčanský
Použitá literatura: ČERNÍK, Vladimír, Zdeněk MARTINEC a Jan VÍTEK. Přírodopis: pro žáky základní školy (9. ročník) a nižší ročníky víceletých gymnázií. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 1998, 87 s. ISBN 80-723-5044-7. Minerály a drahokamy: vyhledávání, určování a sběr minerálů a drahokamů. Vyd. 1. Překlad Pavel Povondra. V Praze: Ikar, Knižní klub, 2001, 224 s. Velký průvodce přírodou. ISBN 80-242-0696-X. SUSSIECK-FORNEFELD, Cornelia a Olav MEDENBACH. Minerály: 223 popisů nerostů, 362 barevných kreseb, 30 stran určovacích tabulek. Praha: Knižní klub, 1995, 286 s. Průvodce přírodou (Ikar). ISBN 80-717-6207-5. ZIMÁK, Jiří. Mineralogie a petrografie. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, c1998, 226 s. ISBN 80-706-7856-9.